(11.50 hodin)
(pokračuje Okamura)
Ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu se uvádí, že inspekce zjistila následující fakta. V roce 2018 naše země spolupracovala se 477 organizacemi, což vysálo ze státního rozpočtu neuvěřitelných 4,4 mld. korun. Pouze u 233 organizací byl evidován pro naši zemi nějaký přínos, avšak u 244 organizací nikoliv. Neměl by tedy nekompetentní ministr zahraničí Petříček z ČSSD rezignovat? Včera bylo pozdě, zvláště v době současné krize, kdy občané nemají peníze, přicházejí o práci a vláda se snaží astronomicky zadlužit Českou republiku, aniž právě dělá škrty nepotřebných výdajů. A pan ministr k tomu mlčí, nekoná. Koordinaci členství právě v takových organizacích má na starosti právě Ministerstvo zahraničních věcí. Jednotlivá ministerstva pak řeší konkrétní spolupráci.
Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu zjistila, že ačkoliv by nové smlouvy či další finanční závazky měla schvalovat vláda, mělo by s nimi být seznámeno Ministerstvo zahraničí, běžně se tak ovšem neděje. Každý rezort by měl Ministerstvo zahraničních věcí informovat o navázání spolupráce s mezinárodními organizacemi. Nové smlouvy má také nejprve schválit vláda. A teď ocituji Nejvyšší kontrolní úřad: "Kontrola ale ukázala, že ministr zahraničních věcí se o tom vůbec nemusí dozvědět. U poloviny z 28 případů uzavřela ministerstva spolupráci, aniž o nich vláda a ministr zahraničí věděli." A ministerstvo nekoná.
No řekněte, jaký má pro Českou republiku význam naše členství v institucích, jako například Úřad pro mořské dno, Mezinárodní chladírenský úřad nebo Mezinárodní organizace frankofonie, která sdružuje země, jež používají francouzštinu, a v řadě dalších organizací. Ministerstvo zahraničí posledně jmenované organizaci minulý týden gratulovalo k 50. výročí a uvedlo, že s ní bude spolupracovat i nadále. Takže spolupráce ano, ale ona sdružuje frankofonní země. No, jsou to údaje NKÚ, jsou to závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. Kdyby náhodou už se tady někdo hlásil na mikrofon a chtěl mi tady vykládat, co to tady Okamura říká, tak se obracejte někam jinam.
Tady jasně levá ruka neví, co vlastně dělá ta pravá. On to někdo zaplatí, ovšem plátcem je opět pracující občan České republiky, ze kterého chce systém sedřít kůži. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Okamurovi. Dvě faktické poznámky, respektive tři, a to první ministra zahraničních věcí, poté ministra kultury, poté Ondřeje Veselého a teď ještě Ondřeje Benešíka. Máte slovo, pane ministře, k faktické poznámce.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji, pane předsedající. Velmi krátce v reakci na pana místopředsedu. Jestli zde někdo říká, že zpochybňujeme naše partnerství s Izraelem, tak ať se podívá na kroky, které Ministerstvo zahraničních věcí pod mým vedením udělalo. A jestli i izraelská média píší, že jsme neochvějným spojencem Izraele, že já osobně jsem to svými kroky opakovaně dokázal, a já jsem na to hrdý, hrdě se k tomu hlásím, tak zde rozhodně nikdo nezpochybňuje to, co ve vztahu k Izraeli děláme. Možná by se pan místopředseda mohl podívat, kolikrát jsme odsoudili útoky na území Státu Izrael ze strany radikálních hnutí Hamás a podobných. Takže bych možná požádal, aby si pan místopředseda ověřil fakta předtím, než zde bude vystupovat. Děkuji. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan ministr kultury s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane ministře. Já vám měřím čas.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Chtěl jsem jenom zareagovat na vystoupení pana poslance Klause, protože jestli jsem to správně pochopil, tak on má dojem, že ten dopis je změna. Já bych mu rád řekl, že jsem se měl možnost vícekrát sejít s panem premiérem Netanjahuem, dvakrát, třikrát jsem s ním vedl delší jednání a vlastně na to vždycky přišla řeč. Já jsem mluvil víceméně o tom dvoustátním řešení, protože to je vlastně jediná varianta. Premiér Netanjahu možná mluvil o problémech a podobně, ale nikdy neřekl, že tohle dvoustátní řešení zpochybňuje a že má nějaký jiný plán. A proto si stojím na tom, že tohle není změna na naší straně. Jestli ta změna je, tak je to nyní ten plán anexe, který je hřebíkem do rakve dvoustátního řešení. Takže já si trvám na tom, že naše pozice je konzistentní, a pokud se někde změnila, tak ne u nás.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ondřej Veselý, připraví se Ondřej Benešík, stále je připravena kolegyně Válková. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím budu reagovat na pana místopředsedu Okamuru a případně na další řečníky.
