(18.10 hodin)
(pokračuje Kremlík)
Všichni společně, paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsme však svědky značně rozporuplné skutečnosti, na kterou bych chtěl poukázat. Předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bylo rozhodnuto - a toto rozhodnutí již je pravomocné - že Ministerstvo dopravy v průběhu zadávacího řízení nijak nepochybilo, tedy že soutěž probíhala řádně, zcela podle pravidel, transparentně, nikoho nediskriminovala, všichni měli rovné podmínky a požadavky zadavatele na dodavatele byly přiměřené. Přestože tedy soutěž probíhala řádně a zákonně, je nyní zakazováno plnění smlouvy. Vkládáme proto značné naděje v náš rozklad, protože důsledky spojené se zákazem plnění smlouvy považujeme za absolutně neadekvátní situaci a zadávacímu řízení, které jí předcházelo.
Co se dnes zazlívá Ministerstvu dopravy? Skutečnost, že byla podepsána mýtná smlouva? Dámy a pánové, průměrný adresát povinností vyplývajících z právních norem by postupoval stejně jako Ministerstvo dopravy tehdy. Obdržím rozhodnutí, vzdám se práva podat rozklad, ale pro vyloučení pochybností si ještě raději nechám osvědčit úřadem, který rozhodnutí vydal, nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. A to se také stalo. Jak Ministerstvo dopravy coby účastník řízení, tak i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže coby správní orgán vykonávající v této oblasti veřejnou moc, a to v obou svých instancích, měly společně za to, že předběžné opatření zaniklo. Znovu zdůrazňuji - zaniklo. Až téměř po devíti měsících bylo judikováno krajským soudem, že věc se má jinak. Ať se nám to líbí, či nikoliv, musíme se zařídit podle toho. Nesmíme však zapomenout, že originální příčinou je právní názor soudu, který je diametrálně odlišný od právního názoru ústředního správního úřadu, jenž coby dohodový orgán aplikuje právo v oblasti zadávání veřejných zakázek a jehož názory vtělené do jeho rozhodovací činnosti už jsou a musí být zadavateli respektovány.
I za této situace se ministerstvu zazlívá jeho postup? Vždyť by tak zákonitě musel postupovat každý. Chápu ale, že se u vás, stejně jako u české veřejnosti, těší mimořádné pozornosti, co s nastalou situací budeme dělat. Jak se vypořádáme s aktuální rozhodovací praxí Krajského soudu v Brně a úřadu.
Znovu bych rád zdůraznil stěžejní fakt, a to fakt, že mýtná smlouva je - bez ohledu na poslední nepravomocné rozhodnutí úřadu - platná a účinná. I v tomto nejnepříznivějším případě bude mýtná smlouva účinná minimálně dalších 13 až 15 měsíců, neboť přibližně jeden až tři měsíce zabere přezkum v rozkladovém řízení předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a pokud by předseda prvostupňové rozhodnutí potvrdil, smlouva bude platná a účinná ještě dalších 12 měsíců od doručení takovéhoto rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ministerstvu dopravy.
S ohledem na to, co už bylo řešeno, proto nastalou situaci hodnotím následujícím způsobem. I v případě nejnepříznivějšího vývoje má počínaje dnešním dnem Ministerstvo dopravy k dispozici 13 až 15 měsíců na přípravu záložního řešení tak, aby se i za oněch 13 až 15 měsíců mýtné vybíralo. Příprava záložního řešení bude spočívat ve dvou paralelně připravovaných záležitostech. A to předně příprava nového transparentního zadávacího řízení, jehož předmětem budou služby provozu systému elektronického mýtného, který nyní dokončuje konsorcium CzechToll a SkyToll. Systém elektronického mýtného bude již v tu dobu v provozu. Proto dodávku mýtného systému již soutěžit nemusíme. Systém budeme mít, a to satelitní. Z naší dosavadní zkušenosti víme, že za 13 až 15 měsíců novou soutěž sice můžeme připravit a zahájit, ale rozhodně ji v té době nemůžeme dokončit. A nepochybně se do úřadem stanovené lhůty 12 měsíců vedle nové soutěže nevejde ještě období, které je zapotřebí pro předání a převzetí provozu mýtného systému. Poslední soutěž bez doby potřebné pro přípravu soutěže od doby zahájení do doby podpisu smlouvy trvala 15 měsíců, přičemž ještě musí následovat období pro převzetí provozu systému elektronického mýtného, což bude zhruba 6 měsíců až jeden rok. I s časem pro přípravu soutěže, počítejme 6 měsíců, potřebujeme při velmi optimistickém vývoji nejméně 27 až 33 měsíců. Proto nesmíme před touto skutečností zavírat oči. Bylo by to nezodpovědné.
