(17.10 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Je ale důležité dodat, že si za to Česká republika může sama, a typickým příkladem je podle mého názoru dotační výzva Nemovitosti, cestovní ruch v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.
Co mají společného Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn nebo Modrava? Jsou to již dnes turisticky hojně vyhledávané obce a jsou také zahrnuty právě do této dotační výzvy. Pokud podnikatel bude chtít v některé z těchto obcí postavit nebo zrekonstruovat hotel, může si v této výzvě o dotaci požádat. Naopak obce, jako je například Rokytnice nad Jizerou, Malá Bystřice a stovky dalších, tato výzva ignoruje. Přijde vám to v pořádku? OP PIK má zejména podporovat inovace. Skutečně považujete za inovaci výstavbu hotelu v turisticky nejvyhledávanějších lokalitách?
Seznam obcí, v nichž mohou podnikatelé dotace čerpat, byl sestaven na základě téměř deset let staré studie. Sám fond OP PIK mimochodem už ani není proplácen z rozpočtu Evropské unie a nachází se v potížích poté, co ho Komise pozastavila. I přesto však program dále funguje. Může se tedy stát, nastat situace, kdy oněch 114 miliard korun, které se mají rozdělit v rámci tohoto operačního programu, půjde na účet českých daňových poplatníků.
Žádám vás o zdůvodnění, proč se rozdělení 600 milionů korun v této dotační výzvě řídí téměř deset let starou, a tedy neaktuální studií. Můžete prosím tuto studii doložit? Proč bylo vybráno právě těch 57 obcí, z nichž jsem tři jmenovala, ale jsou tam mnohé další, které jsou již dnes turisty přeplněné a cestovní ruch v nich je plně rozvinutý? A proč naopak nebyly zařazeny obce, které by v rozvoji turismu podpořit potřebovaly? Dotace přece mají nerovnosti vyrovnávat, a nikoliv zvětšovat. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně, vidíte, jak jsem velkorysý, dvacet vteřin jsem vám dal za to, že jste mě upozornila včas. (Veselí v sále.) Pane ministře, prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, nejdřív dobrá zpráva. Mám hroznou radost, protože mi před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun, na základě toho, že jsme teď tedy docela zodpovědně tři čtyři měsíce všechno zdokladovávali. Nenalezla se tam žádná chyba, je vyřízeno. Takže mám z toho fakt hroznou radost, že o nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou, ale to už snad, věřím, zvládneme docela, docela rychle. Takže to je první problém odbouraný.
Co se týká té celkové sumy těch 113 miliard, ano, to je pravda, jede to přes OP PIK. Schvalovalo se to někdy před mnoha lety tak, jak se postupně psaly výzvy podle prioritních os, které od určité míry nalajnovala Evropská komise. To by teď asi byla dlouhá diskuse, abych říkal, co, proč a jak bylo v té době koncipováno. Ale já s vámi částečně souhlasím.
To, co říkáte v tom cestovním ruchu. Že bych byl úplně nadšen z toho, že se 600 milionů korun bude dávat obecně - ale teď mi nejde o to, jestli je to městečko A, nebo městečko B, já to fakt nedokážu posoudit, to proběhlo nějakým screeningem, proběhlo to nějakou zpětnou vazbou s dotčenými všemi institucemi ve smyslu neziskovek, asociací, svazů. To tady mám skutečně dokonce i vypsáno, takže tam si nemyslím, že by bylo něco, co by někdo chtěl poškodit nebo udělat. To prošlo docela seriózně. Ale mě trošku principiálně, přiznám se, vadí to, že se prostě budou dávat peníze úplně tímhle směrem.
Je pravda, a to je zase třeba vzít v úvahu, že se vybírala ta městečka nebo obce podle nikoliv toho, jaký je tam cestovní ruch, ale kolik je tam počet obyvatel, stálých obyvatel, jestli odchází do města, tak ne. Protože cílem bylo prostě v té době, já to nechci teď obhajovat, ale v té době bylo cílem prostě trošku bojovat s odlivem těch lidí do větších měst a vytvořit tam nějaký nástroj pro to, aby se tam udrželi.
Já se tu nechci na to vymlouvat, já to mám pár desítek minut, ten váš dotaz, ale v každém případě vám můžu slíbit to, že si to teď prověřím, vezmu si všechna ta města, která tam jsou, a principiálně se vůbec zamyslíme, jestli - i když to není z těch 100 miliard úplně rozhodující částka, těch 600 milionů - jestli to dává smysl, jestli půjdeme touhle cestou, anebo jestli to třeba nepřealokujeme na něco jiného, protože mezi námi, on tedy o to není žádný velký zájem. Zatím tam máme, pokud to mám tady správně, napsány čtyři konkrétní žádosti, takže ona to úplně žádná hitparáda není. Takže rád vás o tom budu informovat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já chci spíše poděkovat za to a ráda bych ještě připomněla, že jsem žádala i o tu studii, za základě které tedy bylo rozhodnuto, že to bude zrovna těchto 57 obcí z těch více než 6 000 obcí, které v České republice máme, že tam tedy bylo stanoveno kritérium obcí do 3 000 obyvatel, pokud se tedy nepletu, a byla bych opravdu ráda v tomto případě, abychom ukázali i veřejnosti, že ve chvíli, kdy opravdu je něco nesmyslně nastaveno, tak se k tomu můžeme postavit čelem a umíme to případně i zrušit a peníze dát naopak tam, kde by pomohly mnohému lepšímu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci a tou je interpelace pana poslance Dominika Feriho na paní ministryni Janu Maláčovou ve věci DPP. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, děkuji, že jste tady, už jsem tu interpelaci chtěl proslovit dvakrát. Před více než rokem jsme předložili předlohu, která upravuje hranici odvodů u dohod o provedení práce, zvyšuje z 10 000 na 11 500. Jsou tam podepsáni zástupci ze sedmi poslaneckých klubů včetně poslaneckého klubu ČSSD. Ani za ten rok ta věc nebyla projednána. Vím, že to bylo ještě předtím, než jste se ujala úřadu, a proto bych se vás chtěl zeptat, jak na tuto věc nahlížíte.
Nemusím zmiňovat, že ta hranice 10 000 je tam ukotvena sedm let. Od té doby samozřejmě musíme započítat inflaci, změnila se cenová hladina. Zároveň vzrostla průměrná mzda, vzrostla i minimální mzda, a tady ta hranice zůstává neustále pevná a dochází tím vlastně k přitěžování nebo zvětšování daňového břemene a dohoda o provedení práce se tak nemůže stát dostatečně atraktivní pro výkon toho pracovního poměru.
Zajímá mě tedy, jestli souhlasíte s tím, aby se ta částka zvýšila. Pokud ano, tak na jakou úroveň, a případně, jestli byste podporovala i navázání na nějaký, řekněme, automatický valorizační mechanismus, tak abychom to nemuseli opakovaně někdy v budoucnu řešit a bylo to nastavené předvídatelně a systémově. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mezi základní pracovněprávní vztahy patří pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a právě dohoda o provedení práce. Podle zákoníku práce platí, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohodu o provedení práce lze uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce nebo pracovního úkolu, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin v kalendářním roce. Uzavírá-li zaměstnavatel se stejnou fyzickou osobou více těchto dohod v kalendářním roce, rozsah pracovních úkolů se sčítá a nesmí překročit stanovených 300 hodin.
Záměrem vašeho poslaneckého návrhu zákona je zvýšit hranici pro účast na nemocenském pojištění u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce z 10 000 na 11 500. MPSV navrhlo zaujmout k návrhu nesouhlasné stanovisko zejména z těchto důvodů:
Obecně činí hranice pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění 2 500 korun. Od roku 2019 je podle daných pravidel zvýšena na 3 000 korun. Tato hranice je proto, že administrativní náročnost provádění pojištění by u nižších příjmů nebyla adekvátní výši vypočtených dávek. Pouze u zaměstnanců na dohodu, na DPP, je hranice vyšší vzhledem ke specifiku tohoto institutu a k tomu, že tato dohoda není dlouhodobým zdrojem příjmů. Z hlediska sociálního pojištění však není věcného důvodu tuto hranici zvyšovat, a vylučovat tak danou skupinu zaměstnanců z nemocenského a návazně i z důchodového pojištění nebo jim v konkrétních kalendářních měsících ztěžovat přístup k účasti na těchto pojištěních, což může zejména u pracovníků, kteří mají příjem z více takovýchto souběžných dohod, ohrozit jejich budoucí důchodové nároky. Takže návrh je z tohoto hlediska kontraproduktivní. Realizace návrhu by měla za následek negativní dopad nejenom na státní rozpočet, ale také na příjmy veřejného zdravotního pojištění.
Dalším důvodem je, že návrh není provázán se zákonem o daních z příjmů, kdy zůstává zachována hranice 10 000 korun pro takzvanou srážkovou daň, což by v praxi činilo zbytečné administrativní potíže. ***