(16.00 hodin)
(pokračuje Elfmark)
Vzhledem k tomu, že jsem navrhoval rok 2027 s parametrem výhřevnosti, ale sám podporuji rok 2024 bez parametru výhřevnosti, tak i ministerstvo muselo pochopit, že moje pozměňováky jsou všechny možné varianty, abychom zkusili udělat něco pro to, aby skládkování bylo omezeno dřív než v navrhovaném a asi zřejmě i možná schváleném roce 2030. Proto můj další pozměňovací návrh řeší zákaz skládkování k roku 2027 pouze bez parametru výhřevnosti. Co to je, jsem již komentoval předtím.
Další pozměňovací návrh řeší tzv. technické zabezpečení skládky. Maximální množství odpadů uložených jako materiál pro technické zabezpečení skládky, které jsou osvobozeny od skládkovacího poplatku, se ve vládním návrhu zákona oproti aktuálnímu platnému zákonu zvýšilo o 5 %. A tak jak jsem říkal v úvodu, myslím si, že k tomu není úplně důvod, abychom tam měli 25 %, a proto můj pozměňovací návrh vrací zpátky 20 % technického zabezpečení bez poplatku. Když se podíváme ještě na závěrečnou zprávu hodnocení dopadu regulace, ukazuje, že podíl technického zabezpečení skládek se mezi roky 2009 až 2017 pohyboval mezi 16,4 a 27 až 27,1 %, přičemž jak v roce 2009, tak v letech 2015 až 2017 bylo množství TZS pod 20 %. Proto nevidím důvod, proč bychom měli zvyšovat na 25 %.
Můj další pozměňovací návrh a v této chvíli poslední, který předkládám k tomuto sněmovnímu tisku, je tzv. pozměňovací návrh, který řeší třídicí slevu. Tento pozměňovací návrh předkládám ještě s kolegyní poslankyní Krutákovou a s kolegyní poslankyní Pekarovou Adamovou. Podobně jako pozměňovací návrh poslance Schillera tento návrh zjednodušuje proces odvádění poplatku za ukládání odpadu na skládku a měl by motivovat obce k navýšení třídění komunálních odpadů. Vládní návrh tzv. třídicí slevy nemusí být pro mnoho obcí dostatečně motivační. Obce, které nedosáhnou požadovaných úrovní vytřídění, zaplatí vždy plnou sazbu za ukládání využitelných odpadů na skládku. Pokud tedy obec zjistí, že není stanovené úrovně schopna dosáhnout, nemá motivaci výrazně zlepšovat třídění odpadů na svém území. Navíc především menší obce, které vzniku bioodpadu předcházejí zkrmováním nebo domácím a komunitním kompostováním, mají bez započtení bioodpadu problém vůbec dosáhnout vysokých úrovní vytřídění.
Proto navrhuji, aby se sleva odvíjela od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu v přepočtu na obyvatele. Velkou výhodou pozměňovacího návrhu je snazší kontrola než v případě vládního návrhu i jiných pozměňovacích návrhů. Vládní návrh i jiné pozměňovací návrhy motivují obce, aby se snažily započítat do vytříděných složek komunálních odpadů i materiály, které bohužel nejsou odpadem. Problém u jiných pozměňovacích návrhů také představuje započítávání domácího kompostování, které není fakticky možné zkontrolovat a muselo by se řešit odhadem nebo hrubým výpočtem. Tento pozměňovací návrh naopak motivuje obce k hledání nejméně nákladných způsobů, jak odklonit biologicky rozložitelné odpady ze skládkování. Mezi tyto způsoby patří i předcházení vzniku odpadů, jako je zkrmování, domácí a komunitní kompostování nebo mulčování travních ploch.
Velkou výhodu pozměňovacího návrhu vidím v tom, že se sleva odvíjí od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu, že se vztahuje také na obce, které většinu svých směsných komunálních odpadů a objemných odpadů předávají do zařízení na využití odpadů. Podle tohoto pozměňovacího návrhu budou mít motivaci snižovat produkci směsných komunálních a objemných odpadů naprosto všechny obce. Je důležité, aby se motivace k vyšší míře třídění odpadu vztahovala na všechny obce, pokud má celá Česká republika dosáhnout evropských recyklačních cílů. Dalším důvodem, proč by se sleva měla odvíjet od produkce směsného komunálního odpadu a objemného odpadu, je Evropskou komisí navržený cíl snížit do roku 2030 produkci směsných komunálních odpadů na polovinu, jak jsem vzpomínal již v úvodu. Celkové množství odpadů, na které se vztahuje v kalendářním roce sleva, se vypočte jako násobek počtu obyvatel obce a množství odpadu na jednoho obyvatele uvedeného v tabulce pro každý kalendářní rok, ve kterém nastane poplatkové období.
