(16.50 hodin)
(pokračuje Kupka)
Tohle je jedna z důležitých výhrad, jedna ze zásadních věcí. Ano, my se změnou toho zákona pouštíme do rozvratu současného smíšeného modelu. Já jsem byl účasten debat s hejtmany i s příslušnými pracovníky krajů, ať už s radními, nebo s vedoucími odborů. Upozorňuji na vážné problémy v tom, že když byste chtěli dnes vytvořit nový úřad a převést tam jak pracovníky stavebních úřadů, tak ty jednotlivé pracovníky, referenty, například z odboru životního prostředí, co nastane? Teď je to sestava třeba na odboru životního prostředí, kde se opravdu ti lidé vyjadřují jak k záležitostem státní správy, tak často kombinují ve své práci i činnost samosprávnou. Bude to tedy znamenat, že budeme muset místo jednoho místa mít dvě, ale nebudeme k nim mít ty příslušné odborníky. A tady přesně hrozí ten problém s tím, že se může výkon stavební správy zastavit.
A znovu, na začátku to bylo Ministerstvo vnitra, které na tento vážný problém ryze praktický - teď nehovořím nějak akademicky, my tu situaci v městech a obcích opravdu reálně známe, i na krajích a víme, co by to opravdu znamenalo v okamžiku, kdy by se vytvořila nová taková byrokratická struktura. Navíc já opravdu nevěřím tomu, že byrokratická instituce je řešení toho problému. Zaznamenali jsme někdy v historii, že by vznik nového úřadu jen tak vyřešil problémy, s kterými léta bojujeme? Já jsem se s tím nesetkal. Co je typické pro každý úřad, a to neříkám nijak ve zlém? Prostě to, že vytváří přirozeně nové směrnice, nová pravidla, vytváří organizační řády, nejrůznější další dokumenty, svoje vlastní formuláře, formuláře o tom, jak bude fungovat oběh vnitřních informací, jakým způsobem poběží personalistika. Každý, kdo zakládal novou instituci, nejenom úřední, kde je to ještě složitější, ale kdo zakládá novou firmu, a byla větší, tak tohle prostě je poměrně složitá agenda, a navíc budete bojovat s tím, že vám budou chybět lidé, kteří té materii, tomu zákonu budou dobře rozumět. A bude to o to složitější, že ti, kteří by tam přecházeli, znají současný zákon, teď by museli navíc pracovat se zákonem novým.
Tady se opravdu objeví nová skupina, nová obrovská množina komplikací, která ale ve výsledku, i kdybychom ji překonali, nepřinese ten kýžený efekt, nepřinese zlepšení, které by odpovídalo vynaloženým nákladům. Proto jsme přišli s řešením, které je odlišné, které vychází, a to je důležité, z dobrých zkušeností celé řady úřadů, kde se dneska dokázali vypořádat s tím, jak funguje stavební povolování, kde na to nepotřebují jako v Praze několik stovek dnů, ale kde jsou schopni opravdu od podání žádosti do rozhodnutí to absolvovat třeba za 60 nebo 90 dnů. Ano, existují takové stavební úřady a vyznačují se tím, že dokázaly v rámci své organizace, stávajícího zákona, sladit vnitřní procesy tak, aby to fungovalo lépe, aby se příslušní úředníci městského úřadu, kteří mají na starosti životní prostředí, dostali do úzkého kontaktu s pracovníkem stavebního úřadu a spolu s ním se podíleli na tom, co ve výsledku ten úřad opustí. Nebyla k tomu potřebná nová legislativa, tohle jak stávající správní řád, tak stavební zákon umožňuje. Výsledkem je to, že na druhém konci je spokojený občan, který má v řádu správních lhůt vyřešené své záležitosti, je schopen stavět, a navíc se dočká i reálné pomoci těch lidí, kteří tomu rozumějí. To je přece kýžená situace, tak to má vypadat. A místo toho my tady vymýšlíme nový megastavební úřad.
My tedy ne, bráníme se tomu, aby něco takového vzniklo, a snažíme se navrhnout způsob, jak to zvládnout i bez nového byrokratického aparátu. Odpověď spočívá opravdu v tom modelu, o kterém jsem mluvil. Zajistit výkon stavebního práva v podobě těch současných, jak obecních stavebních úřadů na městech s rozšířenou působností, tak také těch menších úřadů, které splní podmínky, které už v tuto chvíli ministerstvo načrtlo a my se s nim z velké míry ztotožňujeme, případné úpravy by byly záležitostí opravdu kosmetickou. Je jasné, že například jednohlavé stavební úřady představují pro výkon stavebního práva reálné limity, protože prostě v okamžiku, kdy ten jeden úředník je nemocný nebo je na dovolené, stavební úřad prostě stojí. Tady v tom nalézáme shodu a je možné to udělat tak, aby to fungovalo na stávajících úřadech větších, a fungovalo to dobře, s důležitou místní znalostí a bez rozvrácení současných vazeb i odborných v rámci pracovních týmů.
