(18.00 hodin)
(pokračuje Valenta)
Druhá otázka je obdobná. Je uživatel schopen výhradně na základě výročních zpráv o hospodaření dostatečně posoudit kvalitu řízení České televize? A moje odpověď. Dostupné informace ve výročních zprávách o hospodaření České televize nepodávají dostatečně fundované informace, na podkladě kterých by mohl uživatel dostatečně posoudit kvalitu řízení České televize. A jestliže potom podle těchto zpráv rozhoduje i Rada České televize, a to například při udělování finančního ročního bonusu, chcete-li ročních odměn generálnímu řediteli České televize, je nutno veřejně říci - no nazdar. Dva a půl milionu korun, konkrétně 2 420 000, tedy roční bonus v plné výši tvořící desetinásobek měsíčního platu generálního ředitele dostane pan Dvořák na základě hlasování v radě i letos. Když jsem slyšel, že kritéria pro udělení takto vysoké až nehorázné odměny jsou - udržení vyrovnaného rozpočtu, kvalita a úroveň vysílání a programů, plnění manažerských povinností a výše podílu divácké sledovanosti na televizním trhu - tak to jsem se tedy velice podivil. Zejména tomu poslednímu kritériu, které mě zaujalo nejvíce.
Když jsem totiž zde v minulosti z tohoto místa snižující se sledovaností České televize argumentoval, lítaly na mě hromy blesky, že právě Česká televize je veřejnoprávní institucí a na sledovanost by tato instituce tedy koukat neměla, že jo. K tomu jsou nám tady k dispozici komerční stanice. Myslím, že se tehdy takto ozval například pan kolega Martin Kolovratník a někteří další, zejména poslanci orientovaní napravo.
No budiž, ale on si pan generální ředitel beze zbytku neplní ani ty své zmiňované manažerské povinnosti. Alespoň desítky stížností od občanů Radě České televize tomu nenasvědčují. O umělém udržování vyrovnaného rozpočtu jsem se ve své zprávě již zmínil. A nejen stížnosti koncesionářů, podezřele uzavřené a nevýhodné smlouvy, ale například i manažerská neschopnost korigovat často neomalená, arogantní a lidsky urážlivá vystupování některých televizních pracovníků ilustruje aktuální stav v České televizi.
Tolik z mé strany několik krátkých poznámek k vybraným jevům týkajícím se zpráv o hospodaření České televize obecně. Rozhodně jsem zde však nezmínil vše, co mi nyní leží na srdci. Ale nebudu brát vítr z plachet jiným vystupujícím, kteří se zcela jistě zodpovědně na tento projednávaný bod připravili. Děkuji za vaši pozornost a věřím, že ani tuto zprávu společně tedy neschválíme a také již jednou provždy skončíme s naprostým formalismem, kterým je sněmovní proces schvalování všech zpráv vážících se k České televizi již po dlouhá léta prosycený. A to nejen ke škodě samotné České televize, ale zejména ke škodě všech koncesionářů média veřejné služby. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Nyní tedy další poslanec v obecné rozpravě vystoupí... aha jedna faktická, než jsem to dořekl. Takže předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura a připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Prosím vaše dvě minuty.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já samozřejmě nechci brát nikomu právo vystupovat a trpělivě poslouchám. Nicméně chci říct, že zejména tyto zprávy, které teď projednáváme, jsme ve volebním výboru už projednávali a schválili dvakrát. V minulé Sněmovně i v této Sněmovně. A samozřejmě když se dívám na čas a počet přihlášených, je možné, že se k tomu nedostaneme, ale chtěl bych všechny vystupující zvážit. Myslím, že ti, kteří jsou připraveni hlasovat proti, budou hlasovat proti, a my, kteří máme opačný názor, je nepřesvědčíme. Oni nás také nepřesvědčí, tak uvidíme.
Nicméně pane místopředsedo, já chci avizovat, že před závěrečným hlasováním si náš klub vezme pauzu na to, abychom tady byli v dostatečném počtu, protože to přece jenom není obvyklé jednání Poslanecké sněmovny. A některé schůzky, které byly domluveny na 18.00, 18.30, 19.00, prostě nebylo možné zrušit. Nicméně kolegové jsou připraveni se v okamžiku, kdy se přiblíží hlasování, dostavit na samotné hlasování. Avizuji to dostatečně dopředu, abyste pak neměli pocit, že to je nějaké obstrukční chování nebo něco. Těžko se dá odhadovat, kdy by na takovou případnou pauzu došlo. Říkám, až po ukončení rozpravy se všemi vystupujícími, faktickými připomínkami, případnými závěrečnými slovy. Pak bych požádal o přestávku. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže jenom abych si to upřesnil. Ona je sloučená rozprava, takže před hlasováním o bodu 113. Protože je 113, 114, sloučené rozpravy - po ukončení sloučené rozpravy a po závěrečných slovech. Tak je to úplně jasné.
