(16.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
To je v pořádku, a já dokonce říkám, že i oni mají platit penále, ale ne že přijde o celou podporu. Jinými slovy, pokud tento konkrétní příklad je 171 000, je sankce za ten jeden den 85 000. Penále možná bude pět stovek nebo tisíc korun, ale ta sankce reálně je 85 000 za to, že mají den zpoždění. Nebo, jak řekla paní ministryně, představte si, v průměru to jsou čtyři dny. Fakt státní správa funguje tak, že nikdy nemá zpoždění na svůj úkon čtyři dny? To mi chce někdo tvrdit?
Takže já navrhuji, a podle mě pro to není (nutná) změna zákona, aby nebyla sankce 100 % odebrání podpory, a pokud je to třeba 0,5 % denně a zaplatili o pět dnů později, tak nedostanou 100 % podpory, ale 99,5 %, odpočte se jim ta sankce. To mně přijde spravedlivé. Nemluvím o sankci za ten den, kdyby to bylo v normálním měsíci, ale ta sankce je brutální v tom, že firma za měsíc přichází o 85 000.
Já tady mám protokol, abychom věděli - protokol za kontrolou, která se samozřejmě netýkala jenom období Antiviru C. Běžela, abyste věděla, od 1. června 2018 do 30. listopadu 2020. Tato firma měla zaplatit 3 045 767 Kč a všechny zaplatila, ale protože za červenec a srpen 2020 o den a o pět dnů později, tak najednou má nedoplatek 171 000. Samozřejmě neplatila, když vykázala nulu podle programu Antivirus C. Tak abychom si rozuměli, problém je v přílišné tvrdosti toho, že sankce je 100 % úlevy a pak sankce za pozdní zaplacení. Já říkám, že je správné, aby byla sankce za dny zpoždění stejná jako v jiných případech, ale neodebírat jim podporu, ještě když to jsou, opravdu, nezlobte se na mě, fakt čtyři dny. To je tragédie - dokonce i v tom samém měsíci, v kterém to má přijít, to bylo vykázáno jako příjem státního rozpočtu. V tom je ten problém. Ne že by se měnil termín 20. uměle na 21. nebo 25., abychom někomu vyhověli, ale že sankce je 100 % úlevy. V tom je problém. Plus to penále.
Tak náš návrh je: nechte tu úlevu a penále vypočtěte podle pravidel jako v každém jiném měsíci. A pak je to spravedlivé, pak není nikdo zvýhodněn a není to ani na úkor těch firem, těch 320 000, o kterých jste mluvila, které to zvládly. Podporu dostaly a penále neplatí, protože zaplatily včas. Ti, když mají takové drobné zpoždění den nebo pět, tak by podle našeho názoru měli dostat podporu a zaplatit penále za jeden nebo pět dnů, kdy to uhradili pozdě. To přece není tak složité. To mi přijde logické, přijde mi to spravedlivé i vůči těm, kteří tu podporu dostali, a myslím, že ti ostatní si nebudou stěžovat, že "já jsem zaplatil 20. a můj kolega, který má podnik na té samé ulici v mém městě, zaplatil 21., tak já dostanu o 85 000 víc než on". To podle mě takhle fungovat nebude a každý pochopí, že zaplatí za den nebo za pět penále jako u každé jiné daně nebo jako u pojistného. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude znovu reagovat s přednostním právem. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Pane předsedo, mluvíme o tom samém, akorát každý to má z jiného konce. Mně to přijde také tragické, zvlášť v téhle pandemické době, a velmi bych si přála, aby se to nestalo žádné firmě, protože cílem programu Antivirus A, B, C bylo pomáhat firmám. Opravdu to bylo cílem. Nicméně zákon hovoří jasně. A pokud nebyla naplněna podmínka zákona, tak prostě nemůže být - ta firma si prostě ty odvody nemohla odečíst. Takto je to nastaveno.
Jediné, co v tuhle chvíli můžeme udělat, tak této firmě, pokud to není notorický neplatič nebo zpožděný platič, odpustit penále. Vím, že to je slabá náhražka, vím, že to je malá náplast, nicméně aspoň je to něco, co můžeme v tuto chvíli udělat, a Česká správa k tomu takto přistupuje. Nebyla splněna zákonná podmínka pro snížení pojistného a daná firma si nebyla oprávněna nic snížit.