Zároveň spoléháme na to, a z toho vycházejí všechny ty tři návrhy, to je společný jmenovatel, že se v této Sněmovně podařilo schválit legislativu pro digitalizaci stavebního řízení jako důležité a nezbytné podmínky pro to, abychom se dostali do 21. století. Princip velmi rychle popíšu, protože je důležitý pro to, jak by fungoval náš model představený v komplexním pozměňovacím návrhu.
V okamžiku, kdy budete mít v ruce digitální nástroj, projektant či stavebník ukládá projektovou dokumentaci v elektronické podobě do datového úložiště. Zároveň svoji žádost prostřednictvím portálu stavebníka umisťuje do systému. Důležitá věc už pro důležité zjednodušení - mnoho lidí si dnes stěžuje na to, že v Třebíči má trochu jiný postup, trochu jiný formulář, než ve Frýdku-Místku. V okamžiku, kdy ale všude funguje jedna platforma, jeden portál stavebníka, tak tyhle metodické záležitosti samy o sobě jsou jednotné. Samozřejmě že to samo o sobě nevyřeší všechny problémy, ale výrazně zjednodušuje v tuhle chvíli odpovědi mnoha lidí na to, co je trápí - prostě jednotné prostředí, a co je důležité, sledování lhůt nejenom pro stavebníka, ale pochopitelně i pro každého z úředníků, kteří se k tomu budou vyjadřovat. To zásadně mění práci samotných stavebních úřadů. Měli jsme možnost to opravdu vidět v praxi v některých státech světa. Debatovali jsme s českými architekty, kteří v takovém systému připravovali na dálku stavbu ve Spojených státech amerických nebo ve Finsku a upozorňovali nás na to, kde jsou úskalí a kde to funguje dobře. Ale shodovali se na jednom: taková forma umožňuje daleko lepší a transparentnější kontrolu veřejné správy a odbourává úplně zbytečné byrokratické aparáty.
Pro tento model nastavujeme další důležitou možnost, protože dobře víme - a ani komplexní pozměňovací návrh pana kolegy Kolovratníka, ani vládní návrh přece nemůže vyřešit a nevyřeší možné kolize s chráněnými veřejnými zájmy. Nemůže vyřešit to, kdy se ten projekt ocitne v konfliktu mezi hygienou a mezi hasiči, s životním prostředím a mezi hasiči nebo mezi kterýmkoli jiným dotčeným orgánem. Pokud chceme takové problémy vyřešit, tak zkušenost z jiných států říká: musíte přivést ty odpovědné úředníky k jednomu stolu a hledat podmínky, které by umožnily výstavbu takového záměru, nebo třeba neumožnily, pokud to opravdu nejde. Ale klíčová věc, ve které mimochodem v našem návrhu dostávají klíčovou roli obce a města, tedy samosprávy, protože ty jsou automaticky účastníky dohodovacích řízení. To je jedna z důležitých rovin prvků posilování samospráv v tom vyjednávání a rozhodně prvek, který je velmi důležitý, tak přesně do toho celého procesu v okamžiku, kdy se tu ten konflikt objeví, zapojujeme takové jednání, kde na konci mají být splnitelné podmínky a kde na konci je nějaká dohoda všech klíčových partnerů pro příslušné stavební povolení. Věc opravdu velmi důležitá. To ani jeden z dalších návrhů nezahrnuje, a přitom víme ze zkušenosti, že pokud se opravdu mají překonat problémy, tak dneska se stejně v těch úřadech o něco podobného pokoušejí. Tady to zakomponováváme do toho procesu.
Tady zazněla výtka, že prodlužujeme lhůty. To můžu prokazatelně odmítnout - my děláme to, že ve vztahu k zjednodušení života stavebníků do té lhůty můžeme zahrnout i pořizování vyjádření správců sítí, ale i právě zmíněné dohodovací řízení a všechny kroky, které vedou k úspěchu. Takže to je i v tomto směru transparentnější a říkáme prostě a jednoduše lidem pravdivěji, jak dlouhá ta doba může být, protože v okamžiku, kdy dáte za úkol malému stavebníkovi, který chce postavit garáž, že si má sám nejdřív oběhat všechno, tak ho můžete odepsat klidně na dva, na tři měsíce. Budete mít výhodu, že se to nezapočte do té délky, ale v životě toho dotyčného to bude mít prostě stejný efekt, bohužel neblahý. To řešení, s kterým přicházíme my, je, že pokud vy jako stavebník, který jste s tím nikdy nepřišel do kontaktu, je to třeba vaše první stavba, tak všechny ty další kroky za vás může udělat stavební úřad. Nemusí, pokud si vyberete jinou cestu. Ale tak jako v jiných státech se můžete v tomto směru jedním kliknutím přihlásit k tomu řešení, podat to, a ty další kroky pak realizuje příslušný stavební úřad díky tomu nástroji, který má v portálu stavebníka. Konkrétní praktické řešení, které vychází z reality dobře fungujících stavebních úřadů. ***
