(15.10 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další je do obecné rozpravy přihlášena paní poslankyně Kořanová.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Jak již zde bylo zmíněno, ráda bych okomentovala dva pozměňovací návrhy.
První je tedy komplexní pozměňovací návrh. Jak zmínil pan zpravodaj, tak je nyní nově nahrán pod číslem SD 3714. Co se týče jeho obsahu, jde v podstatě o rozšíření podnikatelského oprávnění bank a poboček zahraničních bank o poskytování identifikačních služeb a ochrany informací bankovním tajemstvím, dále například zajištění účasti bank a poboček zahraničních bank v NIA, tedy poskytování elektronické identifikace pro využití v rámci eGovernmentu, konkrétně pomocí ekvivalence bankovních prostředků mimo rámec NIA. Dále co obsahuje, tak je například umožnění bankám a pobočkám zahraničních bank poskytovat elektronickou identifikaci mimo NIA pro subjekty, kterým to stávající právní řád zakazuje. Dále je to zřízení poskytovatele identifikačních služeb a umožnění bankám a pobočkám zahraničních bank nabízet, poskytovat nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich a jménem a na jeho účet. Zřízení širokého přístupu bankám a pobočkám zahraničních bank údajů o svých klientech v informačních systémech veřejné správy pomocí vlastního informačního systému. Tolik ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu.
Co se týče druhého pozměňovacího návrhu, ten je pod číslem 3591, jeho cílem je umožnit totéž co bankám a pobočkám zahraničních bank také pojišťovnám a České kanceláři pojistitelů - shodné nastavení přístupu do základních registrů stejně, jako budou mít banky.
Na těchto pozměňovacích návrzích je shoda jak Ministerstva financí, vnitra, tak i České bankovní asociace. Přihlásím se k nim ještě v podrobné rozpravě a prosím vás o jejich podporu. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další do diskuse je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher.
Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Chtěl bych načíst pozměňovací návrh, ke kterému se pak přihlásím pod číslem v následující rozpravě. Tady to popíšu, pak už se přihlásím jenom tím číslem.
Jde o situaci, kdy vlastně zákon, který já samozřejmě vítám, jako jednu z variant identifikace má fyzickou přítomnost klienta. Nicméně mezitím jsme se tady posunuli a zejména klienti nových bank, jak já říkám bezpoplatkových, je to moje srdeční záležitost, se často registrovali tím způsobem, že vlastně to dělali na dálku, ze své původní banky si poslali korunu, tím se zaregistrovali a dál už bankujou s tou novou bankou. Často tu starou, původní, už zrušili. A v té chvíli vlastně existují jako bankovní klienti, ale neměli tam tu fyzickou přítomnost. V té chvíli se to snažím řešit. Původně jsem to chtěl řešit pozměňovacím návrhem, kde by se přímo škrtlo to "bez fyzické přítomnosti". Tam jsem dostal zpětnou vazbu, kterou vnímám, přece jenom jsem přišel s tím pozměňovacím návrhem pozdě, že by to nedělalo dobrotu z hlediska zejména praní špinavých peněz.
Proto jsem přišel s jinou verzí, která by vlastně zákonem stanovila povinnost bank si mezi sebou prostřednictvím účasti v NIA umožnit převzetí té identity spotřebitele prostřednictvím toho bank ID. To znamená v praxi, a ten důvod je takový, že vlastně to jsou přesně ti klienti, na které my směřujeme tou digitalizací, to znamená, ti, kteří jdou do moderních technologií, jdou do nové banky, nechtějí nikam fyzicky lézt, nechtějí se někde zdržovat a dělají to všechno na dálku, a ti teď najednou jako by byli ve vzduchoprázdnu, protože by museli tu první návštěvu udělat. Ten pozměňovací návrh řeší to, že by ta původní banka předala přes bank ID té bance, kde fyzicky oni nebyli, a dál by mohli vlastně se toho celého procesu účastnit.
