(10.20 hodin)
(pokračuje Krejza)
Koneckonců dnes ráno jsem taky zaznamenal jednu povinnost, kterou někteří kolegové opomněli. A myslím si, že ta povinnost je zbytečná. A bylo mi to líto - pan kolega mě tady neslyší - ale opomenutí zaznamenat nějakou část svého majetku do majetkového přiznání, kterýžto máte ve veřejně dostupných zdrojích, vedlo k pokutě a vedlo k tomu, že toto řeší novináři. Myslím si, že to je jeden z drobných příkladů, jak bychom asi postupovat neměli, a myslím si, že dát možnost zjednodušit život, ubrat povinnost, je to, co by všem lidem mohlo pomoci. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za návrh, je poznamenán. Hovořit bude pan poslanec Bohuslav Svoboda. Připraví se pan poslanec Stanislav Blaha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Pane předsedající, vážená paní ministryně, vážený pane ministře (v sále je jen ministryně Schillerová a ministr Zaorálek), dámy a pánové, to, co tady zaznívá, je skutečně pokus o řešení situace, která se opakuje každý týden v jednání Poslanecké sněmovny, protože tu máme takovou spoustu tisků, že jich vlastně většinu nevyřídíme. Myslím si, že to je situace, která vyžaduje, abychom jednali jenom o takových tiscích, které jsou smysluplné, které v té akutní fázi jsou potřebné a které posunou naši legislativu a fungování státu někam dopředu. Při zvážení všech těchto okolností jsem si řekl, že je potřeba to, co v tuto chvíli se jeví jako nadbytečné nebo to není zásadní pro další provoz, že takovéto tisky musíme z jednání Poslanecké sněmovny vyřadit.
Navrhuji tedy vyřadit z pořadu této schůze této ctěné Sněmovny sněmovní tisk číslo 581. Sněmovní tisk 518 je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
V anotaci tohoto zákona se říká, že hlavním cílem této novely je zajistit dostupnost léčivých přípravků pro pacienty v lékárnách formou takzvaného emergentního systému, který v zákonem vymezené situaci zajistí dodávku konkrétního důležitého léčivého přípravku do konkrétní lékárny. Faktem je, že ten nedostatek léků nebo nemožnost zajistit lék v lékárně pro pacienta se objevuje, ale není nijak příliš častý. Tento emergentní systém vychází z úvahy o tom, že kvůli nízkým cenám léčiv, které jsou realizované přes přísné cenové regulace, dochází k tomu, že některé léčivé přípravky uváděné na český trh jsou výrazně levnější než jiné z ekonomicky silnějších zemí. Proto se takovéto léčivo stává atraktivní pro takzvaný reexport, tedy vývoz balení určených na trh pro Českou republiku do jiných zemí, a může tak dojít k nedostatku důležitých léčiv. A navrhovaný zákon tomu má zabránit. Ten emergentní systém by měl fungovat tak, že držitel rozhodnutí o registraci léčivého přípravku bude provozovat elektronický (nesrozumitelné) informační systém pro objednávání předepsaných humánních léčivých přípravků a zajistí v nepřetržitém provozu elektronické přijímání objednávek léků zasílaných lékárnou, a pro případ výpadku musí držitel zajistit přijímání objednávek jinou prokazatelnou formou, například e-mailem. A dále se tam hovoří o tom, jakým způsobem bude lékárna od distributora získávat léčivý prostředek atd., atd.
Je to typický zákon, který řeší věc, která není v současné době superemergentní, a hlavně je to ukázka zákona, který bude potřebovat ještě veliké množství diskuse v této Sněmovně a zabere spoustu času ve výboru nebo ve výborech a zabere spoustu času i tady na plénu. Ten čas by měl být využit pro zákony, které jsou potřebnější, než je tento zákon. Je tam spousta problémů. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže trvá na tom, že tam není posouzen vliv na ochranu osobních údajů. Lékařská komora říká, že oprávnění napsat recept musí být možné i jinou než elektronickou formou. Česká lékárnická komora je přesvědčena, že emergentní systém bude vyžadovat dvojí návštěvu lékárny ze strany pacienta - první za účelem předání identifikátoru a druhou za účelem vydání léku.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, už vám skončil čas k podání návrhu. Je zaznamenán - vyřazení tisku 581 o léčivech. Děkuji za návrh.
Ještě než budeme pokračovat, konstatuji došlou omluvu předsedovi Poslanecké sněmovny. Ze zdravotních důvodů se omlouvá z dnešního jednacího dne paní poslankyně Věra Kovářová.
Dalším vystupujícím je Stanislav Blaha. Připraví se Martin Baxa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, kolegové přede mnou opakovaně konstatovali, že máme na pořadu schůze celou řadu bodů, zejména opozičních návrhů, na něž se nedostává, nebo se na ně úmyslně nechce ani dostat. Já si přesto dovolím náš program ve svém návrhu doplnit. Důvod je docela závažný, protože včera na podvýboru pro dopravu jsme se zabývali problematikou železničních přejezdů, lépe řečeno tragických nehod na těchto železničních přejezdech.
Proto bych chtěl požádat o zařazení bodu Informace vlády o rozpočtu Správy železniční dopravní cesty na rok 2020 a následně jeho pevné zařazení, protože to souvisí s rozpočtem, jako prvního bodu dnešního programu, pokud by to z nějakých důvodů nebylo schváleno, tak jako prvního bodu v úterý, případně ještě alternativně jako pevně zařazeného bodu po ostatních zařazených bodech na příští úterý.
Asi vás zajímá důvod tohoto mého návrhu. Musím konstatovat, že kromě toho, že jsme viděli statistiku tragických nehod, zazněla při prezentaci pana ředitele SŽDC Svobody jedna informace, která mě doslova šokovala. Tou informací je to, že návrh rozpočtu SŽDC na příští rok je oproti letošnímu roku krácen, tudíž peníze na tolik potřebná opatření, která zabrání maření životů našich občanů na železničních přejezdech, zkrátka nebudou finančně pokryta.
Dovolím si trošku citovat ze statistik. Oproti loňskému roku, kdy na našich železničních přejezdech bylo usmrceno 32 lidí, za prvních devět měsíců letošního roku už se tak stalo v celkem 28 případech, což je nárůst o 27 %. Příčiny vzniku nehod na železničních přejezdech, které vyplývají ze závěrů šetření nehod: největší podíl na jejich vzniku je způsoben nepozorností - tady právě provedenými opatřeními dokážeme významně snížit počet těchto nehod, a v druhém případě pak porušováním pravidel silničního provozu, například z důvodu vyšší rychlosti, nerespektování signalizace atd. Tady už moc účinně bránit nemůžeme, tady je potřeba samozřejmě nasadit prvky represe. ***