Kolegyně, kolegové, tohle byly všechny mé pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 676. Já děkuji za pozornost a přihlásím se k nim potom v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Seznámím sněmovnu nejdříve s omluvenkami, nicméně jsou zde dvě přihlášky k faktickým poznámkám. Pan poslanec Adamec a pan poslanec Holík. Než pan poslanec Adamec dorazí k mikrofonu, seznámím sněmovnu s omluvenkami. Paní poslankyně Malá se nám omlouvá mezi 15. hodinou a 19.45, tedy do konce jednacího dne, z důvodu nemoci, pan poslanec Lipavský se omlouvá z dnešního jednání od 17. hodiny do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Zlesák se omlouvá mezi 16.30 a 19. hodinou z důvodu nemoci a pan poslanec Jaroslav Dvořák se omlouvá ode dneška až do 19. 6. z důvodu nemoci.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Jestli to stihnu, tak se odhlásím z obecné rozpravy. Já bych chtěl poupravit slova pana zpravodaje Schillera, protože občan ani obec si nemůže vybrat, kam ty odpady půjdou, cílem je 65 % recyklace v těch termínech, které máme nastaveny.
A trošku mně tady vadí taková ta odporující si logika, kterou jsem slyšel od pana kolegy Elfmarka. Já samozřejmě vím, že nejsme připraveni úplně na tu recyklaci, nemáme tady kvalitní nové, moderní třídicí linky, je to v začátcích. Ale na druhou stranu říkat, že ty skládky zabijeme okamžitě, mi připadá nelogické. Jen tak mimochodem doporučuji se na nějakou kvalitní moderní skládku podívat, navštívit ji, protože pak by se tady nemohlo říkat, že ten metan uniká do vzduchu, protože to je kvalitní energetický zdroj a ten se používá, využívá se mimochodem k pohonu kogeneračních jednotek apod., k výrobě elektrického proudu. Takže je potřeba to říkat všechno.
Co se týká spaloven, ano, bude se vozit do spaloven, rozumím tomu. Na druhou stranu naše procento likvidace odpadů ve spalovnách je pořád ještě nižší ve srovnání s okolním světem, takže tady vidím prostor pro ty spalovny. A samozřejmě když se spalovna rozjede, tak potřebuje krmit. To tak je. Na druhou stranu cíl nejsou spalovny. Možná vyrovnání toho prostředí s okolím těch spaloven. Ale cíl je 65 % recyklace, na to upozorňuji. A proto to nejde dohromady, co jsem tady slyšel.
A tady padla na začátku otázka, co chce občan. No já vám řeknu, co chce občan. Občan chce kvalitní, efektivní a hlavně levnou službu, tak se podle toho chovejme!
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a s další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Holík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, já jsem si velice pečlivě vyslechl zprávu kolegy Elfmarka. Musím s tím z 99 procent souhlasit. Velice pozorně jsem si poslechl těch 11 motivačních programů. Chybí mi tam jeden. My bychom měli převychovat současnou generaci a vychovávat novou, aby tato generace byla připravena využívat prostředky z recyklátů.
Vysvětlím to na vlastní zkušenosti. Moje dcera pár let žila v Anglii. Když se vrátila, tak jsme před Vánoci kupovali obálky a přání. A já byl překvapený: Proč, prosím tě, saháš po hnědé hnusné obálce, která je navíc dražší? - Ona se na mě podívala jako na blbého a říká: Protože to je z recyklovaného materiálu. - A takto bychom měli uvažovat i my.
Vy jste tady zmínil, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, protektorování. Já jsem plně pro, protektorují se hlavně nákladní pneumatiky. Ale z každé pneumatiky se obrousí asi 5 až 10 kilo drti. Máme pro ně zpracování? ***