Vím, že to je na poslední chvíli. Myslím si, že to nějakou elementární logiku má. Týká se to skutečně těch klientů, kteří myslí a fungují online a digitálně, to znamená, že to obsahuje tyto věci. Takže rozumím tomu, že jednou jít na pobočku a strávit tam pět minut není problém, nicméně si myslím, že jestliže celá filozofie směřuje k tomu, abychom ty lidi co nejméně obtěžovali, tak je tady tento pozměňovací návrh, k jehož číslu se později přihlásím.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji, pane poslanče. Další je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Martin Kupka.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si doplnit několik důležitých čísel k celé té předkládané novele zákona s tím, že je to opravdu součást snahy zajistit co nejrychlejší elektronizaci veřejné správy v České republice. Fakticky přímo navazujeme na to, co se podařilo v Poslanecké sněmovně v předchozích týdnech, kdy v tuto chvíli se bude Senát zabývat návrhem zákona o právu občana na digitální služby. Zároveň z jednotlivých resortů už přicházejí informace, že se intenzivně pracuje na katalogu služeb, což je důležitá součást pro realizaci celého zákona. Vzniká tedy seznam digitálních služeb, které se budou v následujících letech digitalizovat. Jednotlivé resorty na to budou mít následující rok. A k tomu, aby pak všechno, co Česká republika nabídne lidem v digitální podobě, tak aby k tomu lidé reálně mohli přistupovat a mohli k tomu přistupovat co nejsnáz, tak to má šanci zajistit právě projednávaná novela zákona o bankách, jak o ní hovoříme jako o SONIA, nebo o bank ID.
Několik konkrétních čísel, aby bylo jasné, jak významná ta změna je a jak výrazně může usnadnit přístup k elektronickým službám státu. V tuto chvíli je vydáno více než 1,5 milionu nových občanských průkazů. Z nich ale bohužel jen 212 tisíc je aktivováno jako elektronický občanský průkaz, který může usnadnit právě přístup nebo vůbec umožnit přístup na Portál občana, a tím pádem zprostředkovat elektronické služby státu jeho držiteli. Zároveň v České republice je přes 1 milion datových schránek, což je další způsob, jak se může občan, ale i právnická osoba přihlásit a identifikovat ke službám státu. A z toho jenom 177 tisíc datových schránek vlastní fyzické osoby. Tedy je možné v tuto chvíli říct, že možností, jak se reálně dostat, jak reálně využívat elektronické služby státu, má necelých 400 tisíc občanů. Přitom v České republice je téměř 9 milionů lidí, kteří by mohli digitální služby státu využívat, a usnadnit tak sobě významně život a zároveň usnadnit a zjednodušit i reálnou činnost české státní správy.
V okamžiku, kdy bude možné využít stávajících služeb bank elektronického bankovního účetnictví, tak jak to známe, jak to v tuto chvíli využívá víc než 5,5 milionu klientů, tak všechny způsoby, jak se hlásí lidé, a důvěřují svým bankám, jak se hlásí na své elektronické bankovnictví, může posloužit v budoucnu k tomu, aby využívali elektronických služeb státu. To je výrazné navýšení možností pro Českou republiku a pro občany, kteří v České republice žijí. Je to téměř řádové navýšení přístupů právě k elektronickým službám státu. Oproti současným 400 tisícům to bude více než 5 milionů lidí. Tedy jak říkám, více než řádový nárůst.
A další důležitý fakt je, že v tuto chvíli už právě více než 5,5 milionu lidí využívá, a využívá rutinně, s velkou mírou důvěry, elektronických služeb bank, ovládají své účty, tedy své peníze, důvěřují bankám natolik, aby banky spravovaly jejich osobní a velmi citlivé údaje, tak nepochybuji o tom, že budou s nemenší důvěrou využívat právě této identifikace k tomu, aby využívali služeb státu a daleko snáz čerpali to, co stát nabídne v podobě elektronických služeb.
Jsem přesvědčen, že ta konkrétní čísla, věcná fakta dokládají, jak užitečný je to krok a jak významně by to mohlo přispět k tomu, že se Česká republika bude modernizovat, že elektronické služby státu významně zjednodušují lidem život, a zároveň usnadňují České republice také snižovat náklady na výkon veřejné správy. To všechno jsou přidané hodnoty projednávaného zákona.
Věřím, že se podaří i v následujících dnech získat vaši podporu pro to, abychom všichni schválili tuhle užitečnou normu. ***