(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zůstaňte. Otevírám rozpravu a máte slovo.
Poslanec Jan Řehounek: Dobře. Děkuji. Rád bych tady přece jenom navázal na to, co tady už zaznělo od paní ministryně. Je to opravdu novela, která zahrnuje devět zákonů souvisejících s problematikou podnikání na kapitálovém trhu. Primární novela spočívá opravdu v adaptaci na nařízení o prospektu, jak už tady bylo zmíněno.
V krátkosti bych tady teď okomentoval dva ze svých pozměňovacích návrhů, které jsem načetl do systému.
První je označen ve sněmovním systému jako 3307. Přečtu tady jenom odůvodnění, protože ten návrh jako takový se týká vlastně poskytování služeb právnickým osobám tak, aby společnost, která je tady poskytuje, nemusela mít sídlo v České republice. Je to z toho důvodu, že navrhovaný bod 15 promítá pro oblast investičních služeb pravidlo podle článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle něhož se právo volného poskytování služeb v Evropské unii bez zřízení pobočky resp. usazení týká služeb poskytovaných dočasně. Pro trvalou hospodářskou přítomnost se obecně vyžaduje usazení v dotčeném členském státě, což umožňuje lepší výkon práv klientů i lepší výkon o dohledu v místě, kde je služba poskytována. Tyto služby ale ani v rámci Evropské unie neplatí pro služby vybraným velkým klientům, takzvaným profesionálním zákazníkům ze zákona. Ve spojení se skutečností, že pro oblast investičních služeb dosud Česká republika nepožadovala usazení vůbec, je rozumné v tuto chvíli dle mého názoru neuplatňovat požadavek pro případ služeb profesionálním zákazníkům, což jsou vlastně i státní instituce, jsou to vlastně pojišťovny, banky, protože ti mohou sami kvalifikovaně posoudit, čí služby, zda a za jakých podmínek využijí. Profesionálními zákazníky ze zákona jsou v zásadě ty finanční instituce, ale i stát, mezinárodní organizace a velké korporace, které nejsou malým a středním podnikem.
Takže to je vlastně okomentování a odůvodnění jednoho z mých pozměňovacích návrhů.
Dále bych se tady vyjádřil k pozměňovacímu návrhu, který je ve sněmovní databázi u tohoto sněmovního tisku pod číslem 3449. Je to větší pozměňovací návrh, který se týká dohromady dvanácti bodů z novely toho zákona.
K bodu číslo 1 - jedná se o opravu v implementaci článku 24 odst. 9 prvního odstavce směrnice MiFID. Dosavadní znění totiž mohlo vyvolávat pochyby, zda jsou přípustné podle odstavce 3 jen pobídky, které naplňují podmínky podle odstavce 4.
Velmi se omlouvám, pro většinu z vás to možná bude opravdu věc, která je velmi specifická, ale chtěl bych, aby to tady opravdu zaznělo.
K bodu číslo 2, který se týká § 118 odst. 2 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, ustanovení transponuje článek 4 odst. 7 směrnice o transparentnosti, k jehož provedení má být vydáno prováděcí nařízení Komise, které však doposud nebylo publikováno v Úředním věstníku Evropské unie.
K bodu číslo 3, který se týká § 159 a 159a zákona o podnikání na kapitálovém trhu, je to jenom vlastně oprava v implementaci.
K bodu 4 - § 176 odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, je to opět jenom pouze oprava v implementaci.
K bodu 5 - § 177 odst. 6 a § 182 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu - jsou to pouze legislativně technické opravy.
K bodu číslo 6, který se týká § 6 zákona o dluhopisech. Z důvodu neexistence v současné době databáze listinných korporátních dluhopisů - a tady trošku odbočím od toho odůvodnění. V poslední době se i v médiích několikrát vlastně mluvilo o tom, že opravdu trh s dluhopisy není regulovaný a že na trhu působí spousta společností, které emitují své dluhopisy, a ta ochrana zákazníků je velmi malá, tak je navrhováno, by měl každý dluhopis identifikační označení podle mezinárodního systému číslování takzvaného ISINu, a to usnadní jeho dohledatelnost a zároveň zvýší transparentnost. A proto tady je navrhována změna v § 2 odst. 4 a v § 9 písm. j) zákona.
K bodu číslo 7, který se týká § 77b zákona o doplňkovém penzijním spoření, kde dikce "podmínky provozování činnosti" nebyla zcela jednoznačná, a proto by byla vhodnější dikce "podmínky pro udělení oprávnění k činnosti".
K bodům 8 až 10, které se týkají zákona o doplňkovém penzijním spoření a přechodných ustanovení, jedná se pouze o legislativně technické opravy.
K bodu číslo 11 - tímto návrhem, resp. mým pozměňovacím návrhem dochází ke snížení správních poplatků za prodloužení oprávnění k činnosti. V důsledku zpoždění legislativního procesu však dojde k tomu, že v roce 2019 budou muset osoby oprávněné zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření zaplatit správní poplatek v původní nesnížené výši. To se navrhuje kompenzovat tím, že tímto zaplacením dojde k prodloužení oprávnění nikoli o rok, jak je to standardně, ale o dva roky.
A poslední k bodu číslo 12 - z důvodu právní jistoty při placení správních poplatků a prodlužování oprávnění k činnosti je žádoucí, aby změny v zákoně o správních poplatcích a v zákoně o doplňkovém penzijním spoření neproběhly v době, kdy se správní poplatky platí, tedy v době mezi 1. 10. a 2. 12. roku 2019. Navrhuje se proto, aby účinnost těchto částí novely nastala prvním dnem následujícího kalendářního čtvrtletí, tedy pravděpodobně 1. 1. 2020, při výrazném zpoždění případně 1. dubna 2020.
Tolik za mě vyjádření k mým pozměňovacím návrhům. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za obsáhlé vyjádření. Než pozvu pana poslance Juříčka, tak paní poslankyně Balcarová se nám omlouvá mezi 17. a 19. hodinou z důvodu jednání. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, chci se přihlásit k pozměňovacímu návrhu 3325, který platí pro tento tisk 398. V roce 2018 jsme pod zákonem č. 170 přijali zákon, který se poměrně těžce rodil mezi Českou národní bankou, pojišťovnami, Ministerstvem financí a spotřebiteli. Nicméně nadále se ukázalo, že existují jisté distorze trhu, proto jsem do této situace vstoupil, nikoli pouze formálně, ale obsahově. Tento pozměňovací návrh vychází z dohody, která je nadále mezi Českou národní bankou, Ministerstvem financí a Asociací pojišťoven. Myslím si, že pro tuto chvíli asi všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Ptám se, jestli ještě někdo další se chce přihlásit do obecné rozpravy. Pan poslanec Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Je to jeden z návrhů, kde implementujeme evropské právo do právního řádu České republiky. Rád bych položil řečnickou otázku, proč to vlastně děláme, když žijeme v době, kdy předseda vlády je ochoten prohlásit na půdě Sněmovny, že je připraven porušovat evropské právo. Evropské právo je součástí právního řádu České republiky. A já bych rád, kdyby neuniklo pozornosti poslanců, že předseda vlády říká, že je připraven kašlat na zákony České republiky. Myslím, že slib, který jsme všichni skládali, zní, že slibuji věrnost České republice a slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony.
Ještě jednou, dámy a pánové. Předseda vlády České republiky řekl na půdě Sněmovny, že je připraven porušovat zákony České republiky. A nepohnul se lísteček. Já myslím, že bychom se tomu měli věnovat nejméně při interpelacích, možná že by to stálo i za samostatný bod Sněmovny. ***