Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

391.
Návrh zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli
jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 875/2/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovací návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 875/3 a informace o pozměňovacích návrzích máme rozdány v naší poště.

Vítám mezi námi pana senátora Tomáše Goláně a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na úvod mi dovolte připomenout, že předložený zákon upravuje za účelem zmírnění ekonomických následků epidemie koronaviru prominutí nebo odpuštění pojistného na sociálního zabezpečení na tři měsíce u zaměstnavatelů, u kterých předpokládáme, že se s následky epidemie vyrovnají nejhůře, tedy u zaměstnavatelů zaměstnávajících nejvýše 50 zaměstnanců. Uvedený počet zaměstnanců byl ve vládě i v Poslanecké sněmovně diskutován a nakonec bylo schváleno 50 zaměstnanců jako maximální počet. (Odmlka kvůli silnému hluku.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať nás může paní ministryně seznámit se stanoviskem k senátnímu návrhu.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Podstatné přitom byly také finanční dopady, neboť prominutí pojistného podle návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou bude mít nemalý dopad na státní rozpočet ve výši 13,5 mld. korun. Zákon se však bude v té vládní nebo sněmovní verzi vztahovat na 88 % zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají ve mzdové sféře 1,4 mil. zaměstnanců. Návrh je konstruován záměrně tak, aby byl z administrativního hlediska jednoduše a plošně aplikovatelný, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak orgánů sociálního zabezpečení. (Trvalý hluk v sále.)

V Senátu byl záměr pomoci zaměstnavatelům prostřednictvím prominutí, odpuštění pojistného akceptován, byly však diskutovány jednotlivé parametry a nakonec byl přijat pozměňovací návrh, ke kterému bych se chtěla podrobněji vyjádřit.

Hned na úvod bych chtěla uvést, že tento pozměňovací návrh nepodporuji, a to z věcných i právní důvodů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, paní ministryně, ale z levé strany sálu, a tentokrát budu identifikovat stranu sálu, je obrovský hluk, který nám brání v tom, abychom slyšeli, co paní ministryně říká. Prosím, kolegyně a kolegové, abyste se ztišili. Děkuji vám. Paní ministryně, prosím, pokračujte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Především se jedná o otázku rozhodného počtu zaměstnanců, kde trojnásobné navýšení tohoto počtu zaměstnanců z 50 na 150 bude znamenat značný dopad do státního rozpočtu. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nedá se pokračovat v projednávání tohoto návrhu vzhledem k hluku, který je z levé strany tohoto sálu. Ještě jednou vás prosím o to, abyste se ztišili a umožnili další projednávání. Děkuji vám. Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající.

To znamená, že senátní návrh by zvýšil výdaje státního rozpočtu o 12 mld. na 25,5 mld. korun, což je již neúměrné. Za optimální kritérium tedy nadále považuji počet 50 zaměstnanců.

Stejně tak nepodporuji snížení kritéria objemu mezd v jednotlivých kalendářních měsících ve srovnání s březnem 2020 na 80 %. Záměrem tohoto návrhu je napomáhat k zachování mzdové úrovně, a proto kritérium 90 % považuji za přiměřené, neboť se provádí ve srovnání s březnem tohoto roku jako výchozím měsícem, v němž se již projevoval vliv koronavirové epidemie. (Hluk v sále trvá.)

Šířeji bych se chtěla zastavit u právních nedostatků senátního návrhu, které vyplynuly z následné podrobné analýzy. V návrhu zákona schváleném Poslaneckou sněmovnou se rozhodný počet zaměstnanců stanovil jako počet fyzických zaměstnanců v posledním dni příslušného kalendářního měsíce, což je velmi jednoduché a administrativně nenáročné. Senát však přijal změnu, aby se rozhodný počet zaměstnanců stanovoval jako přepočtený počet zjištěný podle prováděcího právního předpisu. Kromě toho, že přepočtený počet zaměstnanců je vždy složitější, chybí úprava, jak tento přepočtený počet stanovit, neboť v navrhovaném zákoně žádná úprava tohoto přepočtu není a není ani zmocnění k vydání prováděcího předpisu. Zřejmě bylo záměrem postupovat podle prováděcí vyhlášky k jinému zákonu, tj. k zákonu o zaměstnanosti, ale lze tak usuzovat jen z odkazu na poznámku pod čarou, která ale není právně závazná. (Opět odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně, máte pravdu. Opravdu se nedá pokračovat v této atmosféře. A nechci jmenovat jednotlivé poslance, mohl bych jmenovat jednotlivé kluby a prosím předsedy klubů, aby si v tomto udělali pořádek. Zvlášť ze strany vládních klubů je tady takový neklid, že paní ministryně opravdu oprávněně nechce dál pokračovat. Prosím ztišení, prosím o respekt. Prosím, paní ministryně, pokračujte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající.

Podstatné dále je, že úprava v této vyhlášce se týká ročního a čtvrtletního přepočtu, zatímco podle navrhovaného zákona v senátní verzi se má jednat o měsíční přepočet, konstruovaný navíc s odchylkami, se kterými uvedená prováděcí vyhláška nepočítá. Z právního a věcného hlediska není tedy tato změna navrhovaná Senátem jednoznačně právně proveditelná. Kromě toho posuzování úbytku počtu zaměstnanců v přepočtu na průměrné přepočtené počty by umožnilo zaměstnavateli propustit více zaměstnanců ve fyzickém počtu, což neodpovídá, a znova to zdůrazňuji, záměru navrhovaného zákona, kterým je mimo jiné maximální možná eliminace negativních dopadů na zaměstnanost a objem mezd.

