(11.40 hodin)
(pokračuje Červíčková)
Usnesení zahraničního výboru je dle názoru všech členů velmi vyvážené, respektuje teze zahraniční politiky České republiky. Já ho samozřejmě načtu potom v podrobné rozpravě, ale dovolím si vás požádat již teď o jeho podporu, protože si myslím, že opravdu je v zájmu nás všech, abychom tento bod vyřešili rozumným způsobem. A já myslím, že toho budeme schopni. Takže děkuji a zatím to je všechno.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce za vystoupení včetně krátké zpravodajské zprávy. A ještě než dám slovo ministru zahraničních věcí Tomáši Petříčkovi, konstatuji došlou omluvu z jednání Poslanecké sněmovny od 10.45 do 12 hodin, z důvodu návštěvy lékaře se omlouvá pan kolega Jaroslav Dvořák. Nyní pan ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček, připraví se Tomio Okamura. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, prvně bych chtěl poděkovat za konsenzuální a věcnou diskusi, kterou jsme vedli se členy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny minulý týden. Jsem rád, že jsme si znovu potvrdili základní shodu našich priorit ve vztahu k Izraeli ve schváleném usnesení, které asi paní zpravodajka bude potom také představovat.
Výbor vyzdvihl důležitost našeho strategického partnerství s Izraelem, které je založeno na vzájemném respektu, ale také na společných hodnotách a zájmech a jehož cílem je bezpečnost a prosperita obou našich zemí. Odmítl samozřejmě zpochybňování práva Izraele na existenci a obranu a vyzval vládu, aby se zasadila o brzké konání zasedání vlád obou zemí. Jak pan premiér, tak já jsme již osobně pozvali naše izraelské protějšky do Prahy a věříme, že toto zasedání proběhne co nejdříve.
Já bych pouze velmi krátce chtěl také zmínit, že členové výboru se shodli i na víře v to, že společný článek, který jsme zveřejnili spolu s mými předchůdci, nenarušil vztahy mezi Českou republikou a Izraelem. A jsem také přesvědčen, že nevybočil z tradic české politiky ve vztahu ke Státu Izrael, ale také k problematice blízkovýchodního mírového procesu. A pokud zde pan poslanec Klaus, ale také pan poslanec Kobza vyzývá, abychom vysvětlili, jaká je pozice vlády, jaká je oficiální zahraniční politika, a to nejenom s odkazem na platnou koncepci zahraniční politiky České republiky, ale také s odkazem, mohu uvést, na programové prohlášení této vlády - a dovolte mi citovat. Programové prohlášení vlády hovoří: Navážeme rovněž na naše tradiční přátelství a strategické partnerství s Izraelem. Nicméně i nadále budeme prosazovat mírové řešení palestinské otázky v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a mezinárodním právem.
Pokud se ohrazujeme proti rizikům jednostranných kroků, pokud hájíme mezinárodní právo jako cestu k řešení sporů, tak také zároveň bráníme bezpečnost a prosperitu Izraele, které jsou pro nás zásadní a nezpochybnitelnou premisou. To je naše setrvalá podpora Izraele v pravém slova smyslu a ta zaznívá na jednáních mezi čtyřma očima, ale i veřejně. A v tomto směru myslím, že náš komentář, který vznesl některé otazníky, ničím nevybočil z české zahraniční politiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zahraničních věcí. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Tomio Okamura, připraví se paní kolegyně Helena Válková. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, naše debata ohledně postoje k izraelské vládě by měla vzít v úvahu dvě zásadní věci. Pokud se k politice kohokoli vyjádří soukromé osoby, je to jejich svaté právo a jejich věc. Pokud se k zahraniční politice vlády vyjádří ministr zahraničí, pak je to vždy pokládané za stanovisko vlády. A je jedno, zda ten názor vysloví v dopise, na plénu ve Sněmovně, nebo v restauraci. To, že ministr zahraničí Tomáš Petříček veřejně kritizuje izraelský plán zahájit debatu o případném připojení židovských osad k Izraeli, znamená, že se to zřejmě nelíbí ani naší vládě, jakkoli se od tohoto ostudného blábolu distancovali jak pan premiér, tak pan prezident.
