(Jednání pokračovalo v 17.02 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, měli bychom pokračovat v projednávání bodů tak, jak jsme si je schválili. Teď jsme v trošku složité situaci, protože bychom se mohli zabývat přerušeným bodem 454 - Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích, ale já jenom připomínám, že jsme tento bod přerušili do doby, než bude přítomen ministr obrany a ministr zahraničních věcí. Pan ministr obrany Metnar přítomen je (sedí u stolku zpravodajů), pan ministr zahraničních věcí zatím přítomen není. (Z pléna se ozývá, že to nevadí.) Ale rozhodnutí Poslanecké sněmovny bylo takové, že budeme pokračovat, až zde budou oba ministři.
Prosím pana předsedu poslaneckého klubu ČSSD.
Poslanec Jan Chvojka: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Děkuji za slovo. Já se omlouvám, pan ministr Petříček je na cestě, měl by tady být každou chvíli, několik minut to bude trvat. Já bych poprosil, možná kdyby vystoupil pan ministr obrany Metnar, pan ministr Petříček pak už snad bude plynule následovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře. Pokud proti tomu nevznese někdo z kolegyň či kolegů námitku, tak já přijímám tento návrh.
454.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v zahraničních operacích v letech 2021 a 2022 s výhledem na rok 2023
/sněmovní tisk 876/
A prosím pana ministra obrany Metnara, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já začnu trošku netradičně a začnu tím, že bych se chtěl na úvod omluvit, že jsem tady nebyl na ten první bod. Nebylo to z mého nějakého plezíru, ale opravdu, jak celá řada z vás ví, účastnil jsem se setkání nejvyšších ústavních činitelů, které nebylo na Hradě, ale v současné době bylo v Lánech. Takže dělal jsem maximum a omluvil jsem se z posledních bodů, abych mohl být tady na ty body, protože projednávání nejenom toho malého mandátu, kdy děkuji za to schválení a za vaši podporu, ale i tohoto velkého mandátu jsou to jedny z nejdůležitějších bodů pro Ministerstvo obrany. Takže to na úvod.
Co se týče tohoto bodu, předpokládáme, že globální pandemie COVID-19 povede ke zhoršení bezpečnostní situace. Pandemie a návazné ekonomické obtíže dále sníží schopnost místních vlád v krizových oblastech řešit bezpečnostní situace a problémy a prohloubí i sociální rozpory. To může vést k nárůstu migračních tlaků a vln. Vnímáme však i to, jak obtížnou situaci může pandemie vyvolat i u nás doma. Předkládaný návrh nezvyšuje nároky na Armádu České republiky. Předkládá nižší finanční náročnost a nepovede k omezení schopnosti armády přispět k řešení případných následných vln nemoci na našem území.
Navrhujeme prodloužení působení v již probíhajících operacích, a to souhrnné působení až na 851 vojáků v roce 2021 a na 946 vojáků v roce 2022. Je to tedy méně než současný mandát, který nám umožňuje vyslání až 1 096 vojáků.
Naše priority v navrhovaném mandátu jsou jasně dané. Je to kolektivní obrana v podobě zapojení do posílené předsunuté přítomnosti a ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí a vyčlenění jednotek do Sil rychlé reakce NATO. Zde jenom krátká poznámka. Bere se tento bod, co se týče Pobaltí, resp. posílení sil rychlé reakce, pouze na vědomí.
Další prioritou je samozřejmě vojenské působení v Afghánistánu a Iráku. Dalšími oblastmi je zapojení do misí EU a OSN v Mali. Jsme si vědomi, že politický vývoj v Afghánistánu a Iráku může výrazně ovlivnit způsob a velikost našeho zapojení. V Afghánistánu uzavřená dohoda mezi Spojenými státy a Tálibánem předpokládá postupné snižování vojenské přítomnosti až po úplné stažení v období jara příštího roku. Očekává se, že Aliance bude pokračovat v budování dlouhodobých vztahů s Afghánistánem a podpoře jeho ozbrojených sil. V mandátu navrhujeme snížit počty v misi Resolute Support a v případné následné asistenční alianční misi v Afghánistánu ze současných 390 na 205 vojáků. V Iráku vycházíme z dosavadních zkušeností a z iráckých požadavků, a proto navrhujeme snížení mandátu ze 110 na 80.
V Pobaltí se situace nemění, a proto navrhujeme přispívat stejně jako doposud, a to do počtu 290 vojáků. Dále navrhujeme, že se znovu zapojíme do ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí, a to na šest měsíců v roce 2022, a to z Litvy.
V rámci Evropské unie se soustředíme na výcvikovou misi v Mali, kde navrhujeme pokračovat v dosavadním počtu do 120 vojáků, kde, jak všichni víte, od poloviny letošního června máme na sedm měsíců velení těmto silám.
K srpnu letošního roku jsme na druhou stranu ukončili naši účast v námořní operaci Evropské unie Atalanta. Zde jsme působili třemi důstojníky od roku 2009. V ostatních misích a operacích žádáme o schválení přibližně stejných počtů osob jak ve stávajícím mandátu. Vycházíme ze skutečnosti, že v nich budeme plnit nadále stejné úkoly.
Předpokládaný objem finančních prostředků na působení v zahraničních misích pro rok 2021 činí přibližně 1,73 mld. korun a v roce 2022 se odhaduje na 1,8 mld. korun. V roce minulém, tzn. v roce 2019, bylo plánováno 2,4 mld. korun a čerpáno bylo 1,57 mld. V letošním roce máme plánovaných 2,34 mld. korun, budeme vidět, kolik z této částky vyčerpáme. ***