(16.20 hodin)
(pokračuje Adamec)
Já samozřejmě chápu to, že prostě jsme moderní vyspělý stát ve vyspělé Evropě, že máme nějaké povinnosti vůči životnímu prostředí, máme je vůči sobě, nám, kteří v současné době tady žijeme na této planetě v tomto státu, máme je i k těm budoucím generacím. Všechno chápu, ale všechno se má dělat tak, aby to na sebe navazovalo. A já tady tu návaznost prostě nevidím v tuhle chvíli. A chápu, proč ministerstvo prostě po dohodě s těmi profesními zájemci nebo těmi, kteří se pohybují v těchto oborech, došlo k tomu termínu 2030. Já se přiznám, že mě osobně překvapil ten návrh kolegy Dolínka, který prošel na hospodářském výboru. Tam jsem předpokládal, že by to prostě projít nemělo z těchto důvodů.
A když se o tom bavíme, tak motivujme občany. No, je to hezký, roste nová generace, budeme jim říkat, jak se mají chovat. Ale víte, já mám takový pocit, že hodně lidí rádo mluví o ekologii do té doby, než musí sáhnout do peněženky a zaplatit to. To tak vždycky je prostě a zaplatit se to musí. To si řekněme na rovinu. A tady se hledá cesta, jak to udělat tak, aby to bolelo co nejméně. Alespoň já to tak cítím. Ale pokud to tak dělat nebudeme, tak to prostě bude špatně.
Já podám pozměňovací návrh v podrobné rozpravě, který se týká, řekl bych, možná malé drobnosti. Je to za kolegu Stanjuru, který ho nahrál do systému, a je to osvobození od poplatku za sanace starých ekologických zátěží. Není přece normální, když stát tak platí, protože ten původní vlastník už dávno neexistuje, není dohledatelný, platí ještě poplatky za skládkování při likvidaci ekologických zátěží. To si myslím, že je návrh rozumný a vlastně uvolní to Státnímu fondu životního prostředí finance, které by skončily vlastně v těch poplatcích, na něco úplně jiného, co pro to životní prostředí bude výrazně prospěšnější.
Takže znovu říkám, všichni víme, že ta cesta, jak je tady vytyčená, je správně v globálu. Ale já říkám, a říkám to vždycky, že ďábel je skrytý vždycky v těch detailech. A i dobré úmysly, a já o nich vůbec nepochybuji, o těch dobrých úmyslech - prostě i cesta do pekel je dlážděna samými dobrými úmysly. A já si myslím, že to fakt máme dělat postupně a nemáme tady na jednu stranu říkat: nejsme na to připraveni, ale on ten termín bude šibeniční, tak se všichni budou snažit. No, nebudou, tak to nebude. A na druhé straně říkáme, že je to potřeba zatrhnout a udělat prostě přítrž v tom skládkování. A navíc ještě v době, kdy kapacita spaloven nestačí, když už to řeknu velmi jednoduše. A o recyklaci prosím vás, s tou velmi opatrně. Ale jinak cíl je ta recyklace těch 65 % v tom roce 2035, nebo jak to tam je přesně v návrhu toho zákona. Takže to jsou věci, které prostě nejdou v souladu, a tady je potřeba o tom přemýšlet.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsou zde dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Dolínek, poté pan poslanec Elfmark. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Myslím, že je dobře, že pan poslanec a zároveň starosta Adamec poměrně jasně popsal to, proč k tomu tak směřuje a k tomu přistupuje. Ono je asi velmi dobře, že ta diskuze je takto otevřená. U jiných zákonů často ta diskuze otevřená není. Bavíme se v náznacích a tady se jde na tu podstatu a to si myslím, že je velmi dobré už pro to rozhodování. Protože až se rozhodne, tak bude jasno, čím jsme se vydali, jakým směrem, a ono je to také potom na deset let poměrně důležité rozhodnutí.
Nicméně aby to bylo férové, tak řeknu, co jsem řekl na tom výboru. A jsem rád, že to nakonec potom bylo schváleno, a kupodivu tedy na hospodářském výboru. Také jsem byl příjemně překvapen. Já jsem tam řekl, že podle mě je Ministerstvo životního prostředí málo ambiciózní, že zákaz skládkování by měl být dán dřív a že ti starostové, pro které mám pochopení, měli naopak oni přijít s pozměňovacím návrhem. A já chápu, že ministerstvo přišlo s kompromisem, který vyjednalo s tvůrci odpadu, se skládkami, s obcemi, a už se přišlo v dobré víře s něčím takovým. Ale mně to přijde, že to je špatná zpráva pro veřejnost. Ta zpráva měla být - my jsme přišli s odborným stanoviskem, to zachovává co nejblíže původní termín. A my zde ve Sněmovně jsme mohli - a pan ministr to potom mohl po diskuzi zvážit a vláda, zda podpoří nebo ne, argumenty starostů, proč se to má posunout. A to byl ten důvod, který jsem tam řekl a který, si troufnu říct, většina členů výboru nakonec uznala, a podpořila pozměňovací návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Elfmark s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na kolegu poslance Adamce prostřednictvím pana předsedajícího. Co se týče toho plynu na skládkách. To víme všichni, že jsou nějakým způsobem odplynovávány, ale je potřeba také říct, že se to ne vždy stoprocentně daří. To jste tady neřekl. A co mám informace, tak někdy se to podaří z 20 %, někdy z 50, někdy ze 70. A to je právě těch 10 milionů tun, co jsem já tady vzpomínal. A abychom měli tu diskuzi věcnou, já kolegovi Adamcovi ihned přepošlu technický list, kde se o tomto hovoří, aby on přesně věděl, jak to je.