Druhá věc je, že se pan ministr zahraničí a jeho kolegové exministři zahraničí ze slunečného údolí, tedy za TOP 09 a ČSSD, dovolávají porušování mezinárodního práva ze strany Izraele. Zapomínají, že jeho kroky či plány vede bohužel jediný důvod: téměř každodenní raketové útoky z Gazy na Izrael. To je porušováním mezinárodního práva a terorismem. Ovšem ministři a exministři zahraničí za TOP 09 a ČSSD v čele s panem ministrem zahraničí a místopředsedou ČSSD Tomášem Petříčkem to evidentně za porušení práva nepovažují.
Izrael a jeho občané mají právo na život a ochranu před arabským terorismem. Ochrana jejich života je nad všemi preambulemi a právními texty. I v našem zákoně platí podobný princip, že ve jménu ochrany života mohu beztrestně porušit i zákon.
Obhájci palestinských vrahů tady chtějí řešit problémy mezi Izraelem a Palestinci a přitom zavírají oči nad tím, že právě palestinská samospráva v loňském roce odmítla pozvání arabských zemí na konferenci v Bahrajnu o mírovém plánu.
Z pohledu hnutí SPD je Izrael důležitým opěrným bodem proti islámskému radikalismu na Blízkém východě. Jen zaslepenec si může ve světle islámského terorismu a migrační vlny přát destabilizaci Izraele. Mělo by to nedozírné následky pro celou Evropu. Proto je třeba s Izraelem spolupracovat. A je to také velký dobrý příklad pro naši zemi. Izrael je země stejné velikosti i počtem obyvatel, cca. A i bez NATO se dokáže ubránit násobné přesile a obklíčení ze strany nepřátelských muslimů. Tady si pro naši obranu berme příklad. Důsledné prosazování suverenity bez patolízalství a v přátelské spolupráci se všemi, tedy s USA, Ruskem i Evropskou unií. Jakkoli je Brusel vůči Izraeli nepřátelský.
Zítra budeme tady ve Sněmovně mluvit o vodě. Izrael i tady nám může být vzorem a partnerem, protože je to jedna z nejsušších zemí a zároveň má zřejmě nejlepší a nejefektivnější vodní hospodářství na světě, přičemž si dovolím připomenout základ jejich vodní politiky. Voda patří všem a nesmí patřit nějaké zahraniční firmě. Znárodnění vody bylo v Izraeli základem toho, že dnes mají občané nejen dost vody, ale také to, že ji mají i v poušti levnější než Češi. To, dámy a pánové, opravdu stojí za zamyšlení. Proč mají Češi až dvojnásobnou cenu vody než Izraelci, kteří mají současné příjmy zhruba dvaapůlnásobné?
A zcela zásadní je přístup Izraelců k zákonu. Asi stěží si představíme, že by v Izraeli černoši nebo Arabové začali rabovat a ničit sochy osobností Izraele a židovských dějin. Bez vší pochyby by takovou lůzu ihned velmi tvrdě zpacifikovala policie a armáda. Izrael je skutečně demokratickou zemí, od níž se můžeme učit, jak v ní mít spolehlivého partnera v boji s islámským radikalismem. Jen hlupák bude v současné bezpečnostní situaci do Izraele kopat, aniž by domyslel důsledky.
Ostudný nediplomatický dopis je podle našeho soudu na okamžité odvolání ministra zahraničí, který porušil všechna pravidla diplomacie a zjevně i oficiální zahraniční doktrínu české vlády, která, alespoň doufáme, je vedena v duchu dobrého vztahu s Izraelem, nikoli v duchu kolaborace s palestinskými teroristy.
Ono na Ministerstvu zahraničí pod vedením ministra Tomáše Petříčka z ČSSD je těch problémů více. Nejvyšší kontrolní úřad totiž zjistil, že Česká republika je aktivní téměř v 500 mezinárodních organizacích a ze státního rozpočtu tam jde každým rokem 4,4 mld. korun, ale bez efektu. Dokonce platíme členské příspěvky tam, kde jsme chtěli své členství ukončit. To je neuvěřitelné plýtvání, co tady předvádí ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. ***