(21.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Fridrich vystoupí v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Hrnčíř.
Poslanec Stanislav Fridrich: Hezký večer, vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové. Já bych se chtěl vyjádřit krátce k sněmovnímu tisku 295 a vyjádřit lehce odlišný názor, než měla tady spousta mých předřečníků. Chtěl bych zdůraznit, že můj názor vychází z konzultace s praktickými právníky, kteří se pohybují v soudní praxi.
Poslanecký návrh zákona 295 by mohl vést k nadměrnému navýšení administrativní zátěže soudů. Ty by nově vykonávaly vedle své obvyklé činnosti i úkony, které nyní náleží exekutorům, jako je odstraňování vad exekučních návrhů, odmítání, zamítání návrhů, zapisování do rejstříku zahájených exekucí apod. S tím souvisí také riziko prodloužení exekuce a potlačuje se význam exekutorů jako takových. Původním záměrem, proč se vůbec exekutorský systém do právního řádu zaváděl, bylo odbřemenění soudů od výkonu rozhodnutí, které v podstatě vůbec nefungovalo. Nepovažuji tedy za správné, aby se na soudy vracely zpět činnosti, které dosud exekutoři vykonávají.
V souvislosti s principem teritoriality, který poslanecký návrh u exekutorů zavádí, je nutné si uvědomit, že exekutoři v českém právním řádu mají postavení spíše specifického podnikatele než prodloužené ruky soudu. Je proto sporné, jestli se má místní příslušnost exekutorů podřídit justičním pravidlům.
Tento poslanecký návrh dále obsahuje řadu legislativně technických problémů. Příkladem je § 37 odst. 3, u něhož není jasné, zda se vztahuje k okamžiku vydání, nebo doručení pověření k vedení exekuce. Návrh je taktéž nekonzistentní, například existuje nesoulad mezi § 44b a 39b. Obě ustanovení řeší situaci, kdy vyjde najevo, že byl exekutor určen v rozporu se zákonem. V jednom případě má rozhodovat exekuční soud, ve druhém krajský soud, v jehož obvodu působí soud exekuční.
Z výše uvedených důvodů navrhuji zamítnout poslanecký návrh v prvním čtení a myslím si, že je i účelnější a praktičtější vést dále diskusi k jednomu sněmovnímu tisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jedná se o poslanecký návrh sněmovní tisk 295, zamítnout v prvém čtení, ano? (Poslanec souhlasí.) S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Dominik Feri. Prosím.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já ten návrh na zamítnutí nepokládám za rozumný. Z prostého důvodu. Myslím, že tu bylo dobrým zvykem, že když tu byly různé předlohy, které materiálně řešily to stejné, tak že se nechaly projít. Už jenom z toho titulu, abychom měli z čeho vybírat. Já si opravdu nemyslím, že vládní novela může být dobrým substrátem pro to, aby se k ní uplatnil komplexní pozměňovací návrh. Tam jsou totiž tak košatá ustanovení, jako příklad uvádím článek 4 Přechodná ustanovení. To jsou tři stránky přechodných ustanovení, které řeší, co když ten dlužník nebude mít exekutora v tom daném soudním kraji, a řeší se tam ten velmi složitý přechod. Na to se prostě nebude dát ten... (Odmlka pro neklid a hluk v sále.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já se tady radím o dalším postupu, takže se omlouvám, že jsem zrovna asi dvě vteřiny neposlouchal, co se děje v sále.
Takže poprosím vás všechny o klid! Je 21.14, máme tři přihlášené do rozpravy, a pokud to chceme doprojednat dneska do půlnoci, tak bychom tady opravdu měli pracovat efektivně. Když se budeme bavit, neprojednáme nic! Děkuji.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane předsedající, doufám, že mi nastavíte čas.