Ale ještě jednou: my se domníváme, že bez změny zákona to není možné, a kdybychom začali zvažovat, a věřte tomu, že jsme to zvažovali, že bychom zpětně ten zákon změnili, tak je to velmi nesystémové. Je to nesystémové, protože naprostá většina firem to zvládla a bylo by to nefér vůči nim, čili ostatní firmy prostě to zvládly a tento malý počet firem ne.
Ale zároveň kdyby existoval jednodušší přístup, tak věřte, že bych za každou jednotlivou firmu bojovala, protože jsou to zejména malé české firmy, které si zaslouží podporu státu. A takto jsme program Antivirus C komponovali. My jsme chtěli pomoct malým českým firmám, které byly nejvíce v potížích. Takže mluvíme o tom samém, my jsme hledali cestu, zákon to neumožňuje a změna zákona by byla velmi nesystémová a nespravedlivá k naprosté většině firem. Takto k tomu chceme přistupovat. A odstranění tvrdosti zákona není v tomto případě možné. Takže ještě jednou na to apeluji, ale ráda dovysvětlím případně další detaily. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Richterová, která je přihlášena řádně do rozpravy, a podle předchozí dohody se tedy stane k tomuto bodu i zpravodajkou, pokud nikdo nic nenamítá. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Ano, přijímám roli zpravodaje a zkusím zrekapitulovat, protože jsem se tomu také velmi podrobně věnovala od září, a když tady paní ministryně říká, že si s některými z nás k tomu píše, tak jsem mezi nimi. To téma je dvojí. Jednak se ukázala chyba v tom, že v původním návrhu Antiviru nejsou opravné prostředky. A tohle je ten základ. To, že tam nejsou opravné prostředky, vyšlo najevo na konci srpna čili v září bylo možné, od září toto opravit. To se nestalo.
Já jsem 16. září k tomu psala první dopis, první interpelaci paní ministryni, kde jsem žádala přiměřený přístup. To je to, co říkal můj předřečník, aby firma, která udělá chybu, pošle o den, o dva později, ať má nějakou mírnou sankci - mírnou ve smyslu 0,5 %, 1 % a podobně. Na to byla odpověď, že to nejde. Pak jsme byli společně v Otázkách Václava Moravce a já jsem poté posílala přání, aby se uplatňovalo porušení rozpočtové kázně, protože k tomu by se vztahovaly snížené odvody do státního rozpočtu odstupňované podle míry porušení. A to je to, co potom vyšlo jako řešení na áčko, béčko k 4. 12., akorát nevím, jak moc to bylo propagováno. Ale pořád zůstal obrovský problém s céčkem. Paní ministryně mě když tak opraví, pokud nebude s něčím souhlasit, ale zůstalo to, že se nenapravil ten základní problém, že v návrhu zákona nejsou opravné prostředky a že ministerstvo nepřistoupilo k řešení této mé podstaty věci, možnosti odstranit tvrdost zákona.
A teď k tomu úplně přesně: je potřeba říct, že to, čeho jsme všichni svědky, že náš stát je velmi přísný na lidi, na firmy, a není přísný sám na sebe, potom podkopává důvěru v celé fungování státních institucí. Proto považuji za tak klíčové se tomu věnovat a najít řešení. To řešení se opravdu skrývá v možnosti odstranění tvrdostí ve smyslu § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. Právní rozbor, který dělá ministerstvo, je prostě nevstřícný, nevychází z toho, že je ten odstavec a ten paragraf záměrně napsaný velice obecně a velice nekonkrétně, a to právě proto, že zákonodárci, kteří to tehdy v letech 1990-1991 schvalovali, dobře věděli, že není možné předvídat všechny situace, protože pokud by zákon definoval, co to je tvrdost, tak by mohla nastat situace, na kterou by nepamatoval.
A to je to, co se snažím zdůraznit. Tento zákon, toto ustanovení dává tuto možnost v podstatě obrovské volnosti, obrovské úvahy, jak vyřešit téměř jakoukoliv situaci. V podstatě se dá pomoci i analogií v daňovém řádu. V daňovém řádu je podobné ustanovení, které umožňuje nejenom odpouštět pokuty a penále, ale i celou daň. A pokud je to v obdobných situacích možné při správě daní, tak nevidím důvod, proč by to nemělo jít u pojistného.
A co se týče judikatury, tak jsou nějaké precedenty. Existuje například výklad, že samotný pojem tvrdost zákona není a ani nemůže být předmětem legislativního výkladu, protože to je právě neurčitý právní pojem, aby se použil tam, kde není možné ani vhodné, aby byl tento pojem v právním předpise definován. ***