Závažné právní problémy jsou však z důvodu nejasné a nepřesné formulace i u dalších navrhovaných změn. Například není jasné, jak se má u stanovení rozhodného počtu zaměstnanců postupovat při vylučování zaměstnanců, jejichž pracovní poměr skončil z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, neboť není zřejmé, o jaký kalendářní měsíc se jedná a kdy měl pracovní poměr skončit. Problém pravděpodobně - nebo bude rovněž u vylučování vyměřovacích základů zaměstnanců, kterým vznikl nárok na dávku nemocenského pojištění nebo na rodičovský příspěvek v daném kalendářním měsíci, tedy v červnu až srpnu tohoto roku, z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců za březen 2020. Zde kromě toho, že se bude muset upravit upravený vyměřovací základ, za březen zpětně konstruovat nově pro srovnání s červnem, poté s červencem a opět poté nově se srpnem 2020, přestože již byl stanoven a bylo z něj odvedeno pojistné, není k dispozici zdroj informací pro zaměstnavatele o vzniku nároku na rodičovský příspěvek, neboť žádná povinnost sdělovat tento údaj zaměstnavateli se nezakládá.

Dovolím si pro názornost uvést příklad, jak by mělo být postupováno v případě akceptace senátního návrhu při tomto vylučování. Vznikl-li nárok na nemocenské zaměstnanci v červnu, sníží se dodatečně vyměřovací základ zaměstnavatele za březen o vyměřovací základ tohoto zaměstnance. Vznikne-li jinému zaměstnanci nárok na ošetřovné v červenci, upraví se znovu vyměřovací základ zaměstnavatele za březen tak, že se z něj vyloučí vyměřovací základ tohoto zaměstnance, jemuž vznikl nárok na ošetřovné v červenci, ale vyměřovací základ zaměstnance, kterému vznikl nárok na nemocenské v červnu, se zpět do vyměřovacího základu za březen zahrne, protože podmínky se za každý měsíc posuzují samostatně a podle senátní verze se vyloučí jen ten vyměřovací základ toho zaměstnance, jemuž vznikl nárok na dávku v daném měsíci, nikoliv tedy v předchozím měsíci.

Je to velmi složité. Myslím, že z tohoto už velmi jasně vyplývá. Zaměstnavatel tak bude neustále zpětně přepočítávat vyměřovací základ za březen, který představuje výchozí základnu pro porovnání výše vyměřovacích základů za měsíc červen až srpen. Z uvedeného vyplývá, že změny, které navrhuje Senát, nejsou korektně formulovány, neboť navrhovaná úprava je nejasná a u některých změn nelogická, u přepočteného počtu zaměstnanců je zcela nedostatečná.

Celkově se tak značně zvýší administrativní náročnost v provádění zákona u všech subjektů a ztíží zaměstnavatelům uplatňování jejich nároku na prominutí pojistného. To bych opravdu ještě jednou zdůraznila. Důsledkem pro nejasnost úpravy mohou být i četné soudní spory. Senátní verze znamená také - opakuji to ještě jednou - zásadní zvýšení dopadů na státní rozpočet.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, z tohoto důvodu si vás dovoluji požádat a navrhnout proto Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona schválila v původním znění, tedy ve znění, v jakém byl postoupen Senátu. Velmi děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. A prosím pana senátora Tomáše Goláně, aby se ujal slova. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Tomáš Goláň: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákonodárci, nastává tady situace, kdy vás prosím, abyste mě dobře vyslechli. Protože tím, že jsme u senátního tisku 272, vašeho tisku 868, přijali pozměňovací návrh ve znění postoupeném Senátem, který doporučil i pan ministr zdravotnictví, vyloučili jsme z veškeré pomoci lékárníky. Nedovolil bych si vám říkat, jak máte hlasovat, ale prosím, abychom se zamysleli nad tímto, že vlastně ty malé lékárny, které udržují výdejní okénka ve vesnicích a jakýmsi způsobem tu dostupnost zdravotnictví dostávají k těm nejvíc potřebným, kteří nemohou cestovat anebo jsou, řekněme, jiným způsobem hendikepováni, právě na ty myslel ten návrh, který jsme předložili Senátu, a právě tím hlasováním o tom prvním zákonu, u kterého jsem byl zpravodajem, jsme je vyloučili.

Já bych chtěl říct k tomu, co řekla tady paní ministryně, že zákon prošel legislativním odborem Senátu, který, sami víte, je velmi přísný, a neshledalo naše legislativní oddělení v něm žádné nedostatky. Zákon odstraňuje - možná bude lehce složitější, ale odstraňuje jakékoliv nespravedlnosti, protože pokud do absolutního počtu zaměstnanců počítáme i úvazky ve výši desetiny, poloviny - víte sami, že dlouho apelujeme na to, aby zaměstnavatelé zaměstnávali lidi na zkrácené úvazky, maminky na mateřských, aby mohly pracovat na zkrácených úvazcích - oni se počítají za jednoho zaměstnance.

A jak tady paní ministryně řekla, tak ta hranice, odkdy ten nárok je, nebo není, je na počtu zaměstnanců. A pokud se mi do počtu zaměstnanců počítá i někdo se zkráceným úvazkem a mám tam dva lidi na poloviční úvazek, oni dohromady dávají jeden úvazek, půl úvazku plus půl úvazku je jeden úvazek, a tihle by se počítali za dva. Horší situace by vznikla ve firmách, které mají desetinové úvazky, kdy deset zaměstnanců, s desetinovým úvazkem je počítáno podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí za deset lidí, přitom je to jeden člověk.

