(18.10 hodin)
(pokračuje Volný)
Protože jsem již vyčerpal všechny reálné možnosti, jak další likvidaci České televize zabránit, nezbývá mi, než v této situaci podat orgánům činným v trestním řízení příslušné podněty. V nich jsou popsány jednotlivé kauzy a doloženy konkrétními daty. Škody se pohybují v řádech stovek milionů, či dokonce jednotek miliard. Pokud se podezření potvrdí, což je velmi pravděpodobné, tak budeme svědky ekonomické kriminality nejen s velkými škodami, ale především s nebývale rozsáhlým a dobře organizovaným zapojením osob působících v mnoha sférách naší společnosti, ve vedení nejvlivnějšího média v zemi, v jeho kontrolních orgánech, ve vrcholných patrech politiky, ale také v uměleckých kruzích a byznysu. Takové spojení z celé věci činí záležitost mimořádného celospolečenského významu a tomu také budou odpovídat policejní útvary a další instituce, kterým své poznatky předám.
Pokud nedojde k okamžitému a razantnímu řešení stávající situace, tak za rok, nejpozději za dva, budeme mít k dispozici pouze následující varianty.
1. Zásadní omezení provozu ČT a s tím související propouštění zaměstnanců ČT.
2. Okamžitý prodej České televize do soukromých rukou.
3. Převedení televize pod správu státu. Tuto možnost uvádím prakticky jen pro pořádek, protože ve skutečnosti nebude z časových důvodů realizovatelná.
4. Okamžité a významné zvýšení koncesionářských poplatků. Také tato možnost je relativně časově náročná, avšak alespoň pro mě je zcela nepřijatelná z jiného důvodu. Nepokládám za možné chtít po občanech, aby nesli náklady špatného, či dokonce nezákonného hospodaření, na kterém se vědomě podíleli i vysocí ústavní činitelé, tedy lidé, které si občané zvolili a platí proto, aby zastupovali jejich zájmy.
Na Českou televizi je ve společnosti mnoho názorů. Jedna skupina občanů tvrdí, že bez veřejnoprávní televize by skončil svět, druhá by ji zase nejraději prodala, a tím se jí navždy zbavila. Oba tyto názory jsou legitimní a můžeme a nejspíš také budeme o nich diskutovat. Ekonomický kolaps, ke kterému dnes Česká televize nepochybně míří, ale není v zájmu žádné z těchto skupin. Něco takového by se hodilo pouze tomu, kdo by ji rád koupil a přitom za ni zaplatil co nejméně. Prodej firmy v ekonomických potížích a v časové tísni je totiž vždy výhodný pouze pro kupujícího, což jsme ostatně viděli v minulosti u mnoha jiných, původně prosperujících a najednou podivně zkrachovalých podniků.
V této souvislosti bych jenom rád připomněl, že v majetku České televize zatím jsou kromě techniky, nemovitostí a vysílacích licencí i jedny z nejlukrativnějších pozemků v Praze.
Ať už tedy máme na veřejnoprávní televizi jakýkoliv názor, tak zájmem nikoho z nás není, aby ekonomicky zkolabovala. Proto žádám všechny, kdo o celé záležitosti mají nějaké informace, tedy především televizní pracovníky, aby byli co možná nejvíce nápomocni orgánům činným v trestním řízení. Česká televize je dnes v situaci, kdy si ji zprivatizovala poměrně malá a dobře organizovaná skupinka jednotlivců, která za ni nezaplatila ani korunu, a přesto ji využívá k naplňování svých politických, ale především ekonomických zájmů. Tomu je potřeba okamžitě učinit přítrž, protože to je v rozporu nejen se zájmy nás všech, ale také se zákonem.
To je konec celého prohlášení, o kterém žádná média nijak neinformovala a v ČTK, kam jsme celé znění poslali, se text někam ztratil.
Od té doby se změnila jedna věc. Trestní oznámení bylo skutečně podáno a já jako oznamovatel jsem byl dle zákona vyrozuměn o tom, že příslušné orgány začaly ve věci konat. Já zde samozřejmě z onoho trestního oznámení nebudu přesně citovat, protože bych tím mohl ohrozit vyšetřování. Myslím si ale, že stručný popis jeho malé části, obsahující pouze základní informace, jež jsou ve své většině dostupné z veřejných zdrojů, vyšetřování ohrozit nemůže a zároveň dostatečně ukáže nejen to, co se v České televizi dnes ve skutečnosti děje, ale hlavně to, že Rada České televize dlouhodobě neplní svoji zákonnou povinnost, kterou je především kontrola zákonného a efektivního hospodaření České televize.
