(18.00 hodin)
(pokračuje Richterová)
A proto, že neustále klesá, a já tomu rozumím, ochota hlásit kontakty a chodit do karantény, tak abychom to mohli zvládnout, těch vlastně už doufejme jenom několik málo měsíců vydržet, navrhujeme toto opatření dočasně zvýšit nemocenskou na 80 % denního vyměřovacího základu.
Tak to je poslední pozměňovací návrh, který chci představit, a byla bych zejména velice ráda, kdyby došlo k vysvětlení toho, jak probíhaly expertní debaty na vládní úrovni. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. S faktickou poznámkou je tady přihlášen pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.
Musím jenom reagovat na těch 80 %. Když se kolegové z Pirátské strany ptají na expertní týmy, tak bych se chtěl zeptat, jestli expertní tým zpracoval i to, proč bych měl rozlišovat a v čem je covid jiný. Já chápu, proč to bylo řečeno, ale já nemůžu diskriminovat někoho kvůli chorobě. Platí to pro všechny choroby stejně.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V rozpravě vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Připraví se pan poslanec Grospič. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych i já za klub STAN představila pozměňovací návrhy. Rozdělila jsem je do dvou skupin. Dva pozměňovací návrhy se vztahují k pozměňovacímu návrhu pana poslance Sklenáka, pak ty ostatní tři jdou samostatně. Opravili jsme to tedy podle toho, co jsme věděli. Přece jenom je to trošku složitější v tom, který pozměňovací návrh bude preferován. Myslím v uvozovkách ten komplexní.
První pozměňovací návrh se týká vyšší podpory pro zaměstnance, kteří pečují o nezaopatřené dítě, a to namísto podpory 70 % se navyšuje na 75 %. Cílem tohoto návrhu je rozlišení při čerpání příspěvku mezi zaměstnanci s rodinami, kterým snížení příjmu může velmi výrazně zasáhnout do každodenního života, v němž značná část jejich příjmů směřuje na náklady spojené s péčí o dítě na rozdíl od bezdětných zaměstnanců. Tím dojde k předejití situace, kdy by se osoba pečující o dítě z důvodu významného výpadku příjmů uplatněním režimu kurzarbeitu dostala do vážné ekonomické situace, a v důsledku této tíživé situace by musela výrazně omezit náklady na dítě v rozsahu, který by mohl na dítě mít kritický dopad, ať už v rovině vzdělání, sociální či kulturní. Cílem tedy je zvýhodnit rodiny s dětmi, jejichž základní náklady na běžný život jsou vyšší než náklady běžných zaměstnanců.
Druhý pozměňovací návrh, který se také vztahuje k návrhu pana poslance Sklenáka, se týká vyšší podpory v případě rekvalifikace a zvyšuje se na 80 %. Má za cíl motivovat zaměstnance v době částečné zaměstnanosti ke zvyšování kvalifikace a rekvalifikace organizované úřadem práce formou zvýšení náhrady o deset procentních bodů. Ještě lepším řešením by bylo samozřejmě zakotvit do zákona o zaměstnanosti možnost rekvalifikace ve spolupráci se zaměstnavatelem. Jednalo by se ale o systémovou změnu zasahující řadu dalších ustanovení zákona o zaměstnanosti, a na to jsme si tedy netroufli, protože si myslíme, že přece jenom by to koncepčně mělo připravit Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Dále následují samostatné pozměňovací návrhy. Tím prvním je omezení doby, kdy není práce přidělována na maximálně tři dny a dále je stanoveno počítání za zaměstnavatele. Tento návrh má za cíl nahradit navrhovanou podmínku nepřidělování práce za jednotlivého zaměstnance podmínkou nepřidělování práce sledovanou za celého zaměstnavatele. Tato úprava lépe vystihuje požadovaný stav věcí, to znamená, že zajišťuje, že podporu v částečné zaměstnanosti bude moci využít pouze takový zaměstnavatel, který v určitém provozu nebo jeho části přiděluje alespoň některým zaměstnancům práci. Současně zajišťuje dostatečnou flexibilitu potřebnou pro splnění předmětné podmínky, to je, že umožňuje, aby například některým zaměstnancům nebyla práce po určitou dobu přidělena vůbec a některým v plném rozsahu.
Druhým cílem pozměňovacího návrhu je snížit rozsah doby nepřidělování práce zaměstnavatelem z navrhovaných 20 až 80 % na 20 až 60 %. Touto úpravou by se předešlo v uvozovkách odstavování zaměstnanců, kteří nejsou pro zaměstnavatele a jeho činnost potřební. Za podmínek obsažených ve stávajícím návrhu by totiž zaměstnavatel mohl ve státem dotovaném režimu udržovat umělou zaměstnanost na úkor potřeby trhu a jiných zaměstnavatelů, kteří shání zaměstnance. Dále by také mohlo dojít k umělému udržování neperspektivních míst, která po skončení státní podpory stejně zaniknou.
Dalším, předposledním pozměňovacím návrhem je změna výpočtu z čisté mzdy na hrubou mzdu a dále vyšší podpora rodiny. Pozměňovací návrh má za cíl nahradit průměrný čistý hodinový výdělek, z něhož se stanoví výše podpory v době částečné zaměstnanosti, průměrným hrubým hodinovým výdělkem. Tím by se zmírnil propad příjmu převážné většiny zaměstnanců, který je nejvýraznější u vysoce kvalifikovaných profesí, o jejichž udržení mají zaměstnavatelé v době krize největší zájem. Jinými slovy, výrazně se tak zvýší příjmy zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti, a tedy i jejich koupěschopnost. Myslím, že toto už zde bylo zmíněno paní poslankyní Golasowskou. Druhá část návrhu samozřejmě vychází také z toho, že by se měla podporovat rodina, ale ten princip pozměňovacího návrhu jsem uvedla již v návrhu, který by se vázal k pozměňovacímu návrhu pana poslance Sklenáka.
A posledním pozměňovacím návrhem, který, pokud se nemýlím, tady možná také zazněl, je maximální příspěvek z jednonásobku na jedenapůlnásobek, tedy má za cíl zvýšit nastavení maximálního stropu podpory v době částečné zaměstnanosti tak, aby zaměstnavatelům umožnil udržet v době krize lépe odměňované a vysoce kvalifikované zaměstnance. Myslím, že o tom tady již bylo také mnohokrát mluveno. A tímto bych uzavřela svých pět pozměňovacích návrhů a poprosila bych vás o zvážení podpory těchto návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Stanislav Grospič vystoupí v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo. ***