Já bych mohl takhle dále pokračovat, ale já bych si tady dovolil připomenout tiskovou zprávu, kterou vydaly vlastně zaměstnavatelské svazy, které říkají, že senátní verze odstraňuje vážné nedostatky návrhu na prominutí odvodu sociálního pojištění. Pod tímto návrhem je podepsán Ing. Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků. Je pod ním podepsán RNDr. Ladislav Minčič, je to místopředseda sekce hospodářské politiky Hospodářské komory ČR. Je pod ním podepsán Tomáš Prouza - prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Je pod ním podepsána Ing. Pavla Břečková - místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků. Je pod ním podepsán Jan Wiesner - je to prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

A já si myslím, že tyto autority dávají najevo, že to pro ně nebude složitější, jak tady říkala paní navrhovatelka, ale že přesně chtějí ten zpřesňující návrh. Protože ten návrh zákona, tak jak přišel z Poslanecké sněmovny - na všechno bylo málo času, chápu to - byl nedokonalý a zakládal velkou právní nejistotu jak při propuštěných zaměstnancích, tak při vlastně přepočtu. Ono vlastně tak jak je to koncipováno, tak podmínkou pro odpuštění tohoto pojištění je, že zaměstnavatel nesmí propustit více jak deset procent zaměstnanců, ale bylo lehce opomenuto, že ti zaměstnanci můžou odcházet i sami z vlastní vůle a že můžou odcházet do důchodu, to znamená ze zákonných důvodů. A teď když si představíme společnost, která má devět zaměstnanců, a jeden zaměstnanec jim odejde do důchodu, tak už ten jeden zaměstnanec dělá 11,11 %. To znamená, takováhle společnost bez zásahu podnikatele, bez vůle toho zaměstnavatele, bude vyloučena tedy z toho prominutí odvodů, protože prostě někdo regulérně odešel do důchodu. A proto právě se ty podnikatelské svazy postavily za ten senátní návrh.

Já vás prosím kvůli lékárníkům, kvůli i té vůli podnikatelských svazů, které by stejně vytvářely tlak na novelizaci toho zákona, abyste ten zákon podpořili tak, jak jej postoupil Senát se svým pozměňovacím návrhem. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. A ještě se zeptám pana poslance Bauera, který byl zpravodajem garančního výboru, zda si přeje vystoupit k usnesení Senátu. Není tomu tak. Takže otevírám rozpravu. Hlásí se někdo do rozpravy? Ano, z místa se hlásí pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám za to, že ty firmy, které jsou vyloučeny z toho programu skutečně z těch někdy bohužel absurdních důvodů, jako že jim třeba odešel zaměstnanec do důchodu, si určitě poradí s tím papírováním navíc. A stejně tak ty firmy, které jsou na hranici 55 zaměstnanců, tak prostě to, že do toho programu se budou moci zapojit, je pro ně nesrovnatelně důležitější, než jestli bude složitější formulář. Tady bych poprosil paní ministryni, aby se věnovala skutečně podstatě toho opatření.

Hlavní argument proti tomu rozšíření, proti zvýšení těch limitů je, že by to stálo moc peněz. My tady vyjednáváme o zvýšení výdajů státního rozpočtu o 137 mld. korun. Stále tam zůstává 37 mld. korun v rezervě. A podle mého názoru zrovna těchto - já nevím, jestli to bylo 10 mld., které mimochodem jsou například v položce podpora podnikatelů, která ještě nemá přesné určení i v tom aktuálním návrhu Ministerstva financí, kterým operoval pan premiér Babiš na tiskové konferenci, tak skutečně na toto opatření by se tyto prostředky daly využít a skutečně by to dávalo smysl.

Ta dnešní hranice 90 % je strašně nízká, vypadává z toho celá řada firem, které byly tvrdě zasaženy tou krizí. Právě ti, co byli zasaženi tak silně, že jim nezbylo, než někoho propustit, a teď s tím zbytkem zaměstnanců se snaží udržet ten provoz nad nulou, nedostávají vůbec žádnou podporu, zatímco firmy, které byly zasaženy významně méně, podporu dostávají. Už tenhle princip je sám o sobě nespravedlivý. A senátní návrh se ho snaží nějakým způsobem zmírnit. Z tohoto důvodu a ještě z důvodu podpory lékárníků, což je problém, o kterém podrobněji promluví kolega Třešňák, na kterém byla mimochodem shoda ve Sněmovně, že ta otázka se má řešit, a bohužel jsme to škrtli z toho předchozího zákona v dobré víře s tím, že se podaří přijmout legislativně lepší řešení v rámci tohoto zákona, tak jak to navrhl Senát, tak to je další argument proto schválit tu senátní verzi.

Podle mě prostě ty prostředky tady reálně jsou. Je to spravedlivé, podporuje to zaměstnanost a žádný majitel si na tom nenamastí kapsu, nehrozí tam žádné zneužívání této podpory. Skutečně si myslím, že ten senátní návrh je lepší, a věřím, že firmy si s těmi administrativními nástrahami poradí, a věřím, že ministerstvo jim v tomhle poskytne pomocnou ruku, případně udělá vláda mikronovelu v legislativní nouzi, pokud to bude naprosto nutné. Jsem si jist, že Senátem by prošla velice hladce.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Všiml jsem si dvou přihlášek z místa. Pan poslanec Kaňkovský, pan poslanec Třešňák - zaznamenal jsem přihlášky v tomto pořadí. Pan poslanec Kaňkovský. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já navážu na své vystoupení k tisku 868. Bohužel nastalo to, co jsem avizoval. V tom minulém tisku nejenom vládní většinou jsme odmítli pomoc malým lékárnám, tedy těm lékárnám, které mají do 15 zaměstnanců, na čemž tady byla před deseti dny v podstatě celosněmovní shoda. Teď je avizováno paní ministryní, že zásadně nesouhlasí s tím řešením, se kterým přišli senátoři, které je legislativně čistější a které navíc rozšiřuje to portfolium až do 25 zaměstnanců, což jsem tady mimo jiné při tom původním projednávání také navrhoval.

Mohu jenom říci, že v mezidobí mi přišla celá řada mailů právě od těch poskytovatelů lékárenské péče na malých obcích. Celá řada z nich skutečně provozuje dvě tři lékárny nebo jednu kmenovou lékárnu a dvě výdejny. V naprosté většině tyto lékárny zaměstnávají mezi 18 až 25 zaměstnanci. Nejsou to jenom ti samotní vysokoškolští farmaceuti, ale jsou to farmakologičtí asistenti a samozřejmě nějací administrativní pracovníci, úklidová služba a podobně.

