(18.40 hodin)
(pokračuje Jarošová)
Tato novela má pomoci změnit přístup ke zvířatům, protože vyspělá a civilizovaná společnost se pozná podle toho, jak s nimi zachází. Proto bychom měli přístup ke zvířatům a k pachatelům týrání změnit. Každé týrání musí být náležitě potrestáno a pachatel musí projít takovým trestním řízením včetně hlavního líčení, které pro něj bude mít výchovný charakter. Dnešní systém sankcí je tak neefektivní, že majitele množíren a chovatele to neodradí. Dostávají naprosto směšné částky. Velké množství množíren navíc není jednoduché odhalit. Ochrana zvířat je nedostačující a jsou nízké tresty za týrání. Na množírny bohužel současné zákony nepamatují a zejména u nich je žádoucí, aby tresty byly odstrašující. Jsem přesvědčena, že i zvíře by mělo mít právo na spravedlivý proces, a proto je třeba upravit zákony tak, aby se co nejvíce eliminovala krutost, která se na nich páchá. Špinavý byznys množíren se ale netočí jen kolem pejsků. Jeho obětí se stávají také kočky. Kočičí množírny se vzhledem k povaze těchto zvířat podaří odhalit velmi zřídka, protože kočičí utrpení je bolestné a tiché.
Bohužel soudy často ukládají podmíněné tresty, nebo obecně prospěšné práce i za opravdu brutální případy týrání. Vím pouze o jednom průlomovém rozsudku v Děčíně, kde tamní soudkyně poslala obžalovaného za týrání psa Ronyho do vězení natvrdo. Je to neobvyklý a průlomový verdikt. Většina soudců v Česku totiž tyranům zvířat naděluje podmínky. Tímto moc děkuji paní soudkyni. V poslední době veřejnost pobouřilo zejména několik případů, kdy se terčem tyranů stala štěňata. Uvedu pár příkladů. V Českém Těšíně muž kopancem zabil štěně huskyho. Neznámý muž pořezal psa v pražských Strašnicích. Další muž z Prachatic týral malého labradora a ještě se nechal natáčet, jak do něho kopal, škrtil ho a mlátil s ním o zem. Lidé tenkrát pro tyrana žádali maximální možný trest za týrání zvířat, tedy dva roky natvrdo. A trest překvapil i odborníky. Rok vězení ale s dvouapůlletou podmínkou.
Další případy: Například majitel nechal stát krávy až po pás ve vlastních výkalech bez jídla a vody. Nebo případ převaděčství, kdy pašeráci z Maďarska převáželi přes naše území 37 štěňat nacpaných v malých klecích a přepravkách pro hlodavce. Další případy: Například štěňata vyhozená na Klatovsku, ponechaná napospas v poli s mizivou šancí na záchranu, kdy z 11 štěňat přežilo šest. Majitel prý řekl, že nevěděl, co s nimi dělat, do útulku je neodnesl, protože se bál, že by musel platit. K nechutnému případu týrání došlo v Děčíně. Pejska, kterého zdědil po dědečkovi, se tam pokusil zastřelit muž. Nechtěl se o něj starat, tak se rozhodl, že ho raději zabije. Ano, tresty jsou dnes tak směšné, že si to prostě dovolil risknout. Nebo si představte štěňata, která se posílají za účelem prodeje letecky do ciziny, kde se za ně platí za kilo živé váhy. Osmdesát procent těchto psů v bednách zahyne.
To jsou všechno případy, kdy i občané volali po tvrdých sankcích, volali bohužel marně. A závažných případů týrání přibývá. Státní veterinární správa České republiky v této souvislosti podala osm trestních oznámení, což bylo dvakrát víc než rok předtím. Víc také přibylo stížností od veřejnosti. Od roku 2014 zvíře není posuzované zákonem jako věc, nýbrž tvor nadaný smysly. Ale i dneska, v roce 2019, jsou tresty za nelidské týrání zvířat kolikrát nižší než za drobné krádeže. Maximálně dva roky, podmínka, pokuta. To jsou tresty za kopání, bití, škrcení, topení, hladovění, házení zvířat z paneláku. To nejde nechat bez odezvy. A z těchto a z mnoha dalších důvodů je třeba přitvrdit a řádně trestat.
