(15.00 hodin)
(pokračuje Kopřiva)
Samozřejmě, mohli bychom to asi formálně odbýt teď, nějak ten bod předřadit, myslím, že to je bod 304, ale teď už bychom na to šli s křížkem po funuse, protože pan premiér už to podpořil, už to je schválené jak na úrovni Rady, tak Evropského parlamentu, senátní výbor se k tomu vyjádřil, holt tady za Sněmovnu to zůstalo formálně bez stanoviska, ale to už se holt nedá nic dělat. Já bych se možná přimlouval za to, abychom to příště probírali včas. Tohle je už v podstatě ratifikace, tohle už je hotové nařízení, které nám nezbývá než odmávnout, ale - jak jsem říkal v úvodu své řeči - klub Pirátů podporuje rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů a jeho provedení na vnitrostátní úrovni, i další zvažované vlastní příjmy Evropské unie dávají smysl a rádi nabídneme spolupráci i vládě při projednávání na evropské úrovni těch dalších daní nebo cel. Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí se stanoviskem klubu KDU-ČSL pan poslanec Ondřej Benešík a se stanoviskem klubu ODS se připraví pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Jak tady už opakovaně zaznělo, ten proces, co se týče příjmové stránky, byl v podstatě dokončen. Poslanecká sněmovna v tomto ohledu není součástí schvalovacího procesu, nicméně dohoda na evropské úrovni byla taková, že tato naprosto zásadní záležitost bude projednána s národními parlamenty. Já bych se proto spíše zaměřil na výdajovou stránku věci, která bude realizována přes takzvaný národní plán obnovy, což je dokument, který stanoví priority a oblasti, na které bude balík peněz ve výši zhruba 173 mld. korun vynaložen.
Tak jako každá krize, i situace způsobená pandemií má vést k tomu, abychom se pohnuli dopředu a hledali inovativní řešení, nikoliv k tomu, abychom stagnovali na místě, zakonzervovali naše staré přístupy a řešili si výlučně naše momentální aktuální problémy. Zastáncem inovací je jak KDU-ČSL, tak i Evropská unie, která svůj plán nazvala příznačně plánem na podporu oživení a odolnosti. Dosavadní stav příprav národního plánu obnovy ale svědčí o tom, že česká vláda je spíše zastáncem přístupu konzervativního, umrtvujícího. Mají-li peníze plynoucí k nám z unijního postkrizového plánu něco změnit, musí nás posunout kupředu. Dovolte mi k tomu představit několik konkrétních bodů jako doporučení naší vládě.
Samotná struktura výdajů v aktuální vládní verzi národního plánu obnovy budí rozpaky. Nejvíce, a to až 118 miliard, má být vyhrazeno na fyzickou infrastrukturu a zelenou tranzici. Oproti tomu na digitální transformaci je určeno 25 miliard, na vzdělávání a trh práce 23 miliard nebo na výzkum, vývoj a inovace pouhých 12,5 miliardy. KDU vyzývá k navýšení peněz na digitalizaci, vzdělávání a výzkum. U kapitoly fyzická infrastruktura a zelená tranzice chceme, aby co nejvíce peněz šlo na zelenou tranzici, postavenou na nových technologiích. Necpěme tolik peněz do asfaltu a betonu, naopak, investujme je zejména do lidí, do lidského kapitálu.
Kapitola věnovaná digitalizaci by měla obsahovat jednoznačné cíle a časový rámec. Cílem by například mělo být úplné propojení finančních úřadů se správami sociálního zabezpečení, zdravotními pojišťovnami či úřady práce. Databáze resortních ministerstev by měly být propojeny s různými registry včetně katastru nemovitostí. Je třeba umožnit podávání a vyřizování jakékoli žádosti, včetně daňového přiznání, pouze elektronicky. Založení OSVČ či s. r. o. by mělo být možné z domova.
V době, kdy sítí rychlovlaků disponuje Francie, Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, nás nesmí evropská osobní železniční doprava objíždět. Proto je třeba podstatně větší částku alokovat na vytvoření sítě rychlovlaků. Páteřní trasy, evropské koridory, musí mít cestovní rychlost 200 až 250 kilometrů za hodinu. Cílem musí být také zvýšení mobility obyvatel při cestě za prací, a to například zrychlením příměstské železniční dopravy.
Naše silniční síť je přecpaná kamiony. Je třeba přenést část silniční nákladní dopravy na železnici a využít v rozumné míře vnitrostátních vodních cest.
V oblasti průmyslu musí vláda přidat peníze na prorůstové investice. Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, archivnictví, jsou opatření na restart na obnovu ekonomiky opravdu velmi nevhodné. Přesto pro ně vláda navrhuje v plánu obnovy věnovat desítky miliard, a to je špatně. Vláda nesmí národní plán obnovy prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu, nikoliv do takto mimořádného prorůstového fondu.
Inovace ve vzdělávání neznamenají jen aktuální zajištění vzdělávání na dálku, jak se domnívá vláda. Je třeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu žáků a studentů. Moderními imperativy vzdělávání jsou interdisciplinarita, kvalitní práce s informacemi a kritické myšlení. To vyžaduje úpravu vzdělávacích rámců a investice do technologií, například budování interaktivních a snadno dostupných inovačně vzdělávacích databází. Je třeba propojit stávající informační systémy ve vzdělávání a vytvořit jednotný resortní informační systém, který bude přístupný orgánům státní správy a samosprávy. To umožní jednoduše získat údaje o kvalitě škol bez jejich administrativního zatížení.
Vláda deklarovala, že bude v přípravě národního plánu reforem konzultovat široký okruh institucí, bohužel činí tak poměrně formálně. Proto jsem inicioval usnesení výboru pro evropské záležitosti, kterým Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby poskytla dostatečný čas pro řádné vypořádání připomínek sociálních partnerů, nevládních organizací a dalších dotčených subjektů před schválením národního plánu obnovy ve vládě. Jde o hodně. Přípravu národního plánu obnovy prosím neuspěchejme.
Já bych si dovolil ještě pár výhrad. Ty výhrady nejsou jenom moje nebo KDU-ČSL. Jsou zejména nejrůznějších entit, institucí, asociací, jako je Hospodářská komora, jako jsou obory, jako je Svaz průmyslu a dopravy, jakými jsou poskytovatelé sociálních služeb a tak dále a tak dále, kteří mají výhrady k procesu tvorby plánu obnovy. Partneři si stěžují, že jejich podněty a názory nejsou dostatečně ze strany vlády reflektovány, a i když Evropská komise vyzvala vlády členských států, aby do tvorby těchto plánů byly zahrnuty i národní parlamenty, v České republice se tak neděje. Je to vlastně poprvé, kdy projednáváme problematiku spojenou s národním plánem obnovy, který bude alokovat přes 170 miliard na obnovu a restrukturalizaci ekonomiky, na Poslanecké sněmovně.
Také máme výhrady právě k obsahu, kdy ne KDU-ČSL, nebo pouze KDU-ČSL, popřípadě i další politické strany mají výhrady k tomu, jaké jsou alokace a jaké přesně oblasti. Tyto výhrady právě mají i entity, subjekty, jakými jsou Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, odbory, vzdělávací instituce a tak dále a tak dále. ***
