(10.30 hodin)
(pokračuje Blaha)
Jedním z opatření ke snížení nehodovosti je rušení přejezdů. Je jasné, že máme celou řadu zbytečných železničních přejezdů, kde zejména zemědělská technika způsobuje kolizní situace. Zároveň je důležitá nasazovat technicko-technologická opatření, zvyšování úrovně zabezpečení železničních přejezdů, doplňková technická opatření na straně SŽDC či provozovatelů pozemních komunikací, a zároveň zvýšení pozornosti uživatelů silničních komunikací zavedením preventivních prvků represe. Dle sdělení SŽDC aktivně dochází k navrhování jednotlivých přejezdů, které jsou určeny k rušení. Tady to často naráží na odpor komunálních politiků. Já si samozřejmě jsem vědom toho, že rušení přejezdů způsobuje následně překážku v území a můžete být velmi citlivá záležitost, zároveň však to, na co se chci zaměřit, je zvyšování úrovně zabezpečení železničních přejezdů, a tady pokud jenom velmi rychle vyjdu z té statistiky, každý rok je vynakládána částka objemu 800 milionů korun. Celkové náklady na rekonstrukci všech železničních přejezdů a jejich vybavení závorami jsou odhadovány zhruba na 67 až 75 miliard korun.
To jenom část úkolu SŽDC. Mohu zmínit i tolik proklamované vysokorychlostní tratě, které se jeví jako velmi významné doplnění například dálniční sítě, rekonstrukce stávajících tratí, u kterých víme, že jsou často v nevyhovujícím stavu a jsou přetíženy, modernizace nádraží a také to, že naše železnice -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k návrhu. Je zaznamenán - úterý 22. 10. po pevně zařazených bodech.
Nyní vystoupí pan poslanec Martin Baxa, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Martin Baxa: Děkuji. Vážený pane předsedající, děkuji za udělení slova. Paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, já si dovolím navrhnout k zařazení nový bod na pořad této schůze Poslanecké sněmovny. Navrhuji ho na příští pátek a celý název tohoto bodu zní Informace vlády o možnostech kompenzace rostoucích mandatorních výdajů obcí a krajů coby zřizovatelů příspěvkových organizací v oblasti kultury vyplývající z růstu platů dle nařízení vlády o platech. Ten název je, dámy a pánové, možná poněkud dlouhý či krkolomný, ale skrývá se za ním velice vážný problém, a myslím si, že do určité míry se teď dá říct, že nějaká míra trpělivosti ze strany samospráv už přetekla.
Co bylo impulsem k tomu, že jsem ho navrhl právě dnes ještě na pořad této schůze? Je to to, že se mi včera dostal do ruky kapitolní sešit, tedy návrh rozpočtu Ministerstva kultury na rok 2020, a já jsem se podíval do některých jeho částí a řekl bych skoro lidově, že když jsem si něco přečetl, tak ve mně takzvaně bouchly saze a překřtil jsem si ten návrh rozpočtu termínem Staňkova pomsta, protože tento návrh rozpočtu ještě připravoval pan exministr Antonín Staněk, a mám prostě pocit, že chtěl v něm vyjádřit svoji frustraci nad odchodem z funkce směřovanou vůči těm, kteří asi podle jeho názoru za toto mohli.
Co mám, konkrétně na mysli? V podprogramu nebo v programu státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů, což je, dámy a pánové, klíčový nástroj pro podporu samospráv, které zřizují příspěvkové organizace v oblasti kultury, je navrženo v tomto rozpočtu 130 milionů. A to, dámy a pánové, chci podotknout, že je částka, která je téměř poloviční oproti upravenému rozpočtu ministerstva na letošní rok, kde bylo myslím 210 milionů, a oproti schválenému rozpočtu na letošní rok, kde bylo původně těch 160 milionů. Neboli když to zrekapituluji, už nedostatečných 160 milionů korun z loňského roku pod velkým tlakem odborné veřejnosti i nás poslanců ministr Staněk navýšil řádově o několik desítek milionů, ale v tomto návrhu, který je teď projednáván ve Sněmovně, je pouhopouhých 130 milionů.
