(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím paní poslankyni. Má zájem o doplňující dotaz. Prosím.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Znovu se zeptám na konkrétní věc. Existuje nějaká metodika upravující způsob započítávání té odpracované doby? Protože se asistenti sociální péče v praxi setkali s tím, že když pečují o více než jednu osobu, tak jsou jim žádosti zamítány. Já rozumím tomu, že paní ministryně řekla, že je to jaksi univerzální věc, ale chci se ujistit, zda opravdu žádný takovýto pokyn z ministerstva nevyšel.
Druhá věc. Kolik těchto asistentů máme? To číslo by mě velmi zajímalo.
A za třetí. Plánuje ministerstvo nějaké komplexnější vyhodnocení této nové věci? Protože se domnívám, že jako jeden způsob, jak čelit výzvě stárnutí populace, by si to vyhodnocení zasloužilo. Děkuju moc.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já děkuji za ty doplňující otázky. V podstatě platí, co jsem řekla před chvílí. To znamená, že pro dobu důchodového pojištění vlastně platí ten zákon, který platí pro všechny. Ta úprava je také pak zmíněna v zákoně č. 108/2006 Sb. Co se týká metodik, tak nám není známo, že by takováto metodika platila. A i kdyby platila, tak metodika z principu povahy věci je podzákonnou úpravou.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Lipavského, který bude interpelovat ministra Petříčka ve věci cedníkové kybernetické bezpečnosti.
Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo, pane předsedající.
Vážený pane nepřítomný ministře, budu tedy očekávat písemnou odpověď. Pane ministře, interpeluji vás v otázce kybernetického zabezpečení vašeho ministerstva, které považuji za stejně odolné vůči virtuálním útokům jako cedník proti protékání. Ministerstvo zahraničí stejně jako ambasády, které jsou jím zřizovány a jsou jeho součástí, dlouhodobě neodpovídají kritériím přijatelnosti. Upozorňují na to nejen naše tajné služby, ale také opakované případy úspěšných hackerských útoků a úniky citlivých dat. Osvěžím jenom vaši paměť. Jedná se o hacknuté e-maily, systém Lotus Notes, je to bezpečnost na ambasádách. Je to vlastně problematika těch dvou systémů, vnitřního a vnějšího, kdy to neumožňuje reálně s tím něco dělat.
Takže já se ptám pana ministra na následující otázky. Jakým způsobem přenáší ministerstvo informace mezi ústředím a ambasádami? Jakým způsobem přenáší informace mezi vnitřním a vnějším systémem? A jak se tento systém změnil od posledních významných kybernetických útoků? Jak je možné, že MZV ještě stále nevyřešilo zabezpečení svých e-mailových schránek, když první útoky jsou již známy od roku 2017? Jakým způsobem MZV implementovalo doporučení NÚKIBu, případně kolik z těchto doporučení implementovalo? Stejně tak mě zajímá, proč Ministerstvo zahraničních věcí nezařadilo své e-mailové schránky do vyhlášky o významných informačních systémech, čímž by musela být posílena jejich ochrana. Proč to odmítlo po tom prvním velkém útoku v letech 2016 a 2017? A proč k tomu nedochází ani nyní, když vlastně víme, že probíhají další útoky? (Předsedající upozorňuje na čas.) A v neposlední řadě děkuji za pozornost. Na shledanou.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.
Prosím paní poslankyni Hyťhovou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci zrušení integračního střediska Předlice v ÚK.
Poslankyně Tereza Hyťhová: Já budu interpelovat pana nepřítomného ministra Hamáčka.
Vážený pane ministře, již na začátku roku 2017 byl z Ústeckého kraje, kde jsme mimo jiné ve vládnoucí koalici s ČSSD a KSČM, zaslán dopis tehdejšímu ministru vnitra panu Chovancovi, kde jsme ministerstvo žádali o zrušení Integračního azylového střediska v Předlicích v Ústí nad Labem. Dne 11. 1. 2017 bylo Zastupitelstvem Ústeckého kraje odsouhlaseno usnesení, kde bylo mimo jiné uvedeno, že kraj požaduje postupné utlumení činnosti střediska a jeho následné zrušení. Nesouhlasíme s přetrvávající snahou vlády České republiky a státní administrativy zřizovat a provozovat integrační azylová střediska či detenční zařízení rovněž na území strukturálně postiženého regionu s velkým výskytem sociálně vyloučených lokalit, jakým je Ústecký kraj. Připomenu, že jedna třetina všech sociálně vyloučených lokalit je právě u nás.
