(15.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Za druhé se chci zeptat, jestli skutečně jste připraveni data, o kterých se mluví v té struktuře, u těch čtyř prioritních skupin, pravidelně zveřejňovat - kolik bylo očkováno poprvé, kolik podruhé. Já myslím, že to je dobře, a stejně tak rozdělení po krajích, protože máme mezi sebou krajské politiky, já to debatuji s našimi hejtmany. V některých opravdu vzniká pocit, že na jejich reakce se zapomíná, a jenom ta data mohou poukázat na to, že tomu tak není, jak před chvílí řekl pan ministr.
Pak bych chtěl, abychom opravdu vážně zvážili termín 1. února pro ty ostatní. Já teď nechci vládě říkat - nebo vládu kritizovat - aby po těch zkušenostech, které máme, při předpokládaném počtu vakcín - a pokud jste poslouchali dobře pana ministra, v okamžiku, pokud nebude registrovaná povolená AstraZeneca, ten počet je vlastně poloviční z čísel, která říkal. Z milionu tří set to skáče za první tři měsíce na 600 000, což je de facto jenom pro skupiny, které jsou v první fázi - což je dobře, že ty jsou první. Takže jestli opravdu nezvážíte, že 1. února sedne milion lidí v osm k počítači... Dejme tomu, že to nespadne, ten systém, že budou dostatečné kapacity. Ale jsme schopni nabídnout reálné termíny těmto zájemcům, reálné termíny, kdy se mohou rezervovat? Já se obávám, že ne. A tady platí, že podle mě je lepší říct pravdu, případně říct těm ostatním - nebo je ještě rozdělit do několika skupin a říct: Tak se nebudete objednávat 1. února, ale třeba 20. února nebo 28., v okamžiku, kdy zvládneme očkování těch, kteří jsou prioritní. Myslím si, že všichni ostatní chápou, že ty čtyři skupiny, o kterých jsem mluvil, musí mít přednost a že je správné, že mají přednost.
Musím také ocenit změnu názoru pana ministra, který ještě v prosinci, když jsme o tom debatovali, byl proti velkým očkovacím centrům. Změnil názor možná i pod tíhou toho, že hejtmani a primátoři ukázali, že takový projekt má smysl. A když někdo změní názor a přijme lepší řešení, tak myslím, že je to třeba ocenit a nevracet se k tomu, že někdy před několika týdny měl někdo jiný názor. Protože zkusme si vzpomenout na debatu o prodloužení nouzového stavu 22. prosince. Já jsem tady vystoupil, mluvil jsem jménem našeho poslaneckého klubu a říkal jsem, že vedeme debatu očkování úplně špatným směrem. Tady se vášnivě debatovalo desítky minut, možná hodiny o tom, jestli očkování má být povinné, nebo dobrovolné, přitom nikdo povinné nenavrhoval. A já jsem už toho 22. prosince jménem občanských demokratů a našich kolegů v naší koalici říkal, že problém bude opačný. Nebo že hrozí, že bude opačný problém: že ti, kteří se chtějí nechat naočkovat, nebudou mít šanci se nechat naočkovat v tom čase, o kterém si myslí, že by to pro ně bylo nejlepší. A bohužel jsme v tomto stavu a musíme společně udělat všechno pro to, abychom zájemce z těch prvních skupin uspokojili co nejdříve, a pak mohou nastoupit ty další skupiny.
Proč jsme navrhli ten bod, proč jsme rádi, že ho projednáme hned dneska: protože si myslím, že to je problém číslo jedna, který dneska zajímá naši veřejnost. Ten bod jsme nenavrhli proto, abychom tady kritizovali vládu - samozřejmě pokud víme, že něco dělá vláda špatně, tak to okomentujeme, případně naplánujeme - ale hlavně proto, abychom se společně zamysleli nad tím, jak to zlepšit. Moji kolegové, kteří pracují dlouhodobě v našem AntiCovid týmu, mě určitě doplní, ale nabízíme pomocnou ruku například ke struktuře dat, v tom, jak zvýšit důvěru veřejnosti k očkování, jak zvýšit celkový počet zájemců o očkování. Přece snad nikoho z nás nemůže nechat klidným, když čteme z veřejných zdrojů, že problém je například u personálu v domovech a pečovatelských domech, že tam zájem personálu je nižší, než jsme očekávali od očkování. A my se musíme snažit společně je přesvědčit, aby to udělali, aby se očkovali. Myslím si, že to je úkol (daný) nám, kteří věříme, že je to cesta k návratu do normální společnosti. Ano, jsou mezi námi (takoví), kteří tomu nevěří. Dobře, to já respektuji. Patřím k těm, kteří věří, že očkování, očkovací strategie je cesta pro návrat do normálního života, a proto za nás, kteří tomu věříme, nabízíme spolupráci a možnost, abychom zvýšili důvěru, abychom opravdu maximálním možným způsobem zapojili naše kraje, velká města a všechna města, která budou připravena pomoci k naplňování té strategie, protože to je společný úkol. To není politická otázka, to není politický spor. Ten vedeme o daně, o dávky, já nevím o co. Ale v tomto případě aspoň my, kteří věříme tomu, že to je cesta do normálu, bychom měli spolupracovat a přemýšlet, jak udělat ten systém co nejlepší, abychom, tak jak jsem říkal na začátku, a tím budu končit, vakcínu dostali co nejrychleji k co největšímu počtu těch, kteří o tu vakcínu stojí.
