(9.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Takže jenom chci říct, že skutečně EET není žádným nástrojem primárně zaměřeným na sankce. Má nastavit systém. My si za tím systémem stojíme, ale vidíte i z té struktury sankcí za to rozhodné období, že to není nijak dramatické číslo. Když budete mít zájem, pošlu vám ještě statistiku čísel v grafech, jak budete chtít, a uvidíte sám, že to skutečně není tak. Takže většina pochybení je řešena bez sankce, upozorněním nebo radou.
Pak jste... Vysvětlovala jsem vám v písemné odpovědi, proč není možné vystavení hromadné účtenky. Vysvětlovala jsem to proto, aniž bych znala podstatu toho problému, o který tady šlo, že by to popřelo základní princip evidence tržeb, to znamená získání relevantních informací o jednotlivých hotovostních tržbách poplatníka. A upozornila jsem na to, že cílem evidence tržeb je získat v reálném čase informace o takových tržbách poplatníka, které jsou v praxi obtížně dohledatelné, a upozornila jsem, že to je požadavek... nebo požadavek na získání této informace, a evidence jako nástroj tomu slouží, že to má své místo v systému správy daní, a odkázala jsem se právě na ten zmíněný nález Ústavního soudu, který toto jednoznačně potvrdil.
Protože kdyby byla akceptace, a teď skutečně jsem odpovídala v té obecné rovině, zda toto může být jako princip, zda může být při kontrolní činnosti takto postupováno, a to jsem odmítla a za tím si stojím, protože pokud by správce daně akceptoval vystavení této jedné účtenky při hromadných tržbách pro více hotovostních tržeb, tak by samozřejmě akceptace takového principu, a teď to nezužujme jenom na inkasování stolu v restauraci, k čemu směřovala vaše interpelace, pane poslanče, tak by takový princip musel potom být akceptován i v rámci jiných obchodních modelů. Takže kdybychom provedli argumentaci ad absurdum, tak by tato skutečnost mohla fakticky vést k (nesrozumitelné) veškerých hotovostních plateb jednou částkou, čímž by byl popřen základní princip evidence tržeb.
Vy jste se ještě teď ve svém ústním vystoupení - a já to skutečně zkracuji, protože nechci tady předčítat tu dlouhou odpověď - vy jste ještě mluvil o šmírování. Principy místních šetření, vyhledávací činnosti musí být naprosto v souladu jak se zákonem evidence tržeb, tedy konkrétně s § 33, který odkazuje na daňový řád, a daňový řád potom umožňuje využít veškeré dostupné relevantní metody, jako je místní šetření, vyhledávací činnost, v rámci které zjišťuje správce daně údaje, které se týkají přímo majetkových poměrů, dalších skutečností. To znamená, že to, co jste popsal, je klasická vyhledávací činnost. To skutečně není žádné omezení. Dnes vyhledávací činnost v rámci EET - teď tedy ne, teď je vypnuto - probíhá tak, že kontroloři si ho propojí s analytickou činností, to znamená, oni dnes jsou schopni přímo na místě se napojit na systém a tam kontrolovat vlastně to, že se účtenky projeví v systému, konfrontovat si to a mnohdy prostě při takovém místním šetření... A pokud na to místní šetření jdou, tak už dnes mají nějaké signály a nějakou analýzu z analytické činnosti, protože skutečně není prostor při takovém velkém množství daňových subjektů chodit na místní šetření nebo na kontroly ad hoc, ale prostě vychází se z nějaké analytiky, to znamená, ono to souvisí s tím, že mnohdy oni jdou na kontrolní činnost.