A já se tedy chci zeptat v tuto chvíli vládní koalice - je avizováno, že pomoc lékárníkům nebude v té senátní verzi schválena, a přitom vládní koalice říká, že chce pomoci lékárníkům, zvlášť na těch malých sídlech. A tak se chci zeptat: Záleží vám na tom, aby lékárenská péče na těch malých obcích byla zachována? Opravdu vám záleží na tom, aby si pro každou banální položku, pro kapky do nosu a podobně, nemuseli jezdit občané do těch velkých sídel?

Vy v tuto chvíli chcete ty lékárny prostě úplně z té pomoci vyloučit. A pokud to nechcete udělat prostřednictvím prominutí sociálního pojištění - což je jedna z možností - tak se pak ptám nepřítomného pana ministra Vojtěcha, jak na to pak zareaguje v té úhradové vyhlášce. Protože v té zatím navrhované verzi pan ministr chce přidat na signálním kódu za výdej jedné položky na receptu jednu českou korunu, což je ve finále asi 60 haléřů v čistém. Pro ty malé lékárny to bude znamenat pomoc někde kolem pěti šesti tisíc měsíčně. To skutečně považujete za pomoc malým lékárnám?

A tady nejde přece jenom o ty lékárníky. Vy řeknete, že ti lékárníci jsou podnikatelé, ať si nějak pomůžou. Ale tady přece jde o ty pacienty na těch malých sídlech, což je často seniorní kategorie občanů. A tak se ptám sociální demokracie, ptám se hnutí ANO a i těch dalších, kteří v tom minulém tisku odmítli pomoc malým lékárnám, jak to chcete řešit. Slíbí pan ministr Vojtěch, že ještě v úhradové vyhlášce ten signální kód navýší, že skutečně to nebude jedna koruna česká, ale že to bude lepší pomoc?

Pokud to nastane, tak pak je to samozřejmě v pořádku. Ale já bych rád slyšel alespoň, jakým způsobem to v tuto chvíli vláda chystá. Skutečně nejde jen o ty lékárníky, ale jde o ty, kteří ty lékárny využívají, a to jsou pacienti na malých sídlech. Děkuji i za případné odpovědi členů vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem paní ministryně Maláčová. Prosím máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Dovolte, abych reagovala. Co se týká podpory firem nad 50 zaměstnanců, to není tak, že nedostanou vůbec nic. Jenom z rezortu MPSV se mohou účastnit - a víte, že se velmi hojně účastní - programu, nebo režimu, Antivirus B. To znamená, firmy nad 50 zaměstnanců se účastní režimu B, dokonce režimu A, který jsme nově prodloužili, a tam dostávají mnohem vyšší částky - 80, respektive 60 % superhrubé mzdy. Toto se týká pouze necelých 25 % hrubé mzdy. To je potřeba si říci.

Druhá podpora, kterou mají pouze z rezortu MPSV, je odklad pojistného. A my jsme poctivě řekli, že si vyhodnotíme ta čísla, jak dopadlo druhé čtvrtletí, a pak si můžeme případně s tím návrhem pracovat.

Další věc, která je velmi důsledná, a to pan senátor, jestli dovolíte, nezmínil. Já jsem při projednávání tohoto návrhu velmi důrazně upozorňovala Senát, že pokud bude přijat pozměňovací návrh pana senátora Goláně, tak dojde k poškození těch lékáren. Velmi důrazně jsem na to upozorňovala a je to i na záznamu. Opravdu jsem před tím varovala. Samozřejmě, že podpora malých lékáren je pro nás prioritou. A pokud nedojde kvůli tomu hlasování v Senátu k jejich podpoře - více se k tomu vyjádří pan ministr zdravotnictví - tak já jsem připravena v legislativním stavu nouze takovýto zákon velmi rychle připravit tak, aby nedošlo k tomu, co všichni chceme (nechceme?), aby o podporu přišly malé lékárny, které tak tak zejména na venkově přežívají. To znamená, podpora lékáren je vládní priorita. A já jsem na to v Senátu extrémně důrazně upozorňovala, apelovala. Dokonce některé poslanecké kluby v důsledku tohoto upozornění přehodnotily své hlasování. To je také potřeba říci.

No a co se týká toho třetího bodu, který jsem chtěla zmínit, opravdu, abych to zkrátila - pro pana poslance Ferjenčíka - abych zkrátila to své vysvětlení. To není tak, že zaměstnavatelé budou vyplňovat více formulářů. Ten návrh, ten senátní návrh, je právně nejasný, zmatečný a pro zaměstnavatele extrémně administrativně náročný. A není to tak, že firmy nad 50 zaměstnanců nemají žádnou podporu. Toto je režim Antivirus C a firmy nad 50 zaměstnanců mají program Antivirus B a A, respektive k tomu ještě odklad pojistného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Ještě s přednostním právem pan ministr Adam Vojtěch, poté je přihlášený pan poslanec Petr Třešňák a pan poslanec Jan Skopeček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se vyjádřím k tomu tématu, které se tedy týká otázky podpory lékáren. Byť se tedy zdá, že nebude podpořeno to zařazení lékáren do tohoto návrhu zákona, tak my samozřejmě na lékárny myslíme. A ta původní verze vyhlášky dneska už není vůbec na stole. My jsme od té doby vedli velkou debatu se zástupci lékárníků, s Českou lékárnickou komorou, a výrazně jsme se posunuli od té první vyhlášky.

