(13.20 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
A ona to vlastně moc dobře ví, protože v těch debatách sama říká, že si je vědoma toho, že pro zaměstnavatele je problém spíše na té straně odvodové a té finanční. Ale protože její úhel pohledu na to je ten levicový, opravdu to takto říká - to nijak nezjednodušuji, to mi dosvědčí lidé, nebo vážení poslanci a poslankyně, kteří jsou se mnou ve výborech, kteří se tomu věnovali, nebo respektive v komisi pro rodinu a ve výboru pro sociální politiku - ona sama říká: my chceme dotovat zaměstnavatelům sdílená pracovní místa, my jim budeme dávat peníze za to, že oni někoho zaměstnají. Mně to od začátku přijde neuvěřitelně nesmyslné drbání se pravou rukou za levým uchem, když to takhle řeknu. Protože my nejdříve vybereme nějaké peníze od občanů, dáme je na jednu společnou kupičku, pak zaměstnáme spoustu úředníků, kteří do té kupičky sáhnou, zaměstnavatelé budou muset psát žádosti a zase jim přibude další papírování, aby jim tedy něco stát z té kupičky, tedy ten úředník, poslal, aby oni tedy zaměstnali někoho na částečný úvazek. No já nevím jak vám, ale mně tohle řešení tedy nepřijde úplně přesvědčivé.
A ona sama říká ano, je to pohled levicový a váš pohled je pravicový. Ale prosím pěkně tady v tomhle případě si nemyslím, že je potřeba hrát si na to, jestli je to levicové či pravicové, ale prostě co je rozumné. Co je rozumné? Tak vybrat od těch lidí méně, nemuset to dávat na nějakou společnou kupičku, nemuset zaměstnat ty úředníky, kteří sami - za prvé už jich je dost a za druhé bychom museli přibírat další - a prostě nechat ty peníze těm lidem, nechat je těm zaměstnavatelům. A oni sami pak raději opravdu budou v tomhle případě - a to jsem si jistá, protože s nimi opravdu hodně o tomhle mluvím - oni sami budou raději ty lidi zaměstnávat. Ale nějaké sdílené pracovní místo je skutečně netrápí. Oni si umí rozvrhnout pracovní dobu svých zaměstnanců a umí to udělat i bez toho, abychom to v zákoníku práce nějak vyřešili. A už vůbec nečekají na nějaké dotace. Věřte mi, že většina z nich opravdu nechce zaměstnat někoho, aby na to dostali dotaci. Oni potřebují mít odvedenou tu práci, to, co jim tu obživu vytváří.
Proto si myslím, že bychom skutečně měli dát šanci tady projednat tuto novelu a upravit ji tak, abychom se ta rizika, která vnímám a vůbec nezlehčuji, pokusili z toho odstranit. A pokud zjistíme v průběhu toho projednávání, že se nám nepodaří najít takový model, který by - tak tam vyměřovací základ nechme a udělejme to tak, aby byla vyjmenována další skupina, ale prosím, posuňme to konečně dál. Protože jinou formou se zatím tady nikdo nepokusil s tímto konkrétním problémem na našem pracovním trhu hnout.
Nic jiného než tu nesmyslnost, kterou zavádí zákoník práce, tady za šest let, co jsem členkou této ctěné Sněmovny, nebylo projednáváno. A ten trh to potřebuje čím dál více. Za těch šest let se situace nijak rapidně nezlepšuje. Proto kdybychom si mohli říct, že si to trh sám vyřeší, tak bych byla příznivcem toho neměnit nic. Ale evidentně to nejde bez toho, abychom do toho v této rovině nesáhli.
A věřte mi, že ty tisíce lidí, kterých se to týká, na to opravdu velmi čekají a budou velmi, velmi, rádi, když se nám podaří v této věci něco konečně pro ně udělat a hnout s tím. Oni chtějí pracovat, ale holt, jak říká pan poslanec Grospič prostřednictvím předsedajícího, tak nic proti tomu, ale ne každý může a chce pracovat na plný úvazek, na těch osm hodin denně, jak jste tady zmiňoval. A ne každý tedy pak dostane tu příležitost toho využití na částečný úvazek. Věřím tomu, že to máme nechat zejména na těch lidech, jestli chtějí, nebo mohou pracovat tak, jak pojímáme jako plnou pracovní dobu, nebo jenom na několik hodin denně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím vaše kolegy o větší klid. Nyní zde máme dvě faktické poznámky. Jako první pan poslanec Bláha, poté pan poslanec Jiránek, pak je z místa přihlášen pan poslanec Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já musím vzkázat opozičním řadám, aby se rozhodly, jestli chtějí žít v socialismu, nebo v kapitalismu. Pokud v socialismu, tak samozřejmě pojďme všechno dávat zadarmo. Pokud v kapitalismu, kam jsme se přihlásili a pořád se hlásíme, na Západ, tak se podívejme od našich hranic na západ, co mají k dispozici tam. Zjistíte, že jsme na tom tisíckrát lépe, že máme DPP, máme DPČ. To znamená, že v jednom případě do 10 tisíc neplatí zaměstnanec nic, v druhém případě do 300 odpracovaných hodin za rok neplatí zaměstnanec nic.