Je to již dva roky od doby, kdy nám ministerstvem byla zaslaná zamítavá odpověď k této problematice. Ráda bych touto cestou opět požádala ministerstvo o vyhovění žádosti Ústeckého kraje, a to o zrušení Integračního azylového střediska v Ústí nad Labem. Dále bych se chtěla zeptat, jestli je nějaká snaha ze strany ministerstva utlumit, až úplně zrušit integrační azylová střediska jak v Brně, Jaroměři a Havířově?
Děkuji moc za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů.
Prosím paní poslankyni Pekarovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci vlivu dolu Turów na životní prostředí v České republice. Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v blízkosti polského hnědouhelného dolu a elektrárny Turów žije na 30 tisíc obyvatel Libereckého kraje, zejména v oblasti Frýdlantska a Hrádecka. Tito lidé si v souvislosti s činností polského dolu a elektrárny dlouhodobě stěžují na mizení povrchové i spodní vody a znečištěné ovzduší. Těžba v dole Turów měla být ukončena k 30. 4. 2020, polská těžební firma PGE ovšem hodlá pokračovat v těžbě až do roku 2044, to znamená o 24 let více, a to i přes protesty občanů jak z polské, tak české i německé strany hranice. Ročně elektrárna při dole vyprodukuje 6,9 milionu tun CO2, přičemž toto množství by se údajně mělo ještě zvyšovat. Při rozšiřování dolu by se navíc tento důl bezprostředně přiblížil k české hranici. Podle některých údajů má být jen necelý kilometr od nejbližších českých domů. Místo aby vláda v této situaci svým občanům pomohla, hází jim ještě klacky pod nohy, třeba příliš krátkou lhůtou na seznámení se s dokumentací EIA, která má 783 stran a ani nebyla celá přeložena do češtiny. Občané žijící v této oblasti mají obavy, v jakém prostředí budou nadále žít, a já tyto jejich obavy sdílím. Špinavý vzduch neřeší státní hranice a mizející voda se nezastaví před čárou na mapě.
Proto se vás, pane ministře, ptám, v jakém stavu je projednávání dokumentace EIA v souvislosti s prodloužením a rozšířením těžby v dole Turów. Jak hodláte zamezit negativním dopadům dolu i tepelné elektrárny na obyvatele České republiky? A co vše už udělala česká vláda pro to, aby 30 tisíc českých občanů nepřišlo o zbytky vody, které zatím ještě ve studních zůstávají?
Předem děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní kolegyně, paní poslankyně, já tu situaci tam velmi dobře znám, protože se touto kauzou osobně zabývám dva roky. Takže musím odmítnout to, že vláda by tu věc neřešila, nebo že by dokonce házela svým občanům klacky pod nohy. Já jsem o dole Turów mluvil, musím říci, už s několika polskými ministry životního prostředí, protože jenom za tu moji éru se tam vystřídali asi tři, možná dokonce čtyři, nejsem si úplně jistý, a dokonce jsme to téma dostali opakovaně i na úroveň jednání premiérů, tenkrát ještě polské premiérky a nyní premiéra Morawieckého.
Zcela na rovinu řeknu, že Česká republika, potažmo Ministerstvo životního prostředí by samozřejmě bylo nejraději, kdyby se ten důl vůbec nerozšiřoval. Myslím, že na tom se shodneme všichni, a nejenom občané z Uhelné a bezprostředního okolí. Nicméně Česká republika má určité možnosti, které vyplývají z mezistátního procesu EIA, kdy si troufám říct, že tyto možnosti využíváme maximálně. Problém ty dva roky byl v tom, že polská strana nám dlouhodobě slibovala dokumentaci EIA, kterou nám poskytne. Už ten termín asi třikrát prodlužovala. Konečně nám ta dokumentace byla poskytnuta a my jsme k ní vypracovali skutečně ve spolupráci především s Libereckým krajem a i s okolními obcemi doslova stovky, nebo myslím, že to byly snad tisíce konkrétních připomínek. Některé byly unifikované. Zaznívaly prostě od stovek občanů. ***