Děkuji za pozornost. Děkuji za to, že ten bod jste umožnili projednat hned jako první. Těším se na debatu. A věřím, že v podrobnější debatě s panem ministrem, ať už na plénu, nebo mimo plénum, budeme hledat cesty, aby očkovací strategie byla co nejvíce úspěšná. Jenom tak mimochodem, dneska podobnou debatu vedou naši kolegové na půdě Evropského parlamentu. Tam se na to dívají z evropské perspektivy, to znamená, jaké vakcíny objednala Evropská komise, v jakém poměru, od kterých výrobců apod. Myslím si, že bude dobré, abychom pak si i podrobně prostudovali závěry projednání v Evropském parlamentu, protože tam se rozhoduje na té úrovni o celkovém počtu vakcín pro jednotlivé země. A my musíme dát zase všechno pro to na národní úrovni, aby to, co k nám přišlo, se k našim občanům dostalo co nejrychleji a aby nikdo neměl pocit, že na jeho kraj se zapomnělo, že nějaký jiný kraj je preferovaný, a aby měli všichni oprávněný pocit, že všichni, kteří mají zájem, mají stejnou šanci se k tomu dostat. Děkuju.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. A než budeme pokračovat, kolegu Vondrákovi musím říct, že ještě nebyla otevřena rozprava, čili faktická poznámka není možná. A nyní tedy přistoupíme k rozpravě, kterou zahajuji. První přihlášená je paní Olga Richterová, která je pověřena klubem Pirátů s přednostním právem vystoupit za jejich poslanecký klub. Připraví se místopředseda Okamura. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. K tomuto tématu stručně shrnu: jako Piráti jsme se snažili být velice konstruktivní. Od 6. prosince jsme se snažili komunikovat o konkrétních připomínkách v přípravě na vakcinaci, na celou tu strategii. Je jasné, že to je velká logistická operace. Je jasné, že v téhle zemi s tím nebyla konkrétní zkušenost. Ale současně je už také nad slunce zřejmé, že země, které se připravovaly od léta, to zvládly. Sousední země budovaly, připravovaly se tak, aby měly všechno připravené, hotové na začátku prosince, kdy se očekávala první schvalování vakcín. A to je první věc, kdy pan ministr říká, že v prosinci přece nikdo nevěděl kapacity míst v krajích, a to je ten průšvih.
Kdybychom začali s přípravou v létě, tak by to bylo možné odhadnout. Ty velikosti skupin, jak jsme říkali, jsou úplně klíčové. Velikosti skupin seniorů, zdravotníků atd., to se dá na kraje spočítat a je možné vědět, na co se má který kraj připravit. A tahle příprava zkrátka začala pozdě. Léto bylo bohužel věnováno spíše budování mediálního obrazu než té přípravě. Já teď přečtu dva dotazy, které mi chodí od lidí, jako příklad toho, jaký je ve veřejnosti zmatek. A sice: "Olgo, kde bych našla přehled, kolik který kraj dostal vakcín?"
Lidé si samozřejmě myslí, že to je běžně dostupné. Prostě je to jenom zajímá, chtějí si kliknout, kolik jejich kraj už těch vakcín dostal. A naprosto je šokuje, když říkám: to nikde veřejně není, to nenajdete. Není nic jednoduššího než zveřejnit data s výhradou, že třeba ještě večer anebo další den mohou být dodatečně upřesněna. V elektronické formě zveřejnění je velice jednoduché dát plovoucí upozornění překrývající to číslo a říkající: Pozor, může to být ještě upřesněno.
Druhý druh dotazu, který mi chodí, je: "Tak jsem zaregistrovaná, ve výběru jsem mohla mít to místo, kde se chci nechat očkovat, zaklikla jsem Rakovník, a když se chci přihlásit, tak najednou Rakovník z nabídky zcela zmizel." Jsou to konkrétní dotazy na praktické uživatelské problémy. A to už je něco, co jsme předvídali, předvídali jsme to už v připomínkách, které jsme během tří dní dali dohromady na výzvu vlády, ať reagujeme na navrženou strategii v lednu, na začátku. A psali jsme, že uživatelské rozhraní a uživatelské problémy nejsou domyšlené. ***