Proč říkám pouhopouhých? Jde o to, že za poslední roky výrazně rostou platy zaměstnanců v kultuře, těch, na které se vztahuje nařízení vlády o platech. Chci jasně podotknout, že navýšení těchto platů je v pořádku, je správné. Řada zaměstnanců v oblasti kultury pracovala a možná stále ještě pracuje za naprosto nedůstojné platy. Takže od roku 2015 tyto platy významně rostou, samozřejmě se to odehrávalo nejenom v kontextu dobré vůle tehdejších vlád jim pomoci, zejména vlády Bohuslava Sobotky, ale také ve snaze získat politické body, ale každé to navýšení podle nařízení vlády pro příspěvkové organizace ze svých kapes zaplatily obce a zaplatily kraje. Státní kompenzace těchto platových nárůstů byla vlastně mizivá a tento návrh rozpočtu Ministerstva kultury na příští rok nám říká: obce a kraje, nejenom si to opět zaplaťte z vlastních kapes, ale to málo, co přichází ze státního rozpočtu, bude ještě sníženo.
Já proti tomu protestuji. Proto tedy požaduji informaci od vlády o tom, jakým způsobem je možné toto kompenzovat, protože podle mého názoru je regionální kultura klíčem, takovým jakoby klíčovým pilířem, fundamentem pro kulturu v regionech. Řada těchto kulturních institucí, uvedl bych třeba i kulturní instituce města, jehož jsem primátorem, Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Divadlo Alfa, má jednoznačně nadlokální nebo nadregionální význam, ale síla a schopnost samospráv dále kompenzovat to, co na ně uvaluje stát, se prostě blíží ke konci.
Samozřejmě je pravda, že v posledních letech rostly příjmy z rozpočtového určení daní, ale vidíme-li někde na obzoru blížící se ekonomickou krizi, tak co se potom stane? Pak budou muset prostě samosprávy čelit tomu, že budou muset provádět nějaká omezení, či dokonce škrty, a jistě si umíme představit, jakými směry se takové škrty mohou vydávat. Já si to nepřeji, ale chci teď slyšet od vlády, co bude dělat ve prospěch samospráv, aby -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas pro váš návrh. Je zaznamenán na dnešní den, tedy informace vlády o možnostech kompenzace rostoucích výdajů krajů.
Nyní pan poslanec Jan Zahradník a připraví se pan poslanec Jan Bauer. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, z předcházejících vystoupení mých kolegů je vidět, že vládní koalice, vláda, vedení Sněmovny skutečně nechává mnohé návrhy, které vzešly z řad opozice, ležet, nezařazuje je na pořad jednání a nedává Sněmovně možnost tyto návrhy projednat. Ale nejenom návrhy opozice zůstávají vládní koalicí opomenuty, ale jsou to samotné návrhy, které vzešly z jejich ministerstev.
Jedním z takových materiálů, který leží již pomalu rok v programu zaparkován, je Zpráva o stavu životního prostředí České republiky za rok 2017, kterou vytvořilo Ministerstvo životního prostředí a kterou vlastně vláda schválila již před rokem. Jak je vidět, tak panu ministru Brabcovi nezáleží na tom, abychom se se zprávu o stavu životního prostředí seznámili, a tak ji na pořad jednání nezařazuje. Proto bych si dovolil, vážený pane místopředsedo, navrhnout, aby bod programu číslo 267, tedy sněmovní tisk 355, byl na pořad našeho jednání zařazen na příští čtvrtek, tedy 24. října, a to na čas 11 hodin, tedy na čas po skončení písemných interpelací. Je to tradiční místo v našem programu jednání, kam bývají zařazovány právě zprávy a různé mezinárodní smlouvy. Ta zpráva již prošla svým legislativním procesem, který předchází jejímu zařazení na pořad jednání Sněmovny. Vláda ji schválila vlastně také již před rokem, 20. 11. 2018, a výbor pro životní prostředí na začátku letošního roku ji doporučil sněmovně vzít na vědomí, takže nic nebrání tomu, abychom se touto zprávou zabývali. ***