(11.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Ještě nemohu požádat pana místopředsedu vlády, pana ministra životního prostředí, jestli chce před otevřením rozpravy vystoupit ve třetím čtení, protože tady vidím hlouček před řečnickým pultem. Požádám paní vicepremiérku a zástupce rozpočtového výboru, aby případnou diskusi nad zákonem, který jsme právě schválili, přesunuli do předsálí.
A nyní žádám pana ministra životního prostředí - nemá zájem před otevřením rozpravy vystoupit, proto rozpravu otevírám. První přihlášený je pan poslanec Elfmark. Připraví se kolega Dolínek. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená vládo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme u třetího čtení velmi komplikovaného oběhového balíčku a já jsem chtěl tady dneska sdělit jenom pár krátkých věcí, které se toho bezprostředně týkají.
První věc, a tu jsem již zmiňoval při druhém čtení, je, a pro mě myslím, že to je hodně zásadní věc, týká se věrohodnosti dat. My jsme při zjišťování, jak to vlastně máme, zjistili, že ta data, která posíláme do Evropské unie, posíláme dvojí. Jedna posílá Český statistický úřad a jedna posílá Ministerstvo životního prostředí. Já bych jenom krátce okomentoval, ať známe nějaká čísla.
Celková produkce odpadů v České republice za rok 2018 byla podle Českého statistického úřadu ve výši 28,4 mil. tun, kdežto dle ministerstva za stejný rok byla tato kapacita 37,8 mil. tun. Sami vidíte rozdílnost čísel. Když se podíváme na komunální odpad za stejný rok 2018, tak Český statistický úřad vypovídá o velikosti 3,7 mil. tun, a ministerstvo prezentuje 5,8 mil tun. Osobně si myslím, že tohle je úplný začátek a je to věc, která se musí rozhodně nějakým způsobem narovnat, protože z těchto čísel potom dál generujeme, a já se k tomu ještě dostanu, generujeme právě ta procenta, která po nás Evropská unie vyžaduje.
Já bych tady měl konkrétně prostřednictvím pana předsedajícího na pana ministra velmi jednoduchou otázku, jestli mi dá za pravdu, že toto rozdvojení dat je velkým problémem, či nikoliv. A jestli vnímá tu věc, že by se tato nesourodost dat, která Česká republika generuje vůči Evropské unii, nějakým způsobem měla narovnat. Když se podíváme konkrétně na tento tzv. oběhový balíček, který se týká čtyř sněmovních tisků, a dneska tady máme schvalovat tři, ale vzhledem k času a ke složitosti procedury, když jste teď vnímali proceduru předchozího bodu, tak tato procedura je dle mého dvakrát složitější, takže nemyslím si, že toho víc dneska zvládneme než možná tento jeden sněmovní tisk.
Ale každopádně, co má zajistit tenhle oběhový balíček? Má zajistit jasné dosažení cílů recyklace, která musí být v roce 2035 65 % celkového komunálního odpadu. V současnosti v České republice však recyklujeme pouze necelých 39 %, to znamená, že recyklaci v České republice do tohoto roku musíme zvýšit o 27 %.
Když se podíváme na skládkování, tak v roce 2035 dle EU musí být pouhých 10 % komunálního odpadu. V současnosti však skládkujeme 46 %, to znamená, že oproti dnešku musíme skládkování snížit o 36 %. Tady jsem vycházel v těch procentech právě z dat Ministerstva životního prostředí. Takže je nám jasné, že pokud data nějakým způsobem srovnáme, tak nám ta procenta budou vycházet asi pro Českou republiku ještě hůř. A když se podíváme, je to velmi jednoduché, ono se na ten oběhový balíček dá dívat velmi jednoduše. Máme čtyři hromádky. Máme hromádku spalování, recyklaci, skládkování a máme hromádku kompostování. A jediné, co po nás Evropská unie chce a s čím my se musíme vypořádat, je to, abychom rozdělili mezi ty čtyři hromádky to množství tun odpadu tak, aby to bylo dle požadavků evropských směrnic, o kterých jsem mluvil před chvílí.
Tady bych měl zase prostřednictvím pana předsedajícího na pana ministra velmi jednoduchou otázku. Nejenom mě, ale myslím, že i občany, kteří se o tuto problematiku zajímají, by určitě zajímalo, jaké konkrétní kroky v tomto oběhovém balíčku a konkrétně v tomhle sněmovním tisku Ministerstvo životního prostředí udělalo, abychom se k těm procentům přiblížili již nyní, nebo jakmile tady ten zákon bude platný. Stačí mi velmi jednoduchá odpověď: Udělali jsme tohle, tohle, tohle, tohle a k těm cílům směřujeme. Konkrétně třeba například podpora recyklace mi tam chybí.
Co se skutečně stane po přijetí oběhového balíčku v této podobě, jakou nám ministerstvo předkládá? Balíček má pomoci ukončit skládkování a byl to velký problém, těch pozměňovacích návrhů je tam několik. A ministerstvo se nakonec rozhodlo, že bude preferovat rok 2030. Já osobně si nemyslím, že tak jak ministerstvo prezentuje rok 2030, je nějaký kompromisní. Protože když se podíváme na pozměňovací návrhy a i to, co v minulosti ministerstvo prezentovalo, tak kompromisní rok je rozhodně rok 2027 nebo 2028. A konkrétně rok 2027 nebyl nikde podpořen, ani v garančním výboru. Ale rok 2028 podpořil hospodářský výbor. Tady si myslím, že toto je kompromis. A rok 2030 rozhodně není ambiciózní.
Další věc. Tento oběhový balíček neobsahuje dostatečnou podporu recyklace. Hrozí přesun recyklovatelného materiálu do tzv. ZEVO zařízení, což bude bránit plnění recyklačních cílů. My jsme se o tom tady už ve druhém čtení bavili. Já na to mám názor, myslím si, velmi vstřícný, prostě víme, když jsem mluvil o těch čtyřech hromádkách, víme, že jedna z těch hromádek je ZEVO. Víme, že se tomu neubráníme. Nicméně my chceme, aby do toho ZEVO šlo pouze jenom to, co tam patří a co vyprodukuje Česká republika. Nechceme tam nic, co k nám bude dovezeno. A proto říkám, že nejsme popelnicí a nechceme být popelnicí České republiky. Jeden z mých pozměňovacích návrhů dokonce navrhuje, aby do České republiky nebyl dovážen žádný komunální nebo směsný odpad, který by se potom dál v těchto zařízeních pálil.
Kapacita ZEVO, jak jsem říkal, musíme počítat k cílovému stavu a k cílovému roku 2035. Recyklace má být 65 %, skládkování má být 10 % a celková produkce směsného odpadu podle evropského akčního plánu musí být snížena až o 50 %.
My předkládáme celkem k této legislativě 29 pozměňovacích návrhů, o kterých jsem osobně přesvědčen, že by právě prospěly a pomohly a zlepšily celé oběhové hospodářství České republiky. Často jsme řešili, a pan ministr to tady několikrát komentoval a i v médiích se na to odkazoval, že všechno je dohoda se zástupci měst a obcí, se zástupci místních samospráv atd. My jsme se o tom bavili. Ono je totiž zatěžko, když komunální politiky měníte každým čtvrtým rokem a někteří z nich v některých městech, neříkám, že se to tak stalo povětšinou, ale někteří komunální politici si, v uvozovkách, kupovali přízeň tím, že např. poplatek od občanů za komunální odpad vůbec nevzali, nebrali. Udělali ho prostě za nulu. ***