(18.10 hodin)
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, já nebudu dlouze hovořit. Chtěl bych jenom říci, že vnímám návrh zákona, který se týká novely zákona o zaměstnanosti, byť nese ten přívěšek německý, kurzarbeit, jako velice nepodařený pokus kopírovat německou formu, která má svou historickou podstatu někdy z let dvacátých a možná ještě před první světovou válkou, a historicky se tedy vyvíjela. Má tedy za sebou dlouhou cestu, je poměrně propracovaná, je poměrně složitá, má svá přísná pravidla, a my do toho tady vstupujeme tím nejhorším možným způsobem, že zde máme několik pozměňovacích návrhů, které prohlašujeme za hlavní, a teď bude záležet na tom, který projde, který bude hlasován první, druhý a třetí a projde jako hlavní, a podle toho se bude třídit zbytek toho obrovského množství několika desítek pozměňovacích návrhů, a teď, co z toho vzejde? Vzejde z toho skutečná pomoc podnikatelům a zaměstnavatelům a zaměstnancům, jak se to bude promítat vůči velkým zaměstnavatelům typu Auto Škoda, TPCA, nějaké železárny, jiné velké podniky zaměstnávající 500 a více osob? Jak se z toho bude odvíjet pomoc, která bude v podstatě na vládě a na jejím rozhodnutí vůči drobným, malým, středním podnikatelům, a jakou vlastně bude ten zákon mít nakonec konečnou podobu, jaké v něm budou částky té podpory, za jakých okolností se přistoupí k tomu, jestli to bude vyzálohováno, nebo to bude na nich a zpětně jim bude ta pomoc poskytována a oni budou předtím zápasit s hranicí insolvence, nebo ne, pohybovat se v rozdílných lhůtách několika dnů, nebo třeba i týdnů, takže to všechno považuji za velice, velice špatné.
Já jsem také předložil několik pozměňovacích návrhů společně s kolegyní Hanou Aulickou. Ten jeden pozměňovací návrh, ona jej pak ještě odůvodní, se týká - a je předložen i s kolegyní Pěnčíkovou - podpory v době částečné zaměstnanosti, která náleží zaměstnanci pouze za tu část jeho týdenní pracovní doby, po kterou mu zaměstnavatel nepřiděluje práci, a její výše činí 80 % průměrného hodinového čistého výdělku.
Zdůvodnění navrhovaných změn spočívá v tom, že návrh má za cíl zvýšení podpory v době částečné zaměstnanosti průměrným hodinovým výdělkem, a tím se výrazně zmírní velký propad příjmů převážné většiny zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti, který se pohybuje v závislosti na rodinné situaci, počtu dětí, například u bezdětného zaměstnance při čtyřech dnech poskytování podpory a jednom dnu výkonu práce v týdnu v rozmezí od 24 % u příjmů ve výši 14 600 korun hrubého měsíčně, to jest až 12 134 korun čistého měsíčně, o 2 912 korun na 9 222 korun, do 40 % u příjmů ve výši 50 000 korun hrubého měsíčně, to jest 36 535 korun čistého měsíčně, o 14 559 korun na 21 976 korun měsíčně, a u vyšších příjmů se jak procentní, tak nominální ztráta příjmu v době pobírání podpory při částečné zaměstnanosti dále výrazně prohlubuje a tyto osoby se dostávají do sociálně obtížné situace, kdy nebudou zvládat hrazení svých standardních výdajů.
Nejvýraznější bude propad příjmů u vysoce kvalifikovaných profesí, o jejichž udržení mají zaměstnavatelé v době krize největší zájem a na nichž nejvíce závisí konkurenceschopnost jednotlivých firem, které budou nový institut pro své zaměstnance požadovat. Současně je třeba ale zdůraznit, že zvýšit příjmy zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti je zapotřebí i proto, aby... HDP a jeho dynamika je důležitým nástrojem podpory malého a středního podnikání, zejména v oblasti služeb poskytovaných obyvatelstvu. Z tohoto pohledu pak přináší navrhovaná změna klíčová opatření pro úspěšné fungování a využitelnost navrhované právní úpravy.
