(17.20 hodin)
(pokračuje Maláčová)
Zároveň bych ráda upozornila, že v příštích dvou týdnech bude vláda schvalovat novelu zákoníku práce, na které se dohodla nejenom koalice, ale také všichni čtyři sociální partneři. Máme pevnou gentlemanskou dohodu, že k těm věcem, na kterých je shoda tripartity a koalice, které mají být v zákoníku práce po osmi letech koncepčně změněny, tak tento úkon zde není. Zároveň připomínám, že jsme se v té takzvané gentlemanské dohodě zavázali, že v této Sněmovně, když bude novela zákoníku práce projednávána, nebudou akceptovány žádné další pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vidím, že není zájem o doplňující otázku, takže přistoupíme k další interpelaci, kterou je interpelace paní poslankyně Olgy Richterové na paní ministryni Marii Benešovou ve věci umísťování novorozenců rozhodnutím soudu mimo individuální péči. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážená paní ministryně, vážení další přítomní členové vlády, kolegyně a kolegové. Já bych se ráda v této interpelaci věnovala tématu dětí, které mají už tak dost těžký start do života. V poslední době je zase poměrně dost jasných vyjádření odborníků o tom, jak zejména maličké děti potřebují mít tu svoji náruč. Mě by zajímalo, protože samozřejmě vím, že soudy jsou nezávislé, jak chce tuto možnost pro děti, aby měly tu svou náruč, Ministerstvo spravedlnosti podpořit. Zajímá mě, zda třeba nějak plánujete posílit Justiční akademii a důraz na opatrovnickou problematiku. Jde o to, že dostávám podněty například z OSPODů, že i v rozporu s jejich návrhem, aby dítě šlo do pěstounské péče, když se o něj nemohou starat jeho rodiče, aby mělo toho jednoho člověka k sobě, tak rozhodnutím soudu jsou děti umísťovány do třeba kojeneckého ústavu. A právě proto, že následky potom mohou být celoživotní a velice závažné, tak v okamžicích, kdy pěstouni jsou k dispozici, je škoda je nevyužívat.
Podobně jsou rozporné situace v krajích, co se týče svěřování pečlivě vybraným osvojitelům na takzvané předběžné opatření. Někde to jde, budoucí osvojitelé mohou mít dítě velice rychle, aby se právě předešlo těm poškozením, a jinde to trvá strašně dlouho a opatrovnické soudy jednání vypisují v řádu měsíců.
Zajímá mě tedy, zda to statisticky sledujete. Zda šíříte tu dobrou praxi z krajů, kde soudy fungují rychle. A jenom si dovolím závěrem upozornit: malým dětem běží čas mnohem rychleji a každý den déle v ústavní péči je velká škoda. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Poprosím paní ministryni o odpověď.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený předsedající, vážení přítomní, paní poslankyně, samozřejmě že sledujeme statisticky i tyto záležitosti. Abych vás tady jaksi uvedla na začátku do problému, tak musím konstatovat, že přesto, že máme rozpočet minus 10 %, tak se to nedotkne téměř vůbec Justiční akademie, kde tedy považujeme za důležité, aby běžela především ta vzdělávání pro soudce ve věci rodinného veřejného práva a opatrovnické soudce. Jde tam zejména o specializované semináře zahrnující tuto problematiku a o sdílení zkušeností při zavádění různé spolupráce v opatrovnických věcech. Tady vás můžu ujistit, že tedy poběží tato vzdělávací akce dál a že nebude omezena.
Pokud jde o svěřování dětí do ústavní péče či péče pěstounů, je potřeba asi říci na rovinu, že každý soud to posuzuje podle svého individuálního přesvědčení, a nemůžeme nutit soudce, aby na to měli nějakou šablonu. Náhled soudců v těchto záležitostech je různorodý, protože každý kraj má jinou dostupnost pěstounů. Podmínky posuzuje v každém případě skutečně individuálně, takže třeba když určitá pěstounská rodina má sedm dětí v péči, není žádoucí svěřovat asi další dítě. Také záleží na věku dítěte, neboť pěstouni mají často specifické požadavky. Existuje spousta hledisek, kterými se soudci při posuzování této otázky řídí. Justiční akademie v tomto ohledu nezastává nějakou konkrétní variantu, jak jim radit, posouzení nechává skutečně na nich.
Pokud jste se ptala na statistiky, tak je lze zjistit z ročních výkazů i Ministerstva práce a sociálních věcí, které se stará o sociálně-právní ochranu dětí, pokud jde o kojenecké ústavy, tak z Ministerstva zdravotnictví. U nás dohledáte například počet dětí v pěstounské péči, počet dalších dětí v ústavní péči. Já tady mám například, jak mi připravili naši úředníci, statistiku z roku 2014, kdy počet dětí s nařízenou ústavní výchovou byl celkem 6 505 a v roce 2018 již 1 612, takže nám to trochu klesá. Pokles využívání ústavní výchovy ve prospěch individuální výchovy je tedy jaksi znatelný. V roce 2018 byla ústavní výchova nařízena například u 455 dětí od 13 do 15 let, 453 dětí nad 15 let a 892 v ostatních případech.
Takže pokud si budete přát nějakou speciální statistiku, můžu ji dodat na vaši individuální žádost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně nemá zájem - má zájem. Tak prosím, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuju moc za odpověď. Já bych skutečně měla o tu statistiku zájem, a sice úplně jinou. Protože skutečně počty dětí, v jakých zařízeních jsou umístěné, samozřejmě vím. Ale jde o to, že vlastně dnes je velmi rozdílná praxe v různých krajích. Jde skutečně i o ty možnosti adopce.
Já bych se tedy zeptala na praxi, jestli sledujete, jak dlouho vlastně trvá právě to řízení, to, za jak dlouho se dítě dostane k těm pečlivě předem vybraným osvojitelům. Ještě to pošlu e-mailem. Skutečně tam jde o soudní rozhodnutí a o možnosti využívání předběžných opatření.
A druhá věc je sledování návrhů OSPODu. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že jsou různé kapacitní možnosti v krajích, ale OSPODy to většinou zohledňují, když dávají návrh na to, jaký typ péče doporučují. (Upozornění na čas.) A jestli sledujete to, když je rozpor s návrhem OSPODu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, paní ministryně.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Pokud paní poslankyně chce, ať mi dodá data, která ji budou zajímat. OSPOD také sledujeme, statistiky tam máme, takže stačí se spojit mailově a já vám to připravím.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám další slovo dalšímu v pořadí, přečtu omluvy: pan poslanec Jan Skopeček se omlouvá z pracovních důvodů dnes od 16.30 do konce jednacího dne a pan poslanec Jan Schiller dnes mezi 17.30 a 21.00 z pracovních důvodů.
Dalším v pořadí je pan poslanec František Navrkal s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha ve věci protizákonného hluku z Autodromu Most. Prosím.
Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo.
Vážený pane ministře Vojtěchu, již pět let je několik tisíc obyvatel bydlících v okolí Autodromu Most vystaveno obrovské hlukové zátěži, která ničí jejich fyzické i psychické zdraví. Zkuste si sám některému z nich zatelefonovat ve všední den mezi 9. a 18. hodinou. Pravděpodobně se vám dostane možnosti vyslechnout si na vlastní uši to, s čím se musí místní obyvatelé dennodenně potýkat. Krajská hygienická správa opakovaně zjistila významné překročení zákonem povolené hranice hluku, přesto provozovatel závodiště od svého jednání neupustil. Proti vyměřené pokutě ve výši 250 tisíc korun se odvolává a celá věc se protahuje. Místní tak musejí nadále snášet trýznění ze strany provozovatele sportoviště, který vůbec nedbá negativních důsledků svého jednání na jejich zdravotní a psychický stav. Zastání se jim bohužel nedostává ani od mosteckých zastupitelů ze Sdružení Mostečané Mostu a hnutí ANO, pro které je pokračování spolupráce s autodromem zjevně důležitější než zdraví občanů či respektování zákona a městských vyhlášek. ***