Úterý 29. září 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
454.
Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany
v zahraničních operacích v letech 2021 a 2022 s výhledem na rok 2023
/sněmovní tisk 876/
A prosím pana ministra obrany Metnara, aby se ujal slova.
Ministr obrany ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já začnu trošku netradičně a začnu tím, že bych se chtěl na úvod omluvit, že jsem tady nebyl na ten první bod. Nebylo to z mého nějakého plezíru, ale opravdu, jak celá řada z vás ví, účastnil jsem se setkání nejvyšších ústavních činitelů, které nebylo na Hradě, ale v současné době bylo v Lánech. Takže dělal jsem maximum a omluvil jsem se z posledních bodů, abych mohl být tady na ty body, protože projednávání nejenom toho malého mandátu, kdy děkuji za to schválení a za vaši podporu, ale i tohoto velkého mandátu jsou to jedny z nejdůležitějších bodů pro Ministerstvo obrany. Takže to na úvod.
Co se týče tohoto bodu, předpokládáme, že globální pandemie COVID-19 povede ke zhoršení bezpečnostní situace. Pandemie a návazné ekonomické obtíže dále sníží schopnost místních vlád v krizových oblastech řešit bezpečnostní situace a problémy a prohloubí i sociální rozpory. To může vést k nárůstu migračních tlaků a vln. Vnímáme však i to, jak obtížnou situaci může pandemie vyvolat i u nás doma. Předkládaný návrh nezvyšuje nároky na Armádu České republiky. Předkládá nižší finanční náročnost a nepovede k omezení schopnosti armády přispět k řešení případných následných vln nemoci na našem území.
Navrhujeme prodloužení působení v již probíhajících operacích, a to souhrnné působení až na 851 vojáků v roce 2021 a na 946 vojáků v roce 2022. Je to tedy méně než současný mandát, který nám umožňuje vyslání až 1 096 vojáků.
Naše priority v navrhovaném mandátu jsou jasně dané. Je to kolektivní obrana v podobě zapojení do posílené předsunuté přítomnosti a ochrany vzdušného prostoru v Pobaltí a vyčlenění jednotek do Sil rychlé reakce NATO. Zde jenom krátká poznámka. Bere se tento bod, co se týče Pobaltí, resp. posílení sil rychlé reakce, pouze na vědomí.
Další prioritou je samozřejmě vojenské působení v Afghánistánu a Iráku. Dalšími oblastmi je zapojení do misí EU a OSN v Mali. Jsme si vědomi, že politický vývoj v Afghánistánu a Iráku může výrazně ovlivnit způsob a velikost našeho zapojení. V Afghánistánu uzavřená dohoda mezi Spojenými státy a Tálibánem předpokládá postupné snižování vojenské přítomnosti až po úplné stažení v období jara příštího roku. Očekává se, že Aliance bude pokračovat v budování dlouhodobých vztahů s Afghánistánem a podpoře jeho ozbrojených sil. V mandátu navrhujeme snížit počty v misi Resolute Support a v případné následné asistenční alianční misi v Afghánistánu ze současných 390 na 205 vojáků. V Iráku vycházíme z dosavadních zkušeností a z iráckých požadavků, a proto navrhujeme snížení mandátu ze 110 na 80.
V Pobaltí se situace nemění, a proto navrhujeme přispívat stejně jako doposud, a to do počtu 290 vojáků. Dále navrhujeme, že se znovu zapojíme do ochrany vzdušného prostoru pobaltských zemí, a to na šest měsíců v roce 2022, a to z Litvy.
V rámci Evropské unie se soustředíme na výcvikovou misi v Mali, kde navrhujeme pokračovat v dosavadním počtu do 120 vojáků, kde, jak všichni víte, od poloviny letošního června máme na sedm měsíců velení těmto silám.
K srpnu letošního roku jsme na druhou stranu ukončili naši účast v námořní operaci Evropské unie Atalanta. Zde jsme působili třemi důstojníky od roku 2009. V ostatních misích a operacích žádáme o schválení přibližně stejných počtů osob jak ve stávajícím mandátu. Vycházíme ze skutečnosti, že v nich budeme plnit nadále stejné úkoly.
