(18.50 hodin)
(pokračuje Pojezný)
Při minulém projednávání vystoupil pan kolega Baxa, který použil slova středoškolského učitele matematiky. Já jsem to akceptoval, protože kdo jiný by měl o tom mluvit než ten, který je přímo spjat bytostně s žáky a který se těchto maturit učí. Nicméně je to názor jednoho učitele matematiky. Já jsem dostal e-mail od svého bývalého kolegy z Jihomoravského kraje, který učí na střední škole v Jihomoravském kraji, konkrétně v obchodní akademii a střední zdravotnické škole, který má dlouholeté zkušenosti. A tak jak pan kolega Baxa nám přečetl to, co říká ten pan kolega z matematiky, dovolte mi, abych taky citoval názor člověka, který učí matematiku a anglický jazyk, což je zvláštní kombinace, není to běžné, není to pouze matika-fyzika. Ale v této kombinaci, řekl bych, je to vzácná výjimka a jsem rád, že v Jihomoravském kraji takovou osobnost máme. Takže učí takřka 20 let, a to obory ekonomické lyceum, obchodní akademie a zdravotnický asistent, praktická sestra, takže má jasný pohled jak na gymnaziální úroveň čili lyceum, střední odbornou školu čili obchodní akademii, i střední odborné učiliště s maturitou, tedy zdravotnický asistent, praktická sestra. Má tedy velmi široké spektrum žáků jak v matematice, tak v anglickém jazyce.
A píše: Budu rád, když vám budu moci být nápomocen se svými praktickými dlouholetými zkušenostmi z oblasti, o které rozhodujete. Není nás mnoho, kdo jsou absolventi gymnázia, maturita 1990. - Pokud se nemýlím, tak přesně jako Jiří Mihola, který se tehdy vzdal dobrovolně maturitní zkoušky z matematiky, ale nevidím ho tam, přestože jeho dědeček byl zakladatel jedovnické průmyslovky v roce 1953. Dědeček by mu to možná moc neschvaloval, nicméně tehdy už v roce 1990 tento výběr byl. - A následně učím dva tak rozdílné předměty, jako jsou matematika, anglický jazyk. Navíc tak dlouho. Myslím si se vší skromností, že jsem v tomto velmi povolanou osobou. Navíc jsem nejen učil a učím, ale i pět let jsem byl zástupcem ředitelky školy a půl roku jsem ji zastupoval v roli zastupujícího ředitele. Vidím tedy maturitu i z tohoto pohledu. V neposlední řadě jsem už více než 10 let spolupracovníkem Cermatu při vytváření, hodnocení a validaci didaktických testů. Jsem certifikovaný hodnotitel ústní zkoušky z anglického jazyka a zkoušel jsem i profilovou zkoušku z matematiky na naší škole. V neposlední řadě jsem několik let byl předsedou maturitních komisí na několika školách a v současné době jsem i školním maturitním komisařem.
Co tedy říká, myslím si, velmi fundovaný člověk? Nechejte prosím stávající stav tak, jak je stále platný v zákoně. Nedovolte měnit pravidla během studia našich žáků. Je to nefér. Nechte matematiku být povinnou od roku 2021 pro gymnázia a lycea a od roku 2022 pro ostatní obory zmíněné v nařízení vlády. Navíc současný návrh MŠMT třeba v cizím jazyce není dobrý. Současná zkouška z cizího jazyka je naprosto v pořádku, spíše bych zvýšil cut-off score, než je současných pouhých 44 %.
