(15.30 hodin)
Poslanec Jaroslav Kytýr: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, svoji interpelaci bych zaměřil k diskusi, která nás teprve čeká v souvislosti s rozpočtem na sociální služby pro rok 2020. V tuto chvíli komise Rady Asociace krajů České republiky na svém zasedání 10. října 2019 konstatovala, že transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, plánované v rozpočtu pro rok 2020 ve výši 17,84 miliardy nekryjí dle této komise navýšení platů o 1 500 korun a zrušení platové tabulky číslo 1. Bavíme se v tuto chvíli o indikaci, která zazněla, ve výši zhruba 1,7 miliardy korun. Dovolil bych si požádat o ujištění, že tak jak tato rozpočtovaná částka v rozpočtu je pro transfery v sociálních službách na rok 2020, zahrnuje tyto náklady spojené s navýšením platů 1 500 korun, a že nebudeme v nějaké době, ať projednávání státního rozpočtu, či po projednání státního rozpočtu, čelit nějakým diskusím a mimořádným schůzím zde v Poslanecké sněmovně o disproporcích v číslech, které by znamenaly finanční krizi v sociálních službách. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď na tuto interpelaci.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče, v rámci jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok jsem intenzivně prosazovala, a vy jste to zmínil, aby došlo ke zvýšení objemu finančních prostředků na sociální služby. Dobrá zpráva je, že těsně před schválením státního rozpočtu vládou jsme se také shodli na navýšení platů ve veřejné správě. Zmiňoval jste zrušení tabulky číslo 1, což se bude dotýkat zejména THP pracovníků v sociálních službách, a pak také paušální navýšení platů o 1 500 korun, což pomůže zejména nízkopříjmovým zaměstnancům státu. To znamená, čím nižší plat, tím procentně vyšší odměna těchto 1 500 korun bude představovat, a sociální pracovníci bohužel i přes rekordní růst platů v posledních pěti letech patří mezi státními zaměstnanci mezi ty nízkopříjmové. V současné době je v návrhu zákona o státním rozpočtu na sociální služby určena částka 17,8 miliardy korun, což je o 2 miliardy více oproti směrnému číslu stanovenému Ministerstvem financí na příští rok. Ministerstvo financí navrhovalo původně 15,7 miliardy korun, což je o miliardu méně, než byly finance na tento rok.
Nicméně já mohu konstatovat vzhledem k tomu, že došlo těsnému souladu rozhodnutí vlády o navýšení platů ve veřejné sféře, že budeme ještě o rozpočtu na sociální služby na příští rok v rámci projednávání v této Sněmovně jednat. To znamená, že toto číslo, 17,8 miliardy korun, není konečné. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Zajímalo by mě, jestli pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Bude. Prosím.
Poslanec Jaroslav Kytýr: Velice se omlouvám. To znamená, předpokládám, že v tuto chvíli máte indikaci o výši čísla, o kterém bychom tady měli jednat.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, paní ministryně, jestli odpoví na doplňující dotaz.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Odpověď zní - nemám, protože nejsem poslankyní Parlamentu České republiky. O státním rozpočtu rozhodují poslanci a poslankyně. Ale samozřejmě pevně propočítáváme tak, aby v návrhu státního rozpočtu byl a) zmíněn nebo zohledněn nárůst platů ve veřejné sféře a b) aby tam byl zohledněn finanční nárůst kapacity sociálních služeb.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat opět paní ministryni Maláčovou, a to ve věci asistenti sociální péče - vyhodnocení fungování, zápočet odpracované doby. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že tu je paní ministryně a že můžeme spolu řešit asistenty sociální péče, což je relativně nový institut. Mě by vlastně zajímalo, zda má ministerstvo údaje, kolik asistentů sociální péče v naší zemi působí, zda nějak vyhodnocuje jejich fungování.
A potom mám takovou celkovou otázku. Naše společnost stárne, všichni víme, že to bude čím dál tím větší výzva to zvládnout, a právě asistenti sociální péče by mohli být součástí řešení. Takže mě zajímá, jaké praktické věci jim nabízíme, když - a to jsou informace z terénu - mají velký problém, aby se jim odpracovaná doba započetla do důchodu.
Já teď bohužel mám smůlu v tom, že mě paní ministryně neposlouchá... (Předsedající: Já vám rozumím.)
Takže podstata té interpelace je v tom, zda existuje nějaká metodika na Ministerstvu práce, která upravuje to, jak se má započítávat odpracovaná doba do důchodu pro asistenty sociální péče, pokud pečují o více než jednu osobu. Není mi totiž zřejmé, proč by měli být nějak diskriminováni ti, kdo pomáhají více lidem, byť nejsou jejich příbuznými, a proč by měli mít potíže s tím, aby se jim odpracovaná doba do důchodu započetla. Souvisí to, myslím, s celkovým vyhodnocením tohoto nově fungujícího institutu nebo možností pracovat jako asistent sociální péče. Zajímalo by mě tedy, zda se ministerstvo na toto nějakým způsobem zaměřuje, a pokud taková metodika existuje, zda mě může být poskytnuta. (Upozornění na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na tuto interpelaci.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, do doby důchodového pojištění se započítávají i takzvané náhradní doby pojištění, kterými jsou, mimo jiné, doba osobní péče o osobu mladší deseti let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni číslo 1, nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni 2 až 4, pokud spolu žijí v domácnosti. Podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu.
S účinností od 1. září 2018 dle zákona č. 191/2018 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, byli mezi osoby účastné důchodového pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění z titulu péče o závislou osobu, u kterých se nevyžaduje podmínka domácnosti, zahrnuti vedle osob blízkých i asistenti sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006, to znamená zákona o sociálních službách. Tyto náhradní doby pojištění, přestože za ně není odváděno pojistné na důchodové pojištění ani jiné platby, se započítávají pro účely důchodového pojištění plnohodnotně jako doby pojištění z titulu výdělečné činnosti, nikoliv ve sníženém rozsahu. Pokud tyto doby spadají do rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, to jest období určené v zásadě rokem 1986 a rokem, který předchází roku přiznání důchodu, pak se z tohoto období vylučují, rozhodné období se o ně zkrátí, takže i když pojištěnec nemá v uvedených dobách příjmy, nedojde k rozmělnění nebo snížení příjmů dosažených v období před začátkem trvání uvedené péče nebo po jejím skončení.
Pokud pojištěnec vedle uvedené péče vykonává výdělečnou činnost, má možnost zvolit si pro výpočet důchodu buď zápočet příjmů, nebo vyloučenou dobu. Děkuji.***