A nyní požádám o vystoupení pana poslance Lubomíra Volného a připraví se pan poslanec Lubomír Španěl. Mezitím přečtu rychle ty omluvy. Takže paní poslankyně Kateřina Valachová se omlouvá z dnešní schůze od 18 do 19.30 z pracovních důvodů a paní poslankyně Karla Šlechtová od 18 hodin z rodinných důvodů do konce jednacího dne.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Já bych chtěl vaším prostřednictvím poděkovat panu kolegovi Stanjurovi, že tady férově přiznal, že poslanci ODS kašlou na názory a argumenty svých kolegů z Poslanecké sněmovny, že jejich názor je jasný, že je úplně zbytečné vést nějakou debatu a že si tady prostě udělají takový odpočinkový večírek a přijdou až hlasovat.
Nicméně si myslím, že stojíme před poměrně zásadním rozhodnutím, protože dřív, nebo později, podle všech informací, které tady zazněly, opravdu dojde k situaci v České televizi, kterou tady i kolegové z ODS budou muset řešit aktivně, a tím že se do té debaty a do vyřešení budoucí ekonomické situace České televize budou muset sami zapojit.
Nyní mi dovolte, dámy a pánové, abych zde přečetl text prohlášení, které jsem učinil zde v tiskovém centru Sněmovny zhruba někdy před půl rokem. Toto prohlášení, jež mimochodem Česká televize sice natáčela, ale nějak jej pak zapomněla odvysílat, je jedním z výsledků práce, na které se mimo mne podílela ještě kolegyně Ivana Nevludová a kolega Marian Bojko. Naše činnost spočívala především v získávání informací z veřejných zdrojů, jakými jsou například registr smluv nebo zápisy z jednání volebního výboru Poslanecké sněmovny, a čerpali jsme také z rozhovorů s bývalými i současnými pracovníky České televize. Všechny poznatky jsme nakonec konzultovali s ekonomy, auditory a právníky.
Zejména kvůli tomu, že jsme čerpali z veřejně dostupných zdrojů, je pro mě poněkud zarážející ochota členů kupříkladu strany pirátské, kteří jsou pověstní svým poctivým a neúplatným bojem proti korupci, zvednout ruku pro závěrečné zprávy o hospodaření České televize, když jsou tady informace, které jednoznačně naznačují možnost korupčního chování, o kterém jsem předpokládal, že jsou na něj členové strany pirátské velmi, velmi citliví.
Nyní již tedy samotný text prohlášení. Toho prohlášení, které si České televize sice natočila, a přestože se jednalo o informace o tom, že jeden z ústavních činitelů podává trestní oznámení směrem k České televizi a směrem k managementu České televize, nejen že je neodvysílala, ale žádným způsobem se ani nesnažila získat další relevantní informace.
Není žádným tajemstvím, že Česká televize svůj současný provoz dokáže finančně pokrýt zhruba do roku 2021. Ví to celá Sněmovna, vědí to pracovníci a management televize, ví to Rada České televize, ví to kdekdo. Všichni se ale tváří, že to nevidí.
Když současný generální ředitel v roce 2012 Českou televizi přebíral, měla tato instituce finanční rezervu přibližně ve výši čtyři miliardy korun. Od té doby i přes každoroční zhruba šestimiliardový příjem z koncesionářských poplatků vytrvale klesá hodnota veškerého jejího majetku. A aby toho snad nebylo málo, tak dnes, tedy v roce 2019, má už stamilionové závazky splatné v letech 2021, 2022 a 2023, a podle některých informací dokonce i v roce 2024.
Stručně shrnuto, Česká televize žije na dluh, její majetek někam mizí, avšak management i Rada České televize tvrdí, že je vše v pořádku. Že jde o výsledek dlouhodobě vyrovnaného a zdravého hospodaření. Kdyby takto zdravě a vyrovnaně hospodařily naše domácnosti a firmy, tak v České republice řádí hladomor.
Finanční rezerva, tedy již zmiňované necelé čtyři miliardy, bude koncem roku 2021 definitivně v nenávratnu, a Česká televize se tak dostane do finančních potíží. Už jenom to by se dalo pokládat za závažné. Celá skutečnost je však mnohem horší. Existuje mnoho velmi konkrétních indicií, že v České televizi dochází k závažné hospodářské kriminalitě, do níž jsou pravděpodobně zapojeni nejenom někteří členové jejího vrcholného managementu, ale i členové Rady České televize. A dokonce, což je obzvlášť alarmující, také členové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a to i v těch nejvyšších funkcích.
Zda je u všech zúčastněných jejich zapojení aktivní, nebo pouze - a to pouze prosím berte v uvozovkách - celou činnost, a tím zneužívají svých veřejných funkcí, není zatím zcela jasné. To, že o skutečnostech nasvědčujících nezákonnému jednání vědí, a přesto nekonají, je však mimo jakoukoliv pochybnost. Nelze se proto ubránit podezření, že proces úbytku finančního, ale i ostatního majetku v České televizi je řízený a má vyústit v její rychlý prodej. A jak všichni víme, rychlý prodej je zpravidla prodej pod cenou. ***