(22.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
A je dobrá doba dnes? Ano, my v ODS jsme přesvědčeni o tom, že je i dnes dobrá doba, že je vhodné hledat každý způsob, jak nechat lidem více peněz. Já jsem dokonce přesvědčen, a nejsem v tom sám ve světě, že daně se mají snižovat právě v dobách ekonomické nejistoty. Právě v těch dobách lidé totiž potřebují peníze a tímto způsobem jim můžeme pomoci. Takže je to vhodná doba, je vhodná doba dát teď lidem dobrou zprávu ve špatných časech. A oni ať si sami rozhodnou, jak s těmi penězi naloží.
Ani tu další otázku, která tady zazněla, nezesměšňuji. To je otázka, kolik to bude stát veřejné finance a zda si to můžeme dovolit. A k tomu mi dovolte dvě poznámky.
Poznámka první. Ve veřejné debatě padají různé částky, kolik bude chybět ve státním rozpočtu, bude-li ta daň 15 %. Ale ani od vlády, která má určitě k dispozici nejlepší odborné kapacity, jsme nikdy neslyšeli pořádně odůvodněnou částku, která by byla vyšší než 55 nebo 60 miliard, z toho necelých 40 miliard pro státní rozpočet. A to je dokonce o něco nižší částka, těch 40 miliard, jakou zde při projednávání posledních rozpočtů v minulých třech letech našla ODS jako částku, která se dá ušetřit položku po položce, a vždycky jsme navrhovali její škrtnutí. Ty úspory, které jsme navrhovali, byly v posledních třech letech pokaždé vyšší ve státním rozpočtu než 40 miliard korun. Tak prostě dejme ty peníze lidem, snižme jim daně, a tím do jisté míry i vytvoříme tlak, donutíme vládu, aby ty peníze našla. A ony tam jsou, vždyť jsme to ukazovali v těch minulých letech. To dokážeme i teď. A pojďme pomoci také krajům a obcím. Například zdroje, které pro ně můžeme získat, leží v evropských rozpočtech, například ve Fondu obnovy. Tam jsou nyní k dispozici prostředky. Pojďme například tyto peníze přesměrovat k obcím a krajům, a tím jim můžeme také kompenzovat nižší příjmy.
Druhá a podstatná otázka, poznámka k otázce, kde na to vzít a zda si to můžeme dovolit, a tu poznámku říkám při vší úctě i k pochybnostem, které se ozývají zprava od některých politiků středopravých nebo i liberálních ekonomů. Dámy a pánové, pojďme důvěřovat principům, kterým věříme. Pojďme jim věřit, když máme příležitost. V posledních letech máme vůbec nejvyšší daňové břemeno měřené složenou daňovou kvótou v novodobé historii České republiky. Tak pojďme to nejen kritizovat, a ta kritika je oprávněná, ale pojďme to teď změnit, když máme příležitost. Pojďme důvěřovat zásadám, ke kterým se hlásíme, a pojďme ty zásady vrátit do správy naší země. Přesuňme část peněz, a tomu přece jako lidé středopravého smýšlení věříme, přesuňme část peněz, s nimiž pracuje vláda, zpátky k lidem. Zpátky k lidem, kteří je vyprodukovali a vydělali. A důvěřujme tomu, že to, jak s nimi naloží lidé, je jediné správné. Protože na prvním místě jsou to jejich peníze. Já tomu věřím, a proto si myslím, že je správné snižovat daně a že je správné využít příležitost k tomu, abychom ty daně snížili, takovou příležitost máme teď, a že podmínky pro to máme také. A vytvořme tím také tlak na současnou vládu, a věřím, že za rok i na tu vládu, která bude úplně jiná, abychom tady ty naše principy, které tu léta říkáme, naše zásady, kterým věříme, abychom je také museli naplnit. A prostě ten dočasný výpadek, který bude, ten daňový výpadek, zaplaťme úsporami na provozu státu. To je přece řešení. Šetřme na státu, ale nešetřme na lidech.
A poznámka poslední. Ano, měli jsme tu roky vládu, která nevyužila toho období ekonomických růstů. To je prostě fakt. A teď tu máme období nejistoty, teď je před námi možná i krize a prožíváme krizi způsobenou pandemií a my máme možnost udělat z této krize příležitost. A stačí nám k tomu jediné - to je odvaha. My tu odvahu máme, a proto budeme hlasovat pro snížení daní. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. My jsme v tuto chvíli vyčerpali přednostní práva, takže já prosím pana poslance Dolejše, aby vystoupil v obecné rozpravě, a připraví se paní poslankyně Nevludová. Prosím.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Děkuji ve 22 skoro 30, měli jsme začít ve dvě hodiny, je vidět, že před námi je skutečně notná kláda a promluvit se tím, to bychom možná ještě zvládli, ale promyslet se tím není jednoduché. Víte, já to nechci natahovat, protože doba pokročila, i když nám už asi odjelo poslední metro, ale přece jenom něco je třeba říct zejména z pohledu toho, jak se k tomu výsledku dnešnímu tak trochu promyslel, tak trochu protrápil i náš klub KSČM, protože skutečně nejsme v jednoduché situaci.
Ta situace je vlastně vzniklá volbami v roce 2017. Všichni víme, že volby v podstatě vyhrála taková či onaká, ale přece jenom pravice a že vznikla paradoxní situace, že navzdory tomu vznikla menšinová vláda, která je částečně vázána tou umenšenou, oslabenou, ale přesto existující politickou levicí. Čili normálně by pravice mohla válcovat parlament, ale neděje se to tak. Jsme svědky různých taktických úkroků, manévrů atd., a nyní jsme se dostali do situace, která má svým způsobem koncepční a strategický charakter, ale zároveň jsme v krizi, která je ekonomická, epidemiologická atd. A logicky vznikají situace, které těžko šly si vůbec kdy předtím představit, protože před námi je návrh v podstatě rovné daně vsunutý do daňového balíčku vlády.
Cítím z vystoupení kolegů u pravé zdi, že v podstatě začínají slavit, protože před lety si asi ani nedovedli představit, že 15procentní rovnou daň prohlasují, byť samozřejmě to není ideální rovná daň, je tam ta sazba 23 % atd., atd. Ony ty typy rovných daní ve světě jsou různé, ale zkrátka je to bizarní situace. A přitom máme tedy, jak jsem řekl, vládu, která není ani nahá, ani oblečená z pohledu pravolevé logiky, není to ani vláda, která jde pěšky, nebo jede na voze. A z toho vznikl určitý krok, který má charakter nikoli strategicky vydiskutovaného a připraveného, ale je to krok mimořádný, a ve své mimořádnosti pochopitelně se dá hodnotit i tak, že byl značně nepřipravený, nepotřebný, možná nepodařený. Protože jestliže jsme v krizi, tak je logické, že na krizi reaguji krizovými prostředky. Jestli je tato situace dočasná a mimořádná, tak i ta opatření by měla být dočasná a mimořádná. Ale zavedení 15procentní daně je krok systémový, poměrně trvalý, taková věc se obtížně mění. A myslím si, že by byl velmi naivní člověk, který by si myslel, že v roce 2022 se stane zázrak, přestane to platit a začneme budovat úplně jiný daňový systém. To je velmi složité. Pochopitelně to ovlivní výsledek voleb v roce 2021, ale zkrátka ten trvale systémový krok je v rozporu s tím, že se vlastně bavíme o mimořádných opatřeních, jako například když lidi nemají práci nebo mají omezené možnosti, že jim chceme přidat na platu, a to způsobem, kdy nezvyšujeme mzdy, tak aspoň chceme snížit daně. ***