(17.10 hodin)
(pokračuje Valachová)
Zákon o celostátním referendu, tak jak byl doposavad projednáván z hlediska původního návrhu sociálních demokratů, doznal řady změn. Cílem je najít shodu v síle 120 hlasů poslanců a poslankyň pro prosazení ústavní změny. Víte, že nepotřebujeme jenom 120 hlasů poslanců a poslankyň pro ústavní změnu, ale potřebujeme také souhlas se Senátem Parlamentu České republiky.
Nyní mi dovolte připomenout základní body návrhu zákona, který v tuto chvíli projednáváme, a to v podobě, jak ho doporučil k dalšímu projednávání a schválení ústavně-právní výbor. Ten vyšel z předchozího doporučení stálé komise pro Ústavu. Nyní tedy z hlediska těchto pozměňovacích návrhů a doporučení shrnutí toho, co v návrhu zákona o celostátním referendu ve znění těchto doporučení a těchto pozměňovacích návrhů projednáváme.
Za prvé. Dochází tedy k naplnění zákona, Ústavy a úpravě celostátního referenda. To znamená, že lid, skupina občanů za určitých podmínek má možnost do budoucna vyvolat referendum. Aktuální počet občanů a občanek, kteří se musí podepsat pod vyvolání referenda, je na základě dosavadních pozměňovacích návrhů a shody politických stran, která míří právě tedy k oněm 120 hlasům poslankyň a poslanců, 450 tisíc. Čtyři sta padesát tisíc se možná zdá příliš. Já bych jenom připomenula, že původní návrh počítal dokonce s 800 tisíci hlasy. To znamená, jde o kompromisní řešení. A co se týká počtu 450 tisíc hlasů, tento počet vychází z toho, že jsme si, tady bych řekla želbohu, vyzkoušeli v minulých letech, že skrze petici, což je podobný nástroj, jsou schopni občanky a občané takové množství podpisů sesbírat, pokud se jedná o věc, která je celospolečensky závažně vnímaná. Připomenu, že takové množství podpisů občané a občanky sesbírali a byli schopni shromáždit v rámci závažného trestného činu a následného sběru podpisů občanů a občanek za snížení trestní odpovědnosti dětí poté tedy, co došlo k násilnému trestnému činu a obětí byla také nezletilá osoba. (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať má paní poslankyně možnost nás seznámit se závěry výboru i s argumenty navrhovatelů. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Kateřina Valachová: Další z principů, který chci připomenout, je to, že občané a občanky České republiky by tedy získali možnost hlasovat pro, či proti na základě předložené otázky, tedy ano, nebo ne.
Důležitá je změna, ke které došlo v průběhu projednávání Poslaneckou sněmovnou proti původnímu návrhu. Stávající text, tak jak ho v druhém čtení projednáváme a případně tedy propustíme dál k dalšímu čtení, počítá s tím, že každá otázka - každá otázka, která bude položena a vůči které tedy bude sbíráno ono množství podpisů, které jsem zmínila, tak každá tato otázka bude podrobena přezkumu ústavnosti Ústavním soudem. Každá. To znamená, je to změna proti tomu původnímu návrhu, který počítal s tím, že pouze na základě kroků vlády může dojít k testu ústavnosti otázky, jsou-li zde pochybnosti. Debatou poslanců a poslankyň jsme také dospěli k tomu, že by nebylo racionální, aby celých 450 tisíc podpisů museli občané sbírat pro každou položenou otázku, o které ještě nevědí, zda je skutečně ústavně položená. Proto je zde speciální podmínka, která postačí - 50 tisíc posbíraných hlasů pro to, aby Ústavní soud se ústavností otázky zabýval, a následně mohli občané a občanky pokračovat ve sběru těchto podpisů a iniciaci celostátního referenda.
Další věcí, kterou chci zmínit oproti tedy původnímu návrhu a která je zase podstatná pro dosažení ústavní většiny ve Sněmovně, jsou otázky, o kterých vůbec můžeme konat referendum, to znamená, o kterých můžeme hlasovat. Co je podstatné, dochází ke změně, že z možné otázky v rámci referenda by měly být napříště vyloučeny jakékoliv změny Ústavy, a nejenom Ústavy, ale také Listiny základních práv svobod a dalších ústavních zákonů, tedy ústavního pořádku. Tady si dovolím podotknout, že na základě této změny by nebylo možné v budoucnu hlasovat ani o takových věcech, jako je například existence, neexistence Senátu či jiných dalších ústavních orgánů. Takže to je jedna změna směřující k ústavní shodě a většině ve Sněmovně.
Druhou změnou je otázka mezinárodních smluv. Víte, že v souvislosti s celostátním referendem některé politické strany v minulosti hovořily o možnosti občanů rozhodnout se o vystoupení i z mezinárodních organizací nebo dalších závazků mezinárodního charakteru, jako je například vystoupení z Evropské unie nebo vystoupení z NATO. Důležité pro vás a pro projednávání v druhém čtení tedy je to, že stávající podoba nepočítá ani s jednou z těchto možností, to znamená, že naše referendum v České republice by takovou možnost hlasování vylučovalo. V Ústavě nebo v ústavním zákoně o celostátním referendu si pomáháme odkazem na nemožnost hlasování občanů a občanek o mezinárodních smlouvách a závazcích, které spadají pod čl. 10a Ústavy. To je další podstatná změna.
Nakonec bych chtěla zmínit poslední úpravu, protože původní poslanecký návrh sociálně demokratického klubu byl velmi přísný i z hlediska závaznosti a platnosti referenda. Tady jsme opět v diskuzi s ostatními politickými stranami, poslankyněmi a poslanci dospěli k názoru, že napříště by bylo platné referendum tehdy, pokud by se ho účastnilo nejméně 25 % oprávněných voličů a zároveň by nadpoloviční většina takto hlasujících byla pro. Podotýkám, že i tak se jedná o velmi vysoký počet hlasů, který by, řekněme, referendová otázka musela získat. I tady se domníváme, že jsme tady dodrželi to, aby platnost a závaznost referenda byla posuzována přísně, na druhé straně aby se nám nestávalo to, co se stává v jiných zemích, že sice proběhne referendum, ale nikdy není platné, nebo dokonce - tady sice platné je, ale není závazné. Takže i snížením této původně přísněji nastavené podmínky na stav, který jsem popsala, jsme se opět přiblížili tomu, že bychom mohli mít 120 poslanců a poslankyň pro tuto ústavní změnu.
Podotýkám, že inspirací z hlediska tohoto pravidla a možná lepší pochopení občanů a občanek, jak by bylo referendum platné a závazné, jak by bylo posuzováno, tak si můžeme připomenout praxi místních referend, která jsou, řekněme, v případě obcí už hojně využívána, a z hlediska tedy platnosti a závaznosti jsme se inspirovali tedy podobným pravidlem, tak jak už ho občané a občanky znají v rámci místních referend. Samozřejmě máme za cíl tedy také využít to, co funguje, a posunout to na vyšší úroveň, v tomto případě na celostátní referendum. ***