(10.10 hodin)
Poslanec Jan Kubík: A nyní přistoupíme k hlasování o návrhu zákona jako celku, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Barbory Kořanové, Martina Kupky, Ivana Bartoše, Pavla Jelínka, Pavla Kováčika, Jana Chvojky, Jana Bartoška, Heleny Langšádlové, Věry Kovářové a dalších na vydání zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, sněmovní tisk 447, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 294, přihlášeno 166 poslankyň a poslanců, pro 163, proti nula, zdrželi se 3. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk napříč sálem, rušno v sále.)
Žádám ještě zpravodaje, aby uvedl návrh doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny. (Stále velký hluk v sále.) Prosím vás, ještě budeme hlasovat. Veselí je sice krásné, ale budeme hlasovat o doprovodném usnesení. Prosím pana navrhovatele a prosím, aby byl klid v jednacím sále.
Poslanec Jan Kubík: Takže nyní bychom hlasovali návrh G, je to doprovodné usnesení paní poslankyně Kořanové, které přednesu: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě vytvořit v závazných ukazatelích jednotlivých kapitol státního rozpočtu specifické výdajové ukazatele, které budou zahrnovat výdaje spojené se správou, provozem a rozvojem následujících klíčových informačních systémů veřejné správy: základní registry, informační systém základních registrů, informační systém sdílené služby, centrální místo služeb, portál veřejné správy, informační systém, jehož prostřednictvím je zajišťován výkon působnosti kontaktních míst veřejné správy, a národní bod pro identifikaci a autentizaci.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 295, přihlášeno 166 poslankyň a poslanců, pro 146, proti 0, zdrželo se 20. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto zákona -
Poslanec Jan Kubík: Ještě máme jedno doprovodné usnesení...
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pardon, beru zpět.
Poslanec Jan Kubík: Nyní bychom přistoupili k hlasování o doprovodném usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak jak jej načetl pan poslanec Kupka dnes v rozpravě. Já bych jej ještě jednou přednesl: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby do 15. 1. 2020 předložila návrh zákona o změně zákonů souvisejících s další elektronizací postupu orgánů veřejné moci, ve kterém navrhne zejména pravidla umožňující další rozšíření využití systému datových schránek, rozšíření a sdílení referenčních údajů v základních registrech, systematické využívání strojově čitelných formátů v rámci eGovernmentu a systematické využívání cloud computingu v oblasti veřejné správy."
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Zahájil jsem hlasování tohoto doprovodného usnesení a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 296, přihlášeno 166 poslankyň a poslanců, pro 146, proti nula, zdrželo se 20. Návrh byl přijat.
A ptám se, jestli už je to všechno? (Zpravodaj souhlasí.) Tak v tomto okamžiku končím projednávání tohoto zákona.
Přečtu omluvu. Zrušení omluvy pana předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka od 9.45 a zrušení omluvy pana poslance Víta Kaňkovského, který už dorazil do jednacího sálu. Předávám řízení. Přeji vám pěkný den.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Budeme pokračovat bodem
210.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb.,
o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 483/ - třetí čtení
Děkuji, že pan ministr životního prostředí Richard Brabec zaujal už své místo, a stejně tak zpravodaj garančního výboru hospodářského výboru poslanec Pavel Pustějovský. Konstatuji, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 483/5, který byl doručen 1. října 2019, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 483/6.
Požádám sněmovnu o klid, aby pan ministr životního prostředí Richard Brabec mohl před zahájením rozpravy sdělit své úvodní slovo ve třetím čtení. Máte slovo, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, kromě zaujmutí místa věřím, že snad trochu zaujmu i vás, ale to se ukáže v následujících minutách. Já stručně, protože v prvním a druhém čtení jsme se samozřejmě věnovali podrobně tomuto zákonu, tak jenom stručně mi dovolte, abych zrekapituloval, o co se jedná, a krátce se vyjádřil i k některým pozměňovacím návrhům.
Především chci zdůraznit, že tato novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů zohledňuje v rámci příslušné změny evropské legislativy tyto změny a implementuje je také do české legislativy. Evropský systém emisního obchodování prošel totiž revizí pro to nové období 2021 až 2030, ta pravidla se postupně zpřísňují, ale především cena emisní povolenky výrazně roste, momentálně se pohybuje kolem 25 eur za tunu a čeká se její další růst. Co to znamená? Že samozřejmě nejenom výnos z emisních povolenek, ale také náklad z emisních povolenek se stává významným atributem, tzn. významně ovlivňuje i hospodaření podniků, které se systému obchodování s emisními povolenkami věnují nebo které jsou do něj zahrnuty.
Návrh novely zavádí především tři základní věci. Za prvé - asi nejdůležitější - stanoví nebo vytváří tzv. Modernizační fond, který bude podporovat investice do projektů rozvíjejících obnovitelné zdroje energie, zvyšujících energetickou účinnost a snižujících emise skleníkových plynů. Očekává se, že v tomto Modernizačním fondu by v období let 2021 až 2030 mohlo být nakumulováno až 100 miliard, nebo dokonce více než 100 miliard korun, je to však závislé na ceně emisní povolenky. Přitom přibližně polovina tohoto fondu je na uvedené účely přednostně určena pro výrobce elektřiny zahrnuté v systému obchodování EU ETS a způsobilými příjemci pak mohou být podniky, ale také municipality. Využití prostředků tohoto fondu bude směřovat ke splnění cílů České republiky pro snižování emisí, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnost.
Dalším bodem je kompenzace nepřímých nákladů. Ty jsou určené pro energeticky náročná odvětví průmyslu, která jsou ohrožená zahraniční konkurencí, a kompenzovat se jim bude zvýšení ceny elektřiny v důsledku nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů. Vláda bude podle navrhovaného znění zákona každoročně k tomuto účelu určovat částku, tedy celkovou sumu prostředků, které budou k dispozici, a Ministerstvo průmyslu a obchodu pak bude rozhodovat o poskytnutí kompenzace jednotlivým oprávněným žadatelům.
A konečně návrh, který výrazně snižuje administrativní náročnost pro zhruba 60 provozovatelů, nebo dosavadních účastníků obchodování s emisemi, kdy budou vyňata malá zařízení s emisemi do 2,5 tisíce tun CO2 za rok z emisního obchodování, a tím samozřejmě dojde, jak už jsem řekl, k významnému snížení administrativní náročnosti pro těchto zhruba 60 provozovatelů.
A teď mi dovolte stručně k pozměňovacím návrhům. Objevují se v zásadě ve třech skupinách. První se týká stropu pro účelové vázání výnosů. Tady bych chtěl říct, že vládní návrh neznamená snížení prostředků na podporu nízkouhlíkových opatření. Naopak, pouze navrhujeme část povolenek, které by se jinak dražily, přesunout a využít je tak prostřednictvím Modernizačního fondu, což je dle zkušeností podstatně efektivnější cesta využití prostředků. Po tomto přesunu se tak zvyšuje celkové množství prostředků na nízkouhlíková opatření o jednotky miliard ročně. Jakékoliv pozměňovací návrhy na změnu využití výnosů tedy pouze narušují dojednaný kompromis a musím s nimi zásadně nesouhlasit. ***