Předpokládaný objem finančních prostředků na působení v zahraničních misích pro rok 2021 činí přibližně 1,73 mld. korun a v roce 2022 se odhaduje na 1,8 mld. korun. V roce minulém, tzn. v roce 2019, bylo plánováno 2,4 mld. korun a čerpáno bylo 1,57 mld. V letošním roce máme plánovaných 2,34 mld. korun, budeme vidět, kolik z této částky vyčerpáme.
Dále bych chtěl zdůraznit, že z právního hlediska jsou všechny navrhované zahraniční operace v souladu s mezinárodním právem a nezačínáme žádnou novou operaci. Navrhovaný rozsah působení v zahraničních operacích je výrazem ochoty a připravenosti České republiky nadále aktivně přispívat k zajišťování mezinárodní bezpečnosti. To činí z České republiky zodpovědného a respektovaného mezinárodního partnera, který výrazně působí jak v rámci misí NATO, EU a OSN, tak i ad hoc v mnohonárodních koalicích.
Na závěr mi dovolte, vážené poslankyně, vážení poslanci, vás požádat o podporu tomuto návrhu a o schválení mandátu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu ministru obrany, ale abychom mohli dál pokračovat, měli bychom zde mít ministra zahraničních věcí, kterého zde nemáme. Mohu dát slovo paní zpravodajce.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Pane místopředsedo, teď pan předseda klubu ČSSD Chvojka má čerstvou informaci, že pan ministr je tady během chvíle. My máme v půl zařazeny volby. Takže si myslím, že moje zpravodajská zpráva, a jsem přihlášena nejenom po své zpravodajské zprávě jako poslankyně, ale budu vám sdělovat stanovisko i za klub ODS, tak myslím, že přesně to je to časové kvorum, které vyčerpám. Tím zachráním pana ministra zahraničních věcí, aby tedy mohl dorazit v průběhu těch voleb, které máme v 17.30 hodin, a my jsme mohli po volbách pokračovat cca kolem 18. hodiny v té diskuzi za přítomnosti obou ministrů.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Já tomu rozumím a takto to uděláme. Jenom bych vás poprosil, paní zpravodajko, abyste se v tuto chvíli věnovala té zpravodajské zprávě, pak by bylo ideální, kdyby vystoupil pan ministr, pak bych otevřel rozpravu a vy byste vystoupila za klub ODS.
Poslankyně Jana Černochová: Přesně tak to mám v plánu, pane místopředsedo. Takže jestli dovolíte, tak zahájím zpravodajskou zprávou.
Jak už tady říkal pan ministr obrany, návrh na vyslání vojáků do zahraničních operací, tzv. velký mandát, je nám předkládán pravidelně ve dvouletých intervalech. V tomto volebním období jej projednáváme podruhé. Jako předsedkyně výboru pro obranu a jako zpravodajka tohoto bodu jsem ráda, že předložení tohoto materiálu předcházelo několik jednání ať již na půdě výboru pro obranu, nebo také na Ministerstvu zahraničních věcí. To je i důvod, proč si myslím, že by tady měl být pan ministr Petříček, protože on se i toho společného setkání obou komor poslanců a senátorů z výboru pro obranu, bezpečnost a zahraniční věci zúčastnil. Na těchto jednáních jsme poměrně detailně diskutovali o jednotlivých vojenských misích, jejich budoucnosti a jejich širších geopolitických souvislostech. Chtěla bych v tomto poděkovat jak Ministerstvu obrany, tak Ministerstvu zahraničních věcí za poctivý přístup.
Nebudu zde již detailně hovořit o obsahu materiálu, který zde podrobně představil pan ministr obrany. Jak bylo řečeno, dochází zejména ke snížení počtu vojáků v Afghánistánu a Iráku. Stejnou míru zapojení lze předpokládat v Mali a v Pobaltí, kde se také naše vzdušné síly znovu na šest měsíců zapojí do ochrany vzdušného prostoru.