Pokud se bavíme o číslech, tak původně tam byl návrh 16 korun za signální výkon, nyní máme 19 korun. Což celkově nominálně původně bylo 50 milionů korun, teď to bude 200 milionů korun pro lékárny. To znamená, z 50 milionů na 200 milionů nárůst. My jsme o tom skutečně velmi pečlivě jednali se zástupci lékárníků. Oni přinesli data o tom, jak byli zasaženi, jak vlastně jim poklesly výdaje léčiv na recept a tak dále. Myslím, že ta debata byla velmi konstruktivní, a také jsme k tomu takto přikročili. To znamená, z těch původně 50 milionů to nyní bude 200 milionů korun. A já věřím tomu, že takto tedy lékárny budou dostatečně podpořeny.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Petr Třešňák přihlášený z místa do obecné rozpravy, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Ještě jednou pěkné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Mně přijde, že ta situace, ke které došlo, je poněkud absurdní. Dle slov paní ministryně Maláčové chce vláda skutečně podporovat malé lékárny, ale když byla ta možnost - a já jsem dokonce navrhoval změnu toho pořadí projednávání těch jednotlivých senátních vratek - tak jsme to mohli podpořit (nesroz.) sněmovní tisk 868. Tam stačilo nehlasovat pro tu senátní vratku, a tahle debata tu teď nemusela být. Takže tady bych chtěl fakt skutečně apelovat na to, aby byla podpořena ta senátní verze.

A k tomu co říkal pan ministr, týkajícímu se signálních plateb. Opravdu se z toho tím pádem vytratila idea podpory malých lékáren. A proč jsem na začátku zmiňoval, že to je absurdní? Protože jak zmínil i pan kolega Kaňkovský, tak jsme zde před deseti dny vedli debatu, vlastně skoro licitovali, co je to ta malá lékárna, jestli je to 50 zaměstnanců, 25, 15, 10. Kupodivu se podařilo najít nějakou shodu, a dnešním hlasováním jsme to celé pohřbili. Takže já doufám, že dneska podpoříme senátní verzi i u tohoto tisku, a tím pádem vyjdeme vstříc a naproti i těm malým lékárnám. Pokud by se jednalo skutečně o tu signální platbu, podpoříme tím i velké řetězce.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl vyvrátit jednu mýlku, že firmy nad 50 zaměstnanců mají nějakou možnost. Ti, kteří pracují ve službách, ti, kteří mají dneska daleko ztíženější roli, tak nemají nárok na nic. Ano, ten, co vyrábí šroubky nebo vyrábí automobily nebo vyrábí polystyrén, tak si může nadělat věci na sklad a v klidu pustit lidi domů, a v ten okamžik dosáhne na béčko. Na áčko dneska nedosáhne pomalu nikdo. Ale všichni ti, kteří dneska musí dezinfikovat, mít otevřeno, protože obchodní domy nařídí, jaká bude provozní doba, nedá se zavřít, takže musíte dezinfikovat, musíte mít otevřeno, musíte tam mít svoje zaměstnance, ale nedosáhnete na nic, protože zaměstnanec je v práci, tím pádem nemáte nárok na žádnou kompenzaci. Pokud jste firma, která nebyla zavřená, tak ani nárok na kompenzaci nájemného. Takže to, co tady zaznívá, není pravda. A opravdu, pojďme podpořit alespoň nějakou změnu, protože jsou pořád mraky firem, nebo tisíce firem, které nedosáhly ani na korunu pomoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Jan Skopeček v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já bych chtěl senátní vratku podpořit z jednoho prostého důvodu. Jsem bytostně přesvědčen, že více než jakékoli dotace a přímé subvence, které složitě stát přerozděluje směrem k podnikatelům, tak mnohem účinnější, rychlejší a lepší cesta je těmto podnikatelům daně snížit nebo odpustit. My jsme při projednávání v Poslanecké sněmovně, zejména kolega Jan Bauer, předkládali celou řadu pozměňujících návrhů, které rozšiřovaly firmy, jejich velikost tak, abychom podpořili více firem, než které podpořila ve svém návrhu vláda, omezila to těmi 50 zaměstnanci. Já jsem tu podával pozměňující návrh, který by to rozšiřoval na firmy s 250 zaměstnanci, což je stále definice malého či středního podniku. Ze Senátu se vrací jakási kompromisní varianta, že by tyto sociální odvody byly odpuštěny firmám do 150 zaměstnanců.

Já si myslím, že chceme-li podpořit sektor zejména malých a středních firem, ze kterých bychom rádi viděli, aby rostly ty silné kapitálové společnosti a posiloval kapitál v české ekonomice, která je stále závislá na zahraničním kapitálu, tak toto je jedno z drobných opatření, které by tomu mohlo pomoci. Koneckonců viděli jsme, jak složitá administrativně je pomoc vlády. Já vím, že třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí dopadlo v tomto lépe třeba ve srovnání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s panem Havlíčkem, kde ten COVID je prostě velmi problematická a nezvládnutá věc. Na straně druhé myslím si, že skutečně po těch prvních týdnech a měsících, kdy bezesporu mělo smysl posílat přímé peníze podnikatelům a firmám, nastala doba na to, abychom se zamýšleli na nějaké větší podpoře formou snížení nebo odpuštění odvodů.

Je tady třeba ještě připomenout to, že český zaměstnavatel platí jedny z nejvyšších sociálních odvodů za své zaměstnance, když to srovnáme s nejvyspělejšími státy OECD, je velmi zatěžován, a chceme-li zachránit co nejvíce pracovních míst, tak toto je ta nejlepší cesta. Takže moc prosím o podporu, abychom rozšířili možnost podpory i na firmy se 150 zaměstnanci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová, která byla omluvena, svoji omluvu ruší a už je přítomna. Paní poslankyně Helena Langšádlová se omlouvá z pracovních důvodů dnes od 17.00 do 19.00. A pan poslanec Václav Klaus ml. se omlouval od 16.40 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní v rozpravě vystoupí paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, i já jsem přišla podpořit senátní verzi zákona. Myslím si, že bychom skutečně měli přijmout takovou změnu, která zahrne do Antiviru i firmy, které jsou nad 50 zaměstnanců, ale nevejdou se ani do áčka, ani do béčka těch Antivirů, které už v případě áčka přestávají většině firem vůbec vyhovovat, protože tam skutečně už dochází k návratu lidí do práce, karanténní důvody už příliš nejsou. A béčko zase opravdu postihuje jenom ty, kteří mají velmi omezenou výrobu, a ne všichni, a já už jsem to tady říkala při projednávání tohoto zákona v rámci sněmovní verze hned na začátku, ne všichni tedy mohou třeba úplně zastavit svoji výrobu, naopak by potřebovali udržet lidi co nejvíce v práci. A pokud tam vypadnou ze všech podpor, tak potom už zavřou, ale definitivně a úplně, a ti zaměstnanci udrženi nebudou.