Příklad číslo 1. Výměna ekonomického a provozního systému pro Českou televizi. Už od roku 2013 podle mých informací Česká televize neplatí podporu ekonomického a provozního systému SAP R/3. Tento systém je však stále v provozu, což znamená, že ČT bude muset kromě upgrade platit ještě navíc penále, a to v řádech milionů korun. Dále to znamená, že systém nereflektuje žádné legislativní změny, které od roku 2013 proběhly.
Zároveň Česká televize zakoupila za 32 700 330 korun ekonomický a provozní systém HELIOS Green od firmy Asseco Solutions. Výběrové řízení na tuto dodávku se několikrát rušilo a znovu vypisovalo, dokud nevyhrála právě uvedená společnost. Při pokusech o uvedení systému do provozu se však zjistilo, že není dostatečně funkční a prostředí gigantu, jakým je Česká televize, nezvládá. Vedení České televize proto rozhodlo, že s implementací bude pomáhat firma Leading, s. r. o., a to i přesto, že na implementaci byl uzavřen dodatek s původním dodavatelem, tedy se společnosti Asseco Solutions, a. s. A jak celá věc dopadla? Náklady již překročily zásadním způsobem vysoutěženou částku, a to formou mnoha dodatečných smluv, uzavíraných tentokrát až na jednu samozřejmě opět velice podezřelou výjimku již bez výběrových řízení.
Dodnes pracují na implementaci celého systému především interní zaměstnanci České televize, čímž se opět zvyšuje původně vysoutěžená cena, a to o vnitřní náklady na tyto zaměstnance. Už to je alarmující. Pokud si ale někdo myslí, že tím to končí, tak je na velkém omylu. Celý systém totiž dodnes, jak potvrdil ředitel České televize, plnohodnotně nefunguje. V ČT tak běží už několik let souběžně dva systémy: SAP R/3 bez podpory a problematicky fungující HELIOS. V praxi to funguje tak, že se do HELIOSu průběžně překlápějí data z nepodporovaného SAPu. To samozřejmě neúměrně zatěžuje zaměstnance České televize.
Ale hlavní problém je jinde. Takovýto postup totiž znamená trvalou migraci obrovského množství dat. A každý IT odborník vám potvrdí, že je prakticky vyloučené, aby se při takovém množství data neztrácela, či nedocházelo k chybám. A zde připomínám, že jde o data související s provozními výkazy a účetnictvím. Co to znamená, pokud vše přeložíme do srozumitelné podoby? Znamená to, že ČT nějak hospodaří, nějak účtuje a nikdy nikdo už nejspíš nezjistí, jak přesně všechno probíhalo a probíhá, protože se mnohá data ztratí.
Pokud přihlédneme k dostupným celkovým ekonomickým údajům o ČT, tak se dokonce nedá vyloučit, že jde o proces záměrný a plánovaný. Že jde o postup, který je v rozporu se zákonem, je ale zřejmé v každém případě. Na celé věci je však asi nejzajímavější, co o tomto několikaletém procesu říkají zprávy kontrolních orgánů České televize, tedy Rady České televize. Neříkají vůbec nic. Buď Rada České televize nic neví, a pak zásadním způsobem selhává, nebo nic vědět nechce, a pak selhává ještě více.
Příklad číslo 2 je společnost Leica Gallery a střet zájmů generálního ředitele ČT Dvořáka, který jsme také probírali už v několikrát zmiňovaném setkání s generálním ředitelem České televize a Radou České televize. Generální ředitel České televize Petr Dvořák je prokazatelně spolumajitelem a zároveň předsedou správní rady společnosti Leica Gallery, kde druhým spolumajitelem této společnosti je jeho žena. Už jen skutečnost, že generální ředitel ČT je zároveň členem statutárního orgánu a spoluvlastníkem firmy, která obchoduje s uměním, to znamená, že se zabývá činností příbuznou činnosti České televize, je v rozporu se zákonem. Jen pro doplnění dodávám, že uvedená společnost má roční obrat v řádu desítek milionů korun.
Pokud by někoho zajímalo, jestli náhodou Česká televize nějak společnosti svého generálního ředitele nepomáhá, například vysíláním reklamy na jeho činnost, tak si můžete, stejně jako jsem to udělal já, zadat název této společnosti do vyhledávače, napsat si tam Leica Gallery ČT 24. A doporučuji, abyste to udělali vsedě, protože výsledek vyhledávání je skutečně ohromující. Jde o čísla pohybující se v řádech tisíců. Ano, tolikrát dělala Česká televize ve svém vysílání reklamu firmě generálního ředitele České televize a jeho manželky. Dále je zajímavé, kolik za tuto reklamu Česká televize společnosti svého generálního ředitele vyfakturovala. Podle vyjádření samotného generálního ředitele České televize a předsedy Rady České televize to bylo celkem nula korun českých. To je skutečně milá sleva.***