Pouze shrnu, že výbor pro obranu tímto materiálem se zabýval na své 34. schůzi dne 10. června 2020 a schválil usnesení č. 175, které je evidováno jako tisk 876/1, a toto usnesení, dámy a pánové, zní:
Výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním vystoupení ministra obrany Mgr. Lubomíra Metnara, náčelníka Generálního štábu Armády ČR arm. gen. Ing. Aleše Opaty, zpravodajské zprávě předsedkyně výboru pro obranu Mgr. Jany Černochové a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
I. vyslovuje souhlas s
1. působením sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany:
a) v misi Organizace Severoatlantické smlouvy RESOLUTE SUPPORT a v případné následné misi této organizace v Afghánistánu, a to v celkovém počtu do 205 osob na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
b) na ochranu Zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu v Afghánistánu v celkovém počtu do 20 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
c) v rámci výcviku a podpory iráckých obranných a bezpečnostních sil v Iráku, na velitelstvích operace Globální koalice pro boj s Da´esh v Iráku a Kuvajtu a v rámci výcvikové mise Organizace Severoatlantické smlouvy v Iráku v celkovém počtu do 80 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
d) v misi MULTINATIONAL FORCE AND OBSERVERS na Sinajském poloostrově v celkovém počtu do 20 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
e) v misi Organizace spojených národů UNDOF na Golanských výšinách v celkovém počtu do 5 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
f) v rámci Posílené předsunuté přítomnosti Organizace Severoatlantické smlouvy v Litevské republice, Lotyšské republice, Estonské republice a v Polské republice v celkovém počtu do 290 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
g) pro plnění úkolů Organizace Severoatlantické smlouvy při ochraně vzdušného prostoru Litevské republiky, Lotyšské republiky a Estonské republiky, a to v celkovém počtu do 95 osob na dobu od 1. dubna 2022 do 30. září 2022,
h) v operaci Evropské unie ALTHEA v Bosně a Hercegovině v celkovém počtu do 2 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
i) v operaci Organizace Severoatlantické smlouvy JOINT ENTERPRISE v rámci sil KFOR v Kosovu v celkovém počtu do 8 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
j) ve výcvikové misi Evropské unie EUTM v Mali, Burkině Faso, Nigeru, Mauretánii a Čadu v celkovém počtu do 120 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
k) v misi Organizace spojených národů MINUSMA v Mali v celkovém počtu do 15 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
l) v operaci Evropské unie EUNAVFOR MED IRINI v celkovém počtu do 5 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
2. opět výbor pro obranu vyslovuje souhlas, následně tedy doporučení výboru pro obranu, aby stejný souhlas vyslovila Poslanecká sněmovna s vysláním příslušníků rezortu Ministerstva obrany k posílení velitelských struktur NATO, EU a OSN nasazených v operacích těchto organizací a vysláním příslušníků rezortu Ministerstva obrany působících ve strukturách NATO, EU a OSN do operací pod vedením těchto organizací mimo území České republiky v celkovém počtu do 25 osob, a to na dobu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022,
3. Poslanecká sněmovna souhlasí s působením nasaditelného spojovacího modulu v operacích NATO mimo území České republiky v celkovém počtu do 56 osob, a to na dobu nejvýše šesti měsíců ročně v termínu od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022;
II. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR bere na vědomí vyčlenění sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany do Sil rychlé reakce NATO, a to v celkovém počtu do 1 400 osob na dobu od 1. ledna do 31. prosince 2021 a v celkovém počtu do 400 osob na dobu od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022;
III. Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby informovala Poslaneckou sněmovnu o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2021, a to nejpozději do 30. června 2022, a o působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany v zahraničních operacích v roce 2022, a to nejpozději do 30. června 2023.
Pod touto trojkou je
II. pověřuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, což se právě děje. A výbor rovněž uložil mně jako předsedkyni výboru, abych předložila toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Milé kolegyně, kolegové, nebojte se. Tím, že jsem vás takto zdlouhavě seznámila vlastně s návrhem usnesení, tak v podrobné rozpravě nebudu muset toto usnesení znovu opakovat, ale pouze se na něj odkážu.