Tím se tady zaklínáme od samého začátku, že chceme udržet zaměstnanost. A Senát tedy přichází s takovým vylepšením, které k tomu vede, které je myslím velmi kompromisní a velmi vhodně nastavené. A když tedy už neprošly pozměňovací návrhy opozice, které se snažily na to reagovat a které už v té sněmovní verzi mohly projít, a nemuseli bychom tady teď tuto debatu vlastně opakovat, tak dejme šanci tomu návrhu, který Senát velmi kvalitně zpracoval a prosadil. Myslím, že by to bylo nejenom zlepšení toho samotného odpuštění odvodů, které do 50 zaměstnanců samozřejmě také pomocí je, ale pro střední firmy už to pomocí být nemusí a pro ně prostě může být tady tato verze, ta senátní verze, tím, co rozhodne o tom, jestli krizi přežijí, jestli zaměstnanost udrží, nebo ne.

A my bychom v tom podle mě měli hledat spíše právě tu cestu, jak ten návrh může pomoci, než tady, řekněme, hnidopišsky v něm hledat každý háček pro ten argument, kdy - jak tady paní ministryně se snažila předvést, tak opravdu sice velmi detailně nám rozebrala, co kde vidí za úskalí, ale myslím si, že v těch návrzích, které tady vláda předkládá v rámci jednoduchých pomocí, v rámci krize, ať už jsou to přímo legislativní věci, nebo jsou to jenom dotační programy nebo různé půjčkové programy v rámci ministerstev, tak jsme viděli, že měly celou řadu takových chyb, že docházelo k opravám za pochodu, a to by měla být snaha nás všech si přiznat, že ne všechno proběhlo správně, ne všechno bylo od samého začátku nastaveno kvalitně. Tady ta změna rozhodně takovými velkými mouchami netrpí, abychom ji nemohli s klidným srdcem přijmout a hlasovat pro ni.

Takže ještě i za TOP 09 vyjadřuji podporu senátní verzi a věřím tomu, že když jsme tady dneska ten trend přijímání senátních verzí nastartovali, tak v něm můžeme pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Jiří Bláha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Já bych chtěl jenom ještě doplnit jednu věc, která je velice důležitá. Pokud budujete firmu, třeba i 30 let, a dostanete se do problémů, tak jaké vám zbývají možnosti a co ten podnikatel - jakýkoliv - udělá? A máme tři možnosti. Buďto budu lhát a budu manipulovat s tím, co budu odevzdávat sociálce, nebo ty lidi propustím, nebo je zaplatím načerno. To jsou tři možnosti, které každý podnikatel použije v okamžiku, kdy se dostane do problémů. V okamžiku, kdy mu nebudeme umět jednoduše pomoci, tak k tomu dojde. A tady zaznívalo, že nás to bude stát víc peněz. Není to pravda, bude nás to právě stát daleko méně. Nebudou zneužívat, nebudou posílat lidi na pracák a nebudou lhát. Anebo nebudou vyplácet mzdy načerno. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se? Ano, hlásí se do rozpravy pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou hezké odpoledne. Já už teď jenom velmi krátce. Děkuji za reakci paní ministryni Maláčové i panu ministrovi Adamu Vojtěchovi. Nicméně k reakci paní ministryně bych se ještě krátce vrátil.

Vy jste řekla, paní ministryně, že vám záleží na malých lékárnách. Bohužel ale to hlasování, které bylo u tisku 868, váš poslanecký klub hlasoval pro ten senátní návrh, který vypustil tu pomoc malým lékárnám. A vy tady jedním hlasem říkáte, že připravíte v legislativní nouzi příslušný návrh zákona, který to napraví. A já se ptám, proč takto složitě, proč to zase odkládáme, proč se tady budeme scházet zřejmě na další mimořádné schůzi? Nebo jestli to stihnete do pátku? Pokud vím, tak stav legislativní nouze máme schválený do 30. června. To znamená, budete muset trošku zašturmovat a zřejmě se budeme muset sejít na další mimořádné schůzi. To jsou dobře vynaložené finanční prostředky? Dneska jsme tady mohli mít schváleno. Mohli jsme mít schváleno, mohli jsme to mít v mašličkách. Sice bychom pomohli jenom těm nejmenším lékárnám, skutečně těch 15, maximálně 15 zaměstnanců vyloučí některé lékárny, které by také tu pomoc potřebovaly, ale přece jenom těm nejohroženějším jsme mohli pomoci. Ale bohužel to vypadá, pokud vládní koalice nezmění stanovisko k tomuto tisku, že bohužel dneska odejdeme s tím, že se lékárnám nepomohlo, a zřejmě se tady budeme scházet v nějakém dalším termínu a budeme tady schvalovat další zákon ve stavu legislativní nouze. Nemyslím si, že to je důstojné této Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík se hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěl zeptat kolegy Bláhy, jestli se mu podařilo pro ty jeho argumenty, které jsou velmi pádné a přesvědčivé, sehnat aspoň devět kolegů z klubu, to znamená z hnutí ANO, protože to by určitě stačilo na to, abychom tu senátní verzi schválili a podpořili jak lékárníky, tak střední firmy, prostě do 150 zaměstnanců. Myslím si, že tohle je ta cesta, kterou je potřeba jít.