Ale já jsem se chtěl zeptat všech poslanců, kteří jsou zároveň dlouhodobými starosty, to je jedno jestli velkých měst, či obcí, ale proč tedy, když v roce 2014 bylo avizováno, že zákaz skládkování bude za deset let, v roce 2024, proč teď tak vehementně všichni bojují, aby se to prodloužilo o dalších šest let. Já jsem tuto informaci zatím od nikoho nezískal. Je tu někdo, kdo by mi tuhle věc mohl zopakovat nebo zodpovědět? Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. V tuto chvíli nemám další faktické poznámky. Takže prosím pana poslance Schillera, připraví se paní poslankyně Balcarová v obecné rozpravě. Prosím.
Poslanec Jan Schiller: Děkuji za slovo. Já mám tedy hodně poznámek, ale asi se k nim vrátím na závěr. A já si myslím, že teď bych asi odpověděl vaším prostřednictvím panu kolegu Elfmarkovi. Ono je to strašně jednoduché, proč ty obce to chtějí. Za prvé nemají připravenou jinou variantu, neví, co s tím odpadem, to je jedna věc. A druhá věc jsou peníze. Protože skutečně ty obce, pokud mají na svém území skládku, tak samozřejmě z toho dostávají peníze. Takže proto. A hlavně nezapomeňte, že i ten rok 2028 i 2030 je pořád kompromis. Pořád se pohybujeme mezi rokem 2020, 2024 a 2020, 2035, to, co bylo načtené, takže tak nějaký kompromis jsme určitě našli.
Já budu načítat pět pozměňovacích návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě, ale představím tady, nebo zaměřím se na jeden, který podávám já, kolegyně Eva Fialová, kolega Adam Kalous, kolegyně Marie Pěnčíková a kolega Ondřej Babka. A to je právě ta třídicí sleva. Ona ta třídicí sleva je, nebo ten pozměňovací návrh je nastaven na takové základní věci a tou je jednoduchost.
Dneska jsme si tady vyslechli ve své podstatě od pana Stanjury, že bychom se měli soustředit na to, abychom snížili byrokracii a prostě snažili se ušetřit. A právě tenhle pozměňovací návrh toto řeší. Je dobré, aby zazněla i další věc, a to že třídicí sleva, tak jak je tady prezentována, ona není nároková, ona je motivační. To znamená, že pokud tady vystupujete a říkáte, že některé obce na to nedosáhnou, no tak se musí snažit, aby na ni dosáhly. Proto tento pozměňovací návrh je nastaven úplně jinak, než byl původní vládní. Já vás seznámím jenom s kouskem. Zbytek si asi možná dočtete v podrobné zprávě. Jenom chci předestřít, že jsme s kolegy na tom spolupracovali i s Ministerstvem životního prostředí, které k nám bylo neskutečně vstřícné a poskytlo nám veškerou odbornou pomoc, veškerá data. Konzultovali jsme to dokonce i s Ministerstvem financí a se Svazem města a obcí a ty s tímto pozměňovacím návrhem souhlasily a dá se říci, že mu daly zelenou.
Podle dosavadního zákona má povinnost vybírat poplatek od původců a odvádět jej příjemcům provozovatel skládky. Problémem současného výběru poplatku je, že provozovatelé skládek nenesou žádnou finanční odpovědnost v případě, že od původců poplatek nevybírají, přičemž takové situace jsou stále častější. V současné době není zřejmé, zda je možné nevybraný poplatek vyměřit původcům, od kterých byl vybrán, či nikoliv.
Navržený způsob výběru poplatku je ale velmi složitý a přináší zbytečnou zátěž původcům odpadu, provozovatelům skládek i správním orgánům. Podle hodnocení dopadů bude nastavený způsob vyžadovat 67 nových pracovníků na Státním fondu životního prostředí, 28 nových pracovníků Celní správy a 3 nové pracovníky CENIA. Celkové mzdové náklady mají dosahovat téměř 70 milionů korun ročně. V tomto ohledu se právě jeví jako nejvhodnější zachování stávajícího přístupu, kdy poplatek vybírá a odvádí provozovatel skládky. To je asi ten základ toho, co tam bylo.
A pokud se podíváme na třídicí slevu, tak bylo vhodné nastavit povinnost provozovatele skládky odvést poplatek i v případě, že jej od původce nevybere. Tento pozměňovací návrh vychází z toho, že není nezbytné navyšovat poplatek u odpadů, které musí být na skládku uloženy, protože pro ně není za stávajících podmínek dostupné vhodné využití. Návrh umožňuje obci uložit v každém kalendářním roce část odpadů, které by byly běžně zařazeny do dílčího poplatku za využitelné odpady - v naprosté většině směsný komunální odpad a objemný komunální odpad - za stávající výši poplatku, tedy 500 korun za tunu, a to až do množství vymezeného v příloze č. 12. V plné sazbě za ukládání využitelného odpadu jsou využitelné odpady zpoplatněny od okamžiku přesáhnutí množství podle té přílohy 12. ***