Takže si myslím, že máme dostatek prostředků, které nejsou na západ od nás běžné. A zneužíváme je ve velké míře. Zneužíváme je tak, že firmy uvádějí běžně, že zaměstnanec odpracuje pět hodin, přitom jich odpracuje třeba 200.
Takže bychom se měli spíš zamyslet nad tím, abychom tento nástroj poslali k ledu a zamezili tomu, aby firmy zneužívaly těchto nástrojů a zamysleli se nad výší toho, co musí firmy odvádět. Protože 36 %, nebo 34 %, která firmy odvádějí za zaměstnance na sociální a zdravotní, to je myslím ten důvod, proč dneska hromada lidí odchází za prací načerno, protože jsou pro firmy drazí.
Takže je potřeba se na to podívat z druhého pohledu a ne z toho, který chcete vy. Nástrojů pro málo hodin máme opravdu dostatek. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Jiránek, poté paní poslankyně Pekarová s faktickými poznámkami. Prosím.
Poslanec Martin Jiránek: Zdravíčko, kolegyně, kolegové. Já velmi krátce musím říct, že všechny příspěvky včetně posledního byly věcné a moc se mi líbily. Já bych fakt chtěl poprosit pana ministra, abychom se o tom bavili dál a abychom to klidně posunuli do dalšího čtení, protože diskuze o tom, i o DPP a DPČ, by měla probíhat a měli bychom to vyřešit, i to zneužívání těch jednotlivých možností. Takže pojďme se o tom bavit.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní poslankyně Pekarová. Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já chci reagovat na pana poslance Bláhu prostřednictvím předsedajícího. Ale vždyť vy potvrzujete přesně to, co tady celou dobu říkám. Právě to, že jsou ty odvody tím důvodem, proč tedy zaměstnavatelé mají složitější situaci. A že tímhle zamezíme právě využívání těch forem, které jsem zmiňovala, jako je o provedení pracovní činnosti, a tak dále, co sám tady horujete. Tak si odporuje to, že mě za to plísníte jako předkladatelku, a přitom to v podstatě jinými slovy ale hájíte.
Tak jenom aby bylo jasno, o čem se tady vlastně vůbec bavíme. To skutečně právě má možnost, nebo za cíl omezit takovéto úvazky, nebo takovéto, řekněme, pracovní formy, které jsou právě bez té odvodové povinnosti. Právě z toho důvodu, že ten člověk bude pracovat, byť na méně hodin, ale na smlouvu klasicky. Takže to jenom zjednodušeně, abychom věděli, že tady vlastně jsme v souladu.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poslední faktická poznámka, takže nyní pan poslanec Kaňkovský, který je přihlášen do rozpravy z místa. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych jako spolupředkladatel této novely se také krátce vyjádřil k projednávanému tématu. Chtěl bych reagovat na slova pana ministra zdravotnictví prostřednictvím pana předsedajícího.
Samozřejmě chápu - a je to povinností ministra zdravotnictví, potažmo vlády, aby bránil, nebo vláda bránila, rovnováhu ve veřejném zdravotním pojištění. Protože pokud nebudeme mít dostatečnou platbu ve veřejném zdravotním pojištění, nebudeme mít dostatek peněz na kvalitní zdravotní péči. Nicméně některé ty argumenty, které tady pan ministr uváděl, si myslím, že úplně neodpovídají.
A pak mě také překvapilo, a to musím říct, že mě to velmi mrzí, ta bagatelizace toho počtu těch maminek, případně dneska i tatínků, ale i třeba lidí předseniorského věku, kteří skutečně z různých důvodů, i třeba z důvodu zdravotního hendikepu, potřebují tu flexibilní formu práce. To nejsou žádné bagatelní počty, to jsou desetitisíce lidí v této zemi. A já jsem přesvědčený o tom, že pro ně byla vaše slova poměrně velkým políčkem.
Podobně se vyjádřil i zástupce KSČM. Tam chápu, že to je ideologická záležitost. A pan poslanec Grospič prostřednictvím pana předsedajícího má na to právo. KSČM nepodporuje zkrácené úvazky, hlásí se k tomu, hrdě se k tomu hlásí a je to jejich právo. Nechci to rozporovat. Ale u pana ministra zdravotnictví mě to trošičku mrzí. Nechci se teď tady nějakým způsobem o tom přít. Ale uvědomme si reálnou situaci, zvlášť maminek na rodičovské dovolené, které chtějí už z té rodičovské jít částečně do práce. ***