Asi spíš obcházejte kolegy než tady řečnit od pultíku, přestože se to v tomto případě dobře poslouchá, což je u vás celkem příjemné překvapení. (Smích a potlesk z pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí - hlásí se paní ministryně ještě před ukončením rozpravy. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Ještě dvě poznámky. Ono v podstatě došlo k tomu, že - a já jsem na tu legislativní proceduru v Senátu upozorňovala - že kvůli tomu, že pan senátor Goláň vyjmul lékárny, nebo vložil pozměňovací návrh k lékárnám do tohoto nosiče a zároveň tam přidal ten pozměňovací návrh na 150 zaměstnanců na firmu, který je ale legislativně technicky špatně napsán, tak musel pak Senát další den, když projednával ten nosič Ministerstva zdravotnictví, lékárny z tohoto nosiče vyjmout. A já jsem upozorňovala na to, že 150 zaměstnanců není přijatelné. Navíc je to legislativní paskvil a dojde k tomu, že nebude dosaženo ani jednoho. Na to jsem poctivě v Senátu upozorňovala. Myslím si, že každý, kdo bude chtít, tak si to bude moci najít ve stenozáznamu.

A ještě jednou upozorňuji zejména na pana poslance Bláhu, že zde dochází vlastně k smíchání hrušek a jablek. Protože firmy, které fungují, tak mají nárok na podporu z Antiviru B. Protože dneska - a víte, že my statistiky k programu Antivirus velmi poctivě zveřejňujeme každé pondělí na webu Ministerstva práce a sociálních věcí - docela hodně firem funguje čtyři dny v týdnu, a protože mají málo zakázek nebo mají málo subdodávek, nebo jim část zaměstnanců nechodí do práce, tak v pátek posílají pravidelně své zaměstnance na překážky a na to čerpají program Antivirus. Takže prosím pana poslance Bláhu, aby si to nastudoval. Firmy, které fungují, tak mohou čerpat z programu Antivirus B, a firmy, které fungují, tak mohou čerpat podporu i z programu režim Antivirus A. Takže prosím o dostudování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Bláha bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Tak, vážené kolegyně, kolegové, já musím reagovat, protože prostě tady se míchá věc úřednická s věcí lidí, kteří pracují rukama dnes a denně. Takže vezmeme si příklad jedné malé, nebo větší restaurace, když má mít víc jak 55 zaměstnanců, a v té restauraci vy si přijdete na oběd. Musí být rozestupy mezi stoly, musí se dezinfikovat po každém zákazníkovi stůl, takže máte v práci daleko víc lidí než v normálním stavu, ale nemáte nárok na nic. Absolutně nedostanete ani korunu. Vezmeme příklad pekařství, které vlastním já například, a zase je to úplně to samé. Rozestupy mezi stoly, zákazníci dodržují rozestupy, daleko pomalejší odbavování zákazníků, daleko více nákladů s tím, že dezinfikujete. A lidi máte v práci i v době, kdy v tom obchodním domě vůbec nikdo není, ale zavřít nemůžete. Tržby jsou na šedesáti procentech, ale nedostanete ani korunu!

Paní ministryně tady povídá, že kecám. Tak já ji vezmu k nám, aby to viděla. Znám stovky firem, které nedostaly ani korunu, přesto klesly na padesát procent své produkce. A nejsou schopny nechat zaměstnance doma. Nejsou. Nejde to.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova? Má pan senátor Goláň. Pane senátore, prosím, máte slovo.

 

Senátor Tomáš Goláň: Děkuji za slovo. Já vám ukážu tu tiskovou zprávu. (Ukazuje plénu písemný materiál.) Vidíte loga těch podnikatelských svazů včetně Hospodářské komory? I vám to tam ukážu, abyste to viděla dobře. (Otáčí se i na levou stranu jednacího sálu.) My se tady bavíme o pomoci podnikatelům. A tyhle svazy, a nebylo jich málo, ty podnikatele zastupují.

Já děkuji panu poslanci Bláhovi, protože popsal přesně tu situaci, kterou já vím a znám. A jak ty řetězce restaurační, ale hlavně hotelové, ty služby, které nejvíc utrpěly, to znamená cestovní agentury, cestovní kanceláře, úklidové služby v hotelích a podobně, to jsou firmy, které mají víc jak 50 zaměstnanců a snaží se udržet ty zaměstnance za každou cenu. A toto je vynikající cesta, protože nic nevyplácíme ze státního rozpočtu. My jim necháváme peníze, které si vygenerovaly samy a které akorát nemusí odvést. To znamená, že ta pomoc je vlastně z jejich vlastních peněz. V tomhle ten zákon byl koncipován správně. Můžeme se tady hádat o tom, jestli tam bude průměrný přepočtený počet, nebude. Já jsem tady četl, že ty podnikatelské svazy se právě připojily k tomu, co vytvořil Senát, to znamená, aby ty průměrné přepočtené počty tam byly. A těch 150 zaměstnanců není tolik a nesplňuje to ani kritérium malého a středního podniku, 250 zaměstnanců, jak máme v rámci různých dotačních programů.

Myslím si, že toto je ta nejlepší cesta. Než plošně vyplácet peníze ze státního rozpočtu, tak jim částečně odpustit platby do toho státního rozpočtu. Není to okamžitý zásah do státního rozpočtu. Ano, samozřejmě, pro futuro ty peníze do státního rozpočtu nepoputují. Ale zůstanou na to, aby ty firmy mohly tu svoji ekonomiku nastartovat, pan Bláha to řekl velice dobře. Aby mohly nastartovat a aby mohly udržet zaměstnance. Protože to nejhorší, co by stát mohlo postihnout, je mít ty lidi na úřadu práce a hledat jim práci. To nejhorší další by bylo, aby pracovali načerno, protože zaměstnavatel by neměl na odvody. A já si myslím, že ten vládní návrh, tak jak jste jej původně připravili a Senát upravil, je rozumným kompromisem, a když se povzneseme nad to, odkud jsme, z kterého klubu, tak všichni to cítíme stejně, že té ekonomice musíme pomoct. A jak jsem ukazoval, je to pomoc podnikatelům a podnikatelé, jejich svazy se postavily za senátní verzi. Takže pokud je to pomoc podnikatelům, tak ty podnikatelské svazy prosím vás poslechněte.

