(9.30 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Dolejš chce reagovat.
Poslanec Jiří Dolejš: Já samozřejmě děkuji za odpověď a kvituji i to, že je tady deklarována politická vůle řešit tyto věci příslušnými diplomatickými kroky. Je mi jasné, že pak ministr nemůže mluvit o krocích, které teprve nastanou, ale přece jenom jistou vůli po určitém typu řešení bych předpokládal. A možná i proto jsem v té další interpelaci číslo 926 zkusil pana premiéra, který sice důvěřuje svému ministru zahraničí v tom smyslu, že mi neodpověděl za sebe, ale myslím si, že vtáhnout do hry stát jako takový smysl má. A bohužel tedy ta varianta odkupu a jednání s městskou částí zůstává otevřená.
Stejně tak vnímám, že ta konzultační skupina, která vznikla, že tedy je pod jaksi vedením Ministerstva zahraničí a že nám tady nevznikají rozbíhavé aktivity, aby Černínský palác byl jedním centrem zahraniční politiky a někde nám vznikala jiná centra, to by asi šťastné nebylo. Ale bohužel musím říci celkový závěr k tomu, co jsem teď slyšel, že asi nepředstoupím po dnešku před voliče s jasnou odpovědí, a to je důvod, proč požádám o hlasování o nesouhlasu s tou odpovědí. Pochopitelně když vidím, kolik nás je přihlášených, až nastane ta doba, kdy nás bude dostatečné množství.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A do rozpravy se přihlásil pan místopředseda Filip. Poté pan poslanec.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, paní a pánové, poslouchal jsem pana ministra zahraničí, ale pokud tedy máme dodržovat závazky z mezinárodních smluv, tak mě zajímá jedna věc, a to se týká přístupnosti sochy maršála Koněva, protože podle mého soudu je dosud uložena. A to jednání, jak jsem poslouchal, zatím nevede k tomu, že by nějaké konečné řešení, neříkám, že to musí být hned, ale to řešení, které je podle smlouvy. To znamená, že ta socha bude přístupná občanům. To smlouva z roku 1993 obsahuje, a to výslovně. A pokud ji městská část uložila do depozita, jak zajistí Česká republika, která je odpovědná za plnění závazků z té smlouvy, abychom dostáli svému závazku? Jinak samozřejmě budeme na mezinárodním poli považováni za ty, kteří sice podepisují mezinárodní smlouvy, ale nejsme schopni si jejich plnění vynutit. Takže by mě zajímalo, jestli o tom bylo jednáno ještě v rámci té přípravy na ty bilaterální vazby. Děkuji za to, že se aktivoval článek 5, to znamená otázka konzultací. To je všechno v pořádku, ale myslím si, že bychom měli být připraveni na otázky, které logicky musí vyplynout z toho, když se budeme bavit o naplňování té konkrétní smlouvy a jejích ustanovení.
Pokud jde o otázku doplňující, omlouvám se, směřuje spíš na pana místopředsedu vlády Havlíčka, ale jestli je připravena v rámci těch konzultací také otázka mezivládní komise, která se týká našich ekonomických vazeb, protože určitě půjde o další dodávky ropy a plynu, které samozřejmě jsou rozhodující pro energetiku našeho státu, byť ovládá Unipetrol polský vlastník.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Přihlášen je poslanec Lipavský. Poté pan ministr.
Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Jsem rád, že Poslanecká sněmovna se zabývá česko-ruskými vztahy.
Co se týče sochy Koněva, tak by mělo jednoznačně zaznít, že se jedná o výzdobu náměstí na Praze 6. A tento druh výzdoby náměstí prostě nepodléhá žádné mezinárodněprávní ochraně. Tuto výzdobu tam umístil komunistický režim v roce 1980 a nelze ji označit za nic jiného než za výraz jakési normalizační servility vůči moskevskému vedení. Koněv v Praze nezemřel, takže to není válečný hrob, nesvedl zde ani žádnou bitvu a fakticky přišel do Prahy, která byla osvobozena skrze Pražské povstání. Tudíž jaksi nelze hovořit o tom, že je to nějaký válečný památník nebo válečný hrob, který samozřejmě té mezinárodní ochraně podléhá, protože připomíná místa bitev, místa padlých vojáků nebo jejich hroby. A to je samozřejmě naprosto v pořádku.
Zastupitelstvo Prahy 6 prostě jednoho dne rozhodlo, že tam tuto výzdobu mít nechce a že tam chce mít to náměstí pojaté jinak, že tam bude připomínka osvobození Prahy a konce druhé světové války. Samozřejmě celostátní orgány, Ministerstvo zahraničních věcí a vláda České republiky, v situaci, kdy zastupitelstvo Prahy 6 je pod zcela zjevným atakem, nebo i jiní lokální, ne celostátní politici jsou pod atakem ze strany jiného státu, konkrétně Ruské federace, tak jejich hlavní úlohou může být určité poradenství místním politikům. Ale to už je na těch místních politicích, jestli si nechají poradit, nebo ne. Od toho jsou zvoleni. A pokud neporušují zákony České republiky, jako že na to mají celou řadu posudků, že žádné zákony neporušili, tak mohou konat. A druhou rolí těch celostátních orgánů, a já si myslím, že to vláda udělala dobře, i pan ministr Petříček že to udělal velice dobře, je tyto politiky před tím zahraničním vlivem chránit, a tím pádem chránit i ústavní pořádek České republiky, protože o nic menšího zde v této kauze nejde.
Takže musím reagovat na ta slova, která říkal pan místopředseda Filip, že ta socha podléhá nějaké mezinárodní právní ochraně. Prostě nepodléhá. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní pan ministr, poté se přihlásil poslanec Dolejš.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi krátce reagovat na tři vystoupení členů Poslanecké sněmovny. Jsem přesvědčen, že závazky se mají plnit, ale plnit je musí obě strany. V tomto směru myslím, že bychom také měli vnášet do té debaty, co neplní ruská strana. Myslím, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky by měla hájit zájmy České republiky.
Co se týče konzultací jako takových, tak jsem řekl, že v těchto konzultacích česká strana chce řešit celou řadu témat včetně těch citlivých témat historických. A otázka sochy maršála Koněva, jsem přesvědčen, bude předmětem jednání. Česká republika určitě bude vždy hájit to, abychom dodržovali své závazky. Na druhou stranu bych také očekával, že ruská strana připustí, že v těch konzultacích se budou řešit témata, kde my vnímáme, že ruská strana své závazky nedodržuje. A myslím, že v tomto se musíme držet principu, že jednáme jako rovný s rovným a že jednáme na základě vzájemného respektu a reciprocity ve vztahu ke konkrétním tématům.
Nechtěl bych zabíhat do detailů naší vnitrostátní české debaty. Myslím, že je to do značné míry česko-česká záležitost, která zde momentálně probíhá.
Co se týče české diplomacie, ta má hájit zájmy České republiky. Proto, jak jsem řekl, není možné přijmout, že budeme jednat na základě požadavků pouze druhé strany a druhá strana nebude zohledňovat témata, s kterými chceme jít do těch jednání. My právě do těch konzultací chceme zahrnout i témata, jako je budoucí jednání mezivládní komise, ekonomická spolupráce i spolupráce v dalších oblastech, kde věříme, že můžeme nalézt s ruskou stranou i pozitivní agendu v rámci toho, jak jsme si nastavili naši politiku v rámci Evropské unie vůči Ruské federaci, kde jedním z těch principů je, že povedeme strukturovaný dialog v oblastech společného zájmu.***