(18.40 hodin)
(pokračuje Staněk)
Já mám mezi svými přáteli několik velmi šikovných a schopných lidí, kteří například pouze nedokončili opravdu diplomku, neobhájili diplomku, jinak mají zkoušky, všechno, ale nemají vysokoškolské vzdělání. Takže pojďme se bavit i o těchto studentech, kteří strávili velkou část svého života na škole, získali vědomosti, získali znalosti, dostali od této společnosti něco, co by mohli vrátit, a mohli by fungovat a mohli by získat nějakou pozici. To samé je potom u dvouletého magisterského studia. O dělení studia tady nebudu chtít příliš hovořit. Celý ten problém je opravdu komplexní a složitý.
Víte, mám pocit, že ono se to všechno odvíjí také ještě od jedné věci. Naše společnost je neuvěřitelně lpící na titulech, papírech a na všem ostatním. Víte, mě kdysi maminka učila, když jsem přišel ze školy a říkal jsem, já jsem to uměl, dostal jsem ale trojku, a Anička to uměla hůř a dostala jedničku. A máma mi na to vždycky řekla jednoduchou věc: "Není důležité, jakou máš známku. Je důležité, jestli to v životě umíš a můžeš to použít." A to si myslím, že je obecně platné. Samozřejmě že je nezbytné, abychom vědomosti, dovednosti, znalosti ověřovali, abychom k tomu dali ten certifikát. Ale pořád jsem přesvědčen, že mnohem důležitější než mít v ruce papír a neumět ty znalosti a dovednosti použít je lépe ten papír nemít a ty dovednosti a znalosti úspěšně používat a užívat. To je případ třeba těch kolegů, kteří nemají státnice, nemají udělanou bakalářku, ale prostě jsou skvělí, úspěšní, ale nemají to vysokoškolské vzdělání.
Já bohužel musím za sebe - protože to není stanovisko klubu - ale za sebe musím říci, že podpořím návrh na zamítnutí sněmovního tisku 506 v prvním čtení, protože jsem stejně jako mí předřečníci, kteří tento návrh podporovali, přesvědčen, že než se rozběhnout několika cestami, byť na konci možná najdeme nějaké společné řešení, tak je jednodušší od samého počátku kvalitně a dobře spojit síly a pracovat na jednom materiálu.
Mohl bych tady mít výhrady k vládnímu návrhu, který je připraven. Některé výhrady formulovala kolegyně Valachová prostřednictvím pana předsedajícího, tedy ona to formulovala prostřednictvím sebe sama, ale jak jsem pochopil, to je lépe, když je to prostřednictvím pana předsedajícího. Nicméně pravdou je, že vládní návrh je na stole, vládní návrh je předložen. Má své mouchy. Ale myslím si, že se s ním dá pracovat, dá se o něm diskutovat, dá se vést debata, dá se vylepšit, dá se posílit. Ale bude dobré, když tak budeme činit na jednom jediném materiálu. Proto za sebe se připojuji k návrhu zamítnutí sněmovního tisku 506 v prvém čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. Dalším v pořadí v obecné rozpravě je pan poslanec Ivo Pojezdný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivo Pojezný: Mě čeká ještě D1, takže se pokusím být stručný, abych se dneska ještě do půlnoci dostal na Moravu, pokud nebudou nějaké větší obtíže s předjížděním kamionů, což jsme, mám dojem, dneska neprobrali.
Ministerstvo školství a mládeže navrhuje zrušení povinné maturity z matematiky. Pokud si vzpomínám, tak upravil pan ministr svůj návrh z počátku roku, kdy chtěl i sjednotit termín zavedení této zkoušky v různých typech škol na jaro 2022. Potom se to nějakým způsobem posunulo a hlavně z toho důvodu, že žáci matematice nerozumějí, neumějí ji v praxi používat. Problémy žákům dělají především aplikované úlohy spojené s praxí. Je prý nejdůležitější nejdříve zlepšit kvalitu výuky, a pak uvažovat o jejím zavedení.
Já bych tak docela nesouhlasil s tím, že se matematika špatně vyučuje. Myslím si, že je dostatek hodin, které školy mají. Mám dojem, že je to něco kolem 200 hodin ročně v každém ročníku od třetí nebo čtvrté třídy. Tak asi chyba nemusí být jenom u těch učitelů matematiky. Ale vzpomínám si na svoji babičku, která mi vždycky říkala líná mysl je dílna ďáblova. Jestli taky trošku chyby nevidíme, nebo nechceme vidět na straně našich dětí, žáků, či studentů.
Víme, že existují dva názory jak u laické, tak odborné veřejnosti. Na jedné straně je například Česká středoškolská unie, Agrární komora, Ministerstvo zemědělství, neboť se to také týká zemědělských škol. Teď se mi chtělo říct také Piráti a některé ostatní kluby napůl, ale nebudu už nikoho provokovat tady v tuto hodinu a pokročím kousek dál. Na druhé straně je Asociace ředitelů gymnázií, Jednota českých matematiků a fyziků, Hospodářská komora a mnozí další, kteří tvrdí, že toto rozhodnutí může vést k zaostávání České republiky za vyspělým světem. Komentovala to taky paní kolegyně Valachová, která říkala, že ostatní země okolo České republiky povinnou matematiku mají. Mám dojem, přímo říkala Rakousko, Německo. A to si myslím, že v prostoru střední Evropy by mohl pro nás být skutečně konkurenční problém. Nicméně ta odborná i laická veřejnost je tak půl na půl.
Dneska jsme dostali - a já nerad využívám nějakých mailů, zvláště pokud je to od pana Sárköziho a Pedagogické komory, ale musím to říct - dostali jsme e-mail, kde si nás dovolují upozornit na nepřesnou informaci, kterou sdělil pan ministr školství Robert Plaga. Já nevěřím tomu, že by nás chtěl Robert Plaga mystifikovat. Možná že spíš došlo k nějaké nepřesnosti ne z důvodu toho, že nás chce obalamutit, ale spíše možná reagoval na to, jak by ty maturity dopadly, dělal i nějaký výzkum, pokud by maturovalo 100 % maturantů, pro které je maturita od roku 2021, resp. 2022 připravena.
Čili pan ministr řekl při posledním projednávání novely školského zákona ohledně maturit, že neúspěšnost z matematiky činila 24 %. Ale podle oficiálních statistik Cermatu, a já jsem se mimochodem na to díval, činila čistá neúspěšnost prvomaturantů z matematiky v jarním měsíci 2019 pouze 15,5 %, což je tedy poměrně velký rozdíl, a po opravném termínu na podzim 2019 to bylo 11,7 %. Žáci mají přitom k dispozici ještě třetí termín, takže výsledný podíl neúspěšných maturantů z matematiky bude nakonec výrazně nižší. Pro srovnání uvádí čistou neúspěšnost prvomaturantů z českého jazyka a literatury v roce 2019 16,2 %, tedy o něco více než v matematice, z anglického jazyka to dopadlo nejlépe 6,8 %, ale z německého jazyka 33,6 %, čili je to dvojnásobně horší. Hlavní příčinou je nesrovnatelně nastavená obtížnost zkoušek. To já nemíním hodnotit. To je možná výplod fantazie. Nicméně je to důležitá informace, kterou já jsem si porovnal, a předpokládám, že pan ministr potom na to reagovat bude. ***