Když se podíváte na činnost České obchodní inspekce, a ta funguje mnohem delší dobu, její kontrolní nákupy, než jsou kontrolní nákupy podle zákona o EET, tak ten princip je úplně stejný. Česká obchodní inspekce tam také jde, také si dá oběd nebo se nechá obsloužit a vlastně sleduje to, že byla řádně vystavena účtenka. To je prostě princip vyhledávací činnosti, to není šmírování. Dneska se tam kontrolor prostě posadí, zapojí se to systému EET a je schopen sledovat, zda ty jednotlivé účtenky tam byly zadávány, či nebyly. A mnohdy třeba i odjede, ani kontrolu nemusí provést, když nezjistí žádné porušení. To je princip vyhledávací činnosti, místních šetření a kontroly a je naprosto srovnatelný s obdobnou činností jiných orgánů státní správy, které mají v jiném předmětu činnosti na starosti obdobnou činnost. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jako další se do rozpravy přihlásil poslanec Ferjenčík, poté poslanec Munzar. Poslanec Stanjura chce uplatnit přednostní právo? Ne, dobře. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velmi rád, že kolega Munzar tady zvedl tohle téma, které je podle mě velmi podstatné. To znamená, ten problém, že Finanční správa kromě toho, že se snaží postihovat subjekty, které porušují daňovou povinnost, tak kromě toho ještě naprosto zbytečně a nesmyslně otravuje a do značné míry i šikanuje subjekty, které jenom udělají nějakou velmi drobnou byrokratickou chybu, nebo často to ani žádná chyba není, jenom jsou ti kontroloři v některých případech extrémně přísní.
Dám druhý příklad podobného typu jednání, jako dal pan Munzar v té interpelaci. Jedná se o toto - cituji z odpovědi Finanční správy ohledně mého dotazu. "V případě, kdy kontroloři zjistili porušení povinnosti vystavit účtenku, aniž bylo zjištěno zároveň jakékoli další porušení, se pokuty pohybují průměrně kolem cca 2 500 Kč, to jest 0,5 % zákonného rozpětí." Co to znamená lidským jazykem? Podnikatel normálně zaeviduje tržbu v elektronické evidenci. Všechny daně zaplatí, ale protože tu účtenku nenabídl dostatečně aktivně zákazníkovi, tak dostane pokutu 2 500 korun a Finanční správa má ještě tu drzost tvrdit, že to je přece bagatelní, protože mu mohli dát půl milionu. To je přece úplně šílený přístup! Tady se člověku, co neudělal vůbec nic špatného z pohledu selského rozumu, prostě normálně tu tržbu přiznal, je v elektronické evidenci, kvůli tomu je snad elektronická evidence, aby se nekrátily daně, tak tu tržbu normálně přiznal, tak dostane flastr 2 500 korun jenom za to, že tu účtenku nenabídl dostatečně aktivně tomu kontrolorovi, co dělal kontrolní nákup. Ještě jak jsem slyšel z praxe, jak ty kontroly probíhají, je to občas záměr, že ten kontrolor se chová takovým způsobem, že naznačuje jednání zákazníka, který spěchá a o žádnou účtenku nestojí, a jde mu vyloženě o to nachytat toho prodavače místo toho, aby se zjišťovalo, jestli ten člověk šidí na daních nebo nešidí. Takže my tady máme situace, a to jsou tisíce případů, mám to tady... 8 050 případů lidí, kteří dostali průměrnou pokutu 2 500, přestože tu tržbu řádně přiznali.
Chtěl bych na vás, paní ministryně, moc apelovat, abyste zase vy apelovala na Finanční správu s tím, že zaprvé je úplně normální vydat účtenku za celý stůl. A celá ta konstrukce, že vydat účtenku za celý stůl je protizákonné a porušuje to pravidla EET, je úplně šílená. Je úplně normální, že přijde číšník a zeptá se: Dohromady, nebo zvlášť? Když řeknete dohromady, tak vám vystaví účtenku na celý stůl. A já nechápu, jak je vůbec v České republice možné, že za to někdo dá pokutu, za to, že to bylo dohromady, že ty lidi se o tu tržbu rozdělili, což je úplně běžné jednání v hospodách. Občas do hospody zajdu, a tohle se prostě děje každý den. A dávat za to 5 tisíc flastr, vždyť to je úplně na palici! A říkat tady, že kdybyste tohle nepokutovali, tak pak vydají účtenku za celou denní tržbu. Kdo by si ji asi vzal? (Reakce z pléna. Řečník se směje.) Asi Andrej, aby si to dal do nákladů, jak mi napovídá pan Stanjura, jinak to nedává žádnou logiku. Stejně tak prosím, abyste přestali pokutovat lidi, kteří tržby normálně evidují, akorát nenabízejí účtenky dost aktivně. Děkuji.***