Druhá věc je, která tady mnohokrát zazněla, že nás paní ministryně varovala s lékárnami. Ale ty lékárny na začátku tady dneska byly vlastně předmětem pozměňovacího návrhu a vy jste ten pozměňovací návrh přijali, čímž jsme všichni počítali s tím, že přijmete i ten druhý, aby ty lékárny z té podpory nevypadly. Takhle je to dneska postaveno. A není to postaveno o tom, že Senát si něco vymyslel schválně proto, aby připravil lékárny o podporu.

Vy víte sami, jak jste to měli těžké z legislativního hlediska, když jste poslali do Senátu právě tento návrh o snížení sociálního pojištění, a pak, protože nebyl schválen, nebyl účinný, tak co jste měli jiného, než jste to dali k zákonu o kompenzacích zdravotnickým zařízením. Byla to věc, která je v podstatě nevídaná, na druhou stranu z vaší strany nevyhnutelná. Ale všichni legislativci jasně řeknou, že se tím vlastně, opravdu, to je ten divoký jezdec, novelizuje zákon, který vlastně ještě neexistuje, protože není platný ani účinný. A Senát měl možnost napravit tento legislativní nedostatek - neúmyslný, nikomu neříkám, že byl úmyslný - a sloučit ty dvě úpravy tam, kam patří, tzn. do zákona o snížení sociálního pojištění. Toť vlastně vysvětlení, jak to všechno vzniklo.

Já vás všechny prosím, vyslyšte ty podnikatelské svazy, vyslyšte ty podnikatele. Není to v senátorech, většina senátorů jsou politici, místní, ti nepodnikají, takže si nemůžete myslet, že v tom byl nějaký osobní zájem. Je to čistě vyslyšení toho hlasu lidu, těch lidí, kteří opravdu nevědí, co bude dál, a nevědí, jak to přežijí. Tuhle cestu, kterou jsme zvolili všichni společně, považuji za velice správnou.

Děkuji vám za pozornost a ještě jednou prosím o podpoření senátního návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, to bylo závěrečné slovo. Paní ministryně také chce vystoupit se závěrečným slovem? Ano, prosím, samozřejmě máte tu možnost. Máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jen velmi stručně. Žádám vás, abyste podpořili sněmovní verzi, protože firmy, které mají nad 50 zaměstnanců, mohou využívat program Antivirus B. Program Antivirus B může podpořit i firmy, které fungují. Může podpořit část zaměstnanců, pro které firmy nemají práci, pošlou je na překážky a jsou tam vyšší částky než céčko, o kterém dnes rozhodujeme. Je to 60 % superhrubé mzdy. Dnes jednáme o 24,8 % hrubé mzdy. To je zásadní rozdíl. Důležité je, že v béčku mohou velké firmy mít i zaměstnance, kteří pracují např. čtyři dny v týdnu a pátý den jsou na překážkách. To znamená, že se tam jde dělit pracovní doba nebo jen část zaměstnanců. To znamená, ani tyto firmy o podporu nepřijdou, mají mnohem vyšší, a to v programu Antivirus B.

Další věc je, že velké - nebo všechny firmy bez ohledu na svou velikost, si mohou odložit na tři měsíce pojistné. To je další podpora, kterou MPSV nabízí. Mohla bych hovořit o jiných programech v rámci celé vlády, ale budu se soustředit pouze na MPSV. A ještě jednou, pokud kvůli tomu, jak proběhlo to hlasování - a to není žádná negativní invektiva - protože byly z té předlohy Ministerstva zdravotnictví vyjmuty malé lékárny, tak já říkám, že pokud dojde k dohodě na úrovni koalice, tak v legislativním stavu nouze velmi rychle vypravíme legislativní návrh na MPSV, kdy odpustíme odvody malým lékárnám, tak abychom je podpořili a nemusely zavírat. Velmi děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a s přednostním právem se přihlásila paní předsedkyně Pekarová Adamová. Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych měla žádost o přestávku pro jednání našeho klubu na deset minut, je to skutečně jenom deset minut, protože mně přišlo velmi trefné to, co tady říkal pan poslanec Ferjenčík směrem k panu poslanci Bláhovi, a tím bude mít šanci za těch deset minut těch devět kolegů, na každého má minutu plus jednu k dobru, získat pro podporu senátního návrhu. Ostatně těch argumentů tady i od pana senátora zazněl dostatek, takže je jimi teď vybaven, i my souhlasíme s jeho pojetím, takže prosím jenom o tuto krátkou přestávku na to, abychom dali šanci panu kolegovi, aby přesvědčil devět poslanců, které potřebujeme pro to, aby ta verze prošla.

Děkuji pěkně, je to tedy do 16.34.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vyhlašuji přestávku na jednání poslaneckého klubu TOP 09. Pokračovat budeme v 16.34 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 16.24 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.34 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 16.34, budeme pokračovat v našem jednání. Na řadě je hlasování, takže přivolávám poslankyně a poslance, kteří nejsou v sále. Než přistoupíme k hlasování, jedna omluva: pan poslanec Karel Schwarzenberg se omlouvá dnes mezi 16. a 19. hodinou z důvodu pracovní cesty. Žádost o odhlášení, právě jsem jí vyhověl. Přihlaste se, prosím, znovu svými hlasovacími kartami. (V sále je velký hluk a neklid!)

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 875/2, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 875/3."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 216 přihlášeno 167 poslanců, pro 70, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslance. Potřebný počet hlasů je nastaven.

 

Usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 875/2."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 217 přihlášeno 176 poslanců, pro 176, proti nikdo. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali. Děkuji paní ministryni, děkuji panu senátorovi. Končím projednávání tohoto bodu.

 

Pan poslanec Bauer k hlasování pro stenozáznam.

 

Poslanec Jan Bauer: Pane místopředsedo, jenom pro stenoprotokol. U hlasování pořadové číslo 216 jsem hlasoval pro, na sjetině mám křížek, nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji. My se nyní budeme zabývat bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.