(17.20 hodin)
(pokračuje Valachová)
Vážené poslankyně, vážení poslanci, určitě každá ústavní změna, která je projednávaná, si zaslouží plnou pozornost poslanců a poslankyň, protože Ústava je náš nejvyšší zákon, a také je pravdou, že většina politických stran, které zasedly v Poslanecké sněmovně, ve svých volebních programech občanům a občankám ČR, svým voličům a voličkám, tuto možnost, to znamená naplnění Ústavy ČR o možnost hlasovat v celostátním referendu, klást otázky a z hlediska jejich závaznosti se potom dovolávat Sněmovny i vlády a politiků o její přímé plnění, tak toto je Ústavou dlouho předpokládáno a řadou politických stran dlouho slibováno.
Co se týká změn, které jsem vám popsala a ke kterým došlo v rámci ústavně-právního výboru, tedy jeho pozměňovacího návrhu, a také v rámci doporučení stálé komise pro Ústavu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, tak všechny tyto změny se snaží respektovat skutečnost, že naše země a její Ústava stojí na základech parlamentní demokracie. Na druhou stranu naše parlamentní demokracie už nyní, řekněme tedy na místní úrovni, a my si přejeme také tedy na celostátní, by měla a má umožňovat občanům a občankám přímo se podílet na věcech veřejných. To je hlavní cíl, který máme, pokud usilujeme o ústavní shodu, o oněch 120 hlasů, které potřebujeme. Chceme umožnit občanům a občankám České republiky, aby nejenom ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu, ale také skrze referenda, celostátní referenda, se mohli ve vybraných otázkách, které si vyberou a které položí, přímo podílet na věcech veřejných. To je cíl, který sledujeme.
Já doufám, že v rámci projednávání v druhém čtení, za předkladatele a navrhovatele, protože i my musíme dělat velké kompromisy, velké kompromisy, a na ústavní změnu se dá říct, že skoro vždycky má každý svůj občanský niterný názor, tak jsme vedeni snahou jako navrhovatelé, abychom dosáhli shody a aby si občané a občanky v ČR skutečně mohli v rámci celostátního referenda pokládat otázky, mít na ně odpovězeno, získat potřebnou většinu a následně povolat Sněmovnu či vládu k plnění.
Přeji tedy zdar v rámci rozpravy. A jenom avizuji, že samozřejmě v rámci rozpravy vystoupím také jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu, abych vás informovala ještě detailněji o usneseních, která stálá komise pro Ústavu přijala.
Na závěr si myslím, že z politického hlediska za navrhovatele musím zmínit ty politické strany, které usilují o ústavní většinu, a je to tedy hnutí ANO, je to sociální demokracie, je to pirátská strana, je to SPD a je to Komunistická strana Čech a Moravy. Tohle jsou politické strany, které usilují o to najít ústavní většinu a občanům a občankám této země možnost hlasovat v referendu a rozhodovat přímo o věcech veřejných chtějí umožnit. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni Valachové, která hovořila za navrhovatele. Jak jsem říkal, tak projednával tuto záležitost ústavně-právní výbor jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan poslanec Jakub Michálek. Prosím pana zpravodaje, aby nás informoval o projednání ve výboru. Máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, informace o projednání v ústavně-právním výboru vám byly doručeny v tisku 111/3. To podstatné, co z něho vyplývá, je, že ústavně-právní výbor doporučil návrh zákona schválit a také doporučil Poslanecké sněmovně, aby schválila ten návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který je uveden přímo v tom tisku. Ten návrh vychází z široké dohody mezi několika subjekty, která byla následně projednána na ústavně-právním výboru. Ústavně-právní výbor také pod římská tři doporučil Poslanecké sněmovně, aby na začátku podrobné rozpravy v druhém čtení hlasovala o tom, aby byl tento komplexní pozměňovací návrh vzat jako základ dalšího projednávání návrhu ústavního zákona, a pověřila mě, abych podal zprávu o výsledcích projednání tohoto návrhu.
Takže já bych doporučil, abychom v rámci podrobné rozpravy na začátku hlasovali právě o tom, že se ten pozměňovací návrh, komplexní pozměňovací návrh ústavně-právního výboru rozeslaný pod tiskem 111/3, vzal za základ projednávání a pozměňovací návrhy se načítaly k tomuto návrhu. Je ke zvážení, zda jsme v tento okamžik připraveni, řekněme, dopracovat pomocí pozměňovacích návrhů ten návrh zákona do finální podoby, protože vím, že tam byly nějaké poznámky k formulaci jednotlivých detailních částí, například ohledně shánění podpisů pod ty dvě různé petice v rámci tohoto ústavního zákona, čili může být ke zvážení Poslanecké sněmovny, zda po schválení toho projednávání ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rozpravu nepřerušit a nedat prostor dalším poslancům, aby případně formulovali svoje pozměňovací návrhy v návaznosti na tuto úpravu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než otevřu rozpravu, tak ještě vás seznámím s omluvami. Paní poslankyně Majerová Zahradníková od 17 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Eva Matyášová z důvodu nemoci v době od 17.30 do 19 hodin, pan poslanec Václav Klaus od 17.30 z pracovních důvodů a ještě se omlouvá paní poslankyně Helena Langšádlová z pracovních důvodů dnes mezi 17. a 19. hodinou.
Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem v ní vystoupí nejprve místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vítám, že se po dlouhé době na program Sněmovny dostal návrh zákona o referendu. Je to výsledek dlouhodobého tlaku mého i hnutí SPD. Bohužel ale všichni tady víme, že cesta k přijetí tohoto zákona je za současného složení Sněmovny a Senátu v podstatě nemožná. Senát totiž jakýkoliv zákon o referendu přímo odmítá. A takto nám to také bylo řečeno na společné schůzce se Senátem.
Některé sněmovní strany, samozřejmě vyjma SPD, se shodly pouze na vykastrované verzi, která v podstatě občanům neumožní hlasovat o nejdůležitějších otázkách. Je vidět, že ani po tolika letech se politici, a to jak noví, tak i staří, nepoučili a možnost, aby občané rozhodovali o svých věcech, stále blokují, i když dnes kupodivu právě prostřednictvím zákona o referendu. Musím říct, že se nic nezměnilo od časů, kdy prezident Masaryk marně bojoval za demokracii švýcarského typu. Elitářské partaje v parlamentu tehdy i dnes měly a mají stále stejný názor, že občanovi vláda nad jeho zemí nepatří a patří do rukou stranických šéfů. Samozřejmě s tím my v SPD nesouhlasíme.
Československá ústava sice s referendem počítala, ale právo lidu hlasovat bylo velmi omezené. Zamítlo-li Národní shromáždění vládní návrh zákona, mohla vláda vypsat referendum, nechat ho schválil občany. Právo občanů přímo hlasovat tenkrát o volbě a odvolání poslanců dávala Ústava Československé socialistické republiky. To zmiňuji jen proto, že krom toho, že přímá demokracie funguje v obrovské části světa, tak není úplně neznámý fenomén v českých zemích. Zákon o referendu platí prakticky v celé EU, s výjimkou tří zemí. Kromě naší republiky je to Belgie a Kypr. Obě země děsí referendum o rozdělení země mezi jejich národnostní menšiny. Co děsí třicet let české politiky, také není záhada. Je to vláda lidu. ***