To znamená, nemyslím si, že je rozumné se zbavovat předlohy, která je sice opoziční, je stižena vadami, ale ty vady se dají opravit a dá se z toho vytvořit něco, co by dohromady bylo ku prospěchu a ke spokojenosti většiny. Čili tento návrh, rozhodně si nemyslím, že je případný, že je vhodný a něco se tím vyřeší. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec Jan Hrnčíř v obecné rozpravě. A nevím, jestli jsem se nevyjádřil úplně jasně ohledně hluku ve sněmovně! Děkuji vám
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, předkládaný vládní návrh mimo jiné usiluje o to, aby byla exekuční řízení vedená proti témuž povinnému koncentrována u jednoho soudního exekutora. Exekutor by povinně bez zbytečného odkladu zapisoval do rejstříku zahájených exekucí údaje stanovené zákonem, aby bylo možné co nejdříve zjistit, který exekutor vede proti povinnému předchozí exekuční řízení, a u kterého exekutora se tedy řízení proti témuž povinnému mají koncentrovat. Ovšem vzniká tak problém se zvýšením nákladů na vymožení pohledávky. Protože podle těchto nových podmínek předá další exekutor exekuci exekutorovi, který vede první exekuční řízení, bez ohledu na rozsah pohledávky a vzdálenosti k povinnému, což je zásadním nedostatkem této vládní novely.
Naopak předložená novela exekučního řádu sněmovní tisk 295, které jsem spolupředkladatelem, zavádí krajskou místní příslušnost exekutorů, tedy princip teritoriality, a zároveň slučování exekucí povinného u jednoho exekutora, tzn. princip jeden dlužník - jeden exekutor. Nově by věřitel podal svůj návrh exekučnímu soudu, což je zpravidla okresní soud v místě trvalého pobytu povinného, soud dle jasně stanoveného klíče určí exekutora se sídlem ve stejném kraji, jako je exekuční soud, tedy v kraji trvalého bydliště povinného. V případě právnických osob tedy sídla povinného. Veškeré další exekuce proti povinnému bude pak soud přidělovat stejnému, již dříve určenému exekutorovi. Tím dojde ke sloučení exekucí u jednoho exekutora v kraji trvalého pobytu povinného. Následkem této úpravy bude posílena nestrannost exekutora a jeho nezávislost na oprávněném. Tím, že všechny exekuce povede jeden exekutor, získá tak tento exekutor a jeho prostřednictvím nepřímo i povinný přehled o počtu exekucí vůči povinnému a reálné vymahatelnosti pohledávek. Lze tedy očekávat i snížení počtu nevymožitelných exekucí.
Sloučením exekucí jednoho povinného pod jednoho exekutora odpadne i výrazná administrativní zátěž třetím subjektům. Zaměstnavatelé, pojišťovny, banky apod. budou vyřizovat jenom jednu žádost o informace pro jednoho exekutora, nikoliv množství stejných žádostí pro více exekutorů spravujících pohledávky jednoho povinného. Sloučením navíc dojde i ke snížení nákladů řízení, což na straně povinného zvýší možnost splatit pohledávky. Právě místní příslušnost soudních exekutorů je zavedena ve většině členských států Evropské unie.
Prosím tedy o podporu našeho návrhu zákona, který výrazným způsobem zlevní exekuce a pomůže lidem z dluhových pastí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Další v pořadí v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Kateřina Valachová. Připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vládo, jednak děkuji všem přítomným v sále za vaši přítomnost a to, že v takto pozdní čas jsme stále ve zbroji a takovouto důležitou věc projednáváme, a budu velmi stručná. Chci říct stanovisko sociální demokracie k projednávaným dvěma tiskům.
Za prvé podporujeme princip jeden dlužník - jeden exekutor. Podporujeme také princip teritoriality. Tady podotýkám ve smyslu krajské soudní teritoriality. Podporujeme také principy, které jsou vetknuty do vládního návrhu a týkají se zastavování exekucí pro nemožnost vymožení pohledávek. A stejně tak bychom rádi do budoucí rozpravy přispěli institutem chráněného účtu tak, abychom tento institut zavedli do našeho práva, a budeme usilovat o podporu většiny ve Sněmovně i samozřejmě podporu paní ministryně spravedlnosti.
Tolik stručně a ještě jednou děkuji za vaši ostražitost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Posledním zatím přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo. ***