(18.00 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Ohledně změn zákona o daních z příjmů je třeba zmínit, že na základě pozměňovacího návrhu přijatého zde, na půdě Poslanecké sněmovny, se navrhuje zachování odpočtu úroků z úvěrů na zajištění bytové potřeby při současném snížení celkově uplatnitelné částky úroků z původních 300 tisíc na 150 tisíc korun ročně a navrhuje se prodloužení tzv. časového testu pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí nepořizovaných pro účely vlastního bydlení z dosavadních pěti na deset let.
Cílem tedy bylo vytvořit na trhu větší prostor pro pořizování vlastního bydlení, přispět k omezení spekulativního pořizování nemovitých věcí a tato změna se nedotkne osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí, ve kterých má prodávající bydliště, proto jsem říkala "které není k trvalému bydlení", nebo když poplatník takovou nemovitou věc nepořízenou pro účely vlastního bydlení prodá a koupí jinou nemovitou věc. Ještě připomínám, že prodloužený časový test se uplatní až na nemovité věci nabyté od 1. ledna 2021. Staré nemovité věci tak budou nadále osvobozeny podle původních podmínek.
Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila 8. července 2020, Senát zákon následně vrátil s pozměňovacím návrhem, s nímž Ministerstvo financí souhlasí. Dovolte mi jej stručně představit.
Senátní pozměňovací návrh reaguje na pozměňovací návrh přijatý zde v Poslanecké sněmovně, který navrhoval zachování odpočtu úroků z hypoték, avšak změny zákona o daních z příjmů provedl ne zcela správně a komplexně. Pardon, ten ho provedl správně a komplexně - senátní. Obsahem jsou tedy legislativně technické úpravy zákona o daních z příjmů nezbytné pro zachování funkčního odpočtu úroků z úvěrů na zajištění bytové potřeby. Jedná se konkrétně o zachování právní úpravy umožňující prokazování nároku na odpočet, odstranění duplicitní definice bytové potřeby a úpravu přechodných ustanovení. Takže já bych vás chtěla požádat o podporu senátního návrhu.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní místopředsedkyni vlády a nyní prosím pana senátora Vladislava Vilímce, aby se ujal slova. Prosím, pane senátore.
Senátor Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, usnesením Senátu číslo 482 z 26. schůze konané dne 12. srpna 2020 Senát vrátil návrh zákona číslo senátního tisku 297, číslo sněmovního tisku 866, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou v příloze tohoto usnesení.
Senát se velmi podrobně zabýval zněním tohoto návrhu zákona - je docela komplikovaný, protože neřeší jenom to zrušení daně z nabytí nemovitých věcí - a jednoznačně podpořil dlouho diskutované zrušení té daně z nabytí nemovitých věcí, koneckonců tak zní i název toho zákona. A o nesmyslnosti daní spojených s převodem při nabytí nemovitých věcí bylo již popsáno mnoho, já se k tomu nechci vracet. Já to považuji za historickou chvíli, poněvadž v minulém volebním období i v tomto volebním období jak poslanci, Poslanecká sněmovna, tak Senát učinili několik pokusů ke zrušení této daně.
V případě této daně, ať už se dříve jmenovala daň z převodu nemovitostí, nebo aktuálně daň z nabytí nemovitých věcí, se vždycky jednalo fakticky o dvojí zdanění, kdy se již jednou zdanění příjmy ve spojení s prodejem nemovitostí daní podruhé. O tom se tady mluvilo již mnohokrát, navíc ta stávající koncepce, která byla prosazena od toho 1. ledna 2014, byla sice výhodnější pro správce daně, ale fakticky významně prodražovala pořízení nemovitých věcí, kdy si kupující po úhradě kupní ceny mnohdy ještě musel půjčit peníze na to, aby mohl uhradit daň z nabytí nemovitých věcí, a to v situaci, kdy žádný příjem neobdržel, a naopak musel platit za koupenou věc. V této souvislosti se mluvilo často o nemorálním přístupu státu.
Vládní koalice jak v minulém volebním období, tak i v tomto volebním období fakticky hájila tu daň jenom z důvodu fiskálního přínosu do státního rozpočtu, z žádného jiného důvodu ne. Současné krizové období paradoxně otevřelo cestu ke konečnému a neodvratnému zrušení této daně, což samozřejmě Senát přivítal, proto do samotné materie rušení daně z nemovitých věcí, poněvadž byla napsána precizně, nezasahoval.
Součástí tohoto sněmovního tisku byly ale ještě také i změny v zákoně o daních z příjmů. Já jsem si dal tu práci, paní ministryně to ví, a napočítal jsem, že se jedná o 160. novelu. Paní ministryně tvrdí dokonce více, ale já radši zůstanu u svých poctivých propočtů, 160. (nesroz.) novelu zákona o daních z příjmů. A samozřejmě v takovémto případě se ani nedivím, že z té Poslanecké sněmovny odešel do Senátu ne úplně dokonalý tvar novely zákona, protože původní koncepce, když pominu ten časový test, to prodloužení, do toho jsme taky nevstupovali, původní koncepce Ministerstva financí a vlády spočívala ve zrušení možnosti odpočítat úroky z hypoték, a to počínaje 1. lednem 2023, jestli se nemýlím. Ještě vlastně v roce 2022 ta koncepce počítala s tím, že by bylo možné u těch nově obstaraných smluv odečítat úroky z úvěrů až do souhrnné hodnoty 300 tisíc korun ročně.
Já to považuji, a vím, že kolem toho byla velká debata. Paní ministryně i v Senátu a i v Poslanecké sněmovně při projednávání tohoto návrhu argumentovala tím, že fakticky v případě zrušení daně z nabytí nemovitých věcí získá kupující peníze hned, nikoliv až za více let odpočty úroků z poskytnutého úvěru. Ale tady je třeba uvést na konto této poutavé a vynalézavé argumentace, že přece součástí toho úvěru na hypotéky není jenom pořízení nemovitých věcí, ale taky třeba údržba bytů, tak jak je to popsáno ve stávajícím § 15 odst. 3 a nově v § 4b, protože dokonce došlo jakoby i k určité systematizaci některých paragrafů, takže já osobně vítám a přivítal jsem a myslím, že přivítal i Senát, že byl podán návrh, kompromisní návrh, který usnadnil cestu k bezproblémovému dokončení legislativního procesu, a to i s tím, že nebyl úplně provázán do celkové koncepce návrhů, které předložila vláda a paní ministryně.
Upřímně řečeno, při znalosti metody práce Poslanecké sněmovny se podívejte, a víte to dobře - máte dnes, nebo alespoň bylo navrženo na 494 bodů. I kdyby tady seděli géniové, tak v některých případech prostě je evidentní, že není čas na to, aby se některé věci provázaly úplně kompletně do tak složitých zákonů, jako je zákon o daních z příjmů. Takže bez ohledu na to, že ten zákon, nebo ten návrh, který předložil pan poslanec Vojtěch Munzar, nebyl bezvadný, určitě, tak usnadnil cestu k dalšímu legislativnímu procesu.***