Je mi líto, že nedokážeme vyslyšet prosbu nebo apel paní zpravodajky zahraničního výboru, která řekla jasně, kam jsme směřovali a kam bychom diskusi měli směřovat. Opravdu je to o našem vztahu k Izraeli, nikoliv o izraelsko-palestinských vztazích jako takových. A pokud jde o náš vztah k Izraeli a ten dotyčný článek, ke kterému tady dneska debatujeme, tak je nutno říct, že jediní, kdo v něm vidí problém, je část české politické scény. Komunikovali jsme s izraelskou stranou, sledovali jsme jiná média, sledovali jsme média na místě samém, to znamená v Izraeli a v Palestině, a nikde nebyla žádná reakce v tom smyslu, že ten článek je nějaký vybočující, že někoho poškozuje, že by izraelská strana ten článek vnímala jako nějaké vybočení z našich dosavadních vztahů, nějaký obrat kormidla nebo něco podobného.
Já použiji trošku, řekněme, expresívnější výraz. My jsme o tom debatovali na výboru a v podstatě byl výstup takový, že čím se v lejně více rýpe, tím více lejno zapáchá. A opravdu pokud chceme udržet dobré vztahy s izraelskou stranou i palestinskou stranou, tak úplně ideální model je, abychom to dál nerozvrtávali, protože nikdo jiný než my tady v tom článku problém nevidí, a to ani izraelská strana. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka Ondřeje Benešíka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom velmi stručně. Problém byl v té formě. Myslím si, že mezi partnery, jako je Česká republika a Izrael, se má komunikovat trošičku jinak, nikoliv přes veřejné články v médiích. O obsahu samozřejmě diskutujme, protože ano, můžou tam být sporné body, zřejmě jsou sporné body, ale nevyříkávejme si to přes média. Pokud vláda České republiky má formát zasedání s izraelskou vládou, tam to patří. A poté, pokud se neshodneme, dobře, medializujme to, ale nedělejme to dopředu. Takže KDU-ČSL měla skutečně s tou formou velký problém a pořád s touto formou problém máme.
Zahraniční politika Evropské unie. Ano, já jsem poměrně často v kontaktu s odborníky na Izrael a jeden z nich mi říkal, že co se týče Evropské unie a Spojených států, tak jsou dva velké rozdíly. Ve Spojených státech je buď administrativa, která rozumí blízkovýchodní problematice a Izraeli, anebo je tam administrativa, která nerozumí. Protože se tam samozřejmě administrativy střídají. A ten odborník mi řekl, že v Evropské unii má jednu velkou jistotu, protože vždycky je tady administrativa, která Izraeli a blízkovýchodní politice nerozumí. Ale začíná to už volbou vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku na Evropské radě. Paní Mogherini z mého pohledu katastrofa a pan Borrell mě rozhodně nenadchl. Ale to je prostě zase záležitost naší vlády, našeho premiéra, protože on o tom spolurozhoduje. Takže nestěžujme si potom na nějakou Evropskou unii, protože tam máme určité slovo. A řešme to. Řešme to dopředu, nedopusťme, aby takovéto nominace dopadly a měly potom negativní vliv i na Českou republiku a na naši politiku.
A co se týče Frankofonie, plně souhlasím s panem místopředsedou Okamurou. Ale jenom pro zajímavost, do Frankofonie, do této organizace francouzsky mluvících zemí, nás přihlásil jeho přítel Miloš Zeman. Taky nevím proč.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní budeme pokračovat v rozpravě vystoupením paní poslankyně Heleny Válkové. Prosím, máte slovo, paní poslankyně. ***