Dovolte mi sdělit i jeho podrobnější stanovisko. První úvaha vychází od jednotné přijímací zkoušky. Ty jsou nastaveny na český jazyk a literaturu a matematiku. Osobně bych se přikláněl i k cizímu jazyku, tedy aby se přijímací zkoušky skládaly ze tří předmětů. Z těch stejných, ze kterých se pak bude povinně maturovat. Bylo by vidět u jednotlivých přijímacích zkoušek nejen tedy, jak základní školy připravily žáka či jak se připravil žák sám, ale následně i jaká přidaná hodnota jim vzděláváním na střední škole přibyla. Je samozřejmě možné bavit se o obsahu jednotlivých didaktických testů z českého jazyka a literatury a matematiky, ale pouze mezi odborníky na tyto předměty, nikoliv mezi všemi, kdo školou prošli, což jsou všichni, a všichni mají pocit, že školství rozumí. Mnozí pak nesmyslně říkají, že je zbytečné zkoušet žáky z derivací a integrálů, protože sami vůbec nevědí, že nic podobného v katalogu požadavků není. Didaktický test z cizího jazyka velmi věrně kopíruje mnoha dekádami ověřené mezinárodní zkoušky, a tudíž jsou v pořádku. Není nutné na nich cokoliv měnit. Možná jen zvýšit cut-off score, které je aktuálně stanoveno na 44 %, kdežto u mezinárodních cambridgeských zkoušek je to např. 65 %. Je logické, že zvýšením nároků by se zvýšila neúspěšnost cizího jazyka, který teď aktuálně především u anglického jazyka vypadá jako velmi lehká zkouška, byť se skládá ze tří dílčích zkoušek. A především by se vyrovnala více ve své náročnosti matematice, kde bych cut-off score v podobě 33 % nechal.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se aktuálně snaží, aby se písemná práce a ústní zkoušky vrátily do profilové části, což postrádá zcela logiku ucelenosti všech tří dílčích zkoušek. Každá škola si stanoví svou úroveň, nikdo nebude mít nad danou úroveň dohled, a přestože didaktický test bude mít úroveň blížící se úrovni B1 dle společného evropského referenčního rámce pro jazyky, tak na některých školách může mít písemná práce a ústní zkouška například úroveň A2 či B2, a pak se jednotlivé dílčí zkoušky nedají skloubit v jeden výsledek. (Neklid v sále, diskusní hloučky.)
Možná vadím, pane předsedající, kolegům.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano. Já bych poprosil, vážené kolegyně, vážení kolegové, zkusme se ztišit! Máme poslední čtyři minuty, tak zkusme to dopracovat.
Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji. Vůbec ani nevím, jak chce MŠMT skloubit jeden z navrhovaných možných výsledků didaktických testů uspěl-neuspěl s klasifikací ústní zkoušky a písemné práce. To si kritéria budou stanovovat každá škola sama? Také obsah dílčí ústní zkoušky z cizího jazyka se doposud skládá ze čtyř částí, kde každá část zkouší některou z ústních jazykových dovedností. Okamžitou reakcí na neznámé otázky, popisem, srovnáváním a povídáním o sobě, samostatným ústním projevem na některé specifické či odborné téma a konečně interakcí se závěrečným dohodnutím se a shrnutím dohody. Aktuálně MŠMT do nové podoby ústní zkoušky navrhuje 15minutový řízený rozhovor na některé téma. Katalog požadavků je u matematiky nastaven tak, že zkouší minimální požadavky stanovené pro toho, kdo chce mít maturitní vysvědčení. Nejen dle mě pak samotný didaktický test obsahuje často i úlohy, které zvládne šikovný žák ze základní školy. Ostatně si to takto prověřujeme již u studentů prvních ročníků. A po pravdě řečeno, zvládnout didaktický test na minimálně 33 %, tedy na čtyřku, by neměl být problém pro žádného studenta jakékoli střední školy, a tedy jakéhokoli oboru s maturitou.
V každém rámcovém vzdělávacím programu, dokonce i u zdravotnických oborů, které jsou nařízením vlády i teď z povinné maturity z matematiky vyňaty, je stanoven pro matematické vzdělání dostatečný počet hodin týdně během celého čtyřletého středoškolského studia. (Trvalý hluk v sále.) Proberou tedy vše, co obsahuje katalog požadavků. Je tedy jen na žácích samotných - a já jsem hovořil o tom, co mně říkala babička, o té lenosti. ***