(17.50 hodin)
(pokračuje Chvojka)
Vzhledem k tomu, co jsem již uvedl, tedy navrhuji, aby návrh zákona nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení, s výjimkou, prosím, části dvanácté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, a to v návaznosti na účinnost zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, samozřejmě ve znění pozdějších předpisů. Tak to je můj první pozměňovací návrh.
Druhý pozměňovací návrh, jak jsem říkal, je také vytvořen na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten pozměňovací návrh ruší některá platná, ale ne dosud účinná ustanovení, která se týkají takzvaného Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. Od 1. ledna 2022 měl být těmito rušenými ustanoveními rozšířen takzvaný Jednotný informační systém práce a sociálních věcí, nově především o registry pojištěnců a registry zaměstnavatelů, jejichž správcem je již desítky let Česká správa sociálního zabezpečení. Tato změna se podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje momentálně jako nepromyšlená, nesystémová, nelogická, technicky komplikovaně, velmi těžko realizovatelná.
Realizace této změny by si vyžádala značné investice a v žádném případě není možné ji stihnout k 1. 1. roku 2022. Reálný přínos této změny navíc nebude vůbec žádný. Již nyní Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje informace elektronicky celé řadě subjektů, a to jak v rámci resortu práce a sociálních věcí, tak samozřejmě také mimo tento resort, a i nadále pracuje na rozvoji v této oblasti. Příkladem nám může být ePortál České správy sociálního zabezpečení, který průběžně reflektuje současnou strategii eGovernmentu v České republice. To je můj druhý pozměňovací návrh.
A jak jsem avizoval na začátku svého vystoupení, mám za to, že tato novela - že už je za minutu dvanáct, možná za půl minuty dvanáct, možná za pět vteřin dvanáct - by měla být schválena co nejrychleji, a prosím tedy, abychom hlasovali na konci tohoto bodu o tom, že lhůta mezi projednáním ve druhém a třetím čtení bude zkrácena na sedm dnů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, zaznamenal jsem procedurální návrh. Další v rozpravě vystoupí paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Diskuse už probíhá dlouho, já budu stručná. Ráda bych se jenom na úvod zeptala - a věřím, že dojde k nějaké odpovědi, ať už od paní předsedkyně sociálního výboru, nebo od paní ministryně - k tomu, jak probíhala jednání v rámci vládní koalice na expertní úrovni. Protože přece jde o věc, kde je opravdu velice podivné, že sem vláda předstupuje s dvěma rozdílnými postoji. A jak to pozoruji, tak se všichni shodneme na potřebnosti zákona, na potřebnosti úpravy, a vy vlastně nejste v situaci, kdy byste se shodli na tom, s čím předstupujete na expertní názorové úrovni, jak to vyřešit, aby to co nejlépe fungovalo. To je překvapivé, a proto se tedy ptám, jak probíhala ta odborná jednání.
Co se týče konkrétních věcí k pozměnění, tak nejde jenom o tenhle jeden zákon, o příspěvek, podporu v částečné nezaměstnanosti, ale jde i o to, nezapomínat, že společnost je celek a že řada lidí půjde i do nezaměstnanosti jako takové. A proto mám druhou otázku, do jaké míry jste se bavili na vládní úrovni o tom, co to udělá se společností jako celkem, když někteří lidé budou mít štěstí, jejich firma nezkrachuje, bude využívat kurzarbeit naplno a oni budou mít tuto podporu, a jiní budou mít smůlu, půjdou třeba právě na podporu na úřad práce a tam dnes naprostá většina lidí pobírá 45 % své předchozí průměrné mzdy. Tam moc nefunguje, že by lidé nastupovali na podporu ve výši 65 %. Je to obrovský rozdíl oproti zde v kurzarbeitu navrhovaným 80 procentům. A moje otázka je: Zvažovali jste, jaké pnutí vyvolá takováto nespravedlnost? Zvažovali jste, jestli by nebylo lepší znovu se vrátit k tomu přístupu, jaký byl ještě před několika lety, a sice aby aspoň výchozí podpora v nezaměstnanosti po dva měsíce byla alespoň těch 65 % - čistě proto, že z pohledu celé společnosti není spravedlivé, aby někdo, kdo přispíval do fondu, kdo odváděl pojištění, a prostě má smůlu, že je ve špatné firmě, která propouští, která krachuje, tak půjde na úřad práce, a někdo jiný, kdo má štěstí, že může čerpat kurzarbeit, tak by měl o tolik více?
K tomu se vztahuje jeden pozměňovací návrh, předkládám ho - týká se alespoň mírného zlepšení podmínek nezaměstnaných lidí, registrovaných na úřadu práce. Podstata věci je v tom, aby podpůrčí doba prvních dvou měsíců umožňovala čerpat 65 % bez ohledu na důvod ukončení pracovního poměru. Samozřejmě, netýká se to propuštění z důvodu porušení pracovní kázně, ale u těch ostatních věcí nám jde o to, aby lidé, kteří se dohodnou, měli šanci na těch 65 %.
Druhý pozměňovací návrh, který předkládám, se týká prvních dvou měsíců kurzarbeitu, aby tam zůstalo těch navržených 150 % průměrné hrubé mzdy v celé ekonomice, ale aby se postupně ta výše, maximální možná výše podpory snižovala. Jde o to, že je to opravdu navržené i výrazně štědřeji než třeba při srovnání s okolními zeměmi a v původním návrhu to také takhle nebylo. Navrhovali bychom takovou postupnost, a protože není jisté, jaký návrh projde, k čemu se vztahovat, tak jsme to navrhli ve dvou verzích. K tomuto tématu se tedy přihlásím k dvěma číslům pozměňovacích návrhů, aby to platilo jak k návrhu paní poslankyně Pastuchové, Aulické Jírovcové, tak pana poslance Sklenáka.
A poslední věc, ta covidová opatření, která nyní svým způsobem vrcholí v tomto zákoně, který má dlouhodobě platit, v zákoně, který se bude týkat dlouhodobě podpory v nějaké částečné zaměstnanosti nebo částečné nezaměstnanosti, tak ty covidové podpory zatím pomíjejí jinou motivaci, kterou považujeme za podstatnou, a sice motivaci lidí, aby se nebáli hlásit své kontakty a nebáli se chodit do karantény. To je věc, s kterou se potýkají i jiné země, dávají třeba motivační částky, peníze. My bychom navrhli za klub Pirátů navýšit do 30. června, jenom dočasně, do doby, než bude naočkována významná část populace, nemocenskou na 80 % pro lidi, kteří jdou do karantény kvůli covidu. Já vidím, že řada poslanců hnutí ANO kroutí hlavou. My to navrhujeme z toho důvodu, že je potřeba zvládnout, vydržet jako společnost do této doby, do června, ten poslední nápor pandemie, než bude podstatná část lidí oočkována. ***
