(17.30 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)
Výrazným způsobem se nám rozevírají nůžky mezi dostupností zdravotní péče v regionech a ve velkých aglomeracích. Já jsem z venkovského kraje, já se za to nestydím, Vysočina je venkovský kraj a už dneska máme obrovský problém se zajištěním některých typů specializované péče. A není to ta superspecializovaná péče. Je to péče typu revmatolog, dětský psychiatr, dětský neurolog, ale i dospělý neurolog a některé další odbornosti. Pacienti čekají na vyšetření v těchto odbornostech řadu týdnů a třeba u dětského psychiatra je to půl roku.
Revmatolog. Já jsem ortoped, tzn. já pro řadu svých pacientů potřebuji zajistit revmatologické vyšetření. V okrese Havlíčkův Brod, ve kterém pracuji v nemocnici, už tři roky není obsazeno místo revmatologa. Zdravotní pojišťovny opakovaně vypsaly výběrové řízení, žádný revmatolog se nepřihlásil. Odesíláme pacienty, a často mladé pacienty, s podezřením na revmatologické onemocnění do Brna, do Prahy - čekací doby šest měsíců. A jestliže se tady bavíme o tom, že jsme zlepšili dostupnost biologické léčby např. pro pacienty s revmatologickými onemocněními, tak jak se tito pacienti k té péči mají dostat, když ji dostanou s obrovským zpožděním?
Podobné je to i s některými jinými onemocněními. To znamená, skutečně je potřeba se problému personálního nedostatku jak v nemocnicích, tak v terénu intenzivně věnovat. Já vím, že to není jednoduchá záležitost, a také vím, že nemá pan ministr kouzelný prsten, kterým by byl schopen tento problém vyřešit okamžitě. Ale ono to souvisí i s těmi všudypřítomnými finančními prostředky.
Tady zaznělo, že po tlaku odborů a po tlaku KSČM došlo k navýšení do úhradové vyhlášky o další 4,9 miliardy korun. Já tento krok určitě velmi oceňuji, jenom bych směrem ke kolegyním z KSČM chtěl říci, že to zdaleka nebyla jenom KSČM, která tento problém otevírala. S krizovým štábem jsme jednali, myslím, zástupci všech poslaneckých klubů v této Sněmovně. Ale je dobře, že k tomuto kroku dochází. Ale to je pouze krátkodobý efekt. My potřebujeme systémové změny ve veřejném zdravotním pojištění.
Tady bych se chtěl zeptat pana ministra. Jsme v polovině volebního období a všichni víme, že stávající zákon č. 48/1997 Sb. byl koncipován pouze jako provizorní zákon. Takže bych se chtěl pana ministra zeptat, zda je schopen v tuto chvíli garantovat, že představí věcný záměr nového zákona o veřejném zdravotním pojištění a že představí systémové změny ve financování zdravotní péče z dlouhodobého hlediska. Protože my v tuto chvíli ještě dožíváme roky hojnosti. To znamená, v tuto chvíli dofinancovat 4,9 miliardy do úhradové vyhlášky je možné, ale všichni víme, že přijdou léta hubenější, že recese prostě přijde. My nevíme, kdy přesně, nevíme, jak bude hluboká, nevíme, jak bude dlouho trvat, ale v každém případě to veřejné zdravotní pojištění ohrozí. A my potřebujeme vědět, jak narůstající náklady jednotlivých zdravotnických činností budeme hradit.
A tady je potřeba si uvědomit, že my se bavíme pouze o platech. Já jako bývalý ředitel nemocnice mohu říci, že skutečně platy a ohodnocení personálu vidím jako zásadní. Ale v posledních letech došlo i ke zvýšení jiných nákladových položek. Výrazným způsobem, zvlášť nemocnicím, vzrostly náklady na energie. Výrazným způsobem vzrostly náklady na potraviny a některé léčivé přípravky. A to všechno se v těch úhradových mechanismech dostatečně neodráží. To znamená, my nepotřebujeme navýšit pouze na platy, ale my potřebujeme zdravotnickým zařízením nahradit i ty další náklady, a to už se vůbec nebavím o potřebných investicích. Pan ministr si nechal udělat rozbor, kolik potřebují jenom přímo řízené organizace zafinancovat do investic. Všichni víme, jak vypadají některé pražské nemocnice z hlediska - teď myslím hlavně stavebního. Ty jsou dlouhodobě, dlouhodobě podfinancované. A bavíme se někde kolem 70 miliard, které potřebujeme v poměrně krátkém horizontu do přímo řízených organizací dát. A kdybychom neměli možnost financovat některé investice z evropských fondů, což se stalo zejména v krajích, tak si nechci představit, jak by vypadaly i některé kraji zřizované nemocnice.
