(15.40 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Nevím, do jaké míry je tedy vhodné tento run na ty projekty připomínající závod osadníků na Divokém západě jedoucích ve svých krytých vozech směrem na západ vyklejmovat si svoje území. Tam ovšem když někdo předbíhal v řadě nebo se choval nečestně, tak ho šerif patřičně potrestal. Tady se holt nic takového neděje. Navíc pořád si nemůžeme být jisti, zdali ty kotlíkové dotace plní ten účel, který mají, zdali jsou efektivní. Já doufám, že ano. Jenom si myslím, že by měly být více zaměřeny na nízkopříjmové vrstvy obyvatelstva, protože u nich dochází k tomu, že spalují nevyhovující paliva a zamořují životní prostředí ve svých krajích.
Tady máme tabulku, která je na stránce 31, a tady vzhledem k tomu, že pan ministr ten materiál podepsal, tak to asi četl, tu tabulku. Z ní je možno citovat. Tak tady je jednotlivě prvních deset projektů, které se tady mají realizovat. Tak tady je IČO uvedeno, Karlovarský kraj, číslo akce, název akce, kotlíkové dotace v Moravskoslezském kraji. Třetí výzva. Nebo druhá položka. Opět příjemce Karlovarský kraj, výměna zdrojů tepla na pevná paliva v rodinných domech ve Středočeském kraji. 2-19-2-23. Plzeňský kraj příjemce, tomu je opět přisouzeno realizovat akci snížení emisí z lokálního vytápění domácností v Jihočeském kraji tři. Asi je jasné, že se tomu úředníkovi nějak ta tabulka rozformátovala a popletlo se mu to. Ale že na takovémto materiálu s takovýmto pěkným papírem, na kterém nám ten kapitolní sešit předáváte, jsou takového zmatky, to si myslím, že není správné, a pan ministr by se tím měl aspoň chvíli zabývat. Tak to je k těm kotlíkovým dotacím.
Dalším významným bodem, kterým se obvykle zabývám, jsou neinvestiční dotace neziskovým organizacím. Vždycky hledám v té tabulce výdajů, která tvoří součást tabulkové části rozpočtu, možné dotace pro nevládní neziskové organizace. A musím říct, že v textové části předkladatel přiznává 20 mil. jako dotaci neinvestičním neziskovým organizacím v oblasti životního prostředí. Ale ta tabulka obsahuje ještě další věci. Tady máme třeba položku ochrana druhů a stanovišť, neinvestiční transfery spolkům 50 mil. v roce 2018, pak to v roce 2019 a 2020 vůbec prostě není. Znamená to, že to nedostanou, že už bylo proplaceno, nebo to pouze ta tabulka neobsahuje? Ona je totiž ta tabulka velmi, velmi chudě vyplněna. Spousta položek právě pro rozpočet 2020 tam vůbec není uvedena. Pozbývá tím naprosto svoji hodnotu. Když jsem to srovnával s tabulkou, jaká byla předložena vloni, tak ta tedy byla daleko výmluvnější a lépe se s ní pracovalo.
Další položka - kompenzace ztrát obcí na území národních parků. I tady se obvykle snažím obcím pomoci, protože ony skutečně nesou břemeno toho, že jejich území leží, nebo obráceně, že národní park leží na jejich katastrálních územích, takže budu tady navrhovat částku 5 600 000 posílit tak, aby na jeden hektar jejich zatížené plochy nebylo hrazeno pouhých 95 korun, ale více.
Každý rok zmiňuji položku transfery mezinárodním organizacím, kam dáváme čtvrt miliardy korun. Jsou to různé závazky vyplývající z Montrealského protokolu, dohoda o ochraně Labe, využívání Dunaje a tak dále. Vždycky jsem žádal ministerstvo prostřednictvím pana ministra Brabce, zdali by nebyli tak laskaví a neudělali nějaký přehled těch transferů, případně udělali inventuru, které z nich jsou ještě jakoby prospěšné a které už nikoli. Ale nikdy zatím se mi tohle volání nějak neozvalo zpátky a holt jsem nikdy úspěšný nebyl. Tady se prostě 250 mil. korun vydává na tyhlety transfery, přitom určitě by se dalo najít pár desítek milionů a ty dát třeba zrovna na to zlepšení funkcí krajiny a na adaptační opatření, jak jsem je zmiňoval.
Platy a zaměstnanci. Materiál se trošku chlubí tím, že dochází ke snížení. Zapomíná ale, že mezi lety 2018 a 2019 došlo k navýšení asi o 236 zaměstnanců, tak teď se to trochu snižuje. Platy narůstají, to je v pořádku. Nárůst průměrného platu je 1 500 korun.
A konečně bych tady chtěl zmínit Národní park Šumava. Víte dobře, že k Šumavě mám blízko, tak bych rád, aby se tady vysvětlilo, měli tady 160 mil. zhruba, dneska mají 186, přitom samozřejmě na polovině území Šumavy se prosazuje bezzásahovost, tedy nezasahování. Já bych docela rád, a musím se s panem ředitelem Hubeným o tom poradit, na co ty peníze oni tedy vynakládají.
Dámy a pánové, já jsem tady si dovolil představit svůj pohled na kapitolu 315. Musím říct, že nepovažuji strukturu toho rozpočtu a jeho formální podobu za dobrou. Někteří jsme měli co činit v nějaké regionální nebo obecní samosprávě, tak jsme zvyklí na jinou podobu, na daleko podrobnější a také výmluvnější a přehlednější podobu rozpočtu. Tady prostě se těžko poznává, jaké jsou výdaje provozní, jaké jsou kapitálové atd. Čili jako minule, jako i předminulý rok, i tady si dovoluji kritizovat vnější formální podobu návrhu rozpočtu.
Jak už jsem avizoval, budu se ve druhém čtení snažit předložit návrh na změnu zejména tedy těch dvou položek, o kterých jsem tady mluvil. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní bych požádal o vystoupení paní poslankyni Kateřinu Valachovou a připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych i já se vyjádřila k návrhu státního rozpočtu na rok 2020, zejména z oblasti vzdělávání. Vláda plní svoje programové prohlášení týkající se naplnění minimálně 150 % platu v úrovni roku 2017 jak směrem k pedagogickým pracovníkům, tak směrem k nepedagogickým pracovníkům. Co je samozřejmě důležité říci, že toto samotné je minimální závazek. Nicméně bych chtěla říct, že oceňuji, a neříkám to poprvé ani naposledy, přístup paní ministryně financí vaším prostřednictvím, pane předsedající, z hlediska toho, jakým způsobem přistupuje ona k návrhu rozpočtu toho, co se týká vzdělávací soustavy, vzdělávacího systému.
Cením si toho, že Ministerstvo financí respektuje - a to už po dobu několika let, a je to dobře, je to velmi dobře, a dříve to tak ani náhodou nebylo, a tam nám vznikalo podfinancování našich škol i platů učitelů a neučitelů - tyto principy:
Zaprvé, už několik let po sobě rostou jak učitelské platy, tak platy nepedagogických pracovníků. Každý ředitel školy ví, že pokud nedostane dost do obou těchto skupin, přetahuje se takzvaně o ohlodanou kost a někde mu nakonec chybí. Koneckonců to, že to ředitelé škol takto museli dříve řešit a stále v menší míře jsou pořád nuceni takto někde postupovat, o tom vypovídají státní závěrečné účty, ze kterých je patrné, že náš cíl, který v návrhu rozpočtu, a tedy v rozpočtovaných výdajích je předpokládán, například zvýšení platů učitelů o 15 %, jak to bylo v minulém roce, a následně tedy zvýšení i mezd nepedagogických pracovníků o 10 %, takže ačkoli objemově je vyplaceno vše, tak tyto částky v reálu nesedí a učitelé povětšinou dosáhnou reálného zvýšení cca o 10 %. ***