Věřím, že většině slušných lidí v této zemi nejsou osudy a životy zvířat lhostejné, ať už se jedná o jakékoli zvíře, to je úplně jedno. Zvířata jsou stejně bezbranná jako děti nebo staří lidé. A v žádném případě není možné, aby mučení, týrání nebo nehumánní podmínky byly trestány jako přestupek. Lidé, kteří jsou schopni se dopustit takovýchto činů na zvířatech, se jich příště dopustí na lidech. Protože pokud je někdo schopný například zavřít kočku do krabice a zapálit ji, je jen otázkou času, kdy se jeho zloba obrátí proti člověku.
Tato novela má pomoci změnit přístup ke zvířatům, protože vyspělá a civilizovaná společnost se pozná právě podle toho, jak s nimi zachází. Naše hnutí SPD podpoří veškeré legislativní úpravy, které povedou nejen k potírání množíren, ale celkově k ochraně zvířat před týráním. Protože nám toto téma není lhostejné. A vzhledem k tomu, že za chvíli budou Vánoce, bych se zde ráda zmínila, že pes ani jakékoli jiné zvíře není dárek ani hračka pro děti. Je to především odpovědnost a velké finanční náklady, které zůstanou na bedrech rodičů. A statistika z útulků je neúprosná: od Nového roku každoročně strmý nárůst nechtěných psů a koček v útulcích. Proto bych si dovolila apelovat na veřejnost, aby místo nákupu štěňat a koťat bez průkazu původu od leckdy pochybných chovatelů zkusili navštívit útulky a spolky pro zvířata, třeba vám tam nějaké padne do oka a uděláte radost nejenom svým dětem. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Dominik Feri a připraví se pan poslanec Pavel Bělobrádek. Pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem reagoval fakticky na zpravodajskou zprávu paní kolegyně Válkové, a to z prostého důvodu, protože tu zmínila otázku přeplněných věznic. A to si myslím, že ve vztahu k téhle věci rozhodně není fér, protože tady by se jednalo o jednotky případů ročně. O ty opravdu nejkřiklavější případy.
Musím ale paní kolegyni přisvědčit prostřednictvím pana předsedajícího v tom, že skutečně věznice jsou přeplněné. Že těch 208 vězňů na 100 tisíc obyvatel je hodně a že bychom se tím měli zabývat. Ostatně teď ve dva dny staré zprávě Nejvyššího státního zastupitelství je to podtrhováno. A myslím, že se můžeme zabývat i otázkou sazeb. Protože zvýšíme-li sazby, tak se rozkolísává nějaká rovnováha trestních sazeb. Jenže je i otázkou, jestli ta rovnováha, tak jak zmiňují státní zástupci, není vlastně docílena tím, že některé trestní sazby jsou příliš přestřelené, některé jsou zase podstřelené, a to už za tady toho stavu. Že ta rovnováha je jenom zdánlivá. A uvážím-li, že třetina té celkové délky, a tím nemyslím, to je významný rozdíl - významné množství odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody je např. za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, anebo například za krádež. Ale když se podíváme na ty délky, tak víc než třetina všech nepodmíněných trestů odnětí svobody jsou drogové delikty a ty krádeže. Takže na to bychom se měli zaměřit, jestli tam se ty sazby nedají taky upravit. To jenom uvádím na pravou míru, že zmiňovat přeplněné věznice v této souvislosti není fér. Ale na co se myslím můžeme v ústavně-právním výboru podívat, jsou ty sazby, jestli by opravdu nestálo zato ukládat tresty kratší, a tím se s tím problémem vypořádat. Například nějaký seminář se zástupci z Nejvyššího státního zastupitelství by byl víc než vhodný. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji také za dodržení času. Takže nyní jako poslední zatím přihlášený vystoupí pan poslanec Pavel Bělobrádek. Pane poslanče, máte slovo, prosím. Zatím není nikdo další přihlášen. Tak prosím.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegové, kolegyně, pokud se nemýlím, tak v Parlamentu jsme dva veterinární lékaři. Pan kolega je v Senátu a já jsem tady ve Sněmovně. Takže není to jen tím vzděláním, které mám z vysoké školy, ale i tím, že jsem se živil několik let jako úřední veterinární lékař a jednou z mých agend byla ochrana zvířat proti týrání. Takže abych to ještě navíc proti svému vzdělání mohl dělat, tak jsem držitelem certifikátu od Ústřední komise na ochranu zvířat, abych to mohl dělat, takže jsem to v praxi dělal. A stejně tak jsem si dizertační práci dělal na ochranu zvířat proti týrání. Takže si dovolím tady kromě toho právního, co tady zaznělo od paní kolegyně Válkové, přidat i tu odbornost. ***