Vážený pane ministře, asi bych mohl mluvit o tom, jak to v současné době v praxi vypadá se zdravotnictvím, ještě dlouho, ale řada toho tady zazněla už od mých kolegů, nechci nějakým způsobem tu diskusi protahovat. V každém případě bych vás chtěl vyzvat, požádat vás i celou vládu, abyste problematice zdravotnictví věnovali opravdu maximální pozornost. Je málokterá oblast lidského života, která zasahuje v podstatě v průběhu života do osudů každého z nás. Každý z nás v nějaké etapě života zdravotní péči potřebujeme. Občané věnují pozornost tomu, co se děje ve zdravotnictví, ve velké míře. A je na nás politicích, abychom jim dali jistotu, že zdravotní péče, tak jak jsem o ní hovořil na začátku, že ji považuji za velmi kvalitní, aby nám zůstala i pro další roky a aby nám zůstala i pro naše děti.
Zmíním se ještě o jedné oblasti, už to tady také v diskusi zaznělo. My jsme stále ještě nedokázali srovnat úhrady v jednotlivých regionech, stále jsme nedokázali narovnat úhrady pro různé typy zdravotnických zařízení. Několik roků se tady mluví o projektu DRG restart. Opět jsme to slyšeli na začátku volebního období, že už je to otázka roku, roku a půl, kdy DRG restart vejde v praxi. A já bych se chtěl pana ministra zeptat, jestli už v tuto chvíli ví nějaký konkrétní termín, kdy skutečně DRG restart bude plně v praxi a kdy skutečně dojde k narovnání, nebo alespoň sblížení úhrad za srovnatelné zdravotní výkony.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, pevně věřím, že se dokážeme i v rámci navržených usnesení shodnout na tom, že zdravotnictví je oblast, které je potřeba tady v Poslanecké sněmovně, ale i v dalších orgánech věnovat velkou pozornost. Naši občané si to zaslouží, protože skutečně zdravotnictví je pro ně jednou ze stabilit jejich života. A já pevně věřím, že tady dokážeme i trošku otupit ty naše politické hroty mezi sebou a že se dokážeme na těch systémových změnách, které by asi měly jít více napříč politickým spektrem, do budoucna dohodnout. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Také děkuji. A slovo má pan poslanec Svoboda, v tuto chvíli poslední přihlášený do obecné rozpravy. Dovolte mi přečíst několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Václav Klaus mladší od 18 hodin z pracovních důvodů a omlouvá se paní poslankyně Zuzana Majerová taktéž od 18 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedo. Vážená paní ministryně, vážení ministři, dámy a pánové, připadlo mi po všem, co jsem slyšel - a to závěrečné povídání kolegy Kaňkovského bylo skutečně velmi komplexní - že jsem se vrátil do svých dětských let. To jsou všechno věci, které opakovaně zaznívají. Opakovaně zaznívají a stále se s nimi nic neděje.
Já jsem jistě jako všichni velmi vděčen panu ministrovi, že v rámci svých možností navyšuje objemy peněz. A že ten objem peněz do zdravotnictví se navyšuje, to je bezesporu pravda. Už daleko méně jsem mu vděčen za to, že řekne rozhodné ne, z rezerv nic nedám, a pak tam vypustí z těch rezerv 10 miliard. To je daleko horší pro mě úvaha, protože po dnech dobrých přicházejí dny chudé a budete je muset také řešit.
Ale to, co je problém našeho zdravotnictví, je problém úplně obecný. Je to problém koncepční. Jak se zdravotnictví bude vyvíjet dál. Řešení, že v okamžiku, kdy jsou nějaké problémy, nějaká péče chybí, někde chybí lékaři, někde chybí sestry, že se to pokusíme vyřešit tím, že tam přidáme peníze, je řešení velmi, velmi dočasné. A nemá žádný konec. Ten požadavek bude jenom narůstat. To, co zdravotnictví potřebuje, je věc koncepční, je věc úvahy o tom, jak se zdravotnictví bude vyvíjet v dalších letech. Je to úvaha, která je nadčasová z pohledu poslaneckého, z pohledu volebních období. Ta úvaha o tom, jak dál se zdravotnictvím, musí jít minimálně přes tři, lépe přes čtyři volební období, aby to zahrnulo zhruba dvacet let vývoje a v nich se potom reagovalo na to další a další. A to tady vůbec nemáme. My stále řešíme i v této situaci problémy, které vznikají, tu díru, která tam vznikla, nějakým způsobem zalepíme, ale vůbec neřešíme to, proč ta díra vznikla. To je obrovský problém. ***