(13.20 hodin)
(pokračuje Pikal)
Zahajuji hlasování číslo 224. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 224, je přihlášeno 92 poslanců a poslankyň, pro 57, proti nikdo.
Já vám děkuji, a pokud není kontrola hlasování, konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodaji, tento bod vyčerpali a já ho končím.
Přesuneme se k dalšímu bodu, což je
341.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb.,
o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb.,
o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 734/ - třetí čtení
Prosím, aby se místa u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr zemědělství Miroslav Toman, kterého mezi námi vítám, a zpravodaj garančního výboru, jímž je zemědělský výbor, pan poslanec Josef Kott. Prosím pana poslance Kotta. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 734/5, který byl doručen dne 19. června 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 734/6.
Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Není tomu tak. V tom případě otevírám rozpravu, do které v tuto chvíli mám jedinou přihlášku. Tou je paní poslankyně Jarošová. Takže paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážené dámy a pánové. Důvodem legislativní změny katastrálního zákona je vytvořit nutnost... je vytvořit vhodné zákonné prostředí pro řešení dopadů klimatických změn v krajině a zefektivnit řízení o pozemkových úpravách. Jeho cílem je napomoci efektivně řešit extrémní situace v krajině, jako je sucho, lokální povodně, eroze půdy, kdy současná právní úprava byla shledána jako nevyhovující. Hnutí SPD tento zákon rozhodně podpoří, podpoříme každé dobré návrhy pro řešení dopadů klimatických změn.
Co mi zde však chybí, je zdůraznění důležitosti a významu zahrádkářské činnosti, která se také významně podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, a to zúrodňováním i méně kvalitních půd. Připomenu i ekologický přínos zahrádkaření a důležitá je i jeho funkce udržitelnosti vody v krajině. Pozitivní je také role zahrádek při regulaci teploty. To platí hlavně v létě, kdy rozpálená města mohou být částečně ochlazovaná rostlinami, porostlými plochami. Přitom dosud nedošlo -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším, protože si dovolím požádat vaše kolegy o klid v sále. A zároveň upozorním, že zahrádkářský zákon je zařazen hned jako další. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji. Přitom dosud nedošlo k zakotvení této činnosti v české legislativě. Sice je v legislativním procesu zahrádkářský zákon, který, doufejme, bude úspěšně schválen, dokonce následuje po tomto bodu. Nicméně je vhodné připomenout důležitost zahrádkářství i v dalších zákonech, které s ním úzce souvisí. A tímto zákonem je právě zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
Pokud zahrádkářský zákon schválen nebude, o to více bude důležité brát ohled na zahrádkářskou činnost. Velmi důležité je tedy také vhodné umístění zahrádek pro účely zahrádkářské činnosti v plánech měst a obcí.
Katastrální zákon by tedy měl mít ve svých plánech... by měl ve svých plánech počítat i se zahrádkami. Proto jsem svým pozměňovacím návrhem rozšířila § 2 o větu: "V městských a venkovských oblastech se pozemkové úpravy vykonávají rovněž ve prospěch zahrádkářské činnosti a s ohledem na ni." Děkuji za podporu tohoto mého návrhu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tím jsme vyčerpali přihlášky do rozpravy elektronické. Pan poslanec se hlásí z místa. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, k tomuto zákonu a k této novele musím říci, že si myslím, že nástroje, které může mít Státní pozemkový úřad v rámci pozemkových úprav, jsou klíčové pro to, jestli dokážeme v ČR změnit přístup ke krajině, k půdě, k vodě. Samozřejmě už dlouhé roky dělá Státní pozemkový úřad pozemkové úpravy, které dokážou krajině vracet ty pozitivní krajinné prvky, remízky, mokřady, biokoridory, samozřejmě také polní cesty, cyklostezky, které jsou důležité pro obyvatele venkova, ale rybníky, retenční nádrže, umí pozemkové úpravy rozčlenit, problematické lokality, kde dochází k opakované erozi a podobně, to všechno se postupně nastavovalo, vybudovalo a myslím si, že ten systém má ČR poměrně dobře funkční.
Co je však problém, je kapacita a rychlost realizování pozemkových úprav, a především ne těch věcí, které se dají na papír, a zdostupní se pozemky z hlediska katastrálních map, ale především z hlediska těch takzvaných plánů společného zařízení. To znamená ty konkrétní věci, které se do toho projektu promítnou, aby se stíhaly včas realizovat a byly na ně finanční prostředky. Já samozřejmě registruji to, že se v letošním roce hledaly finanční prostředky na dofinancování pozemkových úprav. A když se podívám na jiné částky, které létají v tom prostoru letošního rozpočtu na podporu různých aktivit na jednotlivých ministerstvech, tak mě mrzí, že ten rozpočet ještě Státnímu pozemkovému úřadu pro pozemkové úpravy nebyl více posílen.
Nicméně k tomuto tisku, nechci to už zdržovat, já jsem si dovolil dát pozměňující návrh, který považuji za poměrně důležitý a souvisí to s tím, co jsem tady komentoval už v případě novely vodního zákona, a sice otázka melioračních soustav.
My se potýkáme s tím, že většina dnešních majitelů vlastně vůbec neví, jestli na tom svém pozemku má tu meliorační soustavu, nemá. Jestli ji má ve svém majetku, nebo nemá. Když ten pozemek prodávají, tak to také nejsou schopni tomu kupujícímu vždycky říci. A ne vždy je úplně jednoduché přijít do té krajiny, podívat se a poznat, že tam pod tím pozemkem ta meliorační soustava je.
Takže já si dovoluji svým pozměňujícím návrhem, který tady k tomu tisku je, navrhnout, aby vlastníci pozemku měli povinnost Státnímu pozemkovému úřadu říci, že na tom pozemku se ta meliorační soustava nachází. Pokud to nevědí nebo si nejsou jisti, tak v tom svém pozměňujícím návrhu jasně říkám, že mohou požádat Státní pozemkový úřad, aby to ten Státní pozemkový úřad odborně prověřil. Má na to kapacity nebo i v rámci rezortu má organizace, které to mohou prověřovat tak, abychom k 1. 1. 2025 mohli nastartovat systém, že Státní pozemkový úřad následně předá tu informaci českému katastrálnímu úřadu neboli ČÚZK, jak je ta zkratka Český úřad zeměměřický a katastrální, a ten formou poznámky to uvede na to patřičné čejéčko toho vlastníka, aby on věděl, že u těchto parcel je pod povrchem toho daného pozemku ona meliorační soustava. To je smysl tohoto pozměňujícího návrhu, abychom se posunuli dál v tom, že budeme schopni tady systematicky říct: máme evidenci melioračních soustav, jsou podchycené i tou informací na katastru nemovitostí. Tu informaci jasně prokazatelně budou mít v budoucnu vlastníci těch nemovitostí. Budou moci potom jednat o tom s tím uživatelem, zemědělcem, a hledat cesty k tomu, aby ty meliorační soustavy měly pozitivní dopad pro zadržení vody, vláhy v půdě. Tolik smysl toho pozměňujícího návrhu.
Děkuji za pozornost. ***