(10.30 hodin)
(pokračuje Čižinský)
Bylo by nějaké podobné technické řešení použitelné a přínosné v podmínkách České republiky? Nevíme. A proč to nevíme? Právě tady, vedle hrozících ekonomických dopadů na konečné spotřebitele, vidím největší problém projednávaného zákona. Vypracování jeho předlohy, velmi uspěchané, jak jsem už zmiňoval, evidentně nebylo podloženo důkladnou rešerší technických řešení, která se výroby elektrické energie týkají a mohla by být v podmínkách naší země vhodná.
Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA v podstatě neobsahuje žádnou analýzu, jen okopírované pasáže ze státní energetické koncepce z roku 2015. Pokud chceme energetickou bezpečnost České republiky řešit jádrem, měla by veřejnost, a my sami, vědět, že saháme po řešení, které z hlediska tepelné účinnosti je prakticky na stejné úrovni jako před padesáti lety, kdy se koncept tlakovodních reaktorů začal pro svou jednoduchost a relativní bezpečnost v jaderné energetice výrazně prosazovat. O skutečném stavu jaderného průmyslu výmluvně vypovídá poslední zpráva v The World Nuclear Industry Status Report, která sleduje celosvětový vývoj tohoto oboru. Z devatenácti nových jaderných elektráren, jejichž otevření bylo naplánováno na rok 2019, jich funguje jen šest, tři v Rusku, dvě v Číně a jedna v Jižní Koreji. Naproti tomu byl ve stejném roce předčasně ukončen provoz pěti elektráren, dvě ve Spojených státech, po jedné ve Švýcarsku, Švédsku a Německu. To, že se stavba a dostavba jaderných elektráren daří hlavně v zemích, které nejsou zrovna... nejsou žádnými vzornými demokraciemi, to by nás, myslím, mělo spíš zneklidňovat než uklidňovat. A zatímco dvě třetiny ze současných dvaapadesáti rozestavěných reaktorů jsou proti původním předpokladům zpožděné a předražené, my tady vůbec nediskutujeme, nebo jen velmi málo o tom, jestli existuje nebo neexistuje lepší možnost, jestli by nás podpora nějaké specifické technologie, která v tuto chvíli existuje, nemohla posunout od padesát let starých technologií kus do budoucnosti.
Někdo určitě tady namítne, že taková diskuze už tady v minulosti proběhla. Dnešní úroveň techniky je ale zase někde o kus jinde. Za posledních deset let také klesla cena elektřiny ze solárních zdrojů bezmála o 90 %, cena energie z větrných elektráren klesla také asi o 90 %. Mimochodem, průměrná cena energie z jádra za stejné období o více než 20 % stoupla. Technika je schopna rozvíjet se neobyčejně rychle, pokud jsou k tomu vytvořeny vhodné podmínky. Před třiceti lety nikdo z nás nemohl nosit v kapse žádný telefon, žádný mobilní telefon s výpočetním výkonem a ukládací kapacitou na úrovni slušného počítače. Solární panely se svojí cenou hodily spíš pro kosmonautiku než ke snížení účtu za elektřinu v rodinné domě.
Vědomím toho bychom měli být nesmírně pokorní a opatrní při plánování jakýchkoliv velkých investic, které předpokládají zafixování techniky na stávající úrovni na několik desítek let nebo nás k němu mohou směřovat. A tady řešíme, jak už jsem říkal, 80 let.
Máme-li zodpovědně posoudit vládní energetický program, měli bychom se zároveň kvalifikovaně vypořádat s dalšími koncepty, předkládanými jako možné alternativy dalšího rozvoje energetiky, případně jako možné varianty nebo alternativy jejího přechodu na obnovitelné zdroje. Již dnes existují technické možnosti pro zahájení a postupné uskutečnění úplné a ekonomicky výhodného přechodu evropského hospodářství na energii z obnovitelných zdrojů. Práci na tomto přechodu je možné začít hned teď. Není přitom potřeba spoléhat na vytvoření nových, dosud neznámých technologií. Stačí uplatnit některé známé technologie v měřítku větším, než byly dosud kdy používány. Neutrácejme prostředky na přípravu investic do již dnes zastaralých technologií, kterými jsou současné jaderné elektrárny, a zapojme se do evropského úsilí o rozvoj obnovitelných zdrojů. Existující jaderné elektrárny by měly zůstat důležitým článkem energetické soustavy, déle než elektrárny na fosilní paliva, a
nakonec zakonzervovány jako možné záložní zdroje.
