(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji. Jenom krátkou reakci. Jak jsem tady zmínil, v případě vlaků Českých drah zůstává nedotčena možnost nákupu jednoho jízdního dokladu mezi všemi tarifními body tohoto dopravce v případě, kdy cestující překračuje hranice kraje.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Bendl s interpelací na pana ministra Richarda Brabce ve věci bekyně velkohlavé. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Pane ministře, kůrovec už zlikvidoval více jak 500 tisíc hektarů lesů v České republice a ještě není všem dnům konec. Napadá především jehličnany, zejména smrkový porost. Na posledním výjezdním zasedání zemědělského výboru jsme byli konfrontováni se situací, kterou způsobuje bekyně velkohlavá, která už napadla podle slov správců lesa zhruba 10 tisíc hektarů tentokrát listnatého lesa, neboť napadá zejména buky a duby. Nebudeme-li schopni účinně zasáhnout, můžeme se dočkat podobných kalamit, jaké jsou v úrovni, kterou dnes potkáváme s kůrovcem.
Proto se vás chci zeptat, zdali Ministerstvo životního prostředí je připraveno ve spolupráci se správci nebo vlastníky lesa lokalitám, které jsou nejvíce postižené, pomoci zasáhnout. Protože budeme-li se na tu situaci jenom dívat, pak rozhodně nebudeme u 10 tisíc hektarů tentokrát listnatého porostu, ale ta situace bude mnohonásobně horší každým rokem. Čím dříve zasáhneme, tím menší škody budou. Já vás velmi prosím, abyste jako ministr životního prostředí v těch nejvíce postižených lokalitách byl nápomocen řešení situace a vámi řízené organizace motivoval k tomu, abychom zastavili pohromu dřív, než napáchá stejné škody jako kůrovec. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, máte pravdu, že opět tedy nejenom na jižní Moravě, ale i v některých lokalitách v Čechách dochází v souvislosti se změnou počasí, změnou klimatu, nazvěme to jakkoli, ale v každém případě v důsledku několika teplých a suchých let k nárůstu početností populací bekyně velkohlavé. My tady v Čechách máme asi spíš neblahou zkušenost v historii s bekyní mniškou, ale fakt je ten, že i bekyně velkohlavá už tady docela významně škodila v 90. letech a pak vlastně i na Znojemsku i v roce 2017 v menším rozsahu, kde postihla desítky hektarů mladých dubů. A pravda je ta, že v roce 2017 řešení situace pomohlo, že byla potom napadena sama virovým onemocněním, který tu populaci významným způsobem snížil. Takže o tom, já se přiznám, že takové zásadní napadení bekyní velkohlavou je v rozsahu tisíců hektarů, vím skutečně až z té poslední doby, ke mně se ta informace nedostala.
A jenom upozorním na to, že určitě jsme připraveni o řešení jednat, nicméně se samozřejmě objevil jako možná jediný možný návrh řešení plošný letecký postřik insekticidy. Ten je ale, a to dobře víte, zakázaný podle rostlinolékařského zákona, je tedy možný na výjimku. A samozřejmě je, a to je potřeba říct, značně rizikový z hlediska ochrany zájmů přírody, protože je neselektivní a přirozeně má velký dopad na fungování lesního ekosystému jako celku i na jednotlivé složky. V současné chvíli, kdy jsou nakladena i vajíčka na těch kmenech, samozřejmě se nabízí i nějaká možná selektivní opatření a víme, že v minulosti - a jednáme o tom s Ministerstvem zemědělství - byla ověřována také možnost biologické ochrany, tedy použití postřiku virovým preparátem, který by tu populaci dovedl významným způsobem snížit, tak jak se to vlastně stalo i v roce 2017, v případě, že by tato metoda neměla nežádoucí dopady na necílové organismy. O všech těchto možnostech se momentálně jedná. Víte, že se snažíme všemi silami obnovit lesy, obnovit hlavně tu pestrost struktury, a že je nám jasné, že ve chvíli, kdy na jedné straně přicházíme o jehličnaté stromy, tak je potřeba o to víc vysazovat stromy listnaté. Proto se budeme snažit najít nějaké řešení, které ale na druhé straně nebude znamenat nějakou totální genocidu ostatních organismů právě tím neselektivním způsobem. Momentálně jednáme s Ministerstvem zemědělství i dalšími organizacemi o řešení této situace.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, takže mu dávám slovo. Máte slovo, prosím.
Poslanec Petr Bendl: No ona bude rozhodující rychlost. Protože necháme-li to dlouho, tak se na to budeme opravdu jenom dívat. Rozumím tomu, že dojde-li k nějakému postřiku, že to může poškodit nebo vzít s sebou i některé jiné druhy brouků apod. Ale v okamžiku, kdy je to řádově 10 tisíc hektarů, což není tedy málo, v okamžiku, kdy by ten les uhynul, tak o ty brouky přijdeme stejně, tak jako tak. Takže já bych vás prosil o to, abyste pokud možno dohlédl i na to, abychom nečekali, protože o to menší zásah to bude, o to efektivnější bude, o to méně se budeme muset potom buď na to jenom dívat, jako se díváme na smrky, které už neexistují a dále budou neexistovat, protože ještě nejsme zdaleka na konci té kůrovcové kalamity. Tak moc prosím o tu rychlost. Já jsem navrhoval na jednání Sněmovny, abychom se tím zabývali, vy jste tady nebyl, nakonec jsme na to nějak netlačili. Nicméně stejně si myslím, že by se tomu jednou měla Sněmovna věnovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já jenom zareaguji. Já se na to chci zajet určitě podívat i osobně, na ten rozsah, a seznámit se se všemi možnostmi opatření. A určitě ta rychlost tam hraje roli.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka ve věci stavby nových jaderných bloků. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, Dukovany a Temelín dnes vyrobí necelou třetinu české elektřiny. V roce 2040 to má být více než polovina. Ke splnění tohoto cíle je třeba rozšířit jadernou elektrárnu Dukovany, která s největší pravděpodobností doslouží v roce 2035. V nedávném rozhovoru s vámi jsem četla, že je nutné rozšířit i Temelín. Předchozí snahy státem kontrolovaného koncernu ČEZ postavit dva nové reaktory v jaderné elektrárně Temelín přitom ale ztroskotaly. Tendr byl zrušen v roce 2014.
Mě by, pane ministře, zajímalo, jaké cesty vaše ministerstvo resp. vláda nyní hledá pro účely výstavby nových reaktorů. Vy jste se vyjádřil, že nás čeká v horizontu dalších pěti let diskuse o dalším rozšíření jádra, ale Dukovany přitom, jak jsem se zmiňovala, doslouží už v roce 2035. Tak myslíte si skutečně, že máme pět let čas na diskusi? Vyplatí se stavět v České republice vůbec jakýkoli zdroj, a to nejen jaderný? Bude mít vůbec ekonomickou návratnost? A jaká je předpokládaná cena rozšíření Dukovan a Temelína? ***