V uvedených případech, které jsem tady zmiňoval, by zvýšení podpory v době částečné zaměstnanosti ze 70 na 80 % zvýšilo u příjmu ve výši 14 600 korun hrubého měsíčně, to jest 12 134 korun čistého měsíčně, celkový příjem zaměstnance o 416 korun z vládou navrhovaných 9 222 korun na 9 636 korun měsíčně, a u příjmů ve výši 50 000 korun hrubého měsíčně, to jest 36 535 korun čistého měsíčně, by zvýšení podpory o 10 % zvýšilo celkový příjem zaměstnance z vládou navrhovaných 21 976 korun o 2 079 korun na 24 055 korun. Čili to je k tomu jednomu pozměňovacímu návrhu, který tady je.
A potom je tady ten jeden můj pozměňovací návrh, o kterém jsem tady hovořil už i posledně. Já jsem si vědom toho, že náš právní řád zná také institut pracovní doby na dobu určitou. Ten je upraven velice specificky, je řadou zaměstnavatelů využíván, a když ho pojmeme v úplném znění, tak znamená třikrát a dost. Ale pokud se zaměstnavatel rozhodne využít maximální délky, kterou zákon umožňuje, tak učiní tu smlouvu na dobu určitou na tři roky a každé tři roky ji prodlouží, čili ji může prodlužovat až po dobu devíti let. A v tomto případě navrhuji, aby, pokud tato smlouva je uzavřena na dobu minimálně jednoho kalendářního roku a zaměstnanec odpracoval ony tři měsíce, také dostával nárok a spadal do podpory kurzarbeitu. Myslím si, že je to vhodné opatření týkající se profesí méně kvalifikovaných, možná profesí, které jsou ale velice nezbytné v národním hospodářství, a také kupodivu i profesí v řadě vysoce kvalifikovaných, například u řady pedagogů. Takže já bych se potom přihlásil v podrobné rozpravě k těmto pozměňovacím návrhům nebo k jednomu z nich, k druhému se přihlásí paní kolegyně Aulická, a poprosil bych o jejich podporu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. V tuto chvíli s přednostním právem vystoupí paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Já už nechci nějak dál prodlužovat tuto už tak docela dlouhou debatu. Chci jenom velmi krátce stanovisko k tomu, co tady zaznívá.
My už dlouhodobě volali po tom, aby kurzarbeit byl připravený, aby konečně mohl začít platit namísto Antivirusů, těch jednotlivých programů, protože to považujeme za mnohem lepší řešení, a dost mě mrzí, že cesta k tomu je takhle dlouhá, trnitá a klopýtavá. Na druhou stranu to není naší vinou, opravdu je to vinou vládní koalice. Je potřeba tady v tom smyslu říci, že možná ani ne celé koalice.
Ale chci podpořit i zkrácení lhůt, o které tady bylo požádáno. My to určitě podpoříme, protože my vidíme za tím výsledek. A ten výsledek je pomoc podnikatelům, a zejména zaměstnancům. Proto chceme, abychom konečně už finálně po těch dlouhých debatách a schůzkách, které jsme k tomu všichni absolvovali - a já za to děkuji, že jsme tu příležitost měli to v samotné tvorbě návrhu ovlivňovat - tak dospěli, a pevně věřím, že kompromis, který nakonec z toho všeho velmi složitého jednání vzejde, bude prospěšný pro ty, kterým prospěšný má být.
Já tam mám ještě přece jenom pozměňovací návrhy, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě, které jsou odůvodněny v samotných důvodových zprávách k nim, takže to tady nebudu teď předčítat. Považuji za rozumné, aby každý, protože číst umíme, si to přečetl.
A co se týče celkové podpory toho návrhu, tak podle toho, jaké pozměňovací návrhy nakonec přece jenom budou uplatněny a projdou, se rozhodneme pro finální podporu tohoto zákona ve třetím čtení, k němuž, doufám, dojde co nejdříve právě díky zkrácení lhůt, aby konečně, aby konečně už jsme podnikatelskému sektoru a zaměstnancům v tomto státě dali jasný signál, jak to vlastně bude fungovat, protože oni na to velmi, velmi čekají. Děkuji. ***
