(15.30 hodin)
(pokračuje Zahradník)
Zdálo by se tedy, že nemá příliš smysl se touto kapitolou zabývat, ale když se pak podíváme do jejího nitra, tak vidíme, že se tam objevují témata, která jsou dneska poměrně často zmiňovaná ať už v diskusi globální, v diskusi evropské, ale také v diskusi tady u nás v našem státě, ať už mezi občany, nebo v médiích. Samozřejmě se jedná o klima, změny klimatu, o to, zdali jsme změny klimatu zavinili my lidé svým životem na Zemi a zdali proti nim musíme bojovat, nebo zdali je vhodnější se na změny, které také mohou nastávat přirozeným vývojem, který probíhá po miliardy let existence naší planety, připravovat. Mně se zdá, že náš rozpočet je takovým stabilním materiálem, že kdybychom ho srovnali s návrhy rozpočtu kapitoly 315 z minulých let, tak se tam mění poměrně velmi málo. I když pravdou je, že tady zrovna dochází k některým změnám, a já bych je chtěl ve svém vystoupení zmínit.
Začnu u příjmů. Příjmy naší kapitoly Ministerstva životního prostředí jsou rozpočtovány ve výši 27 mld. korun, což znamená navýšení o 12 mld. ve srovnání s rozpočtem roku 2019. Kde se ty peníze vzaly? To se stát rozhodl tak najednou otázkami ekologie zabývat? Ale je to proto, že valná část příjmové stránky rozpočtu pochází jednak tedy z fondů Evropské unie, zhruba 9,6 mld., a pak je tady zhruba 17,3 mld. korun prezentováno jako očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. My jsme tady o emisních povolenkách mluvili v uplynulých letech a měsících poměrně často. Máme vlastně před třetím čtením zákon, který se týká emisních povolenek a který má do jisté míry situaci měnit a reaguje na to, že cena emisní povolenky, která bývala v řádech jednotek eur, se dostává do dnešní výše zhruba mezi 20 až 30 eury za jednu povolenku, což je právě příčinou toho, že se povolenky prodávají takto draho a je za ně strženo daleko více peněz, nežli tomu bylo dříve. Takže příjmy jsou v této výši 27 mld.
Podíváme-li se na výdajovou strukturu kapitoly Ministerstva životního prostředí, tady máme výdaje rozpočtované ve výši zhruba 15,9, možná 16 mld. korun. Kdyby to čtenář četl neznalý věcí bez možnosti dovodit si souvislosti, tak by řekl, kde je těch 12 mld. rozdílu mezi příjmy a výdaji. Ony jsou zřejmě v tom, že se o ty peníze stržené za prodej povolenek dělí Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Jsou v našem příjmovém rozpočtu, ale část peněz potom spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Výdaje na evropské projekty, jak se blíží konec programového období, se zvyšují, je potřeba dohánět ztráty, které vznikly na začátku období. Nyní tedy jsou výdaje v částce 9,6 mld. a jsou zhruba o 2 mld. vyšší, než tomu bylo loni.
Tady máme zhruba toto dělení na jednotlivé výdajové bloky. Máme tam ochranu přírody a krajiny - zhruba s desetiprocentní dotací, technickou ochranu životního prostředí s 26 %, ochranu klimatu a ovzduší - 38 % a ostatní činnosti v životním prostředí - 26 % z výdajového balíku. Co se týká krytí těchto výdajových nároků, největší část je kryta z prostředků Evropské unie, kdy celých 9,7 mld. jde do této kapitoly, tvoří to asi 61 % pokrytí výdajových položek. Emisní povolenky jsou pak samozřejmě ve vyšším procentu, je to asi 14 %, zhruba 2,2 mld., a státní rozpočet tady potom kryje 24 %, což je pak zhruba 3,8 mld. korun.
Podíváme-li podrobně na první výdajový blok - ochrana přírody a krajiny, tak je nejvýznamnější výdajový okruh zlepšování stavu přírody a krajiny s dotací 1,5 mld. korun s tím, že první program, program péče o krajinu, tam jsou vyčleněny prostředky 300 mil. korun, což znamená nárůst o 100 % ve srovnání s loňským rokem. Ano, v pořádku, podle slov autora textu byly získány na jednání ministra Brabce s ministryní financí a měly by směřovat na boj s následky klimatické změny. No, 150 mil. navíc.
Co ale zůstává na takřka původní výši, je program, který často zmiňuji a který má název Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny na roky 2019 až 2028. A tady máme právě ta adaptační opatření pro zmírnění dopadu klimatické změny, ke které dochází. To asi nikdo z nás nezpochybňuje. A jsou to adaptační opatření na dopad klimatické změny na vodní ekosystémy nebo i na lesní ekosystémy. A tady zůstává v podstatě v řádech desítek milionů korun, sice se navyšuje ta položka z 30 mil. na 40 mil. A tady myslím, asi si paní ministryně všimla, vždycky jsem navrhoval, ať se tam těch 10 mil. přidává, ale to ona asi zapomněla a dala to tam z nějakého ne úplně přímo jasného popudu. Čili tam dochází k navýšení o 10 mil. korun. Zvažuji podat pozměňovací návrh, který bych právě směřoval do tohoto programu. Tam se mi zdá, že je těch peněz málo, chtělo by to peněz víc, posílit to 10, 20 miliony korun.
Dalším významným výdajovým blokem je ochrana (nesroz.) - tady máme tři, ochrana klimatu a ovzduší. To je to, co hýbe dneska světem. Je tam 6,1 mld. korun. Já bych tedy chtěl zmínit výdajový okruh zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí, kde tvoří významnou část 2 mld. korun - program zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, který my známe pod názvem kotlíkové dotace. Tam víme dobře, že s kotlíkovými dotacemi je to vždycky trošku nejednoznačné. Sice je to jeden z mála programů, který se Ministerstvu životního prostředí v rámci evropských fondů daří realizovat. Jinak jsou tedy v tomhle velmi neúspěšní, a je to možná proto, že tyto programy spravují jednotlivé kraje, krajské úřady. I když teď jsme byli v minulých týdnech svědky toho, že vinou poměrně nevhodného systému soutěžení o dotace, kdy první na pásce, který dá svoji žádost a bere dotaci, došlo k zahlcení serverů některých krajů, my toho byli v jižních Čechách svědky, kdy v šest hodin ráno, kdy mají dávat žadatelé svoje žádosti elektronicky, byl server přemírou žadatelů jaksi obrazně řečeno stojících ve frontě na podání žádosti ve virtuálním prostředí zahlcen a došlo ke kolapsu. Ale nakonec se to nějak vyřešilo. ***