(16.40 hodin)
(pokračuje Kolovratník)
Ještě jeden argument, který si myslím, i kolegové z opozice, by pro vás měl být důležitý a silný, a prosím, abyste ho poslouchali pozorně. To, co v tom komplexním návrhu ještě v tuto není, a my to dopracováváme a chceme připravit, jsou takzvané čtyři artikuly měst a obcí. My jsme o nich jednali minulý týden ne se všemi, ale s některými zástupci Svazu měst a obcí a musím říct, že kolegové mě nejen jako poslance, ale také zastupitele krajského města Pardubic a také zastupitele krajského s nimi velmi oslovili. Tohle my dopracováváme a jsme připraveni podat individuální pozměňovací návrh. Ještě nás na tom čekají diskuze s kolegy z Ministerstva pro místní rozvoj, ať je to legislativně čisté, ale teď se i na Marka Výborného obracím. V těchto čtyřech městských artikulech, já když tak ten materiál zašlu, my velmi výrazně - a to byl pro mě strašně silný argument - prosazujeme a podporujeme samosprávu obcí, sílu a roli obcí v oblasti územního plánování tak, aby si ta zastupitelstva sama mohla rozhodnout, co kde chtějí, kde to chtějí, kde nechtějí jaké zóny, aby mohli dělat i změny územních plánů poměrně operativně a rychle, jinými slovy, aby to bylo v jejich samostatné, ne přenesené působnosti. Chceme tam posílit i roli malých obcí, aby to nebylo tom, že jim někdo nařídí nějakého pořizovatele, že jim ho bude dělat stát, ale aby si třeba samy mohly rozhodnout, koho chtějí, která nejbližší obec s rozšířenou působností jim s tím plánem pomůže. Teď to říkám ilustračně nebo namátkově jako některé z argumentů, které jsme obdrželi od zástupců z komory statutárních měst od kolegů primátorů těch měst, a to nejen pro velká města, ale také pro obce. A tohle je třeba argument, který i mě vnitřně hodně posiluje, že opravdu samosprávám všech velikostí výrazně - opakuji, ještě to v tom návrhu není, budu ho podávat asi v příštím týdnu - tu roli, tu jejich vlastní pravomoc posílíme.
Další ilustrační příklad. Náš kolega z Pardubického kraje, pan starosta Litomyšle Dan Brýdl, mi udával příklad, jakým způsobem se Litomyšl brání nebo jakým způsobem si zařizuje, aby byla účastníkem řízení na území své obce. Dělají to tak, že historicky mají po obci různé své ty takzvané proužky, kousky území, aby byli tím sousedem, který musel být osloven. I tomuhle se chceme vyhnout, nepoužívat takové řešení. Hledáme - nemáme to zatím dojasněné - cestu nebo způsob, kde by obce mohly opravdu mít jistotu, že v každém stavebním řízení na jejich území budou v roli účastníka toho řízení, teď to řeknu volnými slovy, jakoby do určité míry dotčeným orgánem, který prostě nemůže být obejit.
To jsou, říkám to ilustračně, momenty, které hodně posílí samosprávy, dají jim do rukou nástroje. Prosím, pak se na to dívejme, že vedle toho to technické provedení, vydání stavebního povolení, už bude vlastně jenom technikálie, kterou by tedy profesionálně ve lhůtách, které se dodrží a tak dál a tak dál, měl realizovat stavební úřad v roli té jedné instituce. Tolik v rychlosti reakce na argumenty mých předřečníků. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobře, teď s přednostním právem se stanoviskem klubu ODS, pan poslanec Kupka. Prosím.
Poslanec Martin Kupka: Ještě jednou, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové. My se samozřejmě hlásíme k pozměňovacímu návrhu, na kterém jsme se podíleli. Já ho za chvíli podrobně představím a zároveň potvrdím náš procedurální návrh, který je důležitý z hlediska toho, abychom opravdu měli možnost, pokud tady dnes Poslanecká sněmovna - nebo zítra, nebo pozítří - odhlasuje jako nosič jeden z těch komplexních pozměňovacích návrhů, tak abychom k němu my všichni, kdo to budeme považovat za důležité, mohli načíst nové pozměňovací návrhy.
Ta lhůta má být dostatečná, protože se jedná opravdu o komplikovaný materiál, komplikovaný zákon. Pokládáme za důležité, aby lhůta 31 dnů, respektive lhůta načtená panem kolegou Výborným, přerušení do 31. března, tady opravdu byla zachovaná. Bylo by to korektní a umožňovalo by to opravdu, aby nedocházelo ke zbytečným přehmatům, třeba v podobě legislativních chyb. To je tedy náš návrh. My samozřejmě budeme navrhovat, aby tím nosičem byl náš komplexní pozměňovací návrh, ale v každém případě se budeme stavět za to, aby přerušení proběhlo do 31. března.
