(15.50 hodin)
(pokračuje Valachová)
Dlužno také dodat, že samozřejmě ty peníze zcela nezmizí a že opakovaně nepedagogičtí pracovníci v reálných mzdách, podotýkám průměrně, naopak získávají víc, než bylo rozpočtováno. Nicméně vážím si toho, že Ministerstvo financí a paní ministryně financí v případě platů učitelů a mezd nepedagogických pracovníků postupuje už několik let stejným způsobem, zvyšuje objemy v obou kategoriích.
Druhá věc, která je důležitá z hlediska rozpočtu, a jsem ráda, že rozpočet to opět respektuje - podotýkám, že k této dobré praxi se vrátilo Ministerstvo financí teprve od roku 2016, předtím minimálně deset let nerespektovalo z hlediska financování našich škol reálné počty dětí ve školách, zkrátka to, kolik dětí musíme odučit, kolik dětí má docházku a dochází do našich veřejných škol. Tohle bylo zase jedním z důvodů, jak vznikalo podfinancování českého školství. Také toto Ministerstvo financí od roku 2016 respektuje a také v tomto návrhu rozpočtu pro rok 2020 máme tedy takzvané, takzvané výkony navíc, tzn. Ministerstvo financí respektuje to, jaké jsou reálné počty dětí ve školách. To je tedy řekněme druhý princip, který je zcela v pořádku.
Třetí princip - a tady bych řekla, že v posledních pěti letech se to už asi dvakrát stalo, nicméně nyní se to stává potřetí a stává se to v nejvyšším objemu, kdy Ministerstvo financí v dalším roce, tzn. ve výhledu, už počítá minimálně s nějakou základní částkou pro učitelské platy a mzdy nepedagogických pracovníků, jejich navýšením. Tohle je věc, která je plně v souladu s doporučujícími usneseními Sněmovny, která jsme opakovaně přijímali od roku 2016, abychom už ve střednědobém výhledu viděli, jak budou růst rozpočty škol, jak bude růst rozpočet Ministerstva školství. I tuto záležitost si dovolím ocenit.
To, co se táhne jako červená niť mnoha roky této i předchozí vlády, kde se snažíme o to, aby ty peníze, které vybojujeme pro učitele na vládě a schválíme tady v Poslanecké sněmovně, také doputovaly do peněženek učitelů a oni je tam našli, tzn. abychom měli spravedlivé financování škol a jistotu, že každému učiteli se opravdu přidá tolik, kolik jsme my narozpočtovali nebo kolik jsme rozhodli, tak tady od 1. ledna v plné síle má být nastartována reforma financování regionálního školství. Podotýkám, že ačkoliv tomu říkáme vznešeně reforma, v podstatě to z pohledu veřejných financí, protože projednáváme státní rozpočet, znamená pouze to, že budeme schopni uhlídat to, co tzv. nahoře, na Ministerstvu školství, rozhodneme po schválení Sněmovnou z hlediska rozpočtu pro školství, že také budeme mít plnou kontrolu pod sledováním těchto finančních prostředků směrem ke školám a budeme mít jistotu, že každá škola dostane dost finančních prostředků z hlediska platových tarifů a ohodnocení objemově na zajištění nárůstu platů a mezd. Tohle pokládám za velkou věc, byť, jak říkám, říkáme tomu vznešeně reforma a v podstatě to znamená prosté sledování veřejných prostředků a něco, co je do určité míry možná zcela jasné, že by to tak mělo být, ale nebylo to tak a dvacet let na reformu financování regionálního školství čekáme.
Víte, že reforma financování regionálního školství byla prosazena za předchozí vlády na jaře 2017, tehdy jsem ji prosadila já. Musím říct, že jsem velmi ráda, byť tedy s ročním zpožděním, že reforma financování regionálního školství bude nastartována v plné míře od 1. ledna, a musím říct, že z hlediska praxe, tak jak to vnímám ve školách, nakonec bylo oceněno i to, byť se jednalo o roční odklad, že finanční prostředky pro reformu financování regionálního školství začaly být Ministerstvem školství postupně uvolňovány, což tedy nejvíce měly pocítit mateřské školy, ale také z hlediska ostatní soustavy škol všichni z hlediska dodatečných prostředků rozdělených na podzim tohoto roku řekněme už na přípravu, na start reformy od 1. ledna. Toto je z hlediska mého pozitivní skladba rozpočtu a je to fér z hlediska toho, co bylo programovým prohlášením přislíbeno a v čem jsme také navázali - a školství především potřebuje stabilitu - na předchozí vládu.
