(12.10 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Na překročení rozpočtu se významně podílely i příjmy z aukčního prodeje emisních povolenek, jejichž výše překročila původní plán o 8,7 mld. Kč. Na meziroční růst, nikoli však na plnění, příjmů měl podstatný vliv převod 18 mld. podle zákona o státním rozpočtu, tyto převody byly v roce 2018 nulové. Pokračující pozitivní ekonomický vývoj doprovázený vysokou zaměstnaností, rostoucími výdělky a stále solidním ekonomickým růstem vedl spolu s dopady daňových legislativních úprav k relativně vysokému růstu inkasa daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o 6,1 %. Zejména nižší než původně očekávaný růst spotřeby domácností však stál za nenaplněním těchto příjmů o 0,7 %, tj. o 9,7 mld. Kč, s dopadem zejména na inkaso DPH, které bylo proti plánu nižší o 2,2 %, tj. o 6,6 mld. Kč.
Celkové skutečné výdaje byly čerpány ve výši 1 551,7 mld. Kč a 101 % rozpočtu po změnách. Rozpočet po změnách tak byl překročen o 15,8 mld. Kč. Meziročně celkové výdaje vzrostly o 150,8 mld. Kč, tj. o 10,8 %. Podíl celkových výdajů na HDP dosáhl v roce 2019 výše 27,5 %, zatímco v roce 2018 to bylo 26,3 %.
Na meziročním růstu se nejvíce podílely výdaje, které nesouvisely s financováním společných programů EU a finančních mechanismů. Tyto výdaje meziročně vzrostly o 135,9 mld., tj. o 10,7 %. Relativně vysoké tempo růstu těchto výdajů bylo z velké části odrazem realizace priorit této vlády. Do růstu sociálních dávek o 45,6 mld. Kč, tj. o 8,2 %, se výrazně promítly výdaje na dávky důchodového pojištění vyšší o 37,7 mld., tj. o 8,7 %, dále také výdaje na dávky nemocenského pojištění vyšší o 5 mld. Kč, tj. o 14,5 %, a příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách vyšší o 3,8 mld. Kč, tj. o 14,4 %. Pokračující zvyšování platů v regionálním školství a také transferů podle zákona o sociálních službách bylo hlavní příčinou zvýšení transferů veřejným rozpočtům územní úrovně o 26,5 mld., tj. o 16,8 %. Platy a související výdaje na úrovni organizačních složek státu meziročně vzrostly 9,8 mld., tj. o 7,3 %. Na růstu běžných transferů státním fondům se nejvíce podílely převody prostředků Státnímu fondu dopravní infrastruktury vyšší o 7,1 mld. a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vyšší o 4,2 mld. Kč. Na růstu běžných výdajů se výrazně projevil i již zmíněný převod 18,6 mld. uskutečněný v souvislosti s vypořádáním přebytku důchodového pojištění vykázaného za rok 2018 - dopad ve stejné výši i do příjmů. Naopak meziročně o 1,2 mld. Kč klesly výdaje na obsluhu státního dluhu. Kapitálové výdaje ve výši 139,1 mld. představovaly 102 % rozpočtu po změnách a meziroční růst o 22,7 mld., tj. o 19,5 %.
V předloženém návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019 se navrhuje vypořádání schodku státního rozpočtu České republiky za rok 2019 takto: vydanými státními dluhopisy ve výši 50,4 mld. Kč, změnou stavů na účtech státních finančních aktiv - zvýšením o 21,9 mld. Kč. Tolik k hospodaření v roce 2019.
Dovolte mi se ještě zmínit o hospodaření veřejných financí sektoru vládních institucí a státních dluhů v roce 2019. Státní dluh se za rok 2019 zvýšil z 1 622 mld. Kč na 1 640,2 mld., tj. o 18,2 mld. Kč, resp. o 1,1 %. V poměru k HDP se státní dluh meziročně snížil z 30,5 % na 29,1 % a klesl tak už šestým rokem v řadě. Saldo hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2019 dosáhlo přebytku 15,4 mld. Kč, tj. 0,3 % HDP. Celkové zadlužení sektoru vládních institucí v roce 2019 dosáhlo 30,8 % HDP proti 32,6 % v roce 2018.
Doufám tedy, že se mi tímto stručným vystoupením podařilo přiblížit vám předložený vládní návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019. Dovoluji si vás tedy jménem vlády požádat, abyste předložený materiál vzali na vědomí a zároveň odsouhlasili vypořádání schodku státního rozpočtu za rok 2019 tak, jak je uvedeno v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Děkuji paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí za úvodní slovo.
Ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od pana ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka od 11.30 do konce jednacího dne, tedy nebude odpoledne na interpelacích, a pana ministra životního prostředí Richarda Brabce z odpoledního jednání, a to rovněž z pracovních důvodů, také ani on nebude na ústních interpelacích.
Než budeme pokračovat, pan prezident Nejvyššího kontrolního úřadu neohlásil účast na tomto jednání, i když je to obvyklé, ale přesto konstatuji, že stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 843/1.
Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výboru k tomuto materiálu a přijal usnesení, které jste obdrželi jako sněmovní tisk 843/3. Kontrolní výbor projednal stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 843/2.
Nyní tedy požádáme o zpravodajské zprávy. Nejdřív požádám o slovo zpravodajku rozpočtového výboru paní předsedkyni Miloslavu Vostrou, aby nás informovala o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Potom požádám pana poslance předsedu Romana Kubíčka. Paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dovolte, abych vás seznámila s usnesením rozpočtového výboru ze 43. schůze ze dne 23. září 2020 k vládnímu návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2019, sněmovní tisk 843.
Po úvodním výkladu náměstka ministryně financí, po vyslechnutí zpravodajských zpráv zpravodajů výborů a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. projednal na společné schůzi se zpravodaji výborů usnesení výborů k státnímu závěrečnému účtu České republiky za rok 2019 (dále státní závěrečný účet) a usnesení kontrolního výboru ke stanovisku Nejvyššího kontrolního úřadu k návrhu státního závěrečného účtu a uvádí, že
a) všechny výbory doporučily Poslanecké sněmovně schválit nebo vzít na vědomí výsledky hospodaření jednotlivých kapitol a okruhů státního rozpočtu a finanční vztahy státního rozpočtu ke státním fondům podle usnesení rozpočtového výboru č. 370 z 18. března 2020 a usnesení rozpočtového výboru č. 423 z 24. června 2020;
b) ústavněprávní výbor doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna doporučuje, aby vláda v rámci státního závěrečného účtu do budoucna vyhodnocovala u jednotlivých státních institucí náklady a výdaje spojené s úhradou škod způsobených nezákonnými rozhodnutími nebo nesprávným úředním postupem a uplatněné regresní nároky.";
c) výbor pro obranu doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby odstranila rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci Národního bezpečnostního úřadu a příslušníky bezpečnostních sborů (dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů) a státními zaměstnanci (dle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě)."; ***