Zároveň jsem vám chtěla říct, jistě to víte, že v souladu s Ústavou ČR je to naše Poslanecká sněmovna, která by měla schvalovat identické usnesení, které schválil Senát Parlamentu ČR. V případě že bychom schvalovali jiné usnesení, než schválil Senát, musí se ten proces v Senátu zopakovat. A předpokládá se, že by i k tomu vláda měla zaujmout jiné stanovisko.
Jako zpravodajka tohoto tisku bych vás zároveň chtěla informovat o tom, že jsme se domluvili s panem ministrem obrany, že vzhledem k některým informacím, které vyšly v minulém týdnu, kdy v souvislosti i pravděpodobně s volbami ve Spojených státech amerických Pentagon vydal nějaké stanovisko k tomu průběhu, jak vlastně budou stahovat vojáky, svoje vojáky, americké vojáky, oni. A to stanovisko, které tedy není z oficiálních zdrojů, ale je na základě tedy nějakého článku, hovoří o tom, že by tak měli činit již zkraje roku 2021.
Proto jsme si s panem ministrem obrany volali, jestli i nadále platí ten příslib, který jsme měli i ze strany Ministerstva zahraničních věcí, že se nijak tyto změny jednak nedotknou našeho mandátu a jednak nedotknou ani případného zrušení nebo snižování počtu našich diplomatů, kteří působí v afghánském Kábulu. Tady vlastně to je ten důvod, proč bychom tady chtěli mít pana ministra zahraničních věcí Petříčka, protože když jsme tento bod projednávali na výboru pro obranu, tak tam zástupci Ministerstva zahraničních věcí říkali, že něco takového v plánu nemají. Já jsem tam avizovala, že budu chtít, aby toto stanovisko, že něco takového v plánu nemají, to znamená zrušení zastupitelského úřadu v Afghánistánu, aby nám tady řekl pan ministr zahraničních věcí na mikrofon. Věřím, že se tak po té přestávce stane.
Dovolte mi zatím, abych vás jako zpravodajka tohoto bodu seznámila s dopisem, který nám pan ministr poslal, ministr zahraničních věcí, poslal právě jako členům výboru pro obranu, kde se vyjadřuje k tomu zastupitelskému úřadu v Afghánistánu:
"Vážená paní předsedkyně, při jednání výboru pro obranu a bezpečnost - máme dva výbory, ale to nevadí - Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 10. června jste vznesla dotaz ohledně budoucnosti zastupitelského úřadu ČR v Kábulu. Hodnocení zastupitelských úřadů ČR se Ministerstvo zahraničních věcí věnuje průběžně. O tématu působení zahraničních misí Armády ČR a jejich součinnosti s našimi ambasádami budou debatovat nejvyšší ústavní činitelé ČR na schůzce plánované na září tohoto roku."
Střih. Dnes debatovali, i to předpokládám, že je pro ctěné kolegyně, kolegy důležitá informace, aby se ji dozvěděli z úst ministra zahraničních věcí. Proto prosím to neberte jako nějakou naši obstrukci, že bychom tady trvali na přítomnosti pana ministra, ale chceme se od něj jako od člověka, který je za vládu ČR zodpovědný za naši zahraniční politiku, abychom se dozvěděli relevantní informace.
Zároveň tedy pan ministr zahraničních věcí píše, že Česká republika má zájem být i nadále součástí mezinárodních snah o bezpečnostní, politickou a také morální podporu Afghánistánu. Ministerstvo zahraničních věcí si je plně vědomo hmotného a lidského úsilí, které Česká republika doposud vložila -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní zpravodajko, ano, teď vás musím přerušit v souladu s rozhodnutím Poslanecké sněmovny a musím současně přerušit projednávání tohoto bodu, protože nás čekají napevno zařazené volební body. Já jenom připomenu, že jsme v takové situaci, kdy uvedl materiál ministr obrany Lubomír Metnar, seznámila nás se zprávou zpravodajka výboru, paní poslankyně Jana Černochová, která bude pokračovat v té zpravodajské zprávě. A pak ještě vystoupí pan ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček. Teprve potom přistoupíme k otevření rozpravy.
Nyní tedy přejdeme k napevno zařazeným volebním bodům. Prvním z nich je bod číslo
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 27. 10. 2020 v 12:32.