Shrnul bych to parafrází na titul článku, který jsem si na toto téma nedávnou přečetl. Investovat v dnešní době do nové jaderné elektrárny je jen o něco málo lepší nápad než investovat do výroby parních lokomotiv. Já tady, dámy a pánové, nenabízím řešení, jenom říkám, že ta příprava byla velmi odfláknutá a ta příprava se vůbec nevyrovnává možnými námitkami.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost. Jak jsem avizoval, podávám návrh, abychom po ukončení rozpravy rozhodli o opakování druhého čtení tohoto zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. To byl pan poslanec Čižinský se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL. Ještě než dám slovo panu poslanci Pavlu Žáčkovi se faktické poznámky ujme kolega Lipavský, Zahradník a Langšádlová. Poznamenávám tedy návrh na opakování druhého čtení. Nyní pan poslanec Lipavský, dvě minuty k faktické poznámce. Máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já myslím, že projev pana poslance Čižinského byl poměrně vyčerpávající a závěr z něj je také poměrně jasný. To, co si tady koalice stran KSČM, SPD a ANO, asi to nazveme nějakou ruskou koalicí nebo já nevím, jak to jinak pojmenovat, dneska prohlasovala, to je opravdu fascinující pohled.
Pan ministr, zdá se, oněměl zde na plénu a nestojí mu za to, aby jedenkrát vystoupil, na něco zareagoval, zjevně nemá tu potřebu, ale neznamená to, že by se k těm otázkám nevyjadřoval. Já jsem například zaznamenal výroky pana ministra Havlíčka na jednání Energetického Třebíčska, které mělo valnou hromadu 22. února, a tam jsme se mohli dozvědět takové perly, že vícenáklady za tento projekt bude hradit stát, dřív to měl být ČEZ. Takže nově to má být stát. Tak to by mě opravdu teď zajímalo, kolik to bude, pane ministře, jestli tyhle informace máte, popřípadě jestli byste mohl ten výrok nějak zkorigovat.
A také bych od vás požadoval omluvu, protože jste uvedl, že Piráti nechtějí stavět jádro. Já vůbec nevím, jak jste na to přišel, kde jste tuto informaci získal. Uvádíte to opakovaně a já se domnívám, že to není nic jiného než lež, protože kdybyste se podíval na naše mediální výstupy, tak velmi dobře víte, jak o jádru hovoříme, že máme velmi konstruktivní podmínky, velmi konstruktivní připomínky. A ta vaše slepota, kdy se pravděpodobně asi chcete zalíbit určitým zájmovým skupinám, vede k tomu, že pak takhle o nás mluvíte. (Předsedající: Pane poslanče, skončil váš čas k faktické poznámce.) Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Jana Zahradníka, připraví se kolegyně Langšádlová k faktické poznámce. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já jsem přihlášený do diskuze, takže vystoupím krátce v řádné diskuzi, ale vzhledem k tomu, že mě pan kolega Čižinský jmenoval ve svém projevu, tak bych chtěl nejprve ještě upřesnit to, co říkal. Ty moje výpočty jsou naprosto rozumné, vycházejí z kapacity a ceny bateriového úložiště, které v současné době funguje v Plané nad Lužnicí, čili těch 250 miliard, potažmo 6 bilionů, to nejsou žádná čísla z prstu vycucaná, ale skutečná realita.
A za druhé, pro mě velmi překvapivě, pan kolega Čižinský vyjádřil názor svého poslaneckého klubu, který jsem si musel přeložit tak, že jeho klub odmítá jadernou energetiku jakožto součást našeho energetického mixu a chce vsadit na naprosto fatálně nespolehlivé obnovitelné zdroje, které, jak se ukázalo v počasí, kterého jsme byli svědky teď v nedávné době, prostě nefungují a nejsou schopny v žádném případě potřeby energie zajistit. To je pro mě docela zásadní politické prohlášení, kterého se mi dnes z jeho vystoupení dostalo. ***