Začnu hned tím, co je vlastně to nejpodstatnější z hlediska našeho komplexního pozměňovacího návrhu. My se bráníme vzniku nového megastavebního úřadu, protože jsme prostě přesvědčeni o tom, že vznik samostatného úřadu sám o sobě problém nebude schopen vyřešit, naopak vytvoří problémy nové. Říkal tu pan kolega Kolovratník, že vlastně nemají v úmyslu vytvářet nic světoborného, nic významného. Tak aby mluvila čísla: na vydávání stavebních povolení se podílí přes 13 000 úředníků. Nová struktura by tedy zahrnovala nových 13 000 úředníků, 13 000 úřednických míst, která nutně musejí vzniknout jako nová a vzniknou v režimu zákona o státní službě. To je realita. Ano, proběhne jednání o tom, aby do toho nového úřadu případně přecházeli úředníci z ostatních úřadů, ze stávajících stavebních úřadů, ale nejenom z nich, ale také z úřadů, které se věnují vydávání stanovisek k jednotlivým stavebním záměrům, tedy z dotčených orgánů státní správy, z odborů životního prostředí, z odborů dopravy a podobně, tak aby se opravdu státní správa v této oblasti integrovala.
Co to bude znamenat? Že se také naruší, rozpadnou současné kolektivy, existující odbory, které v tuto chvíli zahrnují jak úředníky, kteří se vyjadřují čistě k výkonu státní správy, tak ty, kteří mají za úkol samosprávu. Zatímco v současné době na těch úřadech, třeba krajských, byla myslitelná zastupitelnost, tak to bude do budoucna komplikované, protože ty tradiční vazby se prostě rozpadnou. A může to znamenat ohrožení i odborné.
V současné době, a potvrdí mi to každý, kdo přišel někdy do kontaktu se stavebními úřady, narážíme na to, že je nedostatek lidí, kteří mají příslušnou kvalifikaci. To je jeden z největších problémů současného výkonu stavebního práva. V okamžiku, kdy vytvoříte nový stavební úřad, tak tím ale neodstraňujete tenhle vážný problém, naopak ho prohlubujete, protože nejste schopni zajistit, že všichni, kteří se dnes věnují rozhodování v oblasti stavebního práva, prostě přejdou do nového stavebního úřadu. Jak byste je k tomu přinutili? Už teď říkají i v debatách při přípravě toho zákona primátoři velkých měst, starostové, že přirozeně nabídnou těm lidem, kteří by měli odcházet, aby zůstali ve městech a obcích a věnovali se například investiční výstavbě, protože tam města a obce prostě také bolí aktuální situace. Takže představa, že tady vytvoříme najednou úřad, který zázračně zahojí všechny problémy, je opravdu nebezpečná chiméra.
Ministerstvo vnitra se v té analýze tomu věnovalo, popsalo i možné náklady. To není tak, že by si to opozice vycucala z prstu, zdůrazňuji. To jsou opravdu čísla, se kterými přišlo Ministerstvo vnitra, a určilo jak minimalistickou, tak i maximalistickou variantu. Je jasné, že všude by nevznikaly na zelené louce stavební úřady, ale někde asi ano. A stejně tak slyšíte z úst primátorů, že nemají dostatek kanceláří a že další věc, se kterou bojují, je prostě nedostatek prostoru. Z jakých důvodů v okamžiku, kdy budou řešit svůj problém, by vyšli vstříc novému úřadu, který samozřejmě bude chtít mít také svá místa, své prostory?
Zaznívala další důležitá věc, a ta je velmi významná i z hlediska výkonu a kvality té správy. Dnes běžný občan, který vyřizuje své záležitosti a jde s žádostí o stavební povolení, ví, kdo je odpovědným pracovníkem, kdo je šéfem stavebního úřadu i kdo je tajemníkem a má k němu relativně blízko. Když se prodlužují lhůty, je to přirozeně první místo, kde je možné uplatnit kritiku a požadavek na to, aby se dodržovaly lhůty. V okamžiku, kdy tohle odpadne, kdy to nebude jedna instituce, tak já si to dovedu představit velmi živě v případě Středočeského kraje. Myslíte, že by někdo z těch lidí, třeba v Brandýse nad Labem, jenom našel konkrétního člověka ve Zborovské, kdo bude dělat šéfa tomu pracovníkovi v případě brandýského úřadu? Navíc tím bude ten výkon ještě mnohem komplikovanější, protože on možná tedy sice půjde na místní radnici, ale půjde za někým, kdo vůbec té radnici, místnímu tajemníkovi toho úřadu, nebude podléhat, nebude s ním mít nic společného. V tomto směru to pro něj bude ještě méně srozumitelné, než je to dnes. ***