Pro případ, kdybychom nebyli úspěšní jak s rozkladem u předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tak s naší kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, musíme být připraveni zajistit výběr mýta do dokončení nové soutěže s využitím mimořádných prostředků podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Přistoupili bychom k tomu pouze a jedině v tom případě, že by se nám novou soutěž nepodařilo dokončit a mýtný systém předat vítěznému dodavateli včas.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená veřejnosti, závěrem bych rád ještě připomněl několik čísel a k nim malé zhodnocení. Částky uvádím bez daně z přidané hodnoty. Stávající mýtný systém dodaný společností Kapsch nás od posledních 13 letech stál cca 29,4 miliardy Kč. Z toho investiční náklady činily 6 miliard Kč a náklady provozní 23,4 miliardy Kč. Mýtný systém dodávaný společností CzechToll/SkyToll vyžaduje celkové náklady v předpokládané výši - investiční náklady 2,6 miliardy včetně obou jednotek, provozní náklady přibližně 5,3 miliardy, další dodávky a služby na objednávku přibližně 2,6 miliardy Kč a náklady na ukončení provozu systému 51 milionů Kč. V souhrnu se tedy jedná o částku 10,4 - pardon, 10,7. Čili nový systém 10,7 miliardy Kč proti stávajícímu systému 29,4 miliardy Kč. A to za dodávku zcela nového mýtného systému, jeho desetiletý provoz a rozvoj, a to na síti zpoplatnění rozšířené o dalších 900 kilometrů.
Čili ještě jednou, nový systém 10,7 miliardy Kč za 10 let, původní systém za posledních 13 let 29,4 miliardy. Je zcela zjevné, že bylo správné mýtný systém přesoutěžit, že úspora na provozních nákladech je naprosto evidentní. Proto s mýtným systémem společnosti CzechToll/SkyToll počítáme nadále a chceme jeho provoz, bude-li to nutné, přesoutěžit a provozovat jej i v budoucnu.
Tak to je mé slovo úvodem.
Vzhledem k mé účasti na kontrolním výboru, kterého jsem se účastnil, vzhledem k jednání vlády, kde jsem podával informaci, bych vás chtěl ještě seznámit s některými dotazy, které padly, a s odpověďmi, které my jsme poskytli, případně se snažili vysvětlit. Tak já bych to vzal postupně.
Proč je systém elektronického mýtného dodáván do vlastnictví České republiky? Do vlastnictví, a není realizován pouhou službou, jako je tomu na Slovensku? K tomu bych se rád vyjádřil takto: Systém elektronického mýtného eviduje různé údaje pro účely svého provozování v rámci tzv. evidence údajů o mýtném. Evidence údajů o mýtném je součástí mýtného systému a je současně informačním systémem veřejné správy. Podle zákona o informačních systémech veřejné správy je správce tohoto systému za něj zodpovědný. Aby bylo možno tuto zodpovědnost za systém, jeho chod a jeho správu unést, splnit všechny zákonné povinnosti, musí jeho správce disponovat kontrolou nad tímto systémem, a to jak v rovině právní - což jsou majetková práva autorská, disponovat s licencí, s právem systém provozovat, rozvíjet, upravovat, ať již sám, či s pomocí jiných - tak i v rovině faktické. Správce musí mít možnost reálně ovlivnit a kontrolovat provoz systému. Výše uvedené je splnitelné toliko vlastnictvím systému, nikoli prostou službou.
Pokud jde o samotný rozdíl v řešení v České republice a na Slovensku, jinými slovy mýtná služba versus vlastnictví systému a jeho provoz, tak primární rozdíl mezi přístupem u nás a na Slovensku tkví v rozdílnosti právních řádů a požadavků na informační systémy veřejné správy stran jejich správy a provozování. Výhodu vlastnictví systému elektronického mýtného lze spatřit v tom, že pakliže by subjekt poskytující služby provozu z rozličných důvodů ukončil svou činnost, má stát alespoň systém, který je možné provozovat jiným subjektem. Vzhledem k modularitě nového systému elektronického mýtného a jeho otevřené architektuře je možné jej provozovat jiným subjektem rozhodně úspěšněji a rychleji než v případě stávajícího systému elektronického mýtného, který nemá otevřenou architekturu, a uživatel, tedy Česká republika, je tzv. uzamčeným uživatelem. V opačném případě, kdy je pak zpoplatnění realizováno pouze službou, jako je tomu na Slovensku, by v případě jakýchkoli komplikací na straně zasmluvněného subjektu nebylo v rukou státu nic a celá záležitost by musela být řešena od samého počátku***