Určitě se ale vyjádřím i k tomu, co bychom měli mít na paměti z hlediska naplnění programového prohlášení, protože jsme v polovině funkčního období Sněmovny, legislativní proces má nějakou svou cestu, a pokud chceme splnit svoje sliby a závazky, leckdy, na které tady čekají učitelé opravdu hodně dlouho, tak nás čeká tady ve Sněmovně kromě té práce projednávání rozpočtu a schválení rozpočtu také práce změn zákonů.
Především bych chtěla upozornit na to, že jak jsem pochválila - a skutečně si myslím, že to je dobře, byť se neustále kritizuje, že je to málo - úsilí vlády o zvyšování rozpočtu školství, tak také musím říct, že samozřejmě o něčem se tak úplně veřejně nemluví a je dobré o tom veřejně mluvit dříve, než nesplnit to, co jsme slíbili. Pokud se totiž bavíme o minimálním nárůstu platů učitelů a mezd nepedagogických pracovníků, měli bychom se také soustředit na to, že je závazkem naší vlády zlepšit podporu učitelů tak, aby se mohli plně soustředit na výuku. Ono to zní jako klišé, ale já vás ubezpečuji, že učitelé a ředitelé škol velice přesně vědí, co tato věta znamená. Také není náhoda, že se tato věta v programovém prohlášení vlády objevila. Jde o to, že co se týká navyšování platových tarifů, nebo řekněme osobních příplatků učitelů, dalších nepedagogických pracovníků, tak to je upřímně řečeno absolutní minimum.
To, abychom skutečně zkvalitňovali vzdělávání v našich školách a skutečně zlepšovali podmínky učitelů a dalších pedagogických pracovníků ve školách, k tomu potřebujeme mnohem víc. Potřebujeme dostatečně ohodnotit další pedagogické profese, potřebujeme radikálně zvýšit a zákonem zajistit zvýšení třídnických příplatků, specializačních příplatků, ale také potřebujeme zajistit dostatečné finanční prostředky pro tzv. přímou pedagogickou činnost. Ti z vás, kteří se této materii nevěnujete odborně, specializačně, nemáte ji ve svém portfoliu, zjednodušeně to znamená, že řada profesí, jako jsou např. metodici školní prevence, účinně ve školách mohou působit pouze tehdy, pokud mají vedle svého učitelského úvazku také dost prostoru se věnovat této své specializaci. Toto všechno samozřejmě stojí peníze, bezpochyby, a měli bychom tedy usilovat o to, abychom i tento závazek, tedy nejpozději v tom následujícím rozpočtu, dokázali naplnit a nezapomněli, že v programovém prohlášení vlády je.
Pokud se týká třídnických příplatků a specializačních příplatků, je nutno rozumět určitému neklidu, nebo možná netrpělivosti, v uvozovkách prosím vás, učitelů a učitelek. Musíme si totiž připomenout, že to byla Poslanecká sněmovna a následně i Senát v roce 2017, který schválil tzv. kariérní řád. Tehdy kolem toho byla velká debata, říkalo se leccos, co tam je, nebo co tam není, nicméně co tam bylo a co je důležité říct, bylo tam právě ono zvýšení třídnických příplatků, byly tam peníze na uvádějící učitele, bylo tam zvýšení specializačních příplatků. Pokud si připomeneme, co se stalo v Senátu, tak tam se nestalo nic, že by někdo při vrácení do Sněmovny nesouhlasil s těmito kroky. Bylo několik měsíců před volbami a stalo se jenom to, že se nám řeklo - je to málo, je to málo, dejte víc. A Poslanecká sněmovna následně tři měsíce před volbami neschválila nic. A víte, co se stalo od té doby doposud z hlediska třídnických příplatků, specializačních příplatků, snižování přímé pedagogické činnosti, zkrátka systémové kvality? Nestalo se nic. ***