(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, budeme pokračovat v našem jednání a vracíme se k přerušenému bodu 454, což je
454.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v zahraničních operacích v letech 2021 a 2022 s výhledem na rok 2023
/sněmovní tisk 876/
My jsme tento bod přerušili při vystoupení zpravodajky výboru, paní poslankyně Jany Černochové, které opět dávám slovo, aby mohla dokončit svoji zpravodajskou zprávu. Prosím máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Mezitím dorazil pan ministr zahraničních věcí Petříček, takže dokončím četbu toho dopisu, který nám předložil v rámci výboru pro obranu a který se právě týkal toho dotazu, jaká čeká budoucnost zastupitelský úřad v Kábulu. Končila jsem poslední odstavec:
Česká republika má zájem být i nadále součástí mezinárodních snah o bezpečnostní, politickou a také morální podporu Afghánistánu. Ministerstvo zahraničních věcí si je plně vědomo hmotného i lidského úsilí, které Česká republika doposud vložila do stabilizace Afghánistánu, včetně životů devíti českých vojáků. Ujišťuji vás, vážená paní předsedkyně, že nechceme odejít od rozdělané práce.
Na výboru pro obranu kromě toho, co je v usnesení, byla dohoda, že pan ministr zahraničních věcí Petříček i po té dnešní schůzce s panem prezidentem zopakuje to, jestli tedy má Ministerstvo zahraničních věcí v plánu zastupitelský úřad rušit, snižovat počty, anebo zachovat, pokud to bude bezpečné pro naše vojáky.
Takže jak jsem tady říkala před tou přestávkou na volbu, s panem ministrem obrany Metnarem jsme vykomunikovali nějaké doplňkové usnesení, které by se právě týkalo toho zastupitelského úřadu a podpory, aby tento zastupitelský úřad v Kábulu zůstal. Toto usnesení bych si potom dovolila, pane místopředsedo, přečíst v rámci svého druhého vystoupení, kdy tedy budu hovořit jako poslankyně a zároveň vás budu seznamovat i se stanoviskem klubu Občanské demokratické strany.
Tolik má zpravodajská zpráva. Jak jsem řekla, usnesení jsem vám přečetla v obecné rozpravě, nebudu ho tedy opakovat v podrobné rozpravě, to se na něj pouze odkážu, a v podrobné rozpravě ještě načtu to usnesení, na kterém jsme ve shodě s panem ministrem obrany. A to bude doplňkové usnesení, tak abychom nenarušili to pravidlo, které jsem zmiňovala také ve svém vystoupení, že vlastně usnesení Senátu a Poslanecké sněmovny musí být identické.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a prosím nyní, aby vystoupil ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček a uvedl také tento materiál. Prosím máte slovo, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi na úvod především ocenit přístup kolegů z Ministerstva obrany, kteří s mým rezortem na přípravě návrhu velmi úzce a konstruktivně spolupracovali.
Já bych rád začal tím, že bezpečnost České republiky nelze oddělit od mezinárodního prostředí. Obrana a ochrana našich obyvatel nekončí na hranicích České republiky. Podíl na zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability je strategickým bezpečnostním zájmem naší země.
Co se týče samotného návrhu, tak ty počty, které jsou pro roky 2021 a 2022 navrhovány, jsou dle mého názoru realistické a adekvátně reflektují naše možnosti, závazky, zájmy a mezinárodní bezpečnostní situaci. Tento mandát je zaměřen především na posilování kolektivní obrany. Jedná se o účast v pohotovostních silách NATO a umožňující plnit úkoly krizového řízení mimo území Aliance na posilování kooperativní bezpečnosti prostřednictvím výcvikových misí, ať už se to týká Resolute Support Mission, KFOR v Kosovu a jinde. Zároveň navazuje na naše předchozí angažmá ve vybraných regionech, ať už se to týká Afghánistánu, oblasti Středního a Blízkého východu, Sahelu, Pobaltí, či západního Balkánu. V souladu s programovým prohlášením vlády také reflektuje závazek České republiky aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, EU a OSN.
Materiál z našeho pohledu v zásadě pokrývá naše potřeby. Nelze však samozřejmě vyloučit, že v příštích dvou letech dojde k nečekaným krizím, zejména v našem jižním sousedství, i s ohledem na možné bezpečností dopady probíhající pandemie COVID-19, které budou vyžadovat nasazení mezinárodního společenství, a Česká republika bude muset být schopna rychle flexibilně reagovat na případné další požadavky.
Na závěr bych krátce reagoval již na dotaz paní zpravodajky. Ministerstvo zahraničních věcí nechce z Kábulu odcházet, ale jasně také říkám, že je potřeba k tomu splnit konkrétní podmínky, aby bylo možné zajistit fungování naší diplomatické mise, našeho zastupitelského úřadu, ať už v oblasti bezpečnosti, nebo také základního chodu. A chci ubezpečit, že v tomto s Ministerstvem obrany velmi intenzivně jednáme, jestli budou naše možnosti stále setrvat v Kábulu. A souhlasím, nechceme odcházet od rozdělané práce. A i potom, co dochází a dojde ke snížení mezinárodní přítomnosti v Afghánistánu, tak je celá řada témat a otázek, které bychom rádi s touto zemí do budoucna řešili. Takže pokud budou splněny podmínky, tak náš zastupitelský úřad v Kábulu bude dále fungovat i po polovině příštího roku. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Než otevřu rozpravu, jedna omluva. Paní poslankyně Tereza Hyťhová se omlouvá z dnešního jednání po celý jednací den ze zdravotních důvodů.
Nyní otevírám rozpravu. Jako první je přihlášena paní poslankyně Jana Černochová. Prosím máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, jak jsem avizovala, nyní tedy si vás jednak dovolím seznámit se stanoviskem Občanské demokratické strany a s návrhem doprovodného usnesení, které opět připomenu následně v podrobné rozpravě. O konkrétním obsahu schvalovaného mandátu tedy hovořil pan ministr obrany i já jako zpravodajka, takže mi dovolte pár poznámek.
Obě mají společného jmenovatele a tím je schvalovací pravomoc spojená s vysíláním sil do zahraničních operací dle článku 43 Ústavy. Tato pravomoc je svěřena Parlamentu a je s ní spojena samozřejmě i spoluodpovědnost za rozhodování o tom, kde naše síly působí. Takže jsem velmi ráda za to, že skutečně to probíhá za přítomnosti obou ministrů, kteří se vlastně na tom vysílání vojáků podílejí. Chci zdůraznit, že je to politická odpovědnost, kterou neseme v zájmu zahraniční politiky České republiky my všichni.
Nyní tedy ty dvě poznámky, které se budou týkat zejména mise v Afghánistánu a mise v Sahelu.
Příští rok to bude dvacet let, kdy spojenci vstoupili do Afghánistánu. Důvodem bylo zasáhnutí těch, kteří stáli za odpornými útoky na New York a Washington 11. září 2001. Na to je nutné, kolegyně a kolegové, nezapomínat. Bylo jasné, že stabilizace Afghánistánu nemá vojenské řešení, ale jen politické řešení. Nicméně zároveň, že bez vojenské podpory politické řešení nikdy nebude. ***