(16.10 hodin)
(pokračuje Holík)
A potom poslední věc, já už jsem to zmiňoval. My potřebujeme lidi motivovat. Já sám bydlím na vesnici, platím 500 korun za osobu automaticky, ať vynesu kilo odpadu, nebo ať vynesu 50 kilo. Pokud tohle nebude dělat - samozřejmě já to budu vozit, bydlím na samotě kilometr a půl od centra, já to tam dovezu, ale druhý člověk, no proč bych to dělal? Dám pětistovku tak nebo tak a na co bych to třídil? Takže tady bychom měli něco udělat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byly v tuto chvíli všechny faktické poznámky. Dále se nám omlouvá z dnešního jednání pan poslanec Jan Volný mezi 15. a 19. hodinou, taktéž z důvodu nemoci.
A nyní je v rozpravě přihlášena paní poslankyně Krutáková, připraví se pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré odpoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já rozhodně nebudu tak dlouhá nebo mít tak dlouho řeč jak můj kolega Elfmark. Myslím si, že hodně toho, co řekl, s tím můžu souhlasit, a proto hned přikročím k tomu, že vás seznámím se svými čtyřmi pozměňovacími návrhy, které podávám k vládnímu návrhu zákona o odpadech. První dva pozměňovací návrhy se týkají výhřevnosti, která už tady byla také zmíněna, a druhé dva potom skládkovacího poplatku a tzv. třídicí slevy.
První pozměňovací návrh, který je v systému pod číslem 5767, se týká výhřevnosti, jak už jsem zmínila. Předkládaný návrh zákona zakazuje ukládat na skládky odpady, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 megajoulu na kilogram, protože tyto opady považuje za využitelné, nicméně jde o zákaz, který legislativa EU nezná, a dělá tím návrh zákona výrazně přísnějším, protože parametr výhřevnosti je nastaven plošnou a nesmyslně nízkou hodnotou. Navrhuji tedy tento sporný bod poupravit, aby nebyl znemožněn provoz potřebných zařízení pro další třídění a úpravu například komunálních odpadů.
Druhý pozměňovací návrh pouze nahrazuje slova "výhřevnost v sušině" za výraz "výhřevnost v běžném vzorku" a zůstáváme u hodnoty 6,5 megajoulu za kilogram. Detailně jsou oba tyto pozměňovací návrhy popsány v důvodové zprávě, která je součástí dokumentu.
Co se týká dalších dvou dokumentů, dalších dvou pozměňovacích návrhů, jsou to návrhy, které se týkají třídicí slevy a výše skládkovacího poplatku. Jsou to oba dva termíny, které v poslední době hodně rezonují, které jsou hodně diskutovány a které jsou také předmětem jednání zejména obcí, ať už je to Svaz měst a obcí, či Sdružení místních samospráv. V určitých hodnotách nebo v návrzích na třídicí slevu došlo ke shodě, nicméně, tak jak jsem třeba se měla možnost seznámit dneska s textem v časopisu Průmyslová ekologie, tak co se týká výše skládkovacího poplatku, tak tam bohužel narážíme i na jistou disproporci v názorech mezi obcemi, městy a na druhé straně mezi Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu. Myslím si, že ještě určitě bude hodně diskuze kolem této výše skládkovacího poplatku.
Sněmovní dokument 5751 pojednává, jak už jsem říkala, o výši třídicí slevy a sazbě poplatku. V reakci na aktuální situaci týkající se pandemie koronaviru, která zasáhla i odpadové hospodářství, konkrétně nakládání s komunálními odpady v obcích, navrhuji posunutí výpočtu třídicí slevy až ve vztahu k poplatkovému období roku 2023. (Odmlka pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, paní poslankyně, a vyzvu vaše kolegy, kteří něco projednávají, aby tak činili mimo sál. Když je tady menší účast, tak se to víc nese. Prosím, zkuste pokračovat.
Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji. Též navrhuji změnu sazby skládkovacího poplatku, a to s ohledem na dosaženou úroveň třídění, tak, aby měly obce určité záchytné úrovně, tedy neztratily zcela nárok na slevu a byly přitom dále motivovány ke zvýšení míry třídění komunálních odpadů. Navrhuji stanovit mírnější nárůst sazby skládkovacího poplatku za využitelné odpady pro jednotlivé roky, a to tak, kdy místo cílové částky 1 850 korun v roce 2030, která je navržena Ministerstvem životního prostředí, byla částka 1 450 korun, protože i nižší sazby poplatků budou stále dostatečně zvyšovány a splní požadovaný účel, tedy odklon odpadů od skládkování, a to bez zbytečného zatížení původců či obcí a občanů.
Pozměňovací návrh pod číslem 5750 se opět věnuje mechanismu třídicí slevy a vychází z tzv. slovenského modelu. Procenta třídicí slevy jsou u nás pro obce navržena jako příliš vysoká. Například v roce 2021 je to již 55 % odděleně soustřeďovaných složek z celkového množství komunálního odpadu, v roce 2022 již dokonce 60, čili nárůst meziročně o 5 %. Na takto vysoká procenta, a tedy ani na třídicí slevu ale obce v ČR prakticky nedosáhnou. Nyní na ni nedosáhne dokonce ani vítěz v třídění odpadů, město Jihlava.
Dalším váženým problémem řešení obsaženého v zákoně je možné korupční riziko, jelikož zásadní motivací obcí je, aby roční výsledky třídění, jak se říká, vyšly dobře, neboť v nákladech pro další rok se to může projevit několikamilionovým zdražením celého systému, když obci chybí například jedno procento k dosažení cíle. Navíc ustanovení, které má být pouze přechodné, ve skutečnosti řeší úpravu pro poměrně dlouhý časový úsek, tedy poplatkové období až do roku 2029. Můj pozměňovací návrh je tedy komplexní a upravuje více sporných bodů týkajících se tohoto klíčového ekonomického nástroje.
Všechny mé pozměňovací návrhy jsou nahrány v systému i s podrobným odůvodněním a přihlásím se k nim potom v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a jako další je přihlášen v obecné rozpravě pan poslanec Adamec, připraví se pan poslanec Schiller. Než pan poslanec Adamec dorazí k mikrofonu, opět seznámím sněmovnu s omluvenkou. Pan poslanec Kobza se nám omlouvá dnes mezi 16.30 a 23.45 hodin z důvodu návštěvy lékaře. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, já už jsem tady toho hodně řekl a možná bych tady zopakoval, proč si myslím, že bychom neměli posunovat ten rok ukončení skládek. A i s vědomím toho, že možná jako obec, která má na svém území skládku, takže znám její provoz, vím, jak je technicky zabezpečena, vím, jak tam probíhá jímání toho plynu, i přesto vím, a tady to zdůrazňuji a znova tu říkám, že tento návrh zákona už dávno není, dávno, to je pravěk, není souboj mezi spalovnami a skládkami. Všichni víme, že ty skládky na komunální odpad budou končit, vědí to i skládkaři a dneska ten svůj byznys prostě transformují na něco jiného. Také víme, že kapacita spaloven je nějaká v ČR, že je potřeba to procento zvednout, a samozřejmě pak se bavme o tom, jestli budeme chtít podpořit více recyklaci, a měli bychom podle toho evropského návrhu to tak činit, jestli pak i spalovny se nezatíží nějakým spalovacím poplatkem, když to takhle nazvu. Ale to si myslím, že právě ukáže ta doba, která teď v tuhle chvíli je fakt pro tu transformaci ne úplně připravená. To si řekněme na rovinu. Nemůžeme jedním dechem říkat, že prostě chceme urychlit uzavření těch skládek, na druhé straně říkáme, že na to není připravena ČR vlastně v ničem. Chybí spalovny, kapacita spaloven, možná logistika k tomu, chybí vlastně nám moderní linky, které umějí odseparovat.
Také je potřeba si říct, že kolikrát ten materiál, který půjde na recyklaci, tak už dneska to není tak, že za něj zaplatí, jako to bylo dřív, ale že za něj těžce zaplatíte, a ve výsledku podle mě tento způsob uvažování, že říkáme na jednu stranu "je to velký problém", na druhou stranu mluvíme o ekologii, o životním prostředí a pak přijdou ty finance. A já si myslím, že to urychlení prostě bude znamenat problém, protože bude nás to v důsledku stát víc peněz. Všechny. To je ta moje obava, o které tady hovořím. ***