(17.00 hodin)
(pokračuje Maříková)
Pan premiér se vyjádřil, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu měla porušit Česká republika evropské právo. Mě by zajímalo, co to pro nás znamená, jestli to budou nějaké sankce, pokuty, jestli by se to tedy skutečně pak vyplatilo. Jestli by se spíše nevyplatilo vsadit na plynové elektrárny, které vyjdou mnohem levněji, jsou bezpečnější a také vycházejí levněji náklady na jednotku vyrobené elektřiny. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tu otázku. Myslím, že to je zcela zásadní diskuse. Vezmu to postupně.
Vycházíme ze současného energetického mixu, kdy takřka polovička, 45 %, je v uhlí. Chceme-li dekarbonizovat, na čemž se asi shodneme, protože je to všeobecný tlak, musíme nahrazovat tyto zdroje. Správně jste řekla podíl současných jaderných elektráren dukovanských a temelínských. Pak tam bylo trošku možná špatně pochopeno i to, co jsem třeba říkal do médií, což samozřejmě vám teď vysvětlím.
O co se jedná? V tuto chvíli nikoli že budeme pět let diskutovat o tom, jestli bude další rozšíření, to bylo myšleno v těch médiích ve smyslu Temelína. V tuto chvíli je jednoznačně rozjednaná cesta pro výstavbu bloku číslo 5 v Dukovanech. S tím, že na začátku července bylo připraveno vládní usnesení, na konci srpna proběhla EIA, v tuto chvíli finalizujeme dohodu s ČEZ, kde se dojednává tzv. investiční model a dodavatelský model. Současně už začínáme jezdit do Evropy, myslím tím tedy do Bruselu, kde se dojednávají všechny parametry. Ve druhé půlce listopadu už bude velmi vysoké jednání na úrovni Evropské unie a chceme mít podklady pro notifikaci, což je nezbytně nutný akt, připravenou na začátku příštího roku. Příští rok by měla probíhat notifikace a bylo by dobré, aby se zvládla v příštím roce v tom jízdním řádu a v roce 2021 se zahájilo výběrové řízení.
"Se zahájilo" znamená, že ho musí zahájit ten, kdo bude investovat, což se předpokládá, a v těch investičních modelech to tak je, dceřiná společnost ČEZu. Bude se jednat o pátý blok v Dukovanech, což se jedná o 1 200 MW. Přičemž se předpokládá, a to je další část vaší otázky, že se prodlouží životnost stávajících čtyř bloků, jednička, dvojka, trojka, čtyřka, což lze technologicky zvládnout zatím bez větších problémů, až do roku 2045 až 2048. To znamená, že vlastně do roku 2045 až 2048 bychom mohli mít poté, co se dostaví pětka v Dukovanech, výkon stávajících čtyř bloků plus ten nový. Stávající čtyři bloky jsou 2 000 MW v součtu a ten nový je 1 200, takže bychom měli 3 200. Víc tam bohužel nedáme do Dukovan z důvodu chlazení. Čímž pádem by byly vyřešeny Dukovany. Ale pravda je to, že pak stejně v roce 2045-2048 už dojedou původní čtyři bloky, a to je právě to, co jsem říkal. Protože chceme-li stahovat uhlí dolů, tak stáhnout z řádově 43 % nechci říct na absolutní nulu, ale třeba 10 %, 15 %, 5 %, to záleží na tom, jak se nám to bude dařit, bude znamenat nahradit minimálně třetinu zdrojů novým zdrojem. A to samozřejmě nebude stačit pouze ten 1 200megawattový blok v Dukovanech. Sice je pravda, že tak jak nám budou dojíždět ty staré, tak pak se tam samozřejmě dá obnovovat na dalších a víceméně doplnit ten původní výkon, ale nezbude nám než začít vážně diskutovat o rozšíření Temelína, kde na to jsou všechny předpoklady a možnosti. S tím, že to je to, co jsem říkal, v těch dalších pěti letech je nezbytné zahájit diskusi, podobně jako se zahájila o rozšíření Dukovan, i o rozšíření Temelína. Ale nic to nemění na tom, že už je rozjetý proces včetně jízdního řádu na to, abychom Dukovany zvládli.
Můžete ještě namítnout, že můžeme posilovat i další energetické zdroje, což je samozřejmé, a dokonce musíme, protože ani ten Temelín by to dokonce nezvládl utáhnout, i kdyby se tam postavily nakrásně další dva bloky. A proto posilujeme obnovitelné zdroje. Podíl obnovitelných zdrojů dneska je 14,5 %. My jsme do Evropy teď zaslali náš závazek do roku 2030 22 % a dovedu si představit, a teď mě nechytejte úplně přesně za slovo, že v roce 2040 až 2050, to jsou ty inkriminované roky, kdy budeme mít hotovy už Dukovany, bychom se mohli posunout až někam ke 30 %. V zásadě bychom mohli říct, že plus minus kolem roku 2045 by mohlo být řádově 80 % zdrojů takřka bezemisních, což je jádro a obnovitelné zdroje.
Nyní k tomu plynu. Plyn zní hezky, ale pozor na dvě věci. Jedna věc je za prvé kapacita trubek, ale připusťme, že to se samozřejmě během jedné generace dá vybudovat. Druhá věc je závislost. Protože mít vlastní zdroj energetický jakožto jaderný, případně vlastní obnovitelné zdroje, znamená energetickou nezávislost, soběstačnost a samozřejmě tím pádem i úplně jinou pozici ČR pro jakékoli vyjednávání. A to má celou řadu konsekvencí řekněme i politických. Další věc je ta, že plyn není bezemisní a my jsme dneska tady velmi tvrdě tlačeni Evropskou komisí, abychom silně snižovali. A plyn není prostě z tohoto úhlu pohledu zcela ideální. V každém případě ale se plyn bude rovněž posilovat, ale nikoli na ta čísla, jak už jsem zde říkal třeba ohledně toho jádra nebo ohledně obnovitelných zdrojů. Jenom pro vaši informaci, dneska se plyn pohybuje řádově na 6-7 % a dovedu si představit, že v té době, co budeme, tak se bude pohybovat třeba na 15 %. (Upozornění na čas.) Musíme si potom říci, závislost ruská nebo americká je lepší.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Omlouvám se, já jsem se tady do něčeho začetl, takže děkuji tady paní poslankyni napravo (Pekarové Adamové), že mě upozornila, že uplynul čas, a poprosím paní poslankyni o doplňující otázku.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji, pane předsedající, já ještě děkuji, že jste se začetl a pan ministr měl více času na mou odpověď. Vy jste se tady zmínil, že budeme muset stahovat uhlí. Česká republika stojí před rozhodnutím muset uzavřít část uhelných elektráren, které nesplňují ekologické cíle Evropské unie. Nejpozději, tuším, že to bude v srpnu 2021. To budou totiž muset všechny velké zdroje elektřiny splnit limity emisí rtuti, prachu, oxidu siřičitého a dusíku. V období, kdy dojde k uzavření uhelných elektráren, pravděpodobně dojde k poklesu vývozu elektřiny až na nulu. Dokonce ji budeme muset pravděpodobně asi i dovážet. V současné době Česko vyváží téměř pětinu vyrobené elektřiny. Jak doplníme tu chybějící kapacitu?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak prosím.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Ono to nenastane úplně hned, tam bude určité časové pásmo přibližně od roku, co jste říkala, 2023 až někdy do roku 2030. Do té doby my budeme posilovat za prvé obnovitelné zdroje.
A za další, pokles toho uhlí, kdybych to teď měl vyjádřit číselně, je přibližně následující: Dneska těžíme přibližně 40 milionů (tun?) hnědého uhlí, v roce 2024 nám expiruje Důl ČSA, což je řádově kolem 4-5 milionů. Mezitím ještě zavřeme další a budeme se pohybovat od roku 2030 plus minus na přibližně 30 milionech. Chci tím říct, že zatím tam nebude ten fatální nedostatek. Ano, bude velká diskuse o tom, jak se vlastníci postaví ke dvěma důležitým elektrárnám, což jsou Počerady, což jsou Chvaletice. Tam ani nejde tolik o to, kdo je bude vlastnit, jako jaké budou parametry státu na to, aby vůbec mohly fungovat, či nemohly. Protože jestli to bude vlastnit skupina A, nebo firma B je věc jedna, ale věc druhá je ta, jaké stát nastaví parametry pro to, aby dále třeba ty Počerady fungovaly či nefungovaly, čili aby splnily ekologická kritéria.
Nicméně v tom uhlí budeme mít přesnější jízdní řád přibližně do konce roku. I proto vznikla uhelná komise, která vlastně dává dohromady všechny parametry. Samozřejmě nemůžeme si dovolit to, abychom dneska odstavili elektrárny, abychom tzv. zredukovali rapidně uhlí a současně neměli žádné kapacity. Protože ten problém nastane v celé Evropě přibližně od roku 2020, 2025 a dále zejména v důsledku energetické koncepce Německa, která dost zásadním způsobem změnila úplně vše. To znamená, odstavila jádro a současně redukuje uhlí. A my už máme, shodou okolností to budeme prezentovat teď v pondělí, mapu Evropy, jak bude vypadat přebytek, nebo nedostatek elektrické energie, a je to tristní situace. Situace je velmi vážná a zjednodušeně řečeno, nebude odkud brát. (Upozornění na čas.) To znamená, jestli my to jádro nepostavíme a nebudeme mít jiné zdroje, tak budeme mít problém, protože nebude -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Já vím, že to je téma, které by sneslo daleko více času, ale bohužel, musíme se držet jednacího řádu.
Takže další v pořadí je paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová na pana ministra Karla Havlíčka ve věci Výzva OP PIK "Nemovitosti - Cestovní ruch". Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych se okrádala o svůj čas, proto to tak hlídám.
Takže vážený pane ministře, často slýcháme, že peníze z dotací Evropské unie se využívají na hlouposti. Říkají to zejména politici, kteří chtějí vyvolávat nenávist vůči Evropské unii. Bohužel se opravdu stává